Nářky "slavných" nad výší důchodů jsou trapné. Z vysokých příjmů za vystupování sice zaplatí pojištění, ale jinak si můžeme přečíst o bydlení v cizině, drahých dovolených , sbírkách obrazů nebo vín a vysokém stupni životní úrovně. Pokud si na stáří nenašetřili je to jejich chyba a nemá cenu brečet nad rozlitým mlékem. Proč se nevyskytují nářky herců z tzv. oblastí , kteří nemají možnost filmu, televize a vystupování na akcích.

Pan předseda vlády je mimo obraz.

Máte bolševicky jasnou pravdu.

Kecy, kecy, kecy. Co dneska fronty na máslo? Nebyl takový výběr jako je dnes, ale bylo to kvalitní zboží. Takové věčné omýlání, jako to byli dříve války chtiví imperialisté a revanšisté. Že autorovi není hanba.

Pozorně přečíst , ti kteří rádi popisují zásobování před listopadem 89.

Vynikající režisér, bohužel někdy se nechá unést . "Tři bratři", mohla to být skvělá pohádka se vším všudy, děj, kamera, písničky, nebýt vlka, kterého se děti bojí a i dospělému je nepříjemný ." Tmavomodrý svět" , sentimentální hollywoodská zápletka se k českému pohledu na tuto tématiky moc nehodí. V "Nebeských jezdcích" je to pojaté skromněji a nevychází tak z celkového pojetí. Krásný a dojemný "Po strništi bos" je přeplněn jednotlivými příhodami , že je těžké se v tom orientovat. To jsou asi příčiny, že se neopakoval úspěch "Vratných lahví" nebo "Kolji" aj. Jinak mu přeji hodně dalších filmů.

První hřebík do slušovické rakve zatloukl Václav Havel svým projevem o slušovické mafiánské chobotnici. Patrně na radu Stanislava Devátého , kterého jako disidenta tady zaměstnávali. Je jasné, že Čuba lezl na nervy ekonomickým odborníkům OF, později kolem ODS.

Výsledek naší zemědělské politiky, musíme šetřit,, šetřit, šetřit, říká předseda vlády a ministr financí. Jaký je rozdíl mezi námi a Polskem, že tam to jde držet přijatelné ceny. Kdysi naše zemědělství mělo před Poláky náskok.

V srpnu 1939 si Poláci brousili šavle k tažení na Berlín. Doufejme, že k eskalaci nedojde, obávám se, že jednotlivé stupně velení NATO budou reagovat pomalu a čekat na reakci politického vedení. Tahle silácká prohlášení jsou stejně účinná, jako plány Varšavské smlouvy , že za týden budeme na Rýnu a na pobřeží Atlantiku u kanálu La Manche.

Skrytě pouze strach, aby v příštích volbách na něj nějaké to křeslo(parlamentní) zbylo. Proto náš "superpolitik" už teď vystrkuje růžky a včas připomíná na svůj podíl k naší současné prosperitě a demokracii.

Co takový bojkot dané pojišťovny veřejností ?

Už v druhé světové válce byly ztráty tanků (mimo německých Tygrů a Pantherů ) enormní, jak u západních Spojenců, tak Rusů , později i za válek na Sinaji .Takže pár desítek tanků nic neznamená. Podstatnou je rychlost doplnění ztracené techniky, jak ze skladů ,tak opraváren. Tyhle výkřiky o poraženosti Rusa jsou spíše zbožným přáním pisatele.

Hvězda Činoherního studia v Ústí nad Labem s řadou vynikajících a nezapomenutelných rolí . Bohužel i když je Ústí kousek od Prahy, byla na " oblasti" a film ani televize o ní neprojevovaly zájem. Tehdejší "Činoherák" byl v sedmdesátých a osmdesátých létech na vysoké úrovni , jako pozdější Ypsilonka nebo Činoherní klub nejen dramaturgií, ale i hereckých obsazením a výkony. Nad jejím fotografiemi z představeních se zašlo, nádherná ženská.

Totální prohra není příčinou že by voliči byli zděšení bývalými komunisty. Jsou i v jiných pravicových stranách. Naprostá odloučenost od normálního života, přesvědčení o vlastní neomylnosti, bezradnost v ministerských funkcí a urputné jejich držení pirátskou věrchuškou , to bývalé příznivce odradilo.

Další trapnost oné dámy, která toho za svoji politickou karieru moc nedokázala. Taký výkřik na Titaniku.

Jediné východisko, začít s jednáním čím rychleji, tím lépe.. Postup o pár kilometrů nebo ztráta několika kusů techniky válku nevyřeší Pouze to je mediální bublina na obou stranách.

Kecy,kecy, kecy.

Pokus o změnu hospodářské situace tzv. Šlikova reforma" se nakonec změnil o na zpochybnění naší zahraniční politiky. Toto nevyjadřovalo vedení státu, ale sdělovací prostředky po zrušení cenzury. Je jasné, že reálně uvažující politici jako Mlynář nemohli uvažovat o svobodných volbách, přes tehdejší oblibu by KSČ prohrála. Dubček byl naivní aparátník, sláva mu zamotala hlavu a odmítal vidět hrozící nebezpečí, které Sověti nezakrývali. Výsledkem byly nejen invaze, ale ztráta toho mála svobody co bylo ( literatura, divadlo, film) včetně vyřazení mnoha ze společnosti. Díky neschopnému vedení jsme vlétli do tuhé normalizace reprezentované až na malé vyjímky neschopnými partajníky. Kadár , kterého dosadily ruské tanky a stovky mrtvých se se nakonec ukázal lepším reformátorem než Dubček.

Hrůzný výsledek vše objímající amnestie presidenta Havla. Co na to ona prohlášení, že těžcí zločinci nebyli propuštěni? Těm rodičům asi nepomohlo je potom přijal na Hradě. A to není jediný případ, že amnestovaní vraždili. Jako Kléma, má i on na rukou krev.

35 let po revoluci je lehké být přísným kritikem a hrdinou pravdy.