Dobrý den, tento článek chápu jako vypuštěnou mlhu, aby se zdůvodnilo zvyšování stálých plateb. Jinak technicky nechápu, přestože jsem elektroinženýr i se složenou zkouškou z výpočtu elektrosítí. Pokud máte malý solární zdroj na střeše do cca 10 kW, platíte za připojení např.3x 25A, je el.síti jedno, zda teče energie k vám či od vás. Distributor samozřejmě připojí jen to, na jaký výkon je dimenzováno trafo v dané lokalitě. Většinou je na trafu bezpečná rezerva, většinou se energie ani za trafo nepřenese, je spotřebována v dané lokalitě. Z logiky věci plyne, že tyto malé zdroje spíše sítím pomáhají a ne je přtěžují. Jediná investice, která je u solárních zdrojů nutná v případě zapojení do sítě je nový měřící přístroj-čtyřkvadrátové "elektrické hodiny". Toto měření je spolehlivé a nevyžaduje žádné ruční odečty a postupně bude stejně nahrazeno u všech odběratelů. Nové sitě je nutné budovat u nových velkých solárních zdrojů postavených na "zelené louce", tyto investice by měly hradit tito velcí výrobci. Další nové investice budou samozřejmě nutné při výstavbě "větrných parků". Samozřejmě jako každé technické zařízení potřebují i elektrické sítě údržbu a modernizaci, o tyto náklady by se měli podělit odběratelé i dodavatelé. Příspěvek dodavatelům připojeným do roku 2010 bylo politické rozhodnutí a jak je v našich končinách běžné, pravděpodobně spojené s velkou korupcí. Při současných cenách el.energie se jistě vyplatí, pokud má zhotovitel k dispozici vhodnou střechu, instalace solárních panelů i bez dotace a bez připojení do sítě. Ostatní odběratelé nedoplácí na malé dodavatele,
Můžete mi .. při vaší kvalifikaci... říct, jak ta EE z "malých" FVE proteče místním trafem do sítě 22kV? To jako zvýšíme napětí nad 400V ? Nebo jak tedy ? Navíc trafa trojůhelník/hvězda předpokládá nesymetrické zatížení na sekundáru, ale FVE, díky jejjich rovněž nesymetrickému výkonu přes to trafo symetrii prostě nevyrobí.
Dále potom - FVE, stejně jako každý jiný zdroj, vyrobí jen a pouze to, co se v daném okamžiku spotřebuje. EE se prostě nikde v drátech nehromadí. A když má odběratel povolený jistič, tak i síť dokáže tento výkon přenést.
Tak jak tedy ?????
Jen pár poznámek:
1) Elektřina je vždy "z ruky do huby" v každém okamžiku
2) Distribuční síť je stavěna pro odběratele směrem "dolů" tedy 400kV-110kV-22kV-400V. Obráceně to těmi transformátory "neproteče" bez potřebného zvýšení napětí na sekundárech. To ale nejde, protože přepětí není povoleno.
3) takže co se v dané napěťové síti vyrobí tam zůstane a musí se tam i spotřebovat
4) Velcí výrobci (FVE) jsou napojeni vždy vlastním trafem do příslušné napěťové sítě
5) Malí výrobci jsou napojeni prakticky vždy do sítě 400V.
6) Pokud je síť 400V (za místním trafem) saturována více "malými výrobci" , tak přetoky nemají kam natéct a FVE se omezují.
7) Problémem a současně přínosem je občasné omezení odběrů ze sítě vlastní výrobou. To zvyšuje nároky na regulaci "velkých" zdrojů, které musí udržet napětí, ale nesmí způsobit přepětí.
To je výsledek propagandy proti fyzikálním zákonům. A když to nefunguje, tak na to dáme dotaci.
1) propaganda je snížení emisí = elektrický pohon
2) Energetický mix roční = výroba EE - 38% jádro, 6% FVE a VTE. Zbytek - 56% je spalování.
