Ne okoli,ale dobry priklad rodicu,prarodicu,ucitelu a vsech dospelich v nasem state.
Kamarádi, prostředí, ve kterém se převážně děti pohybují na ně má, cca od 7-8 let věku oproti rodičovské výchově o cca 75% větší výchovný vliv. Jakmile je nějaké dítě ovlivnitelné a všimne si toho nějaká závadová skupina jeho vrstevníků je velký předpoklad, že to dítě bude v dospělosti problémové.
Jako třeba s tou krabicí? Stačí dojít na stanoviště dozorčího a upozornit.
Nebo plačící holčička u kolejí?
Trochu chápu ty případy s agresí, ale chodit kolem krabice nebo kufru a nic neudělat?
Lidé jsou lhostejní a jejich svět často končí za dveřmi bytu nebo na hranici pozemku.
A vy se tu lhostejnost a nezájem ještě snažíte obhajovat.
To není obhajoba, to je konstatování mého zjištění od poměrně velkého vzorku lidí. Bohužel.
Ze 130 se dají ještě ubrzdit náhlá vybočení kamionů do levého pruhu, případně takové vybočení jiného vozidla. Už ve 150 to bude problém a s velkou pravděpodobností dojde ke srážce. Když to vaše "jedovky" přesto ubrzdí, tak vás do toho kamionu určitě narve ten za vámi, který "jedovky" nemá. Navíc sejmout kunu, nebo zajíce ve 150 bude ještě horší, než ve 130. Proto nejsem zvyšování rychlosti vůbec nakloněn.
O to, proč lidé nechtějí pomoci jsem se v minulosti zajímal. Pomohli by, ale pouze v případě, že by si policejní hlídka pouze napsala co se přihodilo, ale už by je nikdo netahal na policejní oddělení k sepsání výpovědi, natož k výpovědi před soudem. Navíc při seznamování se spisem není utajeno jejich bydliště. Nepomáhají, protože mají obavu potvrzenou minulostí, že když někdo pachateli způsobil nechtěně nějaké zranění byl ještě pomáhající stíhán za ublížení na zdraví. Až se tento stát zbaví absurdit, budou chtít zcela jistě pomáhat větší počty lidí, ale za současného stavu se spíš budou dívat někam jinam.
Pokud vím, tak hřbitov, jako takový, na místě nikdy nebyl. Pohřbívalo se odpradávna výš, na Podolský hřbitov, který je u VŠ kolejí. Na Nedvědově náměstí ale pamatuji v devadesátkách nějaké technologické výkopy, protože jsem tam měl problém s parkováním, tak jestli je někdo nepoužil i k jinému účelu.
Byla vyfocena asi r. 1925 obří krakatice vyvržená na pobřeží Kanady a měřila pčes dvacet metrů.
Byl uloven vorvaň a na jeho kuži byly přísavky, jejich jizvy o průměru , jako polévkový talíř.
Odhadli ( přirodovědci) délku krakatice přes třicet metrů.
Krakatice pouze nezvednou svá chapadla vysoko nad vodu, ale to co viděli staří námořníci za staletí je důvodem strachu z nich.
Četl jsem, přísavka o průměru 15cm.
Ono to není jen o ženách a lékařské péči. Ale i o návrhu věci každodenní potřeby. V kanceláři nejsem schopná mít ergonomický posed doporučený lékaři ( chodidla na podlaze, kolena do pravého úhlu) - protože židle nejde nastavit níže (a to nejsem trpaslík - mám na ženu přiměřených 165 cm). Prostě při standardizaci pracovních židlí dle mého názoru na parametrech pracovali výhradně muži. Minimálně polovina žen, pokud by se na dané standardizaci podílely, by měly připomínku, že židle je pro ně příliš vysoká. Stejný problém - opačná část těla: bezpečnostní pás v autě, i když si jej nastavím do nejnižší polohy, mi vede místo přes hrudník přes krk. Rozhodně si nemyslím, že při čelním nárazu je to optimální poloha. Opět - na ženy se nemyslelo. (A mohu potvrdit - dělám ve vývojovém centru pro automobily: ještě cca 10-15 let zpět ve vývojových odděleních ženy prakticky nebyly. A mám velkou radost, že se to mění.) Tak snad si za pár let koupím auto, kdy mi konečně pás nepovede přes krk a chodidly při sedu na kancelářské židlý dosáhnu na zem! 😃 Dámy a dívky - fandím vám!
U lepších aut si máte možnost seřídit horní úchyt bezpečnostního pásu tak, aby vám nevedl přes krk. Zeptejte se na to technika, až s autem pojedete do servisu na pravidelnou prohlídku. Jestliže máte v autě navíc předpínače bezpečnostních pásů je to o to nebezpečnější, protože po jejich případné aktivaci se můžete pásem, který vám vede přes krk, uškrtit.
