Já se například docela rád udržuji tak nějak "ve střehu" a držím povědomí o situaci v práci (logistika). Ono totiž vrátit se po 14 dnech s vygumovanou hlavou není žádný med. Obvykle se na Vás nahrne hromada urgentních úkolů, pár "hořáků", se kterými si kolegové nevěděli rady a než se člověk dostane do rytmu, další týden to klidně zabere. Za ty nervy mi to nestojí.
Když bude blackout, tak si sice možná nenakoupím v hypermarketu, ale večerka bude prodávat dál
Blackoutem se obvykle nazývá výpadek velkého rozsahu v řádu minimálně dnů. Bez elektřiny, tepla, vody, komunikace... Zavřené banky, školy, pracovní provozy, obchodní centra...
Ne, myslím že v takové situaci si nenakoupíte ani v té večerce.
Tak to je otazka. Co kdyz mu dam na zadek a on ten filtr zase zaplni?
To se jistě může stát, ale dáte mu tím jednoznačně a jasně najevo svůj nesouhlas a zkušenost říká, že to daleko rychleji přijme a zapamatuje si, než při pouhém vysvětlování.
Pokud ale někdo má ten um či dar usměrnit chování dítěte pouhou domluvou, určitě dobře pro něj a tomu fandím. Není ale možné nechat děti růst jak dříví v lese.
Když tak pěkně prosíte. Článek byl extrémě nudný, aspoň je tu jeden zajímavý komentář. Já bych to udělal jak Vy a potřetí místo uštědření výchovné bych mu dal jiný trest. Např. budeš tu teď sedět vedle mě 10 minut. To je jen příklad. Dá se vymyslet hodně věcí namísto fyzických trestů. Není to zase tak těžké, ale chápu, když se to předává z rodičů na děti po generace tak je těžké s tím přestat
A když se místo sezení prostě zvedne a odejde?
Obávám se, že tohle bez nějakého důraznějšího fyzického působení prostě nevyřešíte.
A to už pak pouze sklouzáváme k debatě, jestli je horší letmé plácnutí nebo 10 minut silou držet za paži, a od kdy už je to omezování svobody, neřku-li násilí.
Obdobnou situaci s bazénem jsem zažil před několika léty s vnoučaty (5,7) která měly od malička tento typ výchovy z domova (N.Y.C.)
První vysvětlení, že skimmer není hračka a není vhodné ho ucpávat nejdřív vyslechly a pak následoval upřímně míněný dotaz, proč by mě vůbec měly poslechnout. Polkl jsem naprázdno a pokusil se vysvětlovat, že se zničí čerpadlo. Dcera se zetěm mě sice pozorně poslouchali, ale s argumentací nepomohli. Odpoledne téhož dne se situace s ucpaným odtokem opakovala.
Tak jsem zavřel a zamkl kryty bazénu a vyhlásil konec koupací sezóny pro všechny do konce jejich návštěvy.
Obrovský šok, slibování nápravy, když změknu.
Nevyměkl jsem.
Od té doby jsem získal pověst tvrdého dědy z Evropy, ale nic podobného se už při dalších návštěvách neopakovalo.
Tak alespoň vím, co mě čeká 😄
Zaznělo už odstranit dítě ze situace - prostě ať jde domů, když nerespektuje pravidla. Ale to nedořeší problém, může se opakovat na další návštěvě. Ale co třeba se zeptat, proč tam tu trávu dával? Proč mu to přijde jako dobrý nápad. Jaký si myslí že to bude mít následky, když teď to vrčí hlasitěji.
Tohle zabírá na spoustu dětí - nechat je si problém "osahat" než jen teoreticky křičet pro ně prázdná slova. 6 leteé dítě nemá moc pojem o tom,co to znamená drahé - zná spíš jen že mu něco rodiče nekoupí. Nerozumí tomu, že motor se přehřeje a rozbije. Rozumí ale tomu, že když dám ruku na větrník, zastaví se.
Určitě budou i další způsoby.
Nic z toho, co jste napsala není řešení, tak tedy pěkně děkuji.
1) bazén nemá plot a z domu je na zahradu volný průchod
2) dělá to proto, že ho to baví
3) následky asi těžko pochopí, když nerozumí principu zařízení, jak jste správně poukázala
4) čerpadlo, stejně jako většina přístrojů, není větrník
Když tak pěkně prosíte. Článek byl extrémě nudný, aspoň je tu jeden zajímavý komentář. Já bych to udělal jak Vy a potřetí místo uštědření výchovné bych mu dal jiný trest. Např. budeš tu teď sedět vedle mě 10 minut. To je jen příklad. Dá se vymyslet hodně věcí namísto fyzických trestů. Není to zase tak těžké, ale chápu, když se to předává z rodičů na děti po generace tak je těžké s tím přestat
A když s vámi sedět nebude a prostě se zvedne a odejde?