3) Topíme zpravidla v zimě, zde je přínos FVE a VTE cca 1-2%, takže spalování cca 60%.
4) Účinnost výroby EE spalováním cca 30% (ztráty výroby, přenosu, ...). Ano, část tepla je pro dálkové vytápění, většina je řeka nebo ovzduší.
Příklad: spotřeba objektu 100kWh.
TČ zimní COP=2,5 (jsem optimista) takže ze sítě 40kWh, z okolí 60kWh.
40 kWhEE = 15,2 kWh z jádra, 0,8 kWh z FVE a VTE, 24/0,3=80 kWh spalováním.
Při účinnosti kotle 90% spotřebuji 111 kWh spalováním (uhlí, plyn, nafta, biocokoliv, ...)
Ano, TČ je pohodlnější, z komína kouří v elektrárně, ale - nízkoteplotní topný systém, hluk do okolí a pokud je jich v lokalitě "mnoho" pak ochladí vzduch venku a zhorší se tím COP, ohřev TV je na EE přímotop - jinak dražší (vysokoteplotní) TČ a delší provoz, častější servis - tedy dražší provoz. Když se TČ pokazí tak zpravidla kompresor, což je 80% ceny nového už bez dotace. Životnost "levného" TČ několik let, kvalitní TČ pak i desetiletí, ale nutný pravidelný kvalitní servis u obou.
Jedna zásadní vlastnost: dům bez komína nemá náhradu, když TČ "odejde" nebo když vypadne EE.
"Blbej" jednoduchej kotel na plyn 30let jen servis a kontrola automatiky. Kotle na uhlí a dřevo i déle bez jakéhokoliv servisu. Ale těch 31 kWh z potřebných 100kWh v palivu tam je.... A tenhle kotel pojede i na UPSku nebo malinkou EEcentrálu.
Plynovod Gazela z roku 2013 z ČR do Německa má přepravní kapacitu 33 miliard m³/rok. Celkové poměry dodávek plynu do EU: Odkaz
Nejspíš neumíte číst nebo počítat, případně obojí.
Jasně že neumím ani jedno ani druhé.
Přiložený obrázek znázorňuje kde je Gazela napojena a kam vede. Z Německa do Německa a zdrojem je NS. Ano, ČR má z tranzitu jak odbočky tak poplatky. Bylo určitě jednodušší a lacinější napojit jih Německa z NS stávajícími rourami než překopat celé Německo.
A zkuste si spočítat kolik tankerů s LNG naplní Evropu na její spotřebu. A pak jestli to celé stihnou objezdit včetně doby plavby, nakládky a vykládky.
Ano, nesedíl. Z pouhého 1 m3 LNG se odpaří (vytvoří) 600 m3 plynu. Chápete?
Jestli umíte číst, tak o tomhle právě píšu. ČR spotřebuje cca 8miliard.m3 plynu v plynné formě což je asi tak 13milionů.m3 LNG , tedy 600x .
A na dovoz toho LNG potřebujete asi tak 60-70 tankerů á 200.000m3 objemu s LNG (To jsou ty největší, a ty se moc použít nedají - ponor a velikost), použijí se menší ale bude jich potřeba víc.
Pak samozřejmě terminál, expanzi a taky nějakou tu trubku z terminálu do ČR. Kde je?
A jen pro srovnání: NS má(měl) kapacitu nějakých 50miliard.m3. Roura průměr cca 1400mm, tlak 80 bar.
Ten plynovod z RF přes UA má rouru kolem 1000mm a kapacitu 30miliard.m3. ČR z toho odebere těch 8miliard, tedy asi tak 1/4. Potřebuje na to tedy rouru cca 500mm. A do ní se musí natlačit zase těch 80bar. Máme z "našeho" terminálu takovou rouru do česka a na terminálu takovou kompresní stanici ???
A kolik je na světě tankerů na LNG aby takovou frekvenci stihly jen pro ČR. Pak samozřejmě celý zbytek Evropy a další země.
A mohl bych je vidět???
