Ano je to smutné, to s Vámi souhlasím, ale nebudu souhlasit s Vámi navrhovanou trestní odpovědností. Policie trpí podstavem a na základních pozicích berou platy, které jsou neúměrně zátěži, takže tam jdou buď ne zrovna schopní lidé, nebo srdcaři. A státní zástupce se platem také nevyrovná soukromé sféře. Riziko vami navrhované trestní odpovědnosti OČTŘ pak způsobí, že schopni lidé, které ta práce baví, od toho dají ruce pryč a celou situaci by to zhoršilo. Nejsem si jistý jestli v těchto institucích (státní zastupitelství a soudy) existuje výkonnostní příplatek (či jiná motivace k lépe odvádění práci) a nějaký interní inspekční orgán, která by za tato selhání mohla udělovat sankce, např. odebírání výše jmenovaného výkonnostního příplatků atd.

Nesouhlasím s trestní odpovědností. U státních zástupců by to vedlo k tomu, že by tuto práci reálně nikdo nevykonával, protože sankce je příliš velká. Stejně tak u soudců by došlo k jejich výraznému ovlivnění směrem k přísnějším trestům v různých případech. Např. klasická situace v hospodě, kdy pachatel je do té doby bezproblémový člověk, který si prochází těžším obdobím a nevydrží kecy z vedlejšího stolu, tak dotyčného zmlátí a způsobí újmu na zdraví. Soudce mu udělí podmínku, jenže následkem soudu přišel pachatel o práci a stal se mentálně nestálý a po uplynutí podmínky se situace opakuje, jenže dojde v potyčce třeba k zabití a soudce, který udělal 'férové' rozhodnutí pak bude zbytecně popotahován.

PS. Jinak vzhledem k článku souhlasím, že podmínka, podle dostupných informací z článku, je neadekvátní trest a někde se stala chyba. Jenže ten řetězec zahrnuje všechny OČTŘ a najít chybovÿ článek bude oříšek.

Jen tohle je krapet složitější. Do roku 2016 to měla být rychlostní silnice R43, pak přestaly rychlostní silnice existovat a nahradily je dálnice, konkrétně D43, to ale platilo jen do roku 2020, pak další změna na silnici I. třídy I/73 se 3 pruhy ve stoupání a pak na žádost JMK Kupka prosadil změnu na I. třídu se 4 pruhy, z důvodu zvýšení intenzity dopravy po dostavbě polské S8. Takže tam asi dálnice v dohledné době opravdu nebude, ale ne kvůli Brnu, či JMK, ale kvůli rozhodnutí MD v letech 2020/2021.

Myslím si, že finále EURA a LM mají pravidelně v řádech nižších stovek mega a srovnatelnou sledovanost se SuperBowlem má i finále RWC.

Za mandatorní a kvazimandatorní výdaje jsme v roce 2017 dávali 77% příjmů do rozpočtu, v roce 2021 pak 100% a dnes je to 88%. Přeloženo, na začátku vlád AB v roce 2017 nám zbylo 23% příjmů na investice, po konci jeho vlády jsme všechny příjmy museli dát na to aby stát vůbec fungoval. Této vládě se podařil tento poměr zase srazit dolů na 88%.

To co říkáte není pravda. D1 10,1 km. D35 38,86 , D49 17,3 km. D55 12,23 km. Vypsal jsem pouze výběr úseků, které se začaly stavět 2022-2024 a stavba bude dokončena v roce 2025, nepočítal jsem úseky, kde začala stavba během let 2022-2025 a dostavba bude po roce 2026 a další kde se rozběhla příprava. U všech těchto staveb se často muselo vyřizovat UP, SP, EIA atd. zejména pak D35 kde tento úspěch jde skutečně za Kupkou. Nebudu popírat, že těží z práce Ťoka, zejména během vlády B. Sobotky, ale poté co MD ve vládě AB převzal Havlíček, tak to byla mizerie.

Nejsem si jistý, jestli je to podmínkou,, nemám aktuální informace, ale v tomhle tom případě by velkou část dopravy stejně odvedl MO a v jedné variantě magistrála. Pravda, předtím jsem toto nebral v potaz, ale když si to dám dohromady s tím co jsem psal výše, tak obyvatelům Prahy rozhodně nezávidím. Ikdyž jsem za, aby se omezoval provoz aut v centru, tak by měla být snaha spíše transformovat výkon do veřejné dopravy, ne přivádět do města více aut.