Obávám se, že bez nějaké "fyzické" restrikce to prostě nevyřešíte.
A to už se jen bavíme o tom, jaký stupeň fyzického omezení kdo považuje za nesvobodu, případně rovnou násilí.
Jinými slovy jestli je pro dítě horší ho letmo plácnout nebo ho 10 minut silou držet za paži.
A pak k Vám takové dítko přijede na návštěvu (6 let):
(Bazénová filtrace plná trávy.)
"Necpi prosím tu trávu do sání bazénové filtrace, ucpe se a zničíš jí."
(10 minut, filtrace opět vrčí)
"Nemůžeš tam tu trávu dávat, motor se přehře je, spálí se a rozbije se to!"
(15 minut, filtrace opět vrčí)
"Ta filtrace je dost drahá věc, opravdu nemůžeme každý den kupovat novou..."
(atd.)
Já vím, asi jsem to ještě měl doplnit fyzikálními vzorci, výpočtem redukce průtoku a nárůstu teploty motoru, kalkulací úrokování investice pro nákup nové filtrace, atd.
Ale já se to bláhově prostě snažil dítěti vysvětlit jako dítěti.
A takové situace byly za jedno odpoledne minimálně 3, naštěstí pak návštěva skončila.
Já svým dětem v podobném případě při třetím opakování jednu letmou výchovnou uštědřil, pokud šlo o vážnější věc (to jim byly 2-4 roky) a dnes v 6-8 letech to stačí říct důrazně jednou, max. někdy dvakrát.
Ale tedy v 6 letech už se to evidentně reguluje podstatně hůře.
Může tedy prosím někdo osvícený poradit, jak by se mělo "správně" postupovat?
Dobrý den, děkuji za Váš komentář. Chcete to s tím smyslem života v rovnováze nějak upřesnit? Není to jen plácnutí do vody, ale zároveň ani pokus někomu něco nařizovat. 🙋
Dobrý den,
rovněž děkuji za reakci, velmi mě potěšil její přátelský tón, až jsem se musel upřímně pousmát🙂 To se v diskusích opravdu často nevidí.
Ohledně otázky: Přijde mi to hodně obecné a všeobjímající a tím také zjednodušující. Takové "Aby všechno se vším bylo v rovnováze a tedy ve stavu, který bude všem vyhovovat". Zní to samozřejmě hezky a snad je to i pravda, ale nedává to moc možností představit si, jak takového stavu reálně dosáhnout a to i s ohledem na naše okolí. Souhlasím, že cesty pro změnu a zlepšení by měl člověk hledat především sám u sebe, přesto naše okolí je tu také a nelze ho v otázce hledání rovnováhy ignorovat.
10
Sledujících
0
Sleduje
10
Sledujících
0
Sleduje
To je tak úžasná logika! Tak vite co, zavedeme pro dospělé tělesné tresty. Kradeš? 3x tydně se dostavíš do věznice a dostaneš 30 ran holí. Po dobu jednoho roku. A bude dobře.
Emocionální analfabeti v Čechách buď zůstanou analfabety a vychovají cynické a kruté potomstvo, nebo se naučí přesvědčovat a jejich potomci to budou mot snažší. Děti maji narok na právní ochranu před sadisty. A každá rána , za kterou se dospělý nemůže omluvit dítěti ( leknutí) je sadismus , protože si dítě plete se svým majetkem. Kopat do auta, když zlobí. Ok. Ale dítě?
4 odpovědi
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
To ale vůbec není špatný nápad. Myslím, že by pro společnost bylo daleko přínosnější, kdyby hříšníci dostali pár ran holí, než aby několik let seděli nečinně ve vězení a společnost je ubytovávala, živila a šatila na vlastní náklady a ještě jim znemožňovala normálně pracovat a přispívat k jejímu chodu. A klidně bych i věřil, že by se snížila recidiva a takto potrestaní by byly daleko lépe reintegrovatelní do společnosti, než když někdo po letech vyjde z toho temného vězeňského prostředí. Co vím, tak se tam spíš naučí nepravostem a křivému chování, než že by se napravil.
1 odpověď