Asi budu chtít vrátit školné.
Jak lze přetížit jakoukoliv síť zdrojem ???
1) Ať spustím jakkoliv velký zdroj tak bude dodávat jen a pouze to, co si vezmou k němu připojené spotřebiče. (např. do zásuvky jištěné 16A můžeš dát lampičku s 1A nebo pračku s 10A a nic se nepřetíží)
2) Každý spotřebič (žárovka, motorek, dům, byt, fabrika,...) mají vstupní jistič maximálně podle kapacity dané lokální sítě. Takže ji přetížit nemůžou. Větší jistič jim prostě distributor nedá.
Jinými slovy: když do dané lokální sítě 3x400V připojím další, jakkoliv velký zdroj, tak do sítě dodá jen a pouze to, co odeberou spotřebiče této sítě v daném okamžiku.
Ta síť není balónek aby se nafoukla.
Posilování rozvodné sítě má smysl jen pro možnost navýšení odběru.
A proč píšu o lokální síti 400V? Protože EE vyrobená zdroji v této síti nemůže protéct trafem 22/0,4kV do sítě 22 kV. Fyzikálně to jde jen a pouze za cenu zvýšení napětí v síti 400V nad povolenou mez, což žádný zdroj nesmí udělat. ("praskaly by žárovky"). A už vůbec nemluvím o nutné symetrii, frekvencích a dalších "detailech".
A čím více FVE s přetoky bude v dané síti, tím menší tyto přetoky budou, protože jejich odběratelů nepřibyde, ale naopak ubyde (přejdou na FVE).
Hrušky, jablka, zelí, listí .... a máme kompot ... nebo spíš směs do kompostu.
Účinnost je fyzikální pojem a jak autor správně uvádí: poměr mezi získanou a dodanou energií. Rozdíl mezi nimi je ztráta.
Efektivita je pak o penězích, tedy náklady na provoz a pořízení zařízení.
Účinnost PK je kolem 90%, 10% je teplo přímo do komína. Kondenzační PK má "účinnost" kolem 110% ale to vůbec neznamená, že vrací plyn zpět do potrubí. Jen využívá teplo z kondenzace spalin.
Účinnost TČ je dána topným faktorem (COP), tedy poměrem mezi výstupní energií a energií přivedenou. (COP=1 znamená, že TČ topí jen na EE, COP=3 znamená, že z jedné kWh EE půjde do objektu 3kWh tepla).
A srovnání lze dělat jen na stejném objektu, který má danou tepelnou ztrátu.
Takže objekt má ztrátu 10 kW, za hodinu 10kWh. PK spotřebuje 10/9 = 11,1kWh,
TČ COP3 10/3 = 3,33 kWh.
COP se v určitém rozsahu venkovních mění (dle typu TČ COP=1,5-4), Pak je spotřeba na EE 6,66-2,5 kWh.
Pak samozřejmě pořizovací cena, roční provozní náklady na energii, na servis, atd
A včil srovnávej
No a co třeba 1 promile= 1 týden vazby rovnou z místa? Bez odkladu, ihned ?
2 promile dva týdny atd. A samozřejmě si ten hotel taky zaplatí.
Hodně bych si to rozmyslel. A ničit auto? To za svého řidiče přeci nemůže.
A že má nějaké povinnosti, práci, zodpovědnost, ... ? Ale to přece musí vědět především ten dotyčný.
Zákon a příslušná vyhláška to říká jasně.
Jenže:
Zcela konkrétní, naprosto běžná každodenní situace na D5 při příjezdu do Prahy je, že díky úplně blbě řešenému sjezdu na pražský okruh, kde nejen, že je pražský okruh zcela poddimenzovaný, ale je zde jediný odbočovací pruh na oba směry pražského okruhu. Zde denně stojí, nebo jen pomalu popojíždí v pravém pruhu kamiony v koloně několika kilometrů. Stejná kolona vzniká i v levém pruhu, protože osobáky nestojí v koloně kamionů, ale jedou o něco malinko rychleji.