Jde o to, že je to primárně pro individuální přepravu a povede to k navýšení individuální automobilové dopravy (zákon dopravní indukce), 1. lidé budou moci dojíždět do Prahy z větší dálky a 2. veřejné dopravě se zhorší konkurenceschopnost. Musíte k tomu připočíst i demografický vývoj ve Středočeském kraji a Praze. Toto řešení současnou situaci ještě zhorší a naopak způsobí omezení z hlediska systému důležitější přepravě tj. IZS, zásobování atd. Povede to k další výstavbě silniční infrastruktury a vytvoří se bludný kruh. Individuální automobilová doprava je ve městech značně neefektivní a efektivnější řešení bývá většinou prioritizace veřejné dopravy, např. rozvoj příměstské železnice, která je díky vyšší kapacitě více 'budoucnuvzdorná'. S vlastní stavbou by problém neměl být (kvůli normám), ale následek bude Zhoršení dopravy v obcích jako Horoměřice, kde se zvýší doprava, jelikož zde budou lidé z regionu na D0 najíždět a pak v Čimicích, kde naopak budou sjíždět.

Mohli bychom snižovat daně, ale není prostor. Opakuji to po několikáté. Předchozí vláda byla tak geniální, že po sobě nechala rozpočet kde všechny příjmy padly za mandatorní a kvazi mandatorni výdaje. Může dělat změny zákonů, ale realita je taková, že když jsou u každého zákona obstrukce nejde to tak snadno. A ne že mi budete argumentovat, že se koalice nechce domluvit, když se o domluvu pokusili byla špatná akustika. Faktem je, že každý neúspěch ČR je neúspěch vlády a úspěch Babiše, kterému to otvírá cestu l dotacím pro Agrofert, tak snadné to je. ANO je ochotno obětovat cokoliv pro Agrofert, viz jak ustoupili z obstrukcí výměnou za to, že vláda nebude sahat na ony dotace. Pokud jste udělal základní školu tak víte, že 88% je míň než 100%, které po sobě nechal AB, to jsou data jestli se Vám nelíbí, můj problém to fakt není. Jestli jsou nekonkurenceschopné nedá se nic dělat, protože nejsou peníze. Vlády AB byly rozpočtově nezodpovědné prožraly období růstu a zanechaly nám tady veřejné finance v rozvratu. To co tvrdíte je sice krásné, ale je to populistický blábol. 1- V současné době není prostor pro výrazné snížení daní ani pro subvence, to je fakt a nemůžete ho popřít, protože předchozí vlády byly bandy diletantů až na pár výjimek. 2- Není politicky průchodné prosadit skutečnou reformu státní správy, jde jen snižovat tabulkové stavy úředníků, pokud chcete zároveň subvencovat, tak vytvoříte černou díru, protože bude scházet kontrola, ale Vaši kamarádi budou šťastní. Tedy, kvůli vládám AB teď musíme spoléhat na to, že to vyřeší trh. Ale každá krize je příležitost.

Ano, budete subvencovat a na úkor dluhu už tak zadluženého státu zachraňovat nekonkurenceschopné firmy a do toho snižovat stavy úředníků aby byly veřejné prostředky bez kontroly a mohli se dát různým kamarádíčkům bez zbytečných oplétaček. Gratuluji. Nejde snižovat daně a zároveň zvyšovat výdaje v tuto dobu, stejně jako je problematické, že po Babišovi máme stále vysoké mandatorní výdaje oproti příjmům. Prvním předpokladem je zkrocení veřejných financí, ale tomu pomocí obstrukcí brání opozice.

Na bodu jedna se shodneme. Regulace cen energií je zásah státu, tedy pomoc od státu. A pokud firma se o sebe není schopná postarat sama bez pomoci státu pak není funkční. Krize je přirozená součást ekonomického cyklu a očistný systém ekonomiky. Firmy jež můžou spoléhat na pomoc státu nebudou nikdy modernizovat a optimalizovat výrobu.

