Hmmm, co takhle jim vysvětlit, že to auto odváží dědečky a babičky, aby mohli jít do nebíčka? Těžké co? Je to součást života, vidět houkající sanitky je také problém? Nebo policejní auto? Vážně si myslíte, že z toho budou mít trauma? Myslím, že trauma jednou budou mít z toho, až zjistí pravdu nebo jim to řekne nějaký kamarád a budou za trouby
Asi jste si špatně přečetla můj komentář: v mém komentáři je citace toho, co tvrdí paní Brhlová z Lidče. Je to součástí článku na který odkazuji.
Tento komentář byl smazán uživatelem.
Zajímavé je, že paní Brhlová tvrdí v článku, který vyšel v Respektu, zcela jiný důvod: „No tak se to postaví v jiné obci, na lepším místě,“ bere si zase slovo jeho žena Martina, která se do obce přivdala před pěti lety. „Napřed jsem si říkala, že se do toho nebudu plést, když jsem tu krátce. Ale představa, že moje děti se budou dívat na pohřební vozy, až začnou chodit do školy, pro mě byla strašná.“ Odkaz 1
Děláte si paní Judito statistické tabulky?
Tak si pište- Prosek,Letňany, Libeň, Řepy,Smíchov, Letná,Holešovice, Podolí. Můžete se zajet podivat. Není zač. Pěkný den
To není špatný nápad ty statistické tabulky! Tak mi rovnou napište, kolik je kde v jednotlivých částech Prahy, a z jakého to máte zdroje? Protože pokud nic takového nemáte, pak je to celé leda Vaše dojmologie.
Poslouchej ty vydlabanej Dlábku, kydy o dezolátech vynech, možná to zaznělo až v placené verzi. Už jen to, jak je to závažné téma, protkané reklamou, aby na tom někdo vydělal je hnus a morální odpornost a ještě platit za to, že si to člověk má doposlechnout do konce za platbu, je absoulutní morální úpadek redaktorů. Chce se mi blít, velebnosti....
Téma je to rozhodně závažné, ale tohle není veřejnoprávní médium, ale soukromá televize tzn. musí si nějak vydělávat, musí zaplatit za práci novinářů, režisérů atd. Jaksi nebudou pracovat zadarmo...
To že měl štěstí, a že se to možná děje ještě neznamená, že je to běžná norma.. Za sebe mohu říci, že nepříjemná či příliš "kontaktní" kustodka (my jsme té pracovní funkci za mlada říkali "dřepka") jde spíš o výjimkou potvrzující pravidlo...
Žádnou statistiku si nedělám, abych spočítala, kolikrát jsem zažila, co popisuje autorka textu. Největší extrém byl ve Veletržním paláci, kde jsem byla před lety s mojí neteří. Objednala jsem speciální program pro děti, kdy nás provázela galerijní lektorka. Vyprávěla nám příběhy o jednotlivých exponátech, a neteř měla různé úkoly od té lektorky. Třeba něco nakreslit do skicáku apod. Najednou na nás vlítla kustodka, že prý jsme moc blízko exponátům a že zavolá ochranku. Galerijní lektorka (zaměstnankyně galerie) té rozčílené kustodce marně vysvětlovala, že je všechno v pořádku. Kustodka na nás řvala, jak na lesy a vyhrožovala, že přijde ochranka. Hlavně pro desetiletou neteř to byl dost šok.
Paní Hloušková, bude mi pomalu 74 let a mám docela jinou a pozitivní zkušenost. Navštívil jsem rozhodně více výstavních sálů, galerií, muzeí, též zámky a hrady než Vy, ať už to bylo v bývalém Československu, Česku nebo třeba v cizině. Nikdy jsem se ale nesetkal s nepříjemným chováním průvodců a lidí, kteří dohlížejí na nerušený průběh prohlídky jednotlivých výstavních sálů, jak uvádíte Vy. Nikdy mě také jejich přítomnost nijak nerušila, seděli většinou na židli někde v koutě. Naopak, dokonce mi jeden takový pán ochotně a vlídně odpověděl na můj dotaz a přidal i něco více o konrétním malíři.
Zřejmě jsem měl na rozdíl od Vás ohromné štěstí na slušné a ochotné lidi, žádnou funící dozorkyni (to slovo se hodí do vězení) jsem nikdy nezažil.
To, že Vy jste měl štěstí, ale přeci automaticky neznamená, že se to neděje...
Zajímavější by bylo napsat jak se cítí normální Čech ve vlastní zemi, když musí odpracovat svých osm hodin denně, někdy i ve dvou zaměstnáních, jak to musí provést, aby s výplatou přežil s celou rodinou do další výplaty, jak zaplatit třeskuté nájemné a všechny složenky, včetně pravidelných plateb za elektřinu, plyn a vodné a přitom ještě pečovat o rodinu, někdy i o nemohoucí rodiče. Že autorka vyslechla rozhovor třech Ukrajinek je pozoruhodné, neboť znát ukrajinský jazyk není obvyklé. Něco jiného by bylo, kdyby se bavily česky, potom kde je problém, že nemohou pracovat ve své profesi? To že jsou u nás spokojené je příjemné zjištění, škoda jen, že značná část Čechů tohle říci nemůže.
Jenže jedna věc je práce, ale druhá věc - o dost podstatnější - že my jsme tady v bezpečí. Zato jim rozbombardovali domov.
7
Sledujících
0
Sleduje
7
Sledujících
0
Sleduje
Jasně, tohle by si měla přečíst paní Brhlová, ale na tu kontakt nemám :)
1 odpověď
2
Sledujících
0
Sleduje
2
Sledujících
0
Sleduje
a další "perly" zde: Odkaz
1 odpověď