Jenže ta dynamika popojíždění v obou pruzích se průběžně mění a nastává i situace, kdy oba pruhy jedou šnečím tempem, ale ten pravý jede i rychleji než levý.
Je to tedy předjíždění zprava v celé koloně.
Druhá věc je, když se na zcela volné dálnici táhne nějaký "takyšofér" 120 km/h, a nebo i pomaleji, tak podle zákona v podstatě zablokuje dálnici. PČR přitom neřeší příčinu a toho kdo ji působí, ale ty, kteří se snaží o plynulou dopravu.
To, že dotace likvidují (znám i příhodnější slovo) vše na co se vztahují ví už snad každý.
Že akumulace EE je obrovský problém ví už také hodně lidí.
Přečerpávací elektrárna je určitě užitečná pro okamžité vyrovnání náhlých výkyvů v odběru/výrobě. Jenže vložená čerpací energie (z okamžitých přebytků v síti) bude vždy ztrátová už připouští málokdo. (Sprosté slovo "účinnost") se zde objeví hned 2x : při čerpání a pak při výrobě.
Že stabilní/trvalé zdroje EE musí být v provozu (trvale topit pod kotlem) bez ohledu na dodávky OZE připouští jen pár lidí. I kdyby kapacita solárů a větrníků třeba i mnohonásobně překročila kapacitu stabilních zdrojů, nelze stabilní zdroje zrušit ani nějak výrazně omezit, protože přijde zimní mrazivá noc a budeme v......
A ty "nešťastné" přetoky? Jak si autor představuje, že ten občasný a náhodný přetok funguje? Malí výrobci mají a vždy budou mít přebytek. Nikdy se jim nepodaří využít veškerou INSTALOVANOU kapacitu pro vlastní spotřebu. Výrazně toto zlepší baterií, ale i ta se nabije a pak je výroba omezena. Přebytek NEPOŠLOU, ale pouze NABÍDNOU formou napětí do sítě 400V (za místním transformátorem). Přebytek je realizovaný jen když jej někdo spotřebuje. Je to elektřina a výkon je vždy napětí x proud. A spotřebovat ho může jen některý ze sousedů, který FVE na střeše nemá, protože když má FVE tak má obdobný přebytek ve stejnou chvíli také. (Určitá forma pyramidové hry - vyhrají jen ti první). Přes trafo do 22kV ten přebytek nepřeleze. Toto zase už skoro nikdo nepřipouští. Ale fyzika se oblafnout nedá. Přetoky tedy síť přetížit nemůžou.
Jak tak pročítám komentáře o cenách, levná/drahá řešení, ekologická/neekologická, vyplatí/nevyplatí se ...
Mám čím dál větší jistotu, že se srovnává nesrovnatelné. Jsem určitě zastáncem ekologického řešení (lépe řečeno menšího zla), ale když srovnávat, tak bez ideologie a z ní vyplývajících dotací.
Ze zkušenosti vím, že jakákoliv dotace nahrazuje technické nedostatky dotovaného zařízení. Je to jen a pouze o prodeji nevyhovujícího paskvilu přes politický lobismus a z toho plynoucí prebendy politikům.
Jsem přesvědčen, že dobré a funkční zařízení se na trhu uplatní i bez dotací.
Je něco neprodejné? Tak to "ozeleníme" a na vše ostatní uvalíme poplatek (emisní povolenku) => pokřivení trhu. Uměle se zdraží již plně funkční
Je něco plně funkční, ověřené, stabilní a nepostradatelné (JE)? Nepostavíme proto další, raději budeme dotovat OZE. Tím se utratí spousta peněz na něco nestabilního, použitelného jen občas, většinou v době, kdy to není moc potřeba s efektivitou do 10% roční produkce. Když to někdo chce, potřebuje, tak za své. Pak srovnávejme.
