Snažím se přijít na to, čím můžu být zajímavá pro čínské špehy, když jsem si u temu koupila třeba vánoční ozdoby na okno? K čemu by potřebovali informace o Jance z Horní Dolní, která si tam koupila plyšovou přízí na háčkování? Nějak nechápu co by s miliardou takových zbytečných informací, např. že má manžel koupit rohlíky po cestě z práce a jaký věnec dáme na hřbitov, že jdeme do divadla s dcerou na ukradený stromeček apod. Pokud by jim šlo o hesla, tak na co by jim bylo heslo např. Online ČEZ? Internetové bankovnictví je zabezpečeno otiskem a platby taky. Zajímaji je fotky co mám v mobilu? Kromě 4000 fotek mého dítěte, rodiny, dovolené, výletu tam nic moc nemám. K čemu by jim to bylo?
Tohle asi nikdy nepochopím. Bez své dcery nedokážu být déle jak pár hodin a i když zoufale potřebuju pauzu a čas taky sama pro sebe, dcera je pro mě prostě to nejvíc a jsem na ni závislá úplně stejně jako ona na mně a to jí budou, za několik měsíců, 2 roky. Babička už by ji chtěla na víkend, ale já to prostě ještě nedokážu. Tohle asi dokážou jen rodiče, kteří mají na prvním místě jen sebe a dítě je jen módní doplněk. To ale nejsou opravdoví rodiče a ve výsledku si to ponese to dítě.
Naše babi trávila přípravou oběda x hodin denně. Jako malá jsem u toho ráda asistovala a pomáhala. Ale i přesto mi tohle náročné vaření přišlo jako mrháni časem pro něco, co je do 10 minut pryč a je z toho jen hromada bordela. Vařit umím a dobře, ale i tak to beru jako nutné zlo a snažím se vařit jednoduchá jídla hotová max. do hodiny a ještě, aby toho bylo na 2 dny 😁. Jednou týdně něco upeču a přes sezónu zavařuji, dělám sirupy a marmelády. V kuchyni se otáčet umím, ale nikdy neuvidím smysl v náročných oběděch. Tzv. nedělní oběd máme tak jednou za 3 měsíce.
Ono je hrozně jednoduché udělat si 6 děti a pak brečet, že nemám peníze. Kdyby jim na dětech záleželo a opravdu je milovali, tak by tohle nikdy nedovolili. Zodpovědnost u nich generacemi vymizela. Taky jsem chtěla velkou rodinu, ale nemám na to místo a ani finance. Silné zvažuji i druhé dítě. Vždyť on ten první stupeň na základce by jim měl stačit k tomu, aby si dokázali vypočítat jestli na to mají a jestli se dokážou uživit. Ale....., všichni víme jak to je.
Pro malé děti je to celkem psychická facka. Takové škatulkováni podle známek je pravěk a mělo by se to změnit. To dítě přece není horší, když mu nejde matematika, zase má talent na jazyky nebo ho baví historie. Ale v jeho malé hlavičce to vnímá tak, že není dost dobré a spolužáci jsou lepší. Ještě když to umocní rodiče kecy typu, že kdyby se líp učilo tak by mělo taky zmrzlinu zdarma. Tohle semínko pak v hlavičce klíči celý život a dospělí pak nemají žádnou sebedůvěru, přitom každý člověk je výjimečný a zámkováni cizím člověkem a autoritou je jen zásah do sebehodnoty jedince, který má ale hodnotu nevyčíslitelnou. Ale nemluvím o druhém stupni, tak už jsou špatné známky pubertou, lajdactvim, povahou dítěte a nedůslednosti rodičů.
Přesně jak je napsáno v článku, nejhorší krize byla a je 2022 a 2023. To byl teda mazec, ze dne na den šílený nárůst cen, apod. Teď když už je skoro po všem, tak po novém roce budou dávat těm, kteří už to vlastně nepotřebuji (jasně že potřebuji, kdo by nepotřeboval peníze navíc), ale my co jsme si to vyžrali, se musíme teď hořce dívat na ty, kteří jsou dle vlády asi něco víc. Moje dítě taky musí jist, taky ho musím šatit, taky musím kupovat hračky, taky má narozeniny a Vánoce, taky musíme kupovat léky (i když naštěstí ne moc často), musím platit bydlení, služby, atd. No musím přivydělavat, abych na to měla a i tak by se nějaká koruna navíc hodila, co by ne. Ale co už, přej a bude ti přáno. Dítě mi bylo posláno v této náročné době, ale jen díky ní jsem ten nejšťastnější člověk na světě ať už je to náročné jak chce.
Jakékoliv zabíjení zvířat pro maso by mělo probíhat s vděčnosti a respektem k tomu zvířeti. Zvíře by nemělo prožívat před smrtí stres a bolest, ono to mimo jiné má i vliv na kvalitu toho masa. Stresové hormony se v něm projeví. Maso jím, ale jím ho jen 2x do týdne a s vděčnosti k tomu zvířeti. Hovězí cca 2x za rok. Děláme vše pro to, abychom měli časem vlastní chov pro vlastní potřebu. Když už budeme muset zvíře usmrtit pro maso, bude u nás žít spokojeně do poslední chvíle. Ti co to neumí, by se zvířaty pracovat vůbec neměli a měli by to uzákonit, prostory jatek by měli být nonstop sledovány a pokuty za špatné zacházení byť s jediným kusem by měly být milionové.
