Zapomeňte na to, že jde někomu o zákazníky. Na jejich prospěch kašlou úplně všichni. Myslí jen na to, jak k nim to průběžné měření dostat. A proč? Protože při dnešním podílu občasných zdrojů energie v síti je rozdíl v odchylce mezi modelem jednotlivých denních grafů odběru a průběžném měření na výstupech do distribuční sítě, že to nikomu nevychází. Náklady na řízení sítě i náklady obchodníků rostou a jim nevychází byznys plány. A proto potřebují měření ve stejném intervalu jako měří obchodní systém na trhu s elektřinou. Časem to bude znamenat přechod na SPOT pro všechny s průběžným měřením, protože už jim nikdo dlouhodobý tarif nenabídne nebo bude nevýhodně drahý.
TC vzduch voda mě stálo 160 tisíc v roce pořízení 2008, tehdy by mě plynová přípojka, komín a kotel vyšel na cca. polovinu. FVE cena 265 tisic v tomtéž roce.
TC ve spojeni s podlahovym topenim je jediný využíváný zdroj tepla v domě, výkon TC je 8,5 kW, RD má plochu 200 metrů, dle tepelnych ztrát nízkoenergetický dům. Jako zalohu mam teplovodni kamna. RD dtoji na JM u Ivančic.
Spotřeba v topné sezóně u mého RD je mezi 1,5-2 MWh elektrické energie, poslední zimy těch 1,5 MWh. Při mé současné ceně elektricke energie by mě topná sezóna vyšla na cca. 6 tisíc. Spotřeba RD kompletně je cca. 10 MWh - topeni 1,5 MWh, ostatni spotřeba 4 MWh, provoz dvou EV 4,5-5,5 MWh za rok. FVE vyrobí cca. 14 MWh za rok, v zimě 1,5 MWh dokupuji, v létě hodne prodávám (byť často za nizkou cenu).
Kompletní roční platba za energie v mém RD je kolem 10 tisíc, víc než polovinu dělá paušál. Taková perlička na závěr, v roce 2022 kdy byly nejvyšší ceny energií, jsem diky letnímu prodeji byl 14 tisic v plusu.
Čisté teoreticky, pokud bych neměl FVE a vezmu spotřebu domu bez EV, což je 5,5 MWh a svou spotovou cenu, stály by mě energie za rok cca. 23 tisic.
Takže jste před 16 lety položil na stůl tak 2 milióny hotovosti navíc za TČ, FVE, nízkoenergetický dům a EV. Zkusil jste si někdy spočítat, kolik by vám ty dvě mega vynesly při investici do slušného fondu nebo dobrých akcií?
Ale. Teda já nevím. Mám 130 kg kolo se středovým pohonem a baterkou v rámu. Ano mám silnou baterku a výrobce uvádí 199 km dojezd. Ano jasně za určitých podmínek a určité váhy. Ale já žiji v horách tak že samej kopec a ještě jsem těžký. Tak jsem si říkal, když výrobce uvádí tolik, tak mě by to mohlo vystačit na 100 km. A nakonec, kdo jezdí delší vejlety nad sto km? Já jezdím do 60 a občas 80 km jinak méně. A představte si to, že jsem s tím ujel na jedno nabití 120 km a ještě mi tam zbylo asi 13 procent baterie. Tak že 50 km jak jste psal? Možná na nějakou levnou baterií a i to je dost dlouhý výlet. A navíc pokud by jste chtěl ject dál tak si vemte sebou nabíječku a v kdejakém občerstvení dobíjet. Ale i tak je to zbytečný se s tím tahat když to dojede sto a dál stejně nepojedete...
Dobře, není nad praktické zkušenosti. Teď ještě dvě informace kdybyste prosím doplnil. Jakou kapacitu má ta baterka a kolik váží celé kolo.
Tento "geniální" systém středového pohonu, stejně jako ostatní podobné má jednu podstatnou nevýhodu: neumí rekuperaci při brždění! Považuji to docela za zásadní problém, zvláště třeba v kopcovitém českém terénu.
Pochopitelně při jízdě Holandskem nebo podobnými západoevropskými rovinnými státy, případně Polskem za Wroclaví dál k moři to nepotřebujete, protože tam na rovných silnicích nebo cyklostezkách brzdíte v podstatě až někde v cíli 😅
Moje první myšlenka byla stejná - jak z toho dostanu proud zpátky do baterky cestou z kopce dolů. A jediná odpověď byla - nijak.
Dřevo obsahuje 44% uhlíku, kdyby se veškerý uhlík ze dřeva sloučil s kyslíkem při hoření, tak by vzniklo něco jako 1100 kg CO2 z 1 tuny dřeva.
Reálně to ovšem není možné. Rád bych viděl, jak to spočítaly.
