U přijímaček jsem seděla a opravovala testy celých třicet let a vždy tentýž den byly na školních vratech vyvěšeny výsledky přijímacího řízení. Děti a rodiče si mohli oddechnout. Letošní čekání muselo být hrozné.
Neprofesionálně vytvářené přijímačky samozřejmě nemohou konkurovat tomu, co je standardem dnes.
No, nakonec si polepšil, jak to bývá u nás zvykem, za neschopnost, šup o stupínek nahoru. Asi to tam nebylo úplně nakonec vše tak, jak se hájil šéf, že nároky na podřízené někteří nezvládali. Pan šéf díky svým nárokům musel zřejmě povolat kdysi i svého syna a na to se nějak i díky novinářům a médiím zase zapomnělo, třeba při zveřejnění jeho odchodu a proč?. Ten chlapec asi génius musel pomoci řešit tatínkovi obtížnost zadání a byl za to i řádně odměněn. Nic proti tomu, ale kdyby to bylo zveřejněno a ne až, že to zase vyplyne na povrch a ještě k tomu, že synek se pravděpodobně klidně dostal možná i do zóny dat, které by asi jen tak být neměly každému přístupné a dostupné, ale co je doma, to se počítá a to za každou cenu, že?
U zapojení syna se psalo prakticky hned poté, co k němu došlo, a ředitel Cermatu to vysvětlil časovou tísní, která reálně existovala. Standardní cesta přes oslovování firem, nebo dokonce přes výběroví řízení by řešení velmi zpomalila (přesněji: systém by v daném termínu prostě nefungoval) a také prodražila.
Očima laika:
Kubelík a zejména Macík se loňským časům zatím nepřiblížili, Kubelík neběžel ani na MR, na semifinále to nevypadá.
Dudycha nesmí chybovat tak jako třeba na Zlaté tretře. Rád bych se mýlil, ale na finále zatím výkon nemá.
Müller - je otázkou, jestli jeho osobák z MR nebyl ojedinělým vzepětím.
Ščerba a Holý jsou ročník 98, ze sportovního hlediska už to jsou spíše atleti středního věku.
Vondrová - zřejmě zatím vůbec není jisté, zda vůbec do soutěže nastoupí.
Martínková se kvalifikovala do individuálního závodu, pokud jí to vyjde, mohla by atakovat první desítku.
Bárta standardně hází mezi 60-62 (a něco) metry, na finále by to myslím nebylo.
Všem kvalifikovaným samozřejmě přeju, aby dokázali prodat to, co mají natrénováno.
Omluva je pro Vás problém? Oni jen chtějí, aby když někdo lže a neoprávněně někoho z něčeho nařkne, se za své výroky omluvil. To by mělo být v normální společnosti standardem. Pro vás je to evidentně problém se omluvit, když nemáte pravdu.
A co z komentáře M. Šimečky neplatí? Nebudou snad z novely těžit zločinci spojení s Ficem?
Demagog a lhář. Omlouvat by se měl pouze za sebe. O věcné diskusi z jeho strany nelze mluvit, argumentů vyslechl dost. Jedna ze starších věcných reakcí na tvrzení o tom, že škrty neomezí výuku, viz zde: Odkaz 1
Spolek založil sám a členem se stanete povinnou registrací, chcete-li diskutovat v jejich bublině, nebo vstoupit na jejich stránky.
Vyhledejte si jejich stránky a zkuste vstoupit do kterého jejich pododdílu. Bude to po vás chtít registraci.
Diskutuji v několika facebookových skupinách PK a běžně jsem se dostal na stránky PK, aniž bych se musel registrovat jako člen tohoto spolku. Nepíšete pravdu.
Týdeník HROT - kdo trochu sleduje zaměření a témata tohoto týdeníku ví, že každá zpráva tady uveřejněná je právě explodovaná rozbuška. Cílem ještě nikdy nebyl objektivní rozbor problému s možností rovnoměrného vyjádření účastníků, ale vytvořit konflikt, čím větší, tím lepší. Nejpalčivější problémy školství řeší široká odborná veřejnost napříč celým politickým spektrem jako komplex ve shodě v návaznosti už mnoho let několik vlád (!!!). Pokud chce někdo (v tomto případě Hrot) senzaci, konflikt a upozornit na sebe, vyzobne z nich několik nesouvisejících prvků. Vytvoří z nich nesmyslný spletenec a potom s ním argumentuje. Připomíná mi to 'slavnou Troškovu taškařici Kameňák, složenou z aneknot, bonmotů a vtipů. Srovnání Hrotu s Kameňákem je totožné. Jako senzace dobré. Ale jako vážné téma? 👎👎👎😥😥😥
Tak tady jste se netrefil - to je objektivní shrnutí. A p. Zajíčková je eufemisticky řečeno velmi problematická osoba, která se nikdy neměla dostat do PS.