A z toho pak plyne i rozvoj technologií. Není zde volné pole nápadů a řešení. Výzkum se dotuje podle ideologie (a ne vždy s očekávaným výsledkem).
Měli snad p.Edison, Diesel, Stephenson, Tesla, a i bří Veverkové a řada dalších ... nějaké dotace ? A jejich práci používáme dodnes.
Že ceny za EE rostou?
Logicky:
Stabilní zdroje (tepelné) musí pracovat pořád, jen upravují výkon podle spotřeby. Nelze je vypnout/zapnout hned. Tedy mají fixní náklady bez ohledu na výkon.
Distribuční síť musí pracovat pořád, také bez ohledu na výkon.
OZE dotujeme ze svých odvodů. Tedy další náklady.
Nárůst spotřeby EE na výrobu tepla ze zelených důvodů (TČ, přímotopy, ...)
(Komín je jinde - není vidět ze zeleného okna, účinnost 35%, 65% teplo do okolí)
Pokles energeticky náročné výroby (ocel, ...)
A hlavně !!! vysoké náklady státu na kdeco lze pokrýt z polostátního ČEZu.
To je zase článek. Proč se autor alespoň nepodívá na nějaké blokové schema JE.
Všechny okruhy JE jsou uzavřené, ať už na straně reaktoru nebo parního okruhu nebo chladicího okruhu.
Ten první kvůli radioaktivitě, ten druhý kvůli upravené vodě. Chlazení je až na straně páry za turbínou pro zajištění tepelného spádu. Tam je teprve chlazení skrápěcí vodou ve věži. Ta může být z řeky.
U uhelné elektrárny je akorát první okruh (ten reaktorový) nahrazen kotlem.
A toho tepla se využije jen asi tak 35%, celý zbytek je teplo buď na vytápění, když je co, jinak do ovzduší (65%). S tím nic neuděláte.
Jak jsem už psal dříve
Jakkoliv chytrý, dokonce třeba i geniální elektroměr (GE) žádnému spotřebiteli žádnou úsporu sám o sobě nikdy nepřinese. Dokáže pouze změřit to co jím proteklo. Na to stačí i elektroměr s kotoučem. Přínos může mít tak akorát distributor nebo spíše a hlavně výrobci GE.
Přínos pro uživatele může mít jen a pouze informace o ceně EE na další alespoň 2 hodiny, aby mělo smysl spustit domácí spotřebiče (pračka, myčka, ....) a to jen takovou formou, aby tuto informaci domácnost dokázala automaticky zpracovat a spotřebiče zapínat. To co bylo před 15ti minutama je mi houby platné. To už neovlivním.
Domácí "malá" FVE je především úsporou pro spotřebitele samotného. Nějaký prodej do sítě je možný jen a pouze do sítě NN (za trafem 22/0,4) v případě, že "přebytek" spotřebují sousedi. Dál, přes trafo se přebytek neprotlačí. Když mají i sousedi FVE s přebytkem, tak se nic nespotřebuje a tedy přebytek není. FVE se vypne. Tak na co pak ten GE?
Peníze jsou samozřejmě vždycky až na prvním místě, ale tady přece vůbec nejde o peníze, ale o přežití společnosti, která se bez EE už vůbec neobejde.
A potřebuje stabilní zdroje. Ty OZE jsou (a asi ještě hodně dlouho budou) jen doplňkové. OZE uvolní částečně kapacitu těch stabilních, ale svým náhodným příspěvkem jen síť "rozhodí".
Autor se ve výrobě/spotřebě drží průměrných celoročních čísel. Pak máme na prodej. Akorát tak nějak neřeší stabilitu výroby. EE je potřeba dokonce i v noci a navíc ještě v zimě kdy ani nesvítí ani nefouká..
A že je nějaký přebytek? Ani kousek. Když náhodu není spotřeba, tak se automaticky omezí výroba. Dokonce i na FVE a VTE. Tohle bude vždy z "ruky do huby". Skladování v bateriích? Kolik kWh energie je potřeba na výrobu baterie s reálnou kapacitou 1 kWh? A pak životnost.
