Žádná škoda toho neřáda ! Aspoň stát ušetřil na výdajích za jeho rekreaci, honosně nazývanou "kriminál".

Ty ceny jsou všeobecně řádově přehnané ! Tibetskou dogu bez PP jsme pořídili za pár korun a dokonce byla ještě mohutnější, než její "papírové" kolegyně. Jde o vynikajícího psa na dvůr mezi havěť. Neublíží ničemu, ani kočce, ani srnčímu, které se tam náhodou zatoulá, ale jakmile spatří lišku nebo kunu, žene je až bůhvíkam do pryč. A pravděpodobně právě naší Tofince vděčíme za to, že na rozdíl od dalších chovatelů v obci a okolí jsme nepřišli ani o jednu ovečku či jehně, i když vlci všude jinde řádili jak černá ruka.

Lvům bych koupil hovězí, žirafu bych rozporcoval a prodal lidem. Za utržený peníz by mohlo být toho hovězího docela dost a leckdo včetně mě by takovou žirafí exotiku docela rád ochutnal.

Je to krásné zvířátko a bylo by nenahraditelnou ztrátou, kdyby z naší krajiny mělo vymizet. Ještě před sto lety jich bylo všude plno, patřili k tzv. "nekaranténním škůdcům" a hubili se na potkání. Jenže jak postupně zmizely meze porostlé nízkou trávou a malá políčka, zmizeli i syslové a koroptvičky. Málokdo ovšem ví, že sysel se dá chovat i jako domácí mazlíček, je to blízký příbuzný veverky a na rozdíl od ní nebývá kousavý. Možná, že dobře vedený chov v zajetí a následné vypouštění ve vhodných lokalitách by podstatně pomohlo i k jeho většímu rozšíření v přírodě. Jen tak mimochodem - vše souvisí se vším. V posledních desetiletích se podstatně zvyšují stavy sokola stěhovavého. Je to dravec, který se živí ptactvem a potravy má dost, zajména holubů, jak divokých tak městských "věžáků". Naproti tomu u raroha velkého se zvyšovat stavy moc nedaří, právě proto, že základní složkou jeho potravy vždy býval právě sysel.

Náhoda je vždycky blbec. Proto musíš bezpečnost na mysli mít : Nikdy nelze proti lidem mířit, natož vystřelit !

K čemu je to užitečné ? Spíš by měli své úsilí napřít k ochraně těch druhů, které jsou skutečně ohrožené. Nebo to za chvíli dopadne tak, že odborné kruhy budou jásat nad tím, že se podařilo naklnovat potkana.

Takhle by to mělo vypadat všude. Když se myslivci, rybáři, včelaři a chovatelé spojí, dokáží viribus unitis pro obec, potažmo i pro sebe udělat daleko víc, než když si každá organizace hraje na vlastním písečku.

Najdu-li u silnice zraněné a zmrzačené zvíře, ať se jedná o zajíce, lišku, srnčí, vysokou nebo třeba divočáka, udělám vše, abych mu co nejrychleji ukrátil trápení - je-li to v mém revíru, dostřelím to, je-li to jinde, zavolám místního myslveckého hospodáře, jehož je to právem i povinností. Stalo se mi to již mnohokrát. Jen u vlka budeme z každého mrzáka dělat pokusnou krávu, vrážet tisíce korun do jeho vyléčení, abychom třeba nakonec zjistili, že by ve volné přírodě stejně .nepřežil a odsoudíme ho k doživotnímu pobytu v zajetí. Přitom vlků je u nás stále víc, přirozeného nepřítele nemají, jsou to velcí migranti a k jejich srážkám s vozidly a sražených kusů přibývá a přibývat bude. Tak z každého případu nedělejte vědu, řešte to jako jakékoli jiné zvíře a nechoďte se k němu modlit !

Žirafy je pro lvy škoda. Já osobně bych ji docela rád ochutnal. A za peníze, utržené prodejem žirafího masa mezi lidi, by mohlo být tolik hovězího, až by se lvi přežrali.

Sovy jsou mou srdeční záležitostí už od dětství. Většinou jsem měl puštíky, sem tam kalouse a po nastoupení do prvního zaměsnání i služebního výra. Ale kdo nemá možnost získávat pro svou sovu jakéhokoli druhu kvalitní potravu v dostatečném množství, vůbec by si ji pořizovat neměl.

No, já si neumím představit, že by čtrnáctiletá holka vypadající na 18 svůj věk přiznala - vždyť by ji pak každý trochu rozumně uvažující kluk poslal tam, kde slunce nesvítí. Já jsem se setkal s něčím podobným na své vlastní svatbě. Dcera kamaráda, který mi byl za svědka - a že byla hezounká - se dalšímu mému kamarádovi uvelebila na klíně a kdybych ho neupozornil, že chodí do 8. tř. ZDŠ, nevím, nevím... Tak jsem ho přátelsky varoval. A jeho reakce ? "No fuj ! Táhni, potvoro !"