Copak neví, že zápor je v zadání vždy podtržen? – to není pravda. Žádné takové pravidlo neexistuje. Zvýraznění textu (kterým je i podtržení) značí vyšší důležitost zdůrazněné části věty. V tomto případě je to ale přesně naopak. Podtržené je naprosto nepodstatné.
Nelze chtít po dětech aby znaly něco, co je škola neučí s tím, že se předpokládá pochycení znalosti z okolí.
Děti se zázemím mají výhodu samozřejmě vždy, to máte pravdu. Není ale jasné, proč otázky cílit na testování zázemí dítěte, když to není předmětem ani zkoušky, ani starostí školy na kterou se dítě hlásí.
Cermat je opakovaně kritizován za nekvalitní testy už několik let po sobě. Tohle není první exces. Už kolem toho byly i soudní pře, které Cermat prohrál. Došlo to tak daleko, že zadání z Cermatu se začala omezovat jen na nutné minimum a větší část zkoušek je v kompetenci škol. To moc nesvědčí o tom, že testy připravují opravdu erudovaní odborníci. Byť chápu, že není jednoduché zavděčit se všem.
Na tak pomýlený a nekompetentní komentář nemá smyslu reagovat.
Další podpásovka a opakované hlouposti:
„Proč to tvůrci podtrhli, nevím." - O kousek výše v zadání je slovo NENÍ (vlastním jménem) rovněž podtrženo - to nic "odbornici" a novináři nesignalizuje? Copak neví, že zápor je v zadání vždy podtržen? Když neznají testovou trivialitu, s kterou se děti seznamují v počátcích přípravy na zkoušky, proč se proboha k testům vyjadřují? A H. Košťálová svoji nekompetentnost následně ještě rozmazává nesmyslným mudrováním s cílem úlohu znectít.
"Podle Košťálové ale děti nemusí konkrétní ustálená spojení znát a těžko se mohou na podobnou úlohu připravit." - Opravdu se nedá význam úsloví popisujícího HRUBÉ chování a razantní odpověď na něj odhadnout podle slov HRUBÝ a HRUBÁ v jedné z nabízených variant?
K tvrzení, že děti může "znevýhodňovat" to, že myslí "do hloubky": Tato schopnost je ale primárně spojená se snadným vyřazením slepých uliček, které ke skutečnému řešení úlohy nevedou.
„Špatně z toho vyjdou děti, které jsou i talentované, ale nemají dostatečné zázemí, které by je rozvinulo, a nemají ani na to, zaplatit si přípravu,“ - Děti s lepším zázemím na tom budou lépe VŽDY, u jakékoli zkoušky; jsou-li rodiče ochotni zaplatit za přípravu dnes, proč by tomu mělo být jinak v případě JAKÉKOLI JINÉ FORMY ZKOUŠKY?
K obecným tvrzením o testech snad jen to, že chybovost testů je minimální a že testy jsou nesrovnatelně kvalitnější než testy školní; pokud se SKUTEČNÍ ODBORNÍCI na něčem shodnou, tak na tom, že testy JSOU KOMPETENČNÍ. Atd.
Vždyť to říkám, hluboký teoretik 😄
Já s těmi dětmi pracuji, vy rádobyexperte. Školství je o konkrétních lidech, víte?
Samozřejmě, že ŠVP jsou sepsány podle RVP, ale skutek tak nějak utek - a ani trochu nepomůže, když se budete tvářit, že je všechny školy dodržují. To je vtip, s tou ČŠI, ne?
Připravuji děti na přijímačky, a věřte tomu nebo ne, ty testy se nabiflovat dají. Fungovalo by to jedině tehdy, pokud by nebyly k dispozici cvičné testy a testy z minulých let, aby nikdo nevěděl, co v nich je - což je samozřejmě nereálné. Vždycky se najde někdo, kdo uvidí příležitost napakovat se na příjímačkových přípravkách. Na Scio ani nic jiného nijak napojená nejsem. Já jen úplně odspodu pomáhám dětem proplout tou naší kalamitou, která se jmenuje školství.
Kompletní učivo ZŠ je jen jinými slovy všeobecný přehled. Jestli je pro vás, coby autora učebnic, všeobecný přehled bláznivý nápad, tak je to na pováženou. Ovšem naprosto přesně to ilustruje stav našeho školství.