Instalace jedné FVE na střeše určitě pomůže majiteli ušetřit za spotřebu EE. Ale úspora na palivu v elektrárně bude mizivá, protože kotel nelze vypnout/zapnout hned. A EE z Vysočiny babičce na Šumavu nepošlete ani omylem. Jen virtuálně, pokud ji spotřebuje soused.
Ani paroplynová elektrárna nejde zapnout/vypnout hned. A kde vezme ten plyn ??
A ta přiblblá ideologie kolem CO2? V atmosféře je ho celých obrovských 0,04% !!!
Díky němu rostou kytky. Když ho tu bylo (v pravěku) 0,08%, tak narostlo tolik kytek, že zde máme dodnes uhlí. Pravda, bylo tepleji.
A když ho bude míň, zeleň úplně pochcípá. A my taky.
A že je skleníkový? Jak? Je mnohem těžší než vzduch (1,9 oproti 1,3), takže se hezky "potopí" až k povrchu zemskému, aby ho ty kytky mohly v klidu spotřebovat.
A jak se chová jedna VTE vrtule? Odebere energii větru. Co dvě, tři, deset ... nepodstatné. Nojo, ale co když je jich tisíc v jednou širokém pásu? Větrolam ze stromů je asi tak 10-15m vysoký. A za ním hezky nefouká. Větrolam z tisíce vrtulí je asi tak 150m vysoký. Má to nějaký vliv na proudění v atmosféře když je umístěn na pobřeží Atlantiku?
Hmm. to posílání komodit někam jinam je asi nějaká úchylka.
Jak si může obchodník poslat plyn do zásobníků na UA? To jako ten LNG plyn z pobřežního terminálu někde v Německu nechá hezky expandovat a pak ho nějakou trubičkou natlačí do plynovodu s kapacitou nějakých 30mldm3 a ten plyn projde proti směru běžného toku, proti kompresorovým stanicím někam na UA ???
To jako vážně?
Možná to jde třeba e-mailem .... 🙂
Pak asi budeme inkasovat nějaké peníze za tranzit přes ČR na Slovensko a dál?. Protože z UA vede do evropy jenom jeden plynovod a to přes ČR. To pak měl p.Sikela geniální myšlenku když tu rouru koupil?
Ty plynovody (a do evropy vedou ty velké a zajímavé jen tři, z toho jeden přes UA, Slovensko a ČR, jeden přes Bělorusko a Polsko a jeden přes Balt) jsou pouze jednosměrné. Ten plyn opravdu necourá sem-tam. Obchodník si může tak akorát zarezervovat kapacitu ruského plynu v zásobníku na UA.
Stejně tak posílání elektronů z chalupy na Vysočině babičce na Šumavě ....
A souvisí Sudža nějak s českým plynovodem?
A je plynovod bez tlaku?
A celou jeho kapacitu (30 mld m3) využívá jen česko se svými 8 mld?
A opravdu neteče přes předávací stanice mezi UA a SR, SR a ČR, ČR a SRN žádný plyn z východu?
A opravdu věříte, že ten plyn courá potrubím sem-tam jak Hujer přes vrátnici?
A LNG z pobřežních terminálů (po expanzi) jen tak vleze do potrubí (z tenkejch do tlustejch) a úplně sám teče proti směru do ČR a případně i dál ??
Platí němci za tranzit? Nedáváme jim to v rámci "Sikelovi pomoci" zadarmo?
Co platíme UA za tranzit když tam nic neteče? Zbraněmi?
A proč řešíme letošní vypršení nějaké "blbé smlouvy Gazprom-UA" o tranzitu plynu přes UA na západ když tam nic neteče?