Mně kdysi dávno málem zavřeli kolegu policajta za pohlavní zneužití. Na disko sbalil pěkně vyvinutou kočku a ani ve snu by ho nenapadlo, že jí ještě nebylo 15. Ovšem když došlo na lámání chleba, měl jedinou kliku v tom, že když to dotyčné "dítě" poprvé uviděl vojenský prokurátor, uznal, že on sám by jí tak nízký věk taky nehádal a skončilo to spláchnutím ze stolu. Ale kolega měl nejdřív pěknou hrůzu z toho, jak to mohlo dopadnout.

Sovy všech druhů byly a jsou pro mne již od dětství srdeční záležitostí. Konkrétně v popisovaném případě šlo o exota, který by v naší přírodě bez lidské péče pravděpodobně velice rychle uhynul. Hasiči zasluhují naprostou pochvalu !

No vidíte, pane Daňku, v tomhle se asi neshodneme. Při lovu jsou šance zvířete proi člověku dány jeho bystrými smysly a samozřejmě i zákonem, který lovci určuje co, kdy, kde a za dodržení jakých podmínek může lovit. Ale když už se k lovu rozhodnu, jsem povinen použít takovou zbraň a střelivo, abych utrpení lovené zvěře minimalizoval. Střelím-li jelena kulovnicí dostatečného kalibru, která navíc při zásahu způsobí šok, trpí jistě míň, než při lovu kuší či předovkou - a s utrpením, kterému je jelen vystaven při jeho zadávení vlky, se to nedá ani srovnat. A že se k lovené i ulovené zvěři musím chovat s úctou a důstojně, ctít majestát Smrti a dodržovat určitá pravidla, to se rozumí samo sebou. A lovec, který se chová takovýmto způsobem, má plné právo k úctě k přírodě, včetně lovu, vychovávat i děti a to od co nejútlejšího věku.

Moje vnoučátka mají vesměs zvířátka rády. Ale od malička je rodiče i já učíme, že chtějí-li k obědu řízek, musí táta nejdřív zabít prase, pak ošetřit maso a až nakonec můžou hotové řízky zavonět bytem. Vést děti k tomu, že maso roste v pultech supermarketů, považujeme za podvod na nevinné dětské dušičce. A to samé platí i pro lesní zvěř. Jsem schopen vzít svého vnoučka na posed, tam celé odpoledne pozorovat zvířátka, ale když přijde kus, který je vyloženě slabý, vysvětlím dítěti, proč zrovna tohle zvířátko zastřelíme a sníme. A i docela malé děti jsou tohle schopny pochopit a uvědomit si , že pro střelenou zvěř se nepláče - má místo uprostřed pekáče.

To je holt ten jediný zvuk, který není slyšet, ale je vidět - hučení v klacku. Ten kluk nemá špetku rozumu. V jeho věku měl podobné myšlenky snad každý z nás, ale buď jsme si nechali zajít chuť, nebo jsme si pečlivě vybírali dívenky, kterým to dělalo dobře - a bylo, je a bude jich vždycky dost... Ovšem ten věk 15 - 18 let /myšleno u chlapců/ je doba, kdy s leckým ještě cloumá puberta natolik, že je ke kriminálu hodně blízko. Do 15 let jsme s děvčaty laškovali, jak to jen šlo, a nic nám nehrozilo,ale jak má jeden z dvojice přes a druhý pod 15, začíá to smrdět průšvihem.

Prakticky každý uveřejněný názor organizace PETA mne jen utvrzuje v přesvědčení, že jde o bandu magorů, kteří ve snaze se zviditelnit řeknou, napíší a leckdy i udělají takovou zhovadilost, že nad ní normálnímu člověku zůstává rozum stát. Ještě že prostá blbost není trestným činem - to by kriminály nestačily.

Až bude mít jablko pecky, může z nich vyrůst třeba kokosovník. Nebo dinosaurus. Ono zasadit se dá ledacos. Známá česká píseň zpívala : "Zasadil jsem flašku rumu, vyrostla z ní opice, přines´jsem ji ženě domů, ranila ji mrtvice".

Medvěd je sice všežravec, ale že by zrovna houby tvořily podstatnou část jeho jídelníčku, o tom silně pochybuji. Na druhou stranu by asi nebylo od věci v určitých lokalitách zakázat sběr malin a nechat jejich rozsáhlé porosty medvědům plně k dispozici. Tím by se taky podstatně omezila možnost střetu člověka se šelmou, úrazu a dokonce smrti.

Stádo mladých kanců... Autor očividně ani neví, jak se to zvíře jmenuje. Kdyby napsal, že přejel stádo divokých prasat nebo divočáků, bylo by to z lingvistického hlediska úplně v pořádku. Ale slovem "kanec" nebo "kňour" se u divokého prasete označuje pouze dospělý jedinec starší dvou let, u mladších kusů jde o "sele" nebo "lončáka". Autor zřejmě vychází nikoliv z myslivecké, ale zemědělské terminologie. Tam se slovem "kanec" nebo "kančík" označuje jakýkoliv nekastrovaný jedinec samčího pohlaví - kastrovaný samec je "vepř". U samic jde o "sviňku", "svini" nebo "prasnici", ale musíme si uvědomit, že zase mluvíme výhradně o praseti domácím, u divočáka rozlišujeme "bachyni" či mladou "bachyňku". A k vlastnímu skutku - nelidské, neprofesionální a zákonu odporující jednání traktoristy, který zasluhuje potrestání.