Školství zrušit anebo výrazně omezit a bude hned klid. Nechat jen ta oddělení, která přinášejí naši společnosti viditelnou a významnou přidanou hodnotu, přispívají tak posléze do HDP státu a mají tak nějaký smysl a význam. Biflování tun zbytného balastu, který je v praxi k ničemu nedává opravdu žádný smysl. Podle těchto kritérií by zbylo tak maximálně 20 procent institutů. Melte si tady, co chcete, je to svatosvatá pravda pravdoucí.
Konec tohoto článku je opravdu varovný.
Ten konec je velmi výživný. Doporučuji přečíst několikrát, abyste se už konečně probrali, chytráci. Odkaz 1
No tak jsou vyhořelí, co my s tím? Nejsou sami. Takoví dělníci v nějaké kolbence, kteří dřou každý den devět hodin často i dvanáct nemají být vyhořelí? Ať si to zkusí ve smradu a parnu běhat celý den kolem pásu a cnc strojů. Monotónní činnost umoří i osla. Ale někdo to holt dělat musí. Ať to zkusí takto jeden měsíc. Pak je jejich vyhoření hned přejde.
V určitých přesně vymezených případech může i to snižování nároků přispívat k vysší produktivitě, kvalitě a efektivitě učebního procesu. Pokud žáci využijí v soukromém i profesním životě něco přes pět procent znalostí ze školy a stejnou hodnotu si i uchovají dlouhodoběji v paměti, tak pak je snížení velikosti penza učiva a předmětů velmi žádoucí a užitečné a pro žáky často prospěšné. Musí být vyučováno učivo pro žáky maximálně možně užitečné a zásadní. Nikoli jakýkoli balast bez ladu a skladu. To nemá nakonec žádný smysl a efekt. Češtinu a literaturu bych ponechal jen formou zájmového kroužku. Látka musí žáky zaujmout a nadchnout, jinak je to opět jen ztráta času a energie a znamená to zmar. Číst má dítě jen to, co ho zajímá a naplňuje, nikoli co má povinně nařízeno. A tak dále a tak podobně.
Máte tam poměrně hodně polopravd a pár nepravd, ale hlavně mě zaujala Vaše věta, že laici by neměli mluvit do odborné debaty. Ale co jiného jsou volby do poslanecké sněmovny? A proč jsou v mnoha západních rozvinutých společnostech referenda o různých otázkách společnosti? Ono je jednoduché něco prohlásit, ale často to může kulhat na obě nohy.
Dalo by se dlouze polemizovat o každé větě, ale to ponechám na dalších diskutérech. Ode mě to je v kostce prozatím vše.
A pokud by nebyla možnost ani dětské skupiny, třeba proto, že by byly všechny už přeplněné, nemohla by pak děti vychovávat vlčice, jako to bylo v případě Romula a Rema? Podle mě je to schůdné řešení. Vždycky lze jít ještě dál. Podobně to bylo i v případě Mauglího. Je to samozřejmě jen pokus o vtip, doufám, že to chápete. Zvířata ale dovedou být opravdu výbornými přáteli.😉🙂
Na zpravodajské pokrytí důležitých událostí stačí stránka jako třeba Newsnow atp. Více zpráv časově uspořádaných než má napr. ČTK. Kolem sta zpráv za hodinu z celého světa. To jsou skoro dvě zprávy každou minutu. Aktuálně bez repetitivních informací. Lze i přeložit. Co se týče sportu, umění a kultury, tak na internetu je spousta stanic a kanálů, které poskytují srovnatelný objem a kvalitu jako ČT. A tak by se mohlo pokračovat dál a dál.
Bohužel je to podobný princip jako například povinná vojna, povinná základní školní docházka, povinné zdravotní pojištění a podobné záležitosti. Vždy si v těchto případech stát přivlastňuje právo lidem nařizovat, co si mají myslet, co se mají učit, čím se zabývat, co říkat a co dělat. Lidé nejsou často s těmito systémy spokojení, hledají alternativy, které jim více vyhovují, někdy se snaží v rámci zákonů se ze systemů vymanit. Ale protože jsou tyto systémy placené z daní občanů, tak i když nejsou často příliš kvalitní a efektivní, tak jsou přesto drženy při životě a jejich existence je adorována a vyzdvihována. Je často poukazováno na důležitost a nezbytnost těchto systémů. Je to smutné, ale je to tak.
Já sice do určité míry chápu názory a stanoviska autora tohoto článku, ovšem myslím si, že v mnohém se autor mýlí nebo má jen pravdu částečně. Můžeme si dát pro názornost za příklad třeba auto a jiné dopravní prostředky. Zde bychom také mohli říct, že nám musí zakrnět nohy a jejich svalstvo, když můžeme jezdit a nemusíme chodit nebo jezdit na kole atp.
Dále si myslím, že s používáním elektronickych zařízení nemusí nutně mozek a dovednosti dítěte degradovat. Je zde nutné rozlišovat dvě věci. Období dítěte zhruba do deseti let, kdy je jeho myšlení ještě velmi nerozvinuté. Od pěti let si sice dítě uvědomuje své bytí a sám sebe, ale rozumově je ještě na nízké úrovni. V tomto období bych doporučoval jen střídmé používání mobilu a tabletu, tak do dvou hodin denně a čas kontrolovat. Podobně jako se sledováním tv, ale i třeba čtením nebo jakoukoli jinou aktivitou. Všeho moc škodí. Od jedenácti let, pokud je dítě dobře a správně rozumově vedeno, tak bych mu dovolil v podstatě neomezené používání mobilu a tabletu, ale je potřeba vysvětlit, že mobil nejsou jen sociální sítě, ale také třeba různé lekce a kurzy, které mohou dětem pomoci ve studiu ve škole.
Obecně nelze tvrdit, že používání mobilu nutně způsobuje úpadek myšlení a atrofii neuronů. Poskytuje jen poněkud odlišné činnosti než třeba stavebnice před padesáti lety, ale nikdo přece nebrání dítěti, aby postavilo elektromotor v Merkuru pomocí návodu z mobilu atp. A šlo by uvést mnoho dalších podobných případů a užitečných a zábavných aktivit. Všechno je relativní. Je toho mnohem víc, ale zatím stačí takto v kostce.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Skvělá divá Bára opět ukazuje světu smutnou pravdu. Kéž otevře oči co nejvíce lidem!👍👏
Odkaz 1