A proč byl zničen NS když EU žádný plyn z RF nebere?
atd atd
Nerozporuji, jen se budu ptát:
z Wiki:
1) měsíc má cca 6x menší přitažlivost než země
2) Saturn 5 vynášel cca 120 tun nákladu
3) Saturn 5 měl cca 2800 tun paliva (ve 3 stupních)
4) lunární modul - startovní hmotnost cca 14-16 tun
5) Z měsíce nestartoval celý modul, ale jen "odletová" část s kosmonauty odhaduji 5 tun. Wiki údaj neuvádí.
Takže porovnáním:
Na vynesení cca 1/24 nákladu a 6x menší přitažlivosti potřebuji 2800/6/24 = 19 tun paliva. To je cca necelý cisternový návěs. Kde je na snímcích vidět ??
Pro přistání budu přistávat s tímto palivem pro start a celou hmotností LM tedy 19+14 = 33 tun při dosednutí na povrch. K tomu palivo na zpomalení této hmotnosti z oběžné na nulovou rychlost (zbydou jen prázdné nádrže). Bude mi muset stačit cca 80 tun aby seděla celková hmotnost 120 tun při startu ze země. Tedy asi tak 3 cisternové návěsy (po přistání samozřejmě prázdné). Opět ... kde jsou?
A i kdyby amíkům stačilo palivo jak do osobáku pro start i přistání, tak žádný kosmonaut neudělá ťápotu do prachu hned vedle modulu, protože raketový motor prach při přistání rozfouká desítky metrů daleko a u modulu bude holá spálená skála.
Je na této úvaze něco špatně ??
A ještě doplním.
V době přistání byl měsíc osvětlován z poloviny (ze země byla vidět pravá osvětlená polovina). Místo přistání bylo v pravé horní části osvětlené části blíže ke stínu. Z této polohy musí být země téměř nad hlavami kosmonautů, bez jakékoliv změny polohy (jen rotace). Na snímcích z měsíce je země nad obzorem a osvětlená z horní poloviny.
Celá záležitost je jen na tahání peněz z cizích kapes.
Dát si na střechu FVE je určitě výhodné pro majitele. EE si spotřebuje sám. Ušetří sám, tak proč dotace od nás ostatních.
Když si k tomu doplní baterky nebo jinou zásobárnu, zlepší si využití kapacity svojí FVE. Více využije investici. Zase jen sám.
Instalovaná/aktuální kapacita FVE je využita jen tehdy, když dokážete připojit dostatečnou spotřebu v daném okamžiku. To nikdo nedokáže, protože spotřebiče pracují ve svém regulačním prostředí a berou si co potřebují (pračka, myčka, ...) a vůbec neberou ohled jestli zrovna svítí nebo nesvítí.
Takže vzniká střídavě přebytek/nedostatek. Tomu pomůžou ty baterie. Krátkodobě lze přebytek nabít a vzápětí při nedostatku zase vybít.
Přebytek do sítě sice lze "vypustit", lépe řečeno "nabídnout" a v síti ZA místním trafem ho někdo musí v daném okamžiku spotřebovat = k vaší FVE se připojí další spotřebič se stejným provozním režimem jako ten váš. Pokud ne, přetok nenastane.
V žádném případě tenhle váš přebytek neproleze tím trafem do sítě VN (22kV). Takže vždy lokální záležitost na místní síti 400V.
Jakkoliv geniální elektroměr to akorát změří bez jakékoliv zpětné vazby.
Posílání elektronů do sítě obecně a nebo dokonce adresně je technický nesmysl.
Je to virtuální hra, která může pouze obchodně váš realizovaný "přetok" odečíst ze spotřeby někoho jiného přepočtem na peníze ....
Celá tahle legrace (FVE na střeše) nemá absolutně žádný vliv na kapacitu rozvodných sítí. Spíš je nárazově odlehčí.
EE síť má určitou spotřebu peněz. Když to nezaplatíme spotřebou tak nastoupí pevné platby ...
Článek je o "přetížení" sítě instalací "malých" FVE s možnými přetoky nebo i bez nich.