Typické dřeviny pro topení obsahují více jak 50% uhlíku. Na 500 kg uhlíku se naváže 500x32÷12=1333 kg kyslíku v CO2 Dohromady 1833 kg CO2. Těch 1700 je dost dobrá aproximace.
Sakra vy máte ale oko. a ve slovech zásadně neliší je taky ,,zádrhel,,. Jinak slovo modulární co se týče reaktoru je , že nádoba je vyrobena s víkem jako modul v 1 fybrice a odzkoušená, na místo se doveze a usadí jako celek..no to u Dukovan nebylo. To ostatní samozřejmě dovést a instalovat najednou nejde
A tyhle informace máte odkud. Hledal jsem všude možně a kromě propagačních obrázků na webu RR jsem nenašel detailnější schéma ani popis. Naopak z nějaké skicy bylo zřejmé, že čerpadla jsou umístěna mimo nádobu. To se dá těžko považovat za modulární reaktor, který by v jednom zapouzdřeném "modulu" měl obsahovat kompletní "jadernou technologii" a mít akorát vstup a výstup na připojení sekundárního okruhu.
"Jde prostě jenom o to, že systém v České republice není příliš nápomocný v tom, aby žena, chce-li, mohla skloubit svoji práci a péči o dítě."
Aby žena mohla být dobrou matkou, od toho je tu rodina a ne "systém". Tedy v první řadě manžel, v druhé řadě pak ostatní příbuzní. Pokud není nikdo, je na ženě, aby si potřebnou pomoc sehnala formou soukromé nadace/sponzora/mecenáše.... Pokud jej nesežene nebo odmítá, je to její volba. Hodit vinu za vlastní rozhodnutí na systém je alibismus.
Všechny české vlády už léta místo sledování zájmů České republiky dělají politiku naplňující zájmy někoho jiného. Tu Brusele, tu podnikatelů v různých oborech, prostě kdo co u vlády prolobuje.
Kupříkladu, místo 800 miliard vyhozenych během 20 let na podporu solaru, které k záchraně planety nepřispěly vůbec ničím, mohli nechat přestavět všechny uhelné bloky na superkritické jako jsou Ledvice. A ještě by jim hooodně zbylo. Výsledek by byl zvýšení efektivity o 50%, reálné snížení emisí CO2 o 50%, peníze utracené doma a ne poslané do zahraničí, prodloužení využitelnosti zásob uhlí až někam k roku 2050, snížení vlivu povolenek, stabilní energetická soustava, ...
Jenže by tam museli napsat to, co naši ropáci taktně zamlčují. Na provoz toho dýzlu potřebujete ročně asi DVA TISÍCE litrů nafty. čus.
Dobrý "dýzl" jezdí v průměru za 5l/100. To 40 tisíc km ročně. Při cca 230 odpracovaných dnech za rok to je řekněme 140 km do práce a zpátky plus 8000 km na dovolenou a mimopracovní jízdy.
Troufám si tvrdit, že takový model se bude týkat pouze velmi malé menšiny vlastníků "dýzlů".
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Ano, ale na druhou stranu nemám nic proti digitalizaci v rámci toho, že budu mít například aplikaci napojenou na elektroměr v mobilu a ta mě upozorní na přetoky (nyní máte cenu jedné kWh za 4,50 Kč, případně za nulu) a já si třeba i dálkově v tu chvíli zapnu pračku nebo myčku. To může být variabilně během dne, jedno jestli v 11 hodin dopoledne nebo ve 3 hodiny odpoledne. To by se mi docela zamlouvalo, pokud bychom měli mluvit o budoucnosti "digitalizace". Užitečné by to bylo zejména v letních měsících kdy fouká vítr a svítí slunce a energie je tím pádem přebytek a nabízí za za zápornou cenu, tzn. že dodavatel vám za odběr ještě zaplatí.
2 odpovědi
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Takže budete v pračce držet třeba týden špinavé prádlo a doufat, že se příroda smiluje a vy si budete moct vyprat. O myčce raději ani nemluvím. A teď si k tomu přidejte tu stinnou stránku. Zrovna jste uprostřed praní, prádlo je nacucané špinavou vodou s pracím práškem a bum, mrak jak drak, vítr nikde a distributor vám to na dálku vypne. Protože elektrika zbyla jen pro pacienty na lůžku a letadla ve vzduchu. Přijdete večer domů a místo vypraného prádla máte v pračce mokrou plavající hroudu. A když bude jo zle, tak to tam zůstane než to sluníčko zase vyjde.
Je vždy potřeba myslet na to, že mince má dvě strany. A nikdy nedostanete jen tu jednu pěknou, co se vám líbí, ale vždycky i tu druhou, kterou byste raději dělal, že tam není.