Pohanské pověry už dávno v našich životech nemají místo. Zdrojem štěstí je pouze Bůh a nikoli pavouk.
Takže pokud pavouci naruší moje teritorium, tak je nemilosrdně likviduji, neboť pavouci mají tu vlastnost, že když je vyhodíte dveřmi, vrátí se oknem. Řídím se svým motem: Hmyz, zmiz. Nestále člověk po nich musí uklízet pavučiny a navíc pavouci vypadají příšerně a v noci si dělají pavučiny přímo před objektivy mých bezpečnostních kamer, čímž zpustí za noc několik falešných poplachů. Takže těžko se mi může někdo divit, že je rád nemám.
Při Olympijských hrách nešlo pouze o plavání. Nepřechyloval ani pan Bosák při komentování golfového turnaje žen. Poslední hrací den z nějakého důvodu komentoval už jenom přizvaný expert, který předešlé dny působil spolu s panem Bosákem.
Bylo by dobré si také zamést před vlastním prahem, neboť Seznam.cz přechyluje ostošest.
Tak předně, není to kotleta, ale vepřová pečeně neboli karé. Kotleta, která je s kostí, by tomuto receptu určitě slušela víc, protože ta kost dodá jídlu plnější chuť. Zejména, když nepoužijete vývar. Navíc každý se už asi setkal s tím, že maso od kosti je nejlepší. Další věcí, která působí přímo odpudivě, jsou slupky z rozvařených rajčat. Asi by to chtělo dát ta rajčata, až když je maso udušené téměř doměkka a ta rajčata jenom dobře prohřát, nebo použít loupaná. Pokud se do jídla použijí rajčata, určitě se bude muset to jídlo nakonec dosladit. Tento recept by se dal určitě ještě vylepšit. Třeba právě tím podlitím vínem, jak uvádí autor videa, a nebo na konci přidáním kvalitní smetany. Nebo nejlépe použít obojí.
Je tu ještě jedna varianta z francouzské kuchyně, kdy se řízky obalené v mouce osmaží a udusí na víně a zvlášť se na tuku a cibulce osmaží půlky rajčat, které se na řezu osolí, opepří a osladí moučkovým cukrem a nakonec se přidá smetana. V tomto případě se maso a rajčata potkají až na talíři, kde spolu vytvoří jedinečný chuťový zážitek. Pak z toho budete mít řízky a la Louis.
Tohle mohl napsat jenom někdo, kdo tu astrologii zná pouze z těch časopisů. Kdysi jsem také přemýšlel nad tím, zda astrologie funguje, nebo je to podvod. Došel jsem k závěru, že to můžu zjistit jedině tak, že tu astrologii zkusím sám dělat. Takže jsem si našel různou dostupnou literaturu a několik let jsem se tomu věnoval. Dnes mohu zodpovědně říci, že astrologie funguje. Je tu ovšem velké ALE. A sice, že ta astrologie svým předpovídáním budoucnosti nevědomky dost nešetrně zasahuje do Božího plánu a Boží prozřetelnosti. Takže je jenom dobře, že lidé astrologii nevěří a ve větším měřítku ji nevyužívají ve svých životech. Je to tak zařízené právě tou Boží prozřetelností. A nic na tom nezmění ani to, že jsem tady něco vykecal.
Trochu jsem na rozpacích. Nedovedu si představit kysané zelí zalité octovým lákem. To už by bylo na mě asi trochu moc. Rozhodně si myslím, že je lepší ty buřtíky oloupat.
Přiznám se, že o podobné variantě už nějaký čas uvažuji. Mám v plánu spíš ale udělat buřty naložené v kysaném zelí bez dalšího přídavku octového nálevu.
Ve finále se tam uvolnilo dost tuku, což je pro mě docela nemilé překvapení. Nemám to rád u žádné omáčky ani guláše. Co se s tím dá dělat? Přidat mouku, nebo ten přebytečný tuk sebrat lžící ? (Práce navíc.) Já se vždycky snažím použít co nejméně sádla. Ale když se tam potom dá pět lžic mouky, tak tam nějaký ten tuk být musí. Možná že mimo kameru byl přidaný. Určitě zkusím a uvidím, jak dopadnu já.
Shodou okolností jsem tohle jídlo dělal předevčírem. Ovšem trochu jinak. Na domácím sádle jsem orestoval maso a ve výpeku pak cibuli a trochu mrkve a celeru. Potom jsem vrátil maso a dál je to stejné. Omáčku rozhodně doporučuji rozmixovat nebo přepasírovat přes cedník. Omáčka má být jemná a ne takto rustikální. Zahustil jsem domácí jíškou.
Věřím tomu, že každý si tohle jídlo připravuje sám podle vlastních zvyklostí a představ. A je to tak dobře. Do jídla by se měl promítat osobní styl každého kuchaře. Jinak by byla všechna jídla jako přes kopírák. A to určitě nikdo nechce.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Určitě autorem těchto pravidel není onen slovenský lékař a rozhodně to není nic nového, jelikož něco podobného už nějakou dobu visí i u nás.
Existují i jiná důležitá sdělení pro pacienty. Na stejné poliklinice, ovšem už v jiném patře na dveřích u jednoho obvodního lékaře, visí cedule, na které se můžeme dočíst, že NEKLEPAT neznamená klepat potichu, ale znamená to neklepat vůbec.