Snížení množství úředníků bez hlubší reformy státní správy a samosprávy směrem k decentralizaci jsou jen populistické kecy a vedou jen ke kosmetickým změnám. Decentralizace je politicky neprůchodná. Navíc snížení stavů úředníků a zvýšení pobídek firmám je recept na rozdávání peněz kamarádům, protože kontrolují a schvalují úředníci. A zase jsme u mandatorních výdajů. Pokud nebudou mandatorní výdaje v poměru k příjmům nižší, nemůžou být daně nižší. A snížení mandatorních výdajů v poměru k příjmům je v současné době extrémní politický boj, kde si opozice připisuje jedno vítězství za druhým a úspěšně mu brání.

Pokud se jedná o rušení kancelářských pozic a trafik v AČR, PČR atd. musíte vědět která tabulková pozice co dělá, jaká je její náplň práce a její pracovní vytížení a jaká jiná pozice by to mohla přebrat. Aby jste to věděl potřebujete lidí, kteří provedou výzkum a připraví studii a to jsou úředníci, které musíte najmout.

Jak jsem předeslal výše tak jde o poměr mandatorních výdajů vůči příjmům. Nemusím dávat konkrétní příklady když dám konkrétní data a to je, že oproti roku 2021 došlo ke snížení o více než 12% a 100% příjmů do rozpočtu nepadají na mandatorní a kvazimandatorní výdaje.

Ano jsou to hezké věty, ale absolutně neberou v úvahu stav veřejných financí, zahraničněpolitický vývoj a domácí politický vývoj. Bod 1 - jestliže je problémem inflace, nelze podpořit růst HDP, aniž by došlo k vytvoření inflačních tlaků (snížení daní a zvýšení výdajů). Snížení daní je pak samo o sobě problematické vzhledem ke stavu veřejných financí. Cílem by měl být růst očištěný o inflaci, což při současném stavu veřejných financí je takřka nemožné. Bod 2 - cenu určuje trh a neměl by ji určovat stát. Finanční pomoc firmám pak je další inflační tlak. Bod 3 - snížení úředníků a zvyšování výdajů je sice možné, ale povede k snížení kontroly nad veřejnými prostředky a dojde ke snížení efektivity aparátu. Snižování stavů učitelů a HZS asi nemusím komentovat. Armáda je jeden ze znaků suverenity státu podle hesla 'Kdo není ochoten živit armádu vlastní, bude živit armádu cizí'. Cesta je digitalizace a ta probíhá. Hlubší reforma v oblasti samospráv, státní správy a decentralizace je vzhledem k domácí politické situaci nemožná. Bod 4 - aktivní zahraniční politika se vylučuje s Vaším návrhem v bodu 3. Bod 5 - se vylučuje s Vaším návrhem v bodu 3. Prověřování a kontrola je nárůst byrokracie.

Ve velké části měst celosvětově dochází k renesanci trolejbusů. Baterie i nafta mají svá negativa oproti trolejbusům.

Růst HDP je sice možnost jak dostat peníze do rozpočtu, ale co se mandatorních a kvazimandatorních výdajů týká, tak ty jsou mj. zákonem, či smlouvami navázány na hospodářský růst, tedy ikdyž peníze do rozpočtu dostanete, tak se Vám proporčně zvednou i tyto výdajové položky při poměru 100% a víc jako v roce 2021 tak je to extrémní problém a veřejné finance jsou v rozvratu. Vyšší investice být mohli, ale všechny šli na dluh a tempo zadlužování bylo a furt je neúnosné.

Ano, snížení byrokracie je chvályhodný krok, ale reálně je to mlácení prázdné slámy a tato vláda udělala pár nezbytných kroků, jako např digitalizaci, která má větší, či menší prodní bolesti. Snížení státních zaměstnanců mi přijde jako populistický blábol, když si vezmeme podstavy v jakém se např. HZS a učitelstvo nachází. Pak chcete aktivní zahraniční politiku a zároveň snižovat stavy armády, von Klausevitz i Machiavelli by si určitě klepali na hlavu. Nevím co s mandatorními výdaji pak udělá odkup ČEZu. Dokud se nehneme s mandatorními výdaji tak se nic nezmění a realita je taková, že tato vláda v tomto udělala kus práce a data mluví jasně.

Jinak podle oenergetice.cz je současná cena energií na burze srovnatelná s cenou před 2021 a k výrazným nárustům došlo hlavně v souvislosti s invazí. Nezapomeňte že v březnu i na podzim došlo k přesnům ruských sil na Ukrajinské hranice, což mohlo vést k zneklidnění na burze. Zde je moje kritika vedena na nedostatečnou připravenost státu v oblasti energetické infrastruktury, ale ani Babiše ani Fialu resp. zodpovědné ministry nemohu tepat za akce ruské zahraniční politiky.