Ty komentáře tady to je hnus. Nikdo nechodite v jejich botách, ale hned samozivitelky označíte za nezodpovědné rozhoďnožky. Nikdo nemá na čele napsáno, co se z něj po letech vyklube. Bohužel jsme to my ženy, které s dítětem zůstanou samy po tom, co si muž najde lepší model, nebo přestane být středem vesmiru. A u soudu dělají vše pro to, aby platili na dítě co nejmíň. Ve finále má alimenty třeba usmolenych 1800,- a nesmí ani ceknout co? Hanba vám. Na dítě jsou vždycky 2, tak co kdyby jste se přestali navážet do těch maminek a začali lynčovat ty nezodpovědné tatínky, které nechali své bývalé rodiny v takových problémech.
Prý New York 😁😁. Nemělo by tam být, že stát New York na hranici s Kanadou zasáhla sněhová bouře?... Ale to jen tak pro detail. Ja osobně se nemůžu sněhové nadilky dočkat. Miluju bílé stromy a zasnezenou krajinu. Úplně se těším až to moje dcerka poprvé uvidí, boby už máme nachystané. Jenom pochybuji, že pozná aspoň jednou v životě stejnou zimu, jaká byla za mě běžná.
Furt to samé. Porod bolí a ztratíš svobodu. A co třeba, když konečně vidíš ten malý uzlíček, je to něco neskutečného. Když se na tebe poprvé usměje a ty v momentě zapomeneš, že jsis už 14 dní neholila nohy a spánek je cizí pojem a jsi prostě a jednoduše šťastná. Že čínnost, kterou uděláš za 20 minut, děláš najednou 2 hodiny, protože 10x ji musíš přerušit a i když jdeš jen podat hračku, zůstaneš a sleduješ jak už je ten prcek šikovný. Když se ti u kojení dívá přímo do oči a usměje se u toho, nebo se tě u toho ručičkou jemně dotýká, tak vlastně ani nevadí, že tě to přisaní před pár vteřinami bolelo jak čert. Že je to náročne pekelně, ale tak naplňující a obohacující. Život už nikdy nebude jako dřív a ztratíš svobodu, tvé tělo se změní, ty se změníš...Pravda. Bude to pak totiž milionkrát lepší.
Rodila jsem v lednu. Oddělení šestinedělí bylo kvůli miminkům doslova přetopené, logicky. Mimčo ze stabilních cca 37 stupňů příjde do ,,zimy,,. Zdůrazňovali mi, že než budu malou koupat, teplota v místnosti musí být alespoň 24 stupňů. Což splňovala akorát naše koupelna. Teď, podle těch chytráku, to má čerstvá maminka v zimě udělat jak, když udělají regulaci?
Překvapuje mě, že stále ještě exustuje někdo, kdo tohle udělá. Mám taky půlroční dítě a ani na vteřinu bych ji nenechala samotnou ani v nastartovaném autě. Když usne a já někam potřebuju jen na skok (pro 1 věc do drogerky nebo do lékárny), vždy čekám, až se vzbudí, stojíme ve stínu, auto pootevírané nebo na klimě a čas neřeším. Všude ji tahám sebou. Možná by děcka měly mít povinný předmět ve škole o těhle blbých nápadech a jejich následcích i s foto a videodokumentací (rychlá jízda, alkohol, nepozornost na přechodu, životu nebezpečné situace apod.)
Těch příznaků a neduhů v těhotenství je tolik, že vydají na dvoustránkovou brožuru. Já těhotenství neplánovala, na doporučení obvodní jsem vysadila HA, aby se moje tělo dalo dohromady, protože jsem na jaře doslova selhávala. Fyzicky i psychicky. Posledni menses ke konci dubna. Přes zdravotní problémy jsem nějak neřešila plodné dny, jen jsem tak letmo spočítala kdy si dát pozor, ale vzhledem k frekvenci radovánek jsem se tím více nezaobírala. Ko konci května jsem očekávala menstruaci (zase orientačně, teď někdy bych to měla dostat). Bolelo mě v podbřišku jako by to mělo přijít, ale jinak, více pichlavě. Vydržela jsem to 3 dny přes víkend, že pokud to do pondělí nepříjde, půjdu pro test. Celou dobu jsem ale vnitřně věděla, že jsem v tom. Něco bylo jinak, neumím to popsat. Celé těhotenství na sobě cítím. Pupek, váha, bolest prsou a bradavek, žilnatý dekolt, zadýchávání, nechutenství (bez zvracení), od 18tt pohyby (a to jsem při těle), rozvolňování pánve (sotva chodím), chutě (ze začátku kila broskví, pak kofola, teď hrušky s ovesnou kaši), pálení žáhy, otoky, poslíčci, ale hlavně teď ty pohyby jsou teda bomby, miluju jak se mi tam ta prďola vlní i když to teda někdy dost bolí. Už to mám za pár a mám pocit, že nestíhám, nejsem ani připravená a to se ma dceru moc těším...paní musela být vůči sobě velmi kritická, když v duchu popírala, že je něco jinak a pokud si to uvědomovala a nic ji netrklo, že by to měla řešit, tak se opět asi nemá moc ráda. Největší záhadou jsou ty pohyby. Pohyby = zdravé dítě. Každá absence pohybů se okamžitě řeší. Pokud je holka zdravá, musela kopat.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Zavřít do blázince. Evidentně potřebuje odbornou pomoc.