Ač pod rakouskou nadvládnou, zvláště v druhé polovině 19. století zažívaly české země nebývalý hospodářský i kulturní rozmach. Císař František Josef I. se svou chotí dokonce přispěl na stavbu Národního divadla 34 tisíci zlatých.

Navštivte krajinu, která inspirovala Máchův Máj a Němečkův Čtyřlístek. Máchův kraj je ideálním místem pro výlety – a přitom není daleko od Prahy. Vybrali jsme sedm tipů na místa, která stojí za to navštívit.

Čas od času se lze dočíst o rodinách z Velké Británie, které se rozhodnou pro trochu nečekaný krok. Všechno doma prodají a koupí si zámeček na venkově ve Francii. Obvykle nelitují. Jejich život je klidnější, mají více prostoru i větší soukromí, a pokud není jejich nové sídlo ruina, pomohou si také s životními náklady. To byl i případ manželů Muirových. A nic na tom nemění fakt, že jejich zámek může oku Čecha nápadně připomínat činžák.

Po vypálení pasekářské osady Ploština na Vizovicku se pozornost velitelů SS obrátila k jedenáct kilometrů vzdálené obci Prlov. Jednotky SS zde 23. dubna 1945 vypálily osm stavení, ve kterých uhořelo patnáct obyvatel. Celkem zahynulo 23 lidí. Obyvatelé Prlova dlouhodobě podporovali činnost partyzánů v okolí Vizovických vrchů a na Vsetínsku. O napojení obyvatel obce na partyzánský

Dovolená v Chorvatsku bývala kdysi úplně jiná. Nejezdilo se sem za sluncem, ale za stínem. A to v zimě. Platí to i pro dodnes populární městečko Opatija, které přitahuje turisty už od půlky 19. století. Jak to zde tehdy vypadalo?

Za konec druhé světové války v Evropě je považován 8. květen 1945, neboť v ten byla podepsána bezpodmínečná kapitulace Německa. Boje ale v ten okamžik neustaly a doznívaly ještě několik dní.

Technické památky, dechberoucí výhledy i svébytná romantika, která je se železnicí spjatá od nepaměti. Seznam Zprávy vybraly nejhezčí tratě v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, které ocení nejen milovníci vlaků.

Česko je bohaté nejen na památky a přírodní krásy, ale i na místa, jež v sobě ukrývají záhadnou, až mystickou atmosféru a silnou energii. Stovky let lákají poutníky, badatele i běžné turisty, kteří k nim vyrážejí za tajemstvím.

„Máme připraveno pět miliard korun na vlastní rozvoj výroby a vývoje munice a budování technologií. Co však od státu nutně potřebujeme, je přesné zadání jak v technické specifikaci, tak v budoucím požadovaném množství. Čas běží,“ říká v rozhovoru pro Novinky spolumajitel zbrojařské skupiny STV Martin Drda.

Lidský život měl jinou hodnotu. Bezpochyby, vždyť byla válka. Psal se rok 1917, když v Bolevci vybuchla munička. Jeden z mnoha smutných střípků strašného konfliktu. Kolik se toho od té doby změnilo?

V českém prostředí byla Barbora Markéta Eliášová jediná cestovatelka a autorka cestopisů, což jí někteří kolegové dávali velmi nevybíravě najevo. Byla pro ně zkrátka příliš velká konkurence. I to byl možná důvod, proč upadla v zapomnění.

Má větší historickou hodnotu než zámek, u kterého stojí, turisté sem ale ještě nevkročili. Unikátní císařský hospodářský dvůr při zámku v Zákupech, který byl zachráněn před úplným zničením a jehož nejcennější část byla opravena za 374 milionů korun, bude přístupný pro veřejnost. První návštěvníci se sem podívají už v sobotu 5. dubna.

Původně měl být vládcem přední evropské říše. Osud tomu však chtěl jinak a většinu života strávil ve vyhnanství. Otto Habsburský jako jeden z mála okamžitě rozpoznal nebezpečí nacismu a stal se nesmiřitelným Hitlerovým protivníkem.

Ačkoli války byly vnímány jako mužská záležitost, ženy v nich leckdy dokázaly neuvěřitelné věci. Důkazem budiž Srbka Milunka Savičová, držitelka největšího počtu řádů a medailí, kterými byla žena za chrabrost v boji oceněna.

15. březen roku 1939. Nacistické Německo obsazuje zbytky našeho státu a získává zde bohatou kořist. A to včetně československého tankového vojska, které mu nyní poslouží k ovládnutí kontinentu.

14. března 1939 vpadla maďarská armáda na území Podkarpatské Rusi, která byla ještě součástí Československa. Vojáci a příslušníci Stráže obrany státu se útočníkům postavili na rozhodný odpor. Boje probíhaly až do 18. března 1939.

Stala se symbolem hrdinství žen v boji za nezávislost a byla přirovnávána k Johance z Arku. Statečná šlechtična Emilia Platerová v protiruském boji sice nezvítězila, ale celý její krátký život určovala láska k vlasti.

České historické povědomí má několik základních motivů. Patří mezi ně i představa o Rakousku-Uhersku jako době temna a první republice jako idylické, zlaté době. Skutečnost je ale o dost složitější.