Někdo věří v existenci nesmrtelnosti lidské duše a vyššího principu, jež přesahují jak lidské chápání, tak hranice nekonečného vesmíru a někdo zase věří, že lidé jsou pouze bezduché biologické stroje stvořené velkým množstvím absurdních náhod, které plují na chladném šutru prázdnou nicotou bez smyslu existence a života. V obou skupinách mohou být normální lidé a ani jednu bych nerušil.

Ano, kritizují lidi za konkrétní věci a Ťoka konkrétně nemám důvod kritizovat za toliko věcí, z konkrétních mě napadá propadnutí EIA 2016 na D0. Ale když to berete takto, tak mi nemáte co vyčítat.

Neplatí že pokud se více utrácí zvedají se ceny. Pokud roste rovnoměrně poptávka vůči nabídce tak není důvod k růstu cen ikdyž se více utrácí jako je to v onom krásném grafu. Ceny se zvedají, když dojde k zvýšení poptávky vůči nabídce. Lidi měli peníze, ale neměli je za co utratit kvůli lockdownu. Čili neplatí nutně že čím více se utrácí, tím vyšší je inflace.

Poprosil bych odkaz, kde jste našel, že máme mandatorní výdaje ve výši 84% k HDP?

Každopádně vypočítávám poměr mandatorních a kvazimandatorních výdajů k poměru k příjmům do rozpočtu. Čili kolik peněz se vybere a kolik se musí dát na výdaje, které vyplývají ze závazků. Protože to určuje kolik má vláda skutečně volných peněz v rozpočtu na investice a další záležitosti. Nejde to ani vypočítávat k celkovému výdaji, protože se může stát situace kdy platím na mandatorních výdajích 100% příjmů, ale v celkových výdajích dělají mandatorní výdaje 50%. A zde tato vláda zdědila situaci kdy se na závaznych výdajích utrácelo přes 100% příjmů. Napište mi jak by jste to řešil vy, protože systém je nastavený tak, že toto nejde umořit růstem hdp, neboť je to často přímo či nepřímo navázané na HDP či jiný ukazatel. Muselo dojít k snížení na výdajové stránce a zvýšení na příjmové. Jinak to zkrátka nejde. Díky tomu bude mít vláda v roce 2025 12% volných penež k přerozdělení, což je luxus oproti mínusu.

Nemám důvod útočit na Ťoka (a nikdy jsem neměl), protože v řadě našich ministrů dopravy on a Kupka patří k těm lepším. Mám důvod ovšem kritizovat Babiše, že nebyl schopný najít adekvátní náhradu pro 'jeho' rezort a kritika směřuje i na Havlíčka, který v té době byl ministrem.

Spotřeba se nezvýšila, protože nebyla nabídka, protože ekonomika byla zastavena, opět důvod zastavení ekonomiky kritizovat nebudu. Problém je, že se zvyšovala poptávka v podobě subvencí. Graf je jasný výsledek taktéž, když si to pak dáte do souvislosti neexistovaly dostatečné deflační tlaky, na krizi bylo ale zaděláno dávno, Fialovy to bouchlo do ksichtu. Navíc i nediverzifikované zdroje (např plynu) vedly k tomu, že jsme v této surovině byly závislí na dovozu z nestabilního regionu už od roku 2014. Válka na Ukrajině je v totmo ohledu katalyzàtor našich ekonomických problémů. Kdyby naše finance byly zdravé a zdroje dostatečně diverzifikované, pak by nas to nezasáhlo, není možné hledat problém u vlády která vládla 6 měsíců. To je oprávněná kritika na vládu jak Bohuslava Sobotky tak i Andreje Babiše.

