Nevím jestli reakce pana Švamberka není podobná jako reakce jeho dědy na neposlušného psa. Odpravit vše co se mi protiví. Ideálně to založit na 50 let starých vzpomínkách na agresivního dědečka.

Internet je plný videí a fotek z norováni liščat (šířených blbci a ochránci zvířat). Norování liščat je skutečně zvrhlé, valná většina myslivců to neschvaluje. Dokonce považuje za morální selhání. (Když pes dáví štěňata lišky, to je skutečně kruté). Za mě je to nepochopitelné a zbytečné týrání.

Na druhou stranu, zkoušky z kontaktního norování jsou u nás dávno zakázané. Lišky co jsou využité při zkouškách jsou doma chované, očkované, veterinárně léčené jako pes a domestikované. Se psem přijdou do kontaktu jen přes mříž a pes projevuje jen snahu lišku dohnat, a nebát se přitom tmy v křivolaké noře.

Za legitimní norování považuju vyhánění lišky z nory (mimo doby péče o mladé). Kdy je potom liška myslivci zastřelena u jendoho z východů z nory.

Ale zase na vyhánění lišek z nory je většinou lepší pes, který měl možnost zkusit kontaktní norování (které je zakázané), ví že ho liška může také kousnout a tak ji jen nahání hrůzu a nejde do přímého střetu.

Každopádně, snižování stavu lišek je nutné. Už je jich tak moc, že se intenzivně šíří prašivina a je jen otázkou, kdy se sem ze zahraničí vrátí opět vzteklina. (potlačená masivním očkováním orálnimí vakcínami).

Dnes málokdo chová domácí zvířectvo, ale libovolné polní ptactvo, zajíci a srnčí zvěř je liškami dost likdidována. A když nemají co jíst, tak jdou do měst a zahrad na popelnice a granule pro kočky na zápraží.

Byli jsme vazalové východu a teď jsme vazalové západu, takže fifty fifty