Aha, a až zničí UA, tak potáhne dál, aby zničil celou Evropu a potažmo celý svět - Bože, do čeho´s to duši dal.
Co takhle přes tu myšlenkovou clonu trochu zavnímat obsah textíku pana Hynka Stodůlky?
Obsah toho textíku jsem pro ty, kterým jejich myšlenkové clony brání v logickém uvažování, upřesnil výše.
Proč by to dělal, ona se začala ničit už za Timošenkové. Od r. 1990 odtud odešlo do války více než 14 milionů lidí, třetina dokonce do Ruska, takový to byl a je ráj.
Za Timošenkové Ukrajina vypadala tak jako teď, po ruské agresi? To je jako tvrdit, že Polsku bylo v r. 1939 lépe po německo-ruském záboru než předtím.
Ano, vím.. mám o tom několik článků.. I o tom, jak se to najednou za 5 min 12 měnilo...a kdo ten pozměňovák podal....Lidi by to měli vědět a stále jim to.opakovat, že mediální obraz z některých médií a od některý expertů je směrem k učitelům hodně pokřivený až lživý..To je i hlavní důvod mého psaní blogu..
Právě proto, že znám vaše blogy, mi to přišlo divné.
Je velmi nešťastné, kam až tato válka dospěla. Měli bychom se jako západ rozhodnout, zda li podpořit Ukrajinu v obraně naplno (tzn. včetně plnohodnotné vojenské intervence) a nebo pracovat na ukončení války i za cenu ztráty ukrajinského území, a vytvoření bezpečnostních záruk, dokud Ukrajina nevstoupí do NATO. Takhle to už dál nejde, jen ukazovat Putinovi naši slabost. Přijde mi to pokritecké nechat Ukrajinu takto živořit.
V principu máte pravdu.
Jirásek byl pomatený čecháček, co napsal hodně nacionalistických nesmyslů. Jako člověk za moc nestál, moje prababička se starala o jeho domácnost, byl to kyselý zapšklý dědek, který se oblažoval svými nacionalistickými názory. Jeho výplody, které se pak hodily jak Masarykovi či později komoušům do politiky je věc jiná.
České království bylo významné tím, že jsem byli součástí Sv. říše národa německého a naši králové volili císaře. Otec vlasti Karel IV. mluvil předně francouzsky, latinsky a německy, češtinu se naučil až jako poslední, protože to považoval za slušné. Na královském dvoře vzdělanci mluvili německy nebo latinsky a většina národa byla dvojjazyčná. Odsunem Němců jsme ztratili ohromnou výhodu v komunikaci a hlavně jsme přišli o 3 miliony vzdělaných a pracovitých lidí, ale když vítězí náckovství (oboustranně) pak co říci více, byla to tragédie, ze které se Sudety nevzpamatovaly dodnes...
Odsun Němců je sice temná kapitola našich dějin, transfer jako takový byl ale zřejmě nejrozumnějším řešením - těžko dnes můžeme mistrovat tehdejší generace, když jsme si válku a Protektorát neprožili.
Sadistické popravy jsou jistě snadno omluvitelný prostředek k upevnění moci... To připomíná hodného krále Lávru.
O příslušnosti k národu v dané době nerozhodoval jazyk.
Vláda Habsburků nebyla dobou temna, jak jsme se učívali, ale zvláštním požehnáním také ne; už kvůli tomu, že nemalá část intelektuální elity odešla do exilu, a vynucené katolizaci.
Důvodem finančních rozpočtových problémů je nízká kvalita výukového procesu na školách. Z nízké kvality pak vychází i nízká efektivita. Moc let, moc lidí, moc energie v tomto procesu a výstupy na konci jsou velmi slabé. Takhle to nemůže dlouhodoběji fungovat. Je to mimo jakékoli ekonomické zákonitosti. Nízkou efektivitu vykazuje celý státní sektor, ale ve školství je to nejvíc evidentní. V tomto módu to dlouho fungovat nemůže. Lepší efektivitu vykazují až střední odborné školy a některé vysoké školy, akademie a konzervatoře.
Naprostý nesmysl, alespoň z hlediska mezinárodního srovnání - jednak výsledky našich žáků nejsou podprůměrné, jednak dosahujeme slušných výsledků navzdory podprůměrným výdajům na školství. Ne že by ve školství nebylo co zlepšovat, ale důvodem rozpočtových problémů je rozhodnutí současné vlády.
Jak jsem psal, mám pohled jen ze své pozice a popisoval jsem vše upřímně. Proto přesně Váš pohled a hlavně zkušenosti je vyvážením zase z jiné strany, což je dobře.
