A tu výjimku by měla udělat názvoslovná komise a slevit ze zásady pojmenovávat jen po zemřelých, nebo Pan President Zeman z toho, že "ještě trochu žije"?

Pojmenovat ulici, náměstí, most apod. po nějakém člověku lze až po jeho smrti. Otázka, je, jestli to a) nevíte, b) víte, a právě proto to navrhujete, nebo c) si jednoduše děláte legraci. Nechci svým příspěvkem vzbuzovat žádné polemiky a nepřátelské reakce na jakoukoliv stranu, jen upozorňuji, čím by byl tento návrh podmíněn, případně jaké by byly jeho konsekvence.

Nemohla by se sama imunity zříct? Třeba by to pak šlo rychleji...

Nic nového pod sluncem. S Adinou Mandlovou a jejím manželem Benem Pearsonem to bylo také tak.

Ano, snažil jsem se to naznačit smajlíkem na konci věty. Z toho, jak o tom Pavlásek mluvil, mohl každý (snad až na výjimky) poznat, že to nemyslí vážně. Asi tak, jako když hrál u Trošky v pohádce vodníka a pak říkal, jaký je Troška skvělý režisér, protože z něj dokázal dostat schopnosti, o nichž Pavlásek ani netušil, že je má, jako třeba chodit po vodě nebo proměňovat se v žábu 🙂. Myslím, že na téma Sobotova otcovství Pavláska byla s oběma i nějaká scénka v televizi, samozřejmě se z ní také dalo poznat, že to tak není.

Lukáš Pavlásek svého času říkal, že je výsledek románku mezi Sobotou a Vondráčkovou při natáčení tohohle filmu 🙂.

Děkuji za reakci. Chyba je podle mě právě v těch specifikách rozluky podle církevních pravidel. Důvody, proč jdou dva lidé od sebe, jsou podle mě jejich soukromá věc a nikomu - ani občanskému soudu, ani církvi - by do toho nemělo nic být. To, co se dostalo do bulváru (nechávám stranou, jakou cestou to bylo), nemělo být obsaženo ani v žádosti o církevní rozluku. Mělo by stačit, a to i pro církev, napsat něco obecného bez přílišných detailů a dál to neřešit. Sice "Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj", ale jestliže ti dva dospěli do fáze, kdy to dohromady dál už nejde a společné soužití je jen utrpení, nechápu, proč by na něm někdo (Bůh, církev, kdokoliv) měl nadále trvat.

Problém vidím v následujícím: Jestliže jsou dva lidé spolu a jeden nebo oba už dál spolu být nechtějí, mělo by se jim to umožnit bez problémů a průtahů. Jaký má smysl udržovat vztah, který přináší víc špatného než dobrého? Kdyby se tím řídily soudy a zvláště církev, které nestačí jen to, že manželé chtějí manželství ukončit, ale potřebuje k tomu nevímjaké bizarní důvody, všechno by bylo jednodušší.

Z podtitulku „Ženu za pultem jí vyfoukla Medřická“ by se mohlo zdát, že Medřická nějak aktivně usilovala o to, aby ji v seriálu obsadili místo Matulové, ale přitom se dál píše, že pro roli v Ženě za pultem se Matulová zdála režisérovi příliš „chladná“, a proto byla obsazena Dana Medřická. Informace v jednom textu by si neměly odporovat, navíc si někdo, kdo to jen proletí, zapamatuje spíš ten zavádějící mezititulek a může si udělat špatný názor – v tomhle případě si může myslet něco špatného o někom, kdo je v tom úplně nevinně. To mi vadí.

Dobrý článek, ale jak se může jídlo navzájem zkazit? Podle vzoru "vzájemně si pomáhat, vzájemně si nafackovat apod. jako jedno jídlo působí na druhé, aby se zkazilo, a to zase stejně zpětně na to první?

Povedlo se mi 10 z 10, i když asi třikrát nebo čtyřikrát jsem jen tipoval. Pobavilo mě ale, když jako jedna z možností odpovědi na "Skládají se z bezmála 1200 ostrovů a jsou jednou z nejoblíbenějších líbánkových destinací. Řeč je o ..." byly Kurilské ostrovy 🙂. Ta představa, jak na Kurilské ostrovy míří stovky párů na svatební cestu... 🙂

Copak to, ale J. Štercl vyprávěl o jednom ptáku, který snáší hranatá vejce a ještě při tom mluví - "Jauvajs".

Před léty se mi stala podobná věc, když se ukázalo, že mi na fotografii ze setkání s přáteli prosvítají kšandy, které jsem měl pod košilí. Protože nosit je přímo na holém těle nebylo příjemné a stejně byly vidět, přiznal jsem je a začal je nosit přes košili bez jejich skrývání. Proč předstírat, že není něco, co je. Ale v případě téhle slečny by to takhle jednoduše nešlo a bylo by z toho podstatně větší pozdvižení.