Kolik asi bylo střel z ukrajinských samopalů na Národní muzeum, kde se dnes mrská jejich prápor. Rusáci i ukrajinci jedni jako druzí nestojí za nic..

V malé (dětské) knihovně dosud mám všechny kniky od E.Štorcha, rád jsem četl Robinsona Crusoa, kapitána Korkorána, Dědeček automobil od A.Branalda, mám celou řadu verneovek, hltal jsem edici Střelka, KOD (Knihy odvahy a dobrodružství), Toma Sawyera, Huckleberryho Fina, Bílý tesák a další Londonovky, Alois Musil psal zajímavě a cestopisy Hanzelky a Zikmunda, Pařízka, Elstnera vezmu do ruky i v 75 letech.Četl jsem knihy po tátovi o letcích RAF a když jsem objevil Edgara Walace (např.Čtvrtý mor, Mrtvé oči Londýna) a Saperův Buldog Drummond byl jsem na vrcholu blaha. Takže mohu tvrdit že jsem si čtení moc užil a když jsem něco provedl, nejhorší trest byl domácí vězení a zákaz čtení.

Ať žije pan prezident Trump !!!

Chápu zdražování pojistného z důvodu růstu nákladů na opravy. Nechápu ale proč se nezdražuje jen těm co mají stále pojistné události. Zdražuje se tedy i řidičům, kteří nebourají a tím ani nečerpají pojistné. Kdo mi to vysvětlí ?

A co ten Ukrajinec Petr Šelest ? Přijeli knám ruské tanky, ale na nich a v nich vojáci a oficíři ukrajinci !!!

V šedesátých letech na na pionýrském táboře v Holubově u Křemže byl pozván vedením tábora na besedu a vyprávěl nám o svém životě a kariéře. Pamatuji si i humornou historku jak seřezal na ulici několik výtržníků. Byl skvělým vypravěčem.

Dostával jsem hodně trefných vtipů na Paroubka, Zemana, Sobotku, Topolánka, Nečase, ale taková smršť vtipů na Fialu a Pavla se opravdu jen tak nevidí. A jsou fakt peprné ale i více méně pravdivé.

Volyně je třítisícové městečko na jihu Čech. Spořitelna tady byla za France Josefa, za první republiky, za Hitlera, za komunistů, až do prosince 2018, kdy ji Erste zrušila a nechala zde jen bankomat. Takže s každou blbostí se musí jet do Strakonic za vyřízením. To jsou panečku služby klientům.

Jezdil jsem s auty různých značek, ale tak jako s Focusem druhé generace, 1,6 v benzínu, který mám už 14 roků a nehodlám ho měnit, jsem se ještě nesvezl. Víceprvková zadní náprava nemá chybu a auto jede v zatáčkách jako po kolejích.

Můžu jen dodat, že Ford měl zůstat u atmosférických motorů a vykašlat se na elektroauta.

Třináct na Houpačce uvádí Miroslava a Jiří Černý. Každou neděli večer jsem očekával znělku Houpačky a užíval jsem si povídání o hudbě od opravdového znalce a poslech pečlivě vybraných skladeb. Nikdy nezapomenu a děkuji.

To se to rozdává našim bývalým okupantům.

To bude zase drahá sranda.

Sbohem Miss Dynamit.

Měli jsme jednu z prvních r.v.1964 i když koupenou už šestiletou, ještě se širokým úsměvem, ale projel jsem s ní celé Rakousko v plném obsazení a kempovou výbavou, včetně Grossglockneru, Semmeringu, táta jezdil do NDR na Rujánu a co odvozila nákladů. Nikdy nás nezklamala.

Drobounká knížečka od Vladimíra Škutiny "Jezdec a smrt", nádherně napsáno o Františkovi Šťastném a jeho závodění i o tom jaký to byl vzácný člověk, Čech každým coulem, jak ho přetahovali Japonci, jak se vyboural na ostrově Man, jak ho milovali angličtí motocykloví fandové, doporučuji přečíst a pak hodnotit tohoto ryzího vlastence a člověka. Zažil jsem i jeho komentování motoristického sportu v televizi, to byl nezapomenutelný zážitek

Proč posíláme miliardy na zbraně do Ukrajiny, proč si obranu své země nezaplatí Porošenko a dalí ukrajinští oligarchové ? Asi jim na svojí zemi zas tak nezáleží.

František Kriegel je jeden z mála hrdinů, který i za cenu ztráty života nepodepsal potupné moskevské protokoly a budu si ho navždy vážit jako opravdového vlastence.

O to víc je pro mě ostudná ukrajinská ůčast na okupaci Československa, kdy hlavní část okupantů byl první ukrajinský sbor složený z ukrajinců a dále zauralský sbor z příslušníků zauralských národů. O ukrajinci Brežněvovi a Podgorném nemá cenu se ani zmiňovat.

O Ludvíku Očenáškovi jsem četl už jako kluk v knížce Adolfa Branalda Dědeček automobil na straně 224, že Očenášek má nový motor originál Gnome padesát koní. Zmiňuji pouze jako fakt že jeho jméno mi utkvělo v paměti.

Kážou vodu chlastaj víno. Fuj.

Osobně jsem tuto dámu potkal na závodě veteránů Zbraslav Jíloviště někdy začátkem osmdesátých let, kdy jsem ji na zbraslavském náměstí kam přijela jako spolujezdec v modré Bugatce a poprosil jsem ji o společné foto u jejího vozu. Ochotně souhlasila a já mám od té doby v garáži tuto fotografii a každému kdo tam přijde se s hrdostí pochlubím.