U nás jeden syn dudlíka měl jen pár měsíců,když jsem mu ho dala vyplivoval ho,to bylo jednoduché s ním přestat,u druhého jsem ho hodila za postel a nemohla jsem ho vyndat vždycky nakoukl jestli tam je a do týdne si na něj ani nevzpoměl,to už mu bylo více jak rok.Vnuk nemá dudlík od sedmi týdnů zvedal se mu žaludek ale má paleček s ukazováčkem (což paní doktorka schvaluje,že do prstíků nekouše tak silně jak do dudlíku a neníčí si zoubky).Dnes jsou mu více jak čtyři roky a když se potřebuje sklidnit tak si pocumlá,směju se mu že je velký chlap ale toleruju mu to,je to jen při ležení i během dne když je unavený.

Mámu jsem dělala také,jenže jsem zrovna marodila tak to bylo snažší.Přišel známý zrovna jsem kojila tak musela ho jít přivítat.Schodou okolností přišel druhý známý který má doma ovce samozřejmě byl od ní přivítán a povídá ta je nafouklá a po..re se ti a mi s prvním odpovídáme neni jen se napila,to bylo pití daždé dvě a půl hodiny,nato odběhla do kouta a vykadila se.S čůráním jsme chodili ven,vyšla na chodník stačilo říct běž a byla v uličce vedle baráku tam si ulevila a vyskotačila se.Přišli elektrikáři a jeden znich povídá to je krásný pejsek(byla celá černá),to neni pejsek odpovídáme s tím druhým a než jsme to stačili doříct ozvalo se bé.Byla tak fixovaná na nás že kam jsme se hnuli musela za námi,popřípadě tak bečela že to rvalo srdce.Spala v přepravce u postele a když měla hlad tak si stoupla a funěla vám do obličeje a pokud jste hned nereagoval začala bečet.Ve dne si vyskočila na křeslo nebo gauč a ležela tam,přece nebude ležet na zemi,tak jsem jí dala starou matraci a co na ní vyváděla to bylo lepší jak televize.Když jsem jí odváděla na provázku tak jeden řidič měl skoro bouračku,šla jak frajerka,jenže se jí ve stádě nelíbilo tak jí syn přivedl zpět tak ještě asi dva týdny byla u nás to už jsme jí dávali ven pak jsme jí odvezli v autě a musela sledovat silnici jak pejsek.Od té doby bylo doma smutno,chyběl nám ten cvakot kopýtek a přítulnost.Měla jsem jehňata doma třeba jen přes noc i v posteli zabalené aby se prohřála když byl mráz a narodila se trojčata a ovce jí začala odstrkovat.Jsou to krásné vzpomínky.

Každý rok peču,nejméně jsem měla 21 druhů a vše zvládám v pohodě.Musí se při pečení(i jiné práci)přemýšlet aby vše navazovalo na sebe.Jeden den si nadělám těsta dám do lednice(je jich třeba šest)a postupně zpracovávám,klidně vykrajovaného udělám i osm plechů samozřejmě dám na papír na plechy zakryju folií dám do chladu a upeču až druhý den aby byla využitá teplá touba.Peču čtyři plechy najednou,mezi tím vykrajuji další,strojkové,horší jsou formičky ty se nedaří,ty musí rovnou do trouby a zase dělám několik druhů najednou.Už se nemůžu dočkat až to letos rozjedu.Každý rok si říkám nebudu péct tolik,rodina se mi směje že si to povíme o vánocích,mají pravdu,neovládnu se a možná to bude opět 28 druhů.

To děti tak miloval že je vezl bez sedaček a ještě opilý?Trest sedm roků je opravdový výsměch,vždyť zmařil dva životy svojí nezotpovědností.Zavřela bych ho až by zčernal,vzlášť když už přestupky měl.