Nemyslím, že by v psaní nebyl nadhled, možná méně nebo spíše popsaný jinak. To, co uvádíte o vojně (neefektivní řízení ap.), tak přesně bylo! Zcela souhlasím! Naznačil nebo spíše popsal jsem na jiných situacích. Špatná organizace a neschopnost velení. Neuváděl jsem spoustu konkrétních případů.
O šrámech kluků též píši jiným způsobem a vyjadřuji k tomu velký respekt. A co se týče, dnešního výcviku, souhlasím a píši stejně - zorganizovat smysluplně.
Přijímač absolventů - pokud se mýlím, tak velká omluva. Myslím, ale že u nás byli absové rovnou po nástupu u jednotek. Díky za názor z jiného úhlu.
Díky za věcnou diskusi.
Jak jsem psal, mám pohled jen ze své pozice a popisoval jsem vše upřímně. Proto přesně Váš pohled a hlavně zkušenosti je vyvážením zase z jiné strany, což je dobře.
Nemyslím, že by v psaní nebyl nadhled, možná méně nebo spíše popsaný jinak. To, co uvádíte o vojně (neefektivní řízení ap.), tak přesně bylo! Zcela souhlasím! Naznačil nebo spíše popsal jsem na jiných situacích. Špatná organizace a neschopnost velení. Neuváděl jsem spoustu konkrétních případů.
O šrámech kluků též píši jiným způsobem a vyjadřuji k tomu velký respekt. A co se týče, dnešního výcviku, souhlasím a píši stejně - zorganizovat smysluplně.
Přijímač absolventů - pokud se mýlím, tak velká omluva. Myslím, ale že u nás byli absové rovnou po nástupu u jednotek. Díky za názor z jiného úhlu.
Souhlasím, upřednostnil jste jiné věci.
Zajímavé postřehy - od mladého historika - jsou našel v článku, na který odkazuji níže. Např.:
"Naopak co je podstatné, respondenti základní vojenskou službu často vnímali jako jistou formu osobní zkoušky, jejíž splnění nutně neinterpretovali tak, že by díky tomu byli víc chlapi, ale prostě tak, že dokázali něco těžkého přežít. Sáhli si na pomyslné dno.
Drtivá většina z nich se pak shodla na tom, že nějaká forma společného iniciačního přechodového rituálu, který by byl povinný víceméně pro všechny, dnešní mladé generaci prostě chybí. Zpětně proto tuto osobní zkoušku hodnotili většinou pozitivně. Mohli bychom říct, že někteří dospěli. Objektivně však nesmíme zapomínat na to, v jakém věku museli vojnu absolvovat. Důležitým korektivem jsou tak pro nás vzpomínky vojáků vysokoškoláků, kteří přicházeli na vojnu o několik let později než „dvouročáci“ a cítili se již jako dospělí. Právě zkušenost absolventů s vojnou je téměř výlučně negativní."
V lecčems to autor popisuje objektivně, nepřesnosti v detailech (i absíci, k nimž jsem patřil, procházeli přijímačem) pomiňme. Celkově ale jeho blogu chybí nadhled - vojna (pro mne v půli osmdesátých let) obnažovala neefektivitu řízení, mrhání lidským potenciálem, ponížení a degradaci jedince na poslušného, málo myslícího tvora, který umí "držet hubu a krok". Ač jsem i já na vojně potkal kluky, s nimiž bych se jinak nesešel a kterých jsem si vážil, nemohlo to překonat svíravý pocit hnusu, přežívající v podobě černých můr i daleko do civilu. Z vojny neodcházely trosky, ale pro potřeby režimu "srovnaní" mladí lidé, přičemž řada z nich přišla o ideály a někteří si odnášeli šrámy a jizvy, které výrazně poznamenaly jejich další život. Pro ilustraci uvádím vzpomínku z jedné spontánní diskuse cca tří desítek záklaďáků: Probíralo se, co by se stalo, kdyby skutečně došlo k válce. Jedna skupina viděla řešení v tom, že by bylo nutné odzbrojit velitele a zvolit si vlastní velení, druhá skupina to viděla stejně, jen by vojáky z povolání pro jistotu zneškodnila. Už z toho je snad patrné, proč nemám rád vytěsňování negativních vzpomínek na vojnu a chlapácké vzpomínání na dobré historky (byť i ty jsem zažil). Povinné vojenské službě pro dnešní mladé, popř. povinnému brannému výcviku pro všechny mladé dospělé bych se nebránil (a to nejen kvůli aktuální mezinárodní situaci), leč musela by být organizována úplně jinak, než zažívala moje generace.
20
Sledujících
0
Sleduje
20
Sledujících
0
Sleduje
Ideologicky zabarvená odpověď. Toť vše.
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Nikoli, to je příměr odpovídající na vaše pokusy odvést pozornost od Putinových zločinných snah.