1) Jakkoliv malá nebo velká FVE síť prostě přetížit (ve smyslu proudů) nemůže. Síť je navržena podle "hlavních" jističů jednotlivých odběratelů a dalšímu odběrateli je povolen jistič jen dle kapacity sítě v dané lokalitě. Tedy koncového trafa 22/0,4kV.
Zatížení sítě je tedy v čase proměnné a je dáno výlučně ODBĚREM. Jakýkoliv další (paralelní) zdroj do této sítě může přispět jen jako doplnění když je dostatečný odběr.
2) Žádná takováto "malá/lokální" FVE nemůže fyzicky "protlačit" proud přes uvedené trafo do sítě 22kV. (asymetrie sítě 400V, nerovnoměrné zatížení fází, ...)
3) Tzv. přetížení sítě ale může nastávat v okamžiku, kdy hodně svítí, je hodně instalací a dojde k náhlému výraznému SNÍŽENÍ odběru. Tím může dojít k lokálnímu špičkovému zvýšení napětí a tedy automatickému odpojení jističů rozvodny z přepětí.
4) Vypínání tepelné elektrárny je zcela určitě nesmysl, parní kotel prostě rychle vypnout ani rychle zapnout nejde. Ani té plynové, protože je zpravidla paroplynová, tedy dvoustupňová. A tedy topí trvale (úspora je potom kde ???)
Dotaz:
Ví někdo zcela přesně detailně, jak funguje střídač z FVE při změnách světelných podmínek na FVE a zapnutí/vypnutí jakéhokoli většího spotřebiče? Tedy co přesně ten střídač provádí když má "moc EE z FVE" a když má "málo z FVE". Jak přesně detailně probíhá přepínání síť/FVE při odběru ? Přebytek teď neřeším. Obecná schemata toto neuvádí.
Z odpovědi pravděpodobně zcela jasně vyplyne nutnost použití baterií pro plné využití kapacity FVE panelů
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Posuzovat emise jen podle realizovaných obchodů s palivy (podle druhu) je určitě jedna z cest. Vůbec nic to ale neříká o reálné čistotě/znečištění prostředí. Když obchodník nakoupí a prodá nějaké palivo, tak není nikde dáno, kde bude spáleno a jak.
A jestli ten komín bude na vlastním nebo na cizím je úplně jedno. Energii spotřebuji a můžu tím zaneřádit třeba les na Šumavě z elektrárny v Bavorsku.
A chlubit se tím že VÝRAZNĚ snížím energetickou náročnost nějaké výroby znamená, že vyrábím méně. Se všemi důsledky.
A o účinnosti (to je to sprosté slovo, které se nikde v žádném článku nepoužívá) výroby energie, kdy je EE jedna z nejhorších (cca 35% a přenosem pak i pod 30%) se nemluví. Vyrábět teplo a spotřebovat ho na místě s účinností 95% nebo ho převést na EE s účinností 30% a pak s ním někde jinde topit (=ztráta 70%) je značný rozdíl.
Jo FVE je super, EE na výrobu spotřebuje Čína, (zato jim příslušně vynadáme jak znečišťují) pak to nějakou dobu používáme, a pak to někdo nějak zlikviduje, sklo se musí přetavit (zase Čína), plastová fólie se možná zrecykluje (ale spíš se spálí). A vozíme to sem-tam přes půl světa.
O TČ se už napsalo hodně, při COP=3 dodám 1/3 ze sítě, 2/3 z okolí. Takže např. pro 10kW tepla:
přímé lokální spalování 10/0,95 = 10,52 kW v uhlí
3,3 kW EE = 3,3/0,3 = 11 kW v uhlí
A není náhodou tohle všechno v našem evropském světadílku jen proto, že už tady žádné významné zásoby surovin nemáme a ti kdo je mají je chtějí zaplatit něčím, co má pro ně nějakou hodnotu? A má Evropa co nabídnout ?