Vlastní kritika vede k stavu financí, konkrétně pak k poměru mandatorních a kvazimandatorních výdajů k příjmům. V roce 2017 to bylo 77% v roce 2021 to pak bylo přes 100% pro rok 2024 to pak je 89%. Tady je velký problém, že vláda nemá nástroje pro investice, či možnost jakkoliv reagovat na nastálou situaci. A vzhledem k tomu, že tyto položky jsou těžko měnitelné, protože jsou garantovány zákonem tak snížení tohoto poměru je obrovský úspěch Fialovy vlády. Jinak poměr nemandatorních výdajů ke skutečným je 21%

Nikde jsem jsem neřekl, že Babiš může za energetickou krizi ani inflaci, dokonce jsem řekl, že je nikdo uměle nevytvořil. Tady mi něco zase lživě podhazujete. Jasně jsem psal, že ty problémy v těchto odvětvích se tady kumulovaly delší dobu. Ten růst inflace co vy popisujete je trend celoevropský, nikoliv jen náš. Posílilo ho chování našich vlád. Snížení daní a zvyšování výdajů jsou jasné proinflační tlaky skoro jako z učebnice, což odpovídá stavu veřejných financí kdy mandatorní výdaje byly vyšší než příjmy. Dále chování ČNB bylo taky dost zvláštní když 7.2. 2020 (před covidem) byla sazba 2,25 a v květnu byla snížena na 0,25, k jejímu zvyšování došlo až před volbami na 1,50. Ekonomika byla přecpaná penězmi, neboť se snížily daně, dávaly se bohaté subvence a byly nízké sazby, na druhou stranu byla uměle snížená nabídka. Málo produktu a mnoho peněz rovná se problém. Tady se posiloval ten trend. Pak Ukrajina a rychle se to nasčítá.

Kupka může stříhat pásky díky práci Ťoka, kterého vyhodily. To je velká část úseků které se staví. Zbytek je Kupkova práce kdy např. D35 na několika úsecích stihli udělat SP EIA v roce 2022 a v roce 2025 se bude otevírat. Spousta těch úseků se navíc začala stavět až po kovidu a to i díky financím, které tam tahle vláda cpe.

Příklad antivirus od NKÚ

'Deset z 31 kontrolovaných firem čerpalo od státu podporu 1,9 mld. Kč na udržení pracovních míst, ačkoliv v letech 2020 a 2021 tyto firmy vyplácely podíly na zisku.' Dále pak stát hradil některým firmám 100% mzdy zaměstnanců, ačkoliv měl hradit jen 1/3, čímž došlo ke trátě 16,7 mld. atd.

Ano, vy se soustředíte do období kdy se problém objevil, ale byl tady už před tím. Předzvěst byla třeba krach Bohemia energy. O inflaci inflaci se psalo už k roku 2017 tehdy s odkazem na záporné úrokové sazby ECB, pak během Babišovi vlády došlo k rozdáváním peněz a snižováním daní, to jsou inflační tlaky jak kráva, spojte to s šokem, který vyvolala válka, chování bývalého zaměstnance Babiše Michla v ČNB a máte problem výsledek, který vyžral Fiala. Co se týče reakce, je problém reagovat se strukturální dírou v řádech vyšších desítek miliard na mandatorních výdajích. Ten zdědil po vládě Andreje Babiše, čert vem 1,5bilionu za covidu (ikdyž podle NKÚ 2/3 nešli na výdaje spojené s covidem). Proto jsme v oblasti stability veřejných financí neplnili podmínky pro přijetí Eura, teď už je v tomto plníme. Do toho ještě vláda financuje výstavbu dopravní infrastruktury. Ostatně výsledky vlády se projeví po nějakém čase 3-4 roky.

Tak za porodnost bych nedával odpovědnost ani jednomu, protože to je dlouhodobý trend, který se nedaří zvrátit. Co se týče ekonomické situace tak o našich nejzávažnějších krizích se mluví dlouhodobě. Článek 'Evropu obchází strašák inflace' jsem si četl ještě v roce 2017 a obdobně je na tom i krize bydlení a cen energií, které mohou mít základ v dřívějších obdobích. Za tu dobu se tady udělalo nic a covid a válka na Ukrajině byla víceméně spouštěč popř. katalyzátor. Netvrdím, že inflaci stvořil Babiš, ale snížení daní a zvýšení výdajů rozpočtu (k tomu mandatorních) jsou učebnicové inflační tlaky. Vždyť po něm zbyl strukturální schodek jak kráva, čili stát musel mít vyšší výdaje než přijmy už v základu. Fialovcům se podařila stabilizace situace a to dokonce při vysokém tempu investic, např. výstavba dálnic. Například jsme se znovu začali plnit podmínky pro přijetí eura v oblasti stability veřejných financích. Jinak nikdo z mého okolí se zle nemá a mám i známé co se hlásí k ANO.