Byla jsem hospitalizovaná na Homolce před čtrnácti roky a přístup jak ze strany pana doktora tak sestřiček byl vynikající.Pan doktor byl rád že mi od mých problémů dokázal pomoci,protože to byla operace krční páteře a upozorňoval mě že neví zda mi od bolestí dokáže pomoci.Jsem mu za to neskutečně vděčná,protože můžu žít normální život.Ono být patnáct měsíců v krutých bolestech kdy už vám v hlavě šrotuje (v jiné vyhlášené nemocnici vás odmítnou a doktor se vám "doslova SMĚJE DO OČÍ")přemýšlíte nad koncem,věřila jsem v poslední záchranu a vyplatilo se mi to.Děkuji panu doktorovi vlastně za záchranu života.Kdo si tím neprojde nepochopí.

Proč se nezálohují lahve od alkoholu?To jedete do lesa a tam leží dvě tašky plné prázdných lahví když v obci jsou kontejnery.To jsou lahve (i jiné věci)naházené všude a nikdo to neřeší.Tak jako se vším,kdo chce dělat bordel stejně ho udělá.

Zažili jsme něco podobného,kdy jsme byli na návštěvě(v baráku),bylo to v únoru a byl sníh.Už jsme se chystali k odchodu a bylo slyšet jak někdo túruje auto.Manžel se známým vyšel ven,ještě jsem se zdržela,známý se vrátil zpátky a říká ještě se posaď volal jsem policii,máte nabourané auto.Policisté přijeli vysvětlili jsme co se stalo a jeden z nich povídá to je spoluúčast.Druhý se na něho otočil a říká to není když v autě nikdo nebyl,pachatel byl známý protože v té ulici parkoval.Podle výše škrábanců a rytí(roztržený blatníkový díl a dveře) to byl menší náklaďáček,tak věděli kde hledat.

Manžel měl doma berle z roku asi 1968,teď je nosil asi 15 let(byly těžké),když se jich před 2lety všiml lékař tak mu napsal jiné a tyhle staré chtěl přinést jako raritu do archivu.Vypadaly pěkně jako nové,byly nějaký čas nově natřené ještě než šel muž k lékaři.

Nemůžu jíst kmín kvůli alergii,tak si též vybírám ALE vezmu jednu housku bez kmínu a tou odstraňuji housky s kmínem.Nikdy jsem nevrátila nic zpět,na nic přitom nesahám,jen co si beru.Kolik bych strávila času když si beru třeba 40 housek nabírat kleštěmi,co by řekli ostatní zákazníci kteří by si chtěli též nakoupit.Určitě by mě chválili !

Používám silnou tyčinku jeleního loje už desítky let,funguje.

U bratránka měli krásně vzrostlou lípu,z dálky byla opravdu pěkná,ale když jste přišli ke kmenu tak tam byla díra a sypala se z ní suť.Když přijel z životního prostředí pán nakukoval přes zeď vzali ho ke stromu a když viděl jak strom vypadá pokácení povolil.Jeho žena si vše fotila a hlavně průřezy(ty díry).Samozřejmě jako všude se našli lidé kteří je odsuzovali za pokácení tak krásné lípy,tak na vývěsku obecniho úředu ty fotky nechali vyvěsit a byl klid,protože nikdo nevěřil jak byla dutá.

Není poblém zamknout a dát si klíč do kapsy,nebo řetízek,zástrčku do výšky aby klučina na něj nedosáhl,i když jsou hodně vynalézavé a dokáží si poradit.Máme též čtyřletého vnuka tak vím o čem mluvím,i když je rozumný stejně ho musíme hlídat.

K čemu je fixování elektřiny u EONu když jí přes zafixování stejně navýší.Jejich odpověď byla že se zafixovává jen část.Má cenu jim věřit?Se zafixováním se počítá s doplatkem.Cenu navýšily bez oznámení.