Jsem "konkrétní člověk", který učí od r. 85. A znovu: V testech - daných katalogem požadavků - není nic, co by se ve školách běžně, po léta, neučilo. Pokud víte o školách, které opomíjejí některou z jazykových disciplín, popř. určité části matematiky, uveďte to s konkrétními fakty, popř. odkažte na hodnověrný zdroj. To samé se týká údajné možnosti se na testy nabiflovat; tréninkem se lze zlepšit, ale nelze tím obejít to nejpodstatnější v testu, tedy schopnost uplatnit logické myšlení.
Nedovedu si představit přípravu přijímacích zkoušek, jež by zahrnovaly veškeré učivo ze ZŠ. Zkuste sem dát kompletní propracovaný návrh včetně testových otázek - to píšu jen proto, že samozřejmě nic takového nedáte dohromady. Jinak všeobecný humanitní přehled se v malé míře promítá i do češtinářských testů, to by měl praktik vědět.
Znovu: Centrální testy jsou dnes jediným nástrojem přijímacích zkoušek, které poskytují objektivní informaci o studijních předpokladech žáků. Jsou na rozdíl od jiných podob zkoušky transparentní a eliminují možnost korupce. Ti, kteří jsou v nich nejúspěšnější - gymnazisté, speciálně pak žáci víceletých gymnázií - jsou později nejúspěšnější i v testech maturitních (a byli nejúspěšnější i v centrálním hodnocení písemných prací z češtiny, než bylo zrušeno); absolventi tohoto typu škol v procentuálně nejvyšší míře studují na prestižních VŠ či oborech. Zkuste o těchto skutečnostech trochu přemýšlet a nepropagujte věci, které by problémy našeho školství jen zvýšily.
Člověče, vy jste jak ti hlubocí teoretici z MPSV, kteří snad viděli českého školáka max z rychlíku. Nemáte pravdu, Cermat testy JSOU biflovací, netestují studijní předpoklady. Každý obyčejný SCIO test toho zjistí o uchazeči daleko víc, než to, že byl schopen se připravit na matiku a češtinu. A to nejsou SCIO testy žádný zázrak.
V článku argumentujete tím, že by se mohly v testu objevit otázky, které nevycházejí z RVP. Píšete to v situaci, kdy je RVP pro mnohé školy pouhá formalita, dokument, se kterým vůbec neumějí pracovat. Realita je taková, že se úrovně ZŠ liší tak moc, že KAŽDÝ první ročník SŠ (a primy na VG) se pracuje na srovnání úrovně studentů. Jediné, co studenti jakž takž zvládají, jsou znalosti odpovídající přijímačkovým úlohám z CERMATU. Což ani omylem nezahrnuje všechny oblasti češtiny a matematiky, natož aby to zasahovalo do jiných předmětů. Absolvent 5. nebo 9. třídy nemusí vědět VŮBEC NIC z ostatních předmětů. Klidně bychom mohli na ZŠ zrušit všechny předměty kromě ČJ a M, a vůbec nikdo by si toho nevšiml!
Učím od r. 85, jsem autorem literárních učebnic, členem Národního kabinetu ČJL, mám atest autora a revizora testových úloh - zdá se vám to málo? Každý praktik, který své práci rozumí, ví, že testy jsou primárně zaměřeny na schopnost logicky přemýšlet. Opak šíří laici, rádobyexperti, zaujatí novináři, jedinci napojení na Scio apod. Jeden odkaz přiložím níže.
To, že úroveň znalostí je různá, není dáno tím, co se učí; žádná škola si nedovolí nemít ve svém ŠVP to, co vyplývá z RVP, protože to je jedna z prvních věcí, který inspekce kontroluje. Ono je vůbec celé to vaše vyjádření agresivní blábol, račte se podívat na testové úlohy a do běžně užívaných učebnic. Test samozřejmě nemůže postihnout všechno, od toho mají školy k dispozici dvě pětiny přijímací zkoušky. Co se týče poslední věty, zřejmě byste si představovala přijímací zkoušku z kompletního učiva ZŠ, a to je ve všech směrech dost bláznivý nápad.
K Muriel Blaive.
Autora článku jsem v půli osmdesátých let rok učil v páté třídě ZŠ, s jeho otcem jsme byli ten rok kolegové. Ani jeden z nich nezapadal do normalizační šedi, i proto je tohle svědectví a přemýšlení o dané době cenné. V textu zmíněný komunista pak školu řídil a představoval jeden z důvodů, proč jsem z ní spíš utekl, než odešel.
Netvrdím tímto, že za nuceným odchodem MB z ÚSTR nestály politické názory, vím toho o tom jen málo. Jen mi některé její vývody jako pamětníkovi a člověku, který už měl dost času přemýšlet o tom, co vlastně prožil, prostě nesedí.
4
Sledujících
0
Sleduje
4
Sledujících
0
Sleduje
A kdo myslíte, že ty testy dělá?
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Vyškolení testeři, většinou z řad učitelů.