Myslím že ředitel nese celou zodpovědnost za stav v nemocnici. To není politik který zodpovědnost žádnou nemá.
Není to chyba jednoho člověka, ale systému. Ředitel asi nebyl ideální, ale to se stávalo i v minulosti a pokud jeho osoba nepřekážele a nekomplikovala ( jako například rozhodčí, který se chce v zápase zviditelnit) , záleželo vždy na kvalitě a odbornosti péče. Systém je nyní přetížen , takže podobný scénář bude i jinde. Podobná situce byla i před nedávnem v pardubickém kraji a stav je tam nyní katastrofální. Možná si zvyknem, nakonec člověk si zvykne i na šibenici.
Tak tento problém je špičkou ledovce celého českého zdravotnictví.
Systém nemocenských pojišťoven, který vznikl v roce 1885 a patřil k nejlepším na světě, fungoval za mocnářství, 1. republiky, války, komunistické éry a ještě na počátku devadesátých let. Pak začal upadat nejprve pozvolně, pak čím dál tím strmněji. Není jen jeden faktor tohoto pádu, ale je jich celá řada. Systém nedocenění lékařské a sesterské práce je určitě jeden z důkežitých faktorů, protože znamenal odliv zdravotníků ze systému, do zahraničí nebo do jiných oborů a vedl k snížení zájmu studia medicínských a zdravotnických oborů. Strýčkování při obsazování vedoucích a lépe placených pozic , kdy se do čela týmů dostávali jiní než ti nejlepší , byl také velmi významný. Další faktor je zavádění demokracie do zdravotnictví, které velmi oslabilo efektivitu medicínské práce. Za Českého království ani za 1, republiky v zdravotnickém systému žádná demokracie nebyla. Pacienti byli povinni řdit se pokyny lékařů, nebyli vystavováni nesmyslnému rozhodování se o problémech, kterým nerozumí a tím bylo často jejich rozhodnutí špatné (pokud se zeptáte malého dítěte s horečkou 40 stupňů s těžkou angínou, jestli chce injekci penicillinu, která mu zachrání život, vždycky řekne, že jí nechce.). Za komunistické totality pochopitelně žádná demokracie ve zdravotnictví nevzkvétala. V celé kráse se pak tato demokracie ukázala při covidové pandemii, kdy o léčbě , pandemických opatřeních a vakcinaci rozhodovali herci, zemědělci a pekaři a není podstatné zda opatření a léčba byly správné nebo ne.
Během druhé světové války bylo popraveno mnoho lidí za schvalování atentátu na Heidricha. Pro nás Čechy to bylo smutné, ale z pozice vládnoucího okupujícího Německa pochopitelné. Přes to bych schvalování jakéhokoliv atentátu považoval za odsouzeníhodné, amorální , a to bez ohledu na jeho politickou sympatizaci.
V článku se píše, že hokej v České republice nebyl nikdy apolitický. To je pravda, zase nás dal na nějakou asi krátkou dobu dohromady jako v době ruské okupace po roce 1968. Jen tak mimochodem. Dovede si někdo z českých, hokejových fanoušků představit, že by této skvělé partě českých hokejistů fandil slovenský estébák Babiš, jehož hlavním cílem je polarizovat český národ? Já si to tedy představit neumím a to mám velkou představivost.
sovětské okupace, přesněji
Bezva výhra, ale základní dezinfomace je, že hokej byl odpor vůči Rusku. Nebyl, byl to odpor vůči Sovětskému svazu , stalinismu a leninismu.
Světová hokejová organizace naopak zvažuje zařazení Ruska do mezinárodního klání. Já jsem v Rusku nebyl , ale moji kamarádi (i z voličů 5-k) , kteří tu zkušenost měli, hovoří o Rusech jako o milých pohostinných lidech.
Vážnému stavu p. Fica, jak jsem mohl pozorovat, napomohl naprosto neprofesionální zásah ochranky. R.Fico byl tažen bez stabilizace do auta jak pytel brambor, což zcela jistě zhoršilo stav poranění.
Pokud je někdo pod palbou, je nejúčinější záchrana dosta ho mimo palbu. To je právě