Škoda Populár bylo první auto, které jsem řídil a ještě jsem neměl řidičák. Mohl bych o něm psát prakticky do detailu jaké to bylo auto. Nyní ale uvedu jen to, co vím z vyprávění o jeho koupi v roce 1936. Děda jednou někde jen tak řekl, že by si koupil auto. Nějak se to rozneslo. Následně přijel k jeho domu obchodní zástupce firmy Škoda a domluvil se s dědou, že si auto nechá deset dnů na vyzkoušení, nechal mu i katalog jaké barvy si může přát a jaké si přeje provedení interiéru, včetně barvených kombinací sedadel, výplní dveří, stropu atd. Dědovi se auto líbilo, za deset dnů se se zástupcem setkal, řekl jak si co přeje. Za dalších 14 dnů byl vůz, tak jak si ho děda přál přistaven prodejcem k domu. Škoda Popular s motorem OHV o výkonu 24 koní ( už si přesně nepamatuji)- obsah do 1100 ccm, přesně si také nepamatuji, stál kolem 25 tisíc korun. Karoserie byla černá, sedadla v tmavěčervené barvě, výplně dveří kombinace tmavěčervené a šedé barvy, stop v šedé barvě. Přístrojová deska z imitace dřeva. Řazení třístupňové, na podlaze vozu, převodovka s diferenciálem v jednom bloku vzadu. Jednička nebyla synchronizovaná. Vůz byl kompletně český až na zapalování od firmy Magneti Marelli. Řízení vpravo. Po otočení klíčku ve spínací skříňce se startovalo zmáčknutím malého pedálu na podlaze vozu. Ten pedál byl poněkud bokem od spojkového, brdového a plynového pedálu. Vzpomínám na jízdu s tím vozem dodnes. Vůz byl dvoudveřový, čtyřsedadlový.
Musím říci, že mám skoro stejnou zkušenost s tímto Populárem . Měli jsme ho se stahovací plátěnou střechou a s ním jsem se učil jezdit na louce ještě dřív než jsem měl řidičák. Cestování po republice a vždy jsme dojeli. Akorát ty lankové brzdy se musely pořád seřizovat, než byly zakázány. Dodnes na " Karla " jak jsme mu říkaly vzpomínám.
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
Prozradila ho podle mne jeho domovenka . Strážník zřejmě bude o armádě vědět více než běžný občan, pokud nebyl v minulosti vojákem z povolání.