Zakázal bych vjezd vidláků do Prahy,od toho jsou P+R a roura.
A kde berete info, že vidláci do tý vaší za..ný Prahy chtějí? Vždyť tam nic zajímavého není.
Oni když někam jedou tak se jí bohužel nemůžou vyhnout. To město je neprůjezdný a neobjízdný. A já, jako správný vidlák už dlouhá léta marně hledám kudy, jen abych tam nemusel. Aby jste si ji užívali sami vy pražáci.
A podíval se autor a jemu podobní na "ošoupanou" mapičku plynovodů po Evropě dál než do Lanžhota?
Ta roura vede z Ruska přes UA ať propaganda říká cokoliv. A má kapacitu asi tak 30mldm3. Druhá roura vede přes Bělorusko, Polsko, Německo. Taky z Ruska~10mldm3.
Ten plyn je do nich natlačen asi tak 80bar (pro neznalé: pneu v autě cca 2bary). Takže se tam plyn necourá tam a zpátky jak se hodí aktuální propagandě.
Ty dvě roury, tak jak prochází UA, SR, ČR, D, A, ... se postupně zeslabují, protože si každý odebere svoji část. Do terminálů na pobřeží Baltu už nedojdou. Zpátky to sice za určitých okolností lze, ale kapacity tak nějak nesedí.
ČR si z té "naší" roury bere nějakých 8mldm3.
Z Německa ? Jak ? Má Německo nějako významnou těžbu plynu ?
8mldm3 ZP je asi tak 13 milm3 LNG (600x). Tankerů (těch největších) s nádržemi na 200.000m3 LNG je třeba na tuto kapacitu cca 60-70. Ročně. Tedy každých 5 dnů jeden. Jenom pro česko.
Taky vám něco nesedí ??
Naštěstí nejsem obyvatelem tohohle města.
Naneštěstí musím jezdit za zákazníky po česku.
Musím konstatovat, že Praha, jako asi jediné evropské město, nemá žádný tzv velký okruh, kterým by šla rozumně objíždět. (ani po okreskách, když nejedu přes Benešov nebo Mělník).
...že se v Praze vybudovala ze velké peníze SJ magistrála - přes hist. centrum je stará blbost.
.. že se v podstatě za velké peníze vybudovala jižní spojka už nekomentuji
... že se propojení dálnic D5 a D1 řešilo jen dvoupruhovou "dálnicí" s vědomím, že se zde přidá i značná část místní dopravy taky někdo hodně podcenil
... že se vybudoval slavný tunelový komplex - zase přes centrum bez jakékoliv návaznosti na další okolní komunikace ...
... že severní objezd Prahy neexistuje, protože tu chybí jakýkoliv most přes Vltavu (nejbližší je až v Kralupech)
atd...
Jedině snad třípruhový průjezd mezi D5 a letištěm je rozumně použitelný.
Jsem přesvědčen, že hodně velká část cestovatelů do Prahy vůbec nechce, že chce jen z východu na západ nebo ze severu na jih (a naopak) a tuto naši matičku nemůže, ani při nejlepší vůli, nijak objet.
A dodám: kdyby existoval jakýkoliv objezd Prahy, tak do Prahy nebude jezdit ani polovina aut.
Nejsem učitel a děti mám už dávno dospělé. Taky mám vnoučata a slyším co se učí.
Příroda naštěstí nevytváří unifikované tvory se stejnými vlastnostmi a schopnostmi.
Naštěstí je každý jiný.
Podle mého názoru má škola látku vysvětlit, na pár příkladech procvičit a pak zadat i malým dětem "samostudium" třeba i domácím úkolem, aby naučené dostali tzv. do krve.
To, zda žák pochopil probíranou látku, pak škola prověří nějakou tou písemkou.
A samozřejmě, když má většina třídy "blbou" známku, pak je třeba znovu vysvětlit a zadat víc úkolů pro procvičení. Další výuka je vždy založena na pochopení a zažití předchozího.
A ať se kdo zlobí nebo ne, tak právě díky rozmanitosti přírody se někteří žáci látku naučit nedokážou, ale neměli by brzdit ty ostatní. Ať tedy existuje možnost (a já si myslím už od druhého stupně) rozdělit ty nadanější pro studium od těch nadanějších pro jiné zaměření. Společnost přece potřebuje jak technicky vzdělané odborníky, tak i manuálně šikovné řemeslníky ale také umělce, atd...
Asi si trochu rejpnu: Celý článek má také stranu "B" a to je důvěra odběratelů k tzv.Západu. Ten náš slavný "Západ" už dávno není pupkem světa. Aby se dostal z dluhů, potřebuje nejen vyrábět, ale také prodávat. A to i do tzv.zbytku světa, který má především zdroje surovin, kterými může platit. A "Západ", který přesunul svoji výrobu do levnějších destinací se tím také ochudil o vývoj, který bez výroby tak nějak moc nefunguje. S tím je pak spojené i vzdělávání. A na co potřebujeme politology.....
A bláto z Číny, jak píše p.Paňko níže, odebírá kdekdo po celém světě. Bez solárů by nebylo ani moc FVE atd.... Toto jsou výrobky s vysokou energetickou náročností a na tuto energii (třeba v EU) nejsou významné zdroje. Musí se dovážet (... a taky něčím zaplatit).
Ten Rus, co podle níže uvedených názorů, před deseti minutama slezl ze stromů, si díky svým zásobám poradí a "Západu" zbydou oči pro pláč a také zelené stráně a lesy plné lesních plodů. Tak si kupte košíky, dokud jsou.
Posuzovat emise jen podle realizovaných obchodů s palivy (podle druhu) je určitě jedna z cest. Vůbec nic to ale neříká o reálné čistotě/znečištění prostředí. Když obchodník nakoupí a prodá nějaké palivo, tak není nikde dáno, kde bude spáleno a jak.
A jestli ten komín bude na vlastním nebo na cizím je úplně jedno. Energii spotřebuji a můžu tím zaneřádit třeba les na Šumavě z elektrárny v Bavorsku.
A chlubit se tím že VÝRAZNĚ snížím energetickou náročnost nějaké výroby znamená, že vyrábím méně. Se všemi důsledky.
A o účinnosti (to je to sprosté slovo, které se nikde v žádném článku nepoužívá) výroby energie, kdy je EE jedna z nejhorších (cca 35% a přenosem pak i pod 30%) se nemluví. Vyrábět teplo a spotřebovat ho na místě s účinností 95% nebo ho převést na EE s účinností 30% a pak s ním někde jinde topit (=ztráta 70%) je značný rozdíl.
Jo FVE je super, EE na výrobu spotřebuje Čína, (zato jim příslušně vynadáme jak znečišťují) pak to nějakou dobu používáme, a pak to někdo nějak zlikviduje, sklo se musí přetavit (zase Čína), plastová fólie se možná zrecykluje (ale spíš se spálí). A vozíme to sem-tam přes půl světa.
O TČ se už napsalo hodně, při COP=3 dodám 1/3 ze sítě, 2/3 z okolí. Takže např. pro 10kW tepla:
přímé lokální spalování 10/0,95 = 10,52 kW v uhlí
3,3 kW EE = 3,3/0,3 = 11 kW v uhlí
A není náhodou tohle všechno v našem evropském světadílku jen proto, že už tady žádné významné zásoby surovin nemáme a ti kdo je mají je chtějí zaplatit něčím, co má pro ně nějakou hodnotu? A má Evropa co nabídnout ?
Ano, mám jasný názor. A to ten, že tu něco povídáte o žvástech, ale sám je tu píšete.
Zase..
Je v článku něco o nějakých těžitelných zásobách uhlí na ostrově ?
Je v článku cokoliv o dovozu uhlí z destinací mimo ostrov ?
A že je CO2 nějak škodlivý? Právě naopak. Nejzelenější planeta byla v době, kdy ho byl v atmosféře dvojnásobek. To ještě nějací dvounožci ani nežili, natož aby jej nějakým spalováním čehokoliv vytvářeli. A právě v této době se zelená hmota "nořila do bahna" a pak se přeměnila na dnešní uhlí. ... Asi jí nebylo málo.
A kolik že je toho CO2 v atmosféře dnes?
Jasně, na to jsou Kirchhoffovy zákony. FVE se jednoduše reguluje směrem dolů, prostě je přetížená síť, tak během desítek milisekund odpojím nějaké zdroje. To je jen o chytrém řízení v každé trafačce dle vytížení větví sítě. Pak je mohu zase připojovat, pokud vyrábí. A to bez vícenákladů, nebo řešení škod. Jen se nesmí garantovat výkup v každý okamžik.
S tímto řízením nebude potřeba nikdy (ani v zimě) posilovat sítě. Po stavbě FVE mám v kterýkoliv okamžik spotřebu nižší, než před FVE. Tak proč tedy kvůli FVE potřebujeme posílit přenosovou kapacitu sítí? Protože chceme využít vše, co dávají...
Jak to chcete využít, když není kam ?
Snad každý potřebuje EE kontinuálně, v každém okamžiku a pořád.
Asi nikdo, ani největší spotřebitelé (dnes IT) neumí nárazově odebírat víc.
Ale potřebují odebírat bez ohledu na to jestli svítí nebo fouká.
Bohužel vývoj a výzkum směřuje ke zdrojům a ne k akumulaci. Třeba příště.
Přesně, tím, že doteče jen k sousedovi do bojleru, tak sousedovi nebude muset uhelná elektrárna 100km daleko onu elektřinu odeslat a místo toho ji odešle Vám do práce do připojeného elektromobilu. Nebo podobným řetězem OZE. Sníží se tím i ony ztráty, protože spotřebič bude vždy blíže zdroji.
Jako baseload je určitě nejlepší stabilní zdroj, ale i JE má časovou využitelnost 85%, takže během roku 55dnů nevyrábí vůbec a stejně jako OZE potřebuje operativní zálohu...Je ale potřeba počítat s vysokou cenou za "stabilitu".
Určitě, a to jsem už psal, jsou i občasné zdroje krok správným směrem. A máte plnou pravdu, že ztráty v rozvodech jsou závislé i na vzdálenosti.
Jenže EE se nikam posílat nemůže. Každý zdroj má nějakou teoretickou a reálnou kapacitu a tu může jen a pouze nabídnout. EE je vždy neadresná. Adresný je pouze odběr se svým elektroměrem. A nikdy neví z jakých zdrojů právě odebírá. Stejně tak žádný zdroj netuší kdo jeho EE právě odebírá.
Samozřejmě s vyjímkou ostrovních systémů.
Bohužel OZE z principu své občasnosti a neřiditelnosti zvyšují nároky na regulaci a provoz zdrojů stabilních. Ty musí umět reagovat na náhlé poklesy odběru když zasvítí a být připraveny na požadavek náhlého zvýšení odběru když zapadne. Nelze přestat topit pod kotlem a pak zase rychle zatopit. Musí topit pořád a zde vzniká nejvíc ztrát energie. Samozřejmě i střídač FVE má svoji regulaci. Pokud nemá odběr tak se zastaví na povoleném napětí.
Čím víc bude FVE, tím horší (náročnější) bude tento stav.
A posilování sítí kvůli přetížení od FVE ??? Jak je toto "přetížení" definováno?
Mám-li nějaký odběr = teče nějaký proud, pak tento proud závisí na spotřebiči. Zdroj se prostě vlastní regulací musí přizpůsobit = držet frekvenci a napětí. A to od nuly až do jeho plného výkonu. Tak jaké přetížení ???
Srovnání: autobaterie dokáže zásobovat jak samostatné autorádio, tak i startér. Když dáte i 1000000x větší baterii, tak zase dokáže zásobovat autorádio i startér. A žádné přetížení se nekoná. Můžete přetížit baterii když bude 100x menší. To jo. (velikost baterie v ampérhodinách, pořád s napětím 12V DC).