Mě to tchyně se švagrovou dělali běžně,a když jsme jednou odjeli na dovolenou zamkla jsem obývák tak bylo od švagrové zle.Do našich věcí jim přece nic nebylo.Tchyně s námi bydlela přes chodbu,na nic nepřispívala přitom měla druhý volný barák.Že mi přerovnávala prádlo,nádobí,to bylo normální.Muž byl ještě při nich jsou starší rozuměli tomu lépe měli už zkušenosti.No škoda mluvit.

Vzhled vždy řeší na jiném,ale na sobě to už nevidí.Také se mi stalo,že mi paní povídá ty jsi tlustá(měla jsem štíhlou postavu),sama měla o minimálně patnáct kilo víc.Je to už pětadvacet let,sice jsem trochu přibrala ,ale ona se sotva valí.

Také se mi stalo že jsme na jednom pokoji ležely dvě se stejnym příjmenim ale ročníky dost vzdálené od sebe,při návštěvě sestry s léky nebo inijekcí jsem hned volala která.Sestra se většinou jen zarazila,pak jsme se tomu zasmály.

Tuhle se nám stalo něco podobného.Auto máme označeno samolepkou dítě v autě,Jeli jsme 90 km,za nás se přiřítil tranzit a začal troubit jak na lesy,za námi byl tak metr až metr a půl,přitom měl prázdnou silnici a viděl nás zdálky aby bez problémů mohl předjet.Byl vyšší,tak silnice patřila jemu,byl pánem silnic.

Zažila jsem šikanu na základce kdy jsme ze školy chodili domů pěšky,kluk měl dávat pozor aby se nic nedělo,jenže jsme došli nad vesnici kdy už pro mě ta ochrana neplatila a šikana pokračovala.Další jsem zažila v měšťance, tam to trvalo dost dlouho a často,kdy jsem se bránila (porvali jsme se)tak to bylo za důtku,samozřejmě věřili útočnici,kdy jí dosvědčili ty co jí naváděly,že jsem jí napadla já.Další byla od učitelky že si podepisuji úkoly,máma jí poslala dopis že úkoly podepisuje ona,pak už jsem měla klid.Vždy se věří útočníkům.

Přeji dívce aby se domohla spravedlnosti,aby byli útočníci potrestáni.(jen aby to nakonec nebylo obráceně a nehodili na ní že za to může vlastně ona.)

Bývalá partnerka syna si vysoudila střídavou péči u vnuka.Budou mu čtyři roky,poroučí si co chce a co ne.Je problém s oblékáním,on se oblékat nebude,on to neumí,nechce umět to jsou jeho slova.Vše je se řevem,jednou jsme zkusili dát mu lízátko před oblékáním a šlo to jak po másle.Tak je vidět jak to řeší máma,s ní není žádná řeč,oni dělají všechno dobře.V únoru jde s ním na zmrzlé hřiště aby si hrál na písku.Sám vnuk dokáže říct že papal hodně bombonků,baby by se zlobila.Neříkám že za odměnu mu je nedáme,ale místo jídla ho cpát sladkým přece nejde,to je vidět při nákupech co chce.Když mu vysvětlíme že to kupovat nebudeme,jeho odpověď je máma koupí.Jinak je šikovný,rozumný,ale ta výchova u mámy je bez mantinelů,dělá si co chce a oni ho nechají.Dva až tři dny ho dáváme dohromady,chodí do školky,když ho trochu srovnáme tak jde zase k mámě a jsme znova na začátku.Co ho naučíme zase zapomene,moc nemluví a špatně vyslovuje,mi mu nerozumíme co říká je mámy odpověď.Tak jaká je výchova?Znovu se opakuji všechno dělají dobře,jen mi vidíme problémy,ale že ubližuje klukovi to už nevidí.Je fizioterapeutka ale kluka nechla lézt a poté chodit po schodech do třetího patra je podle ní v pořádku,nebudu ho nosit je těžký.S takovými lidmi nic neuděláte a všichni potvrdí že je to v pořádku.

A co takový zubaři kteří si nechají zaplatit na ruku,a to samé si účtují na pojišťovně?