Vojna není kojná, to věděl každý kdo narukoval. Já sloužil celé dva roky na krásné Šumavě. Motostřelecký prapor 9376,tak to byl očistec. Šikana prvních půlroku byla na denním pořádku, až do doby, kdy na útvaru zasahovala kontra špionáž a mazácké hrdiny odvážely do Sabinova. To bylo slz a že budou sekat dobrotu (hrdinové)!!! Naši důstojníci se báli, že přijdou o klidná místečka. Kašperské Hory se jim zamlouvaly. V srpnu roku 1981 jsme odjížděli do Polska na cvičení, to mazáci nevěřili, že přijedou zpátky, civil se blížil. To jak nás vítali Poláci na nádraží Vratislav, tak to byl silný zážitek. Kameny byly to, čím nás přivítali! Tehdejší Solidarita nám zajistila bezpečný přesun do Jelení Gory na cvičák. Můj druhý rok na vojně byl ztracený čas. 24 měsíců nebylo žádné hrdinství sloužit socialistické vlasti!!! Jeden voják přišel o život a další těžce zraněn. Nevzpomínám rád na tu dobu. Hezký den přeji
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Už se vaří voda a na velkou sviňi raději dvakrát!