Dřív to šlo proto, že cena práce byla nízká. 80% nákladů byl materiál a 20% práce, nyní to je 30-40% materiál a 60-70% práce. Taky to prodraží ta doba výstavby a úvěr.
To je jako dát nyní 20 milionů za dům s úrokem 10% a bydlet za 15 let...
Připlácí se tam za tu relativní stabilitu. Já si vystačím pouze s OZE.
To už je trochu jiné téma. Taky se výrazně změnil poměr mezi prací za smysluplnou výrobu a prací za spotřebované prostředky bez jakéhokoliv užitku.
Od letošního roku funguje koncepce, že si elektřinu ze své FVE můžete posílat kamkoliv po republice. Nebo nabíjet o víkendu. Já se z práce vracím ve 14hod a to bohatě stačí do večera nabít na 150km.
Si děláte furt srandu.
EE z FVE si prostě napytluju, zavolám holuba (PPL, ...) a pošlu. Kamkoliv po republice. Tam si dojedu, pytel vysypu do rozvaděče, nebo do kufru EA a pojedu dál.
Jenže ta moje EE z FVE nikam dál než k sousedovi nedoteče. Zůstane hezky za trafem 22/04 a když si ji nikdo ze sousedů nevezme tak ji ani nevyrobím. Takže nějaké přetížení sítě zdrojem je technický nesmysl. Jakýkoliv zdroj vyrobí jen a pouze to, co nějaký spotřebič odebere. Ty boule na drátech prostě nebudou.
Jo virtuálně to jo. Ale bohužel (nebo spíše bohudík) nežiju virtuálně ale na zemi.
A žádné nařízení a ani zbožné přání zelených teoretiků na tom nic nezmění.
A jen na okraj - nemám vůbec nic proti FVE, VTE, ... je to určitě správný směr. Kousek mám na střeše. Jenže pořád ještě OZE (občasný zdroj energie).
Stále ještě musí být ten stabilní jako první.
36
Sledujících
0
Sleduje
36
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Pokud topíte v kamnech s cca. 85 procentní účinností, tak vám 15 procent energie a bordelu vyletí komínem a vy to dýcháte. Pokud takto topíte v uhelné elektrárně, tak těch 15 procent bordelu zachytí odlučovací filtr a ten bordel se nedostane do ovzduší. Už ten rozdíl v ekologičnosti vidíte?
2 odpovědi
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Jo máte pravdu. 85% účinnost kotle je reálná, 15% tepla uletí z komína. Dovolím si, při optimalizovaném spalování, mít účinnost kotle i přes 90%....
Jenže: při výrobě EE je reálná účinnost včetně ztrát v rozvodech EE něco kolem 30%. Takže do luftu uniká 70% tepla tedy i emisí. Ano, něco zachytí filtry, něco odsíření, ale spálíte zcela zbytečně 70% paliva. U kotle jen 15%.
Můžete argumentovat podílem občasných zdrojů a využitím pro dálkové vytápění. Ano, ale ten kotel v elektrárně nelze vypnout, musí být trvale v provozu, protože musí kdykoliv doplnit občasný zdroj když zrovna nesvítí ani nefouká ....
Při mixu 50/40/10 a TČ s COP 2,0 se ekologie (množství paliva na jednotku potřebného tepla) velmi zhruba vyrovnává. A COP více než 2,5 se v zimním období (při mrazech) dosahuje jen těžko a u tzv.levných TČ je to jenom sen. A když je zima tak, jako teď, tak ani v tom kotli netopím pořád, ale jen občas, ale hlavně "naplno" a dobíjím TVAKU. Pak netopím a teplo beru z AKU.
A taky si ohřeju TV (to není televize), což se s TČ řeší topnou spirálou v bojleru, tedy přímotop (COP=1).
A té TV není zanedbatelné množství (cca 50% spotřeby vody celkem).
1 odpověď