Když maturovala v r. 1978 (stejně jako já) tak jaksi nemohly vědětm co bylo ve zdratovnictví v 60. letech. A protože jsem tu dobu zažila, tak vím, že má ve všem pravdu - a o spoustě věcí z jiných oborů navíc ani nevěděla. Třeba o rakovinotvorných látkách v potravinách, které se ani NESMĚLY sledovat a testovat (bifenyly v mléce apod)
I v těch sedmdesátých letech jsme měli zdravotnictví na běžné úrovni. Měli jsme kvalitní očkovací séra, dokázali jsme si poradit skoro se vším, co nebylo fatální. Antibiotika byla dostupná v tabletové i injekční formě. Nedostatková, dovozová léčiva byla problém tehdy, ale jsou často problémem i dnes. Mnoho druhů léčiv jsme si však dokázali zajistit výrobou přímo v ČSSR. Pravdou zůstává, že rozdílná vybavenost ordinací mezi venkovem a Prahou byla na tragické úrovni, ale to nebyl přímo problém praktiků. Zdravotnické zásobování bylo samostatnou kapitolou. V léčení dětské obrny jsme byli světovou jedničkou a léčili se u nás děti s tímto postižením z celého světa. Atd. Nelze hodnotit celé tehdejší zdravotnictví jen podle zkušeností zdravotních sester.
Středočeský kraj není nic jiného než jedno velké město a vlastně je to taky takový Praha v2.0, aneb jak to mají někteří lidé jednoduché... 😄
Zkráceně, je to prostě hlasování nohama - stejné jako když tady za Husáka kvetl reál socík, ale na hranicích musela radši bát minová pole a ostnatý drát, aby všichni poddaní nezdrhli za kopečka.
Ono už se delší dobu říká, že Středočeský kraj je periferie velké Prahy. Taky je podle toho na hlavních tazích provázán s Prahou formou MHD / Kutná Hora, Příbram, Mělník, Mladá Boleslav, Benešov /.
Praha je již v současné době na hraně kolapsu dopravy, protože se do ní sjíždí pracovat lidé až od Ostravy. Všechno je přeplněné a i víkendová dopravní situace je stejná jako byla v devadesátých letech, ale během pracovního týdne. Aby Praha pojmula počty lidí o kterých se v článku píše, musela by mít komunikace podobné americkým, které mají v jednom směru ve velkoměstech šest až osm pruhů a to vybudovat v Praze nebude možné. Navíc bytů i komerčních kapacit kanceláří může být také pouze omezený počet, takže dle mého odhadu se kapacita Prahy zastaví na počtu cca 1 200 000 registrovaných obyvatel doplněných těmi, kteří do Prahy pouze dojíždí za prací. I to bude mít své limity. Kvalita života místních se však dramaticky sníží.
13
Sledujících
1
Sleduje
13
Sledujících
1
Sleduje
Dívejte, prý "stejní lidé"? Nevěděl sem to, už to vím - přímo v psychologii existuje jistý model popisující obrovské zkřivení vnímání reality lidmi. A jako ukázkový příklad je u toho modelu přímo zmíněný "pocit plných obchodů". Víte ten konkrétní pocit, že je hodně lidí v obchodě proto lidé mají hodně peněz - je popsán tedy psychologií jako model pokřiveného vnímání reality. Nic víc, nic méně - lidé co tvrdí jak se máme, protože jsou plné obchody - jsou bohužel jen hlupáky, kteří tohle neznají. Nehledě nad další znak naprostého hlupáka, který popíšu asi takto: "Já hraju šachy. Mám šachy rád. Proto jsem ve skupině Milujeme šachy" - a teď "vyrobím si doměnku o tom, jak moc jsou šachy mezi lidmi oblíbené a to udělám tak, že se podívám do skupiny Milujeme šachy - a zjistím, jak to tam lidé mají". Bum - a mám nevyvratitelný důkaz, že 100 procent lidí hraje šachy.... včetně vás milí přátelé. Ano vy všichni hrajete šachy.... - tak zhruba takto funguje ten nesmysl s plnými obchody. I do obchodu - obvykle ten, kdo tam nemůže nakoupit - asi nepůjde. Takže v obchodě - kde bývají ti co na to mají- nelze jakkoliv usuzovat o těch, kteří na ten obchod- nákup nemají. Tyhle dvě věci ... nijak nesouvisí.
2 odpovědi
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Pokřivené vnímání reality je velmi časté hlavně u některých vrcholných politiků. V běžné komunikaci nemůžete tušit, zda se jedná skutečně o pokřivené vnímání, nebo o účelové informování o situaci i když je pravá realita osobě známa. V Čechách převládá právě ta účelovost často se snahou maskovat před ostatními skutečný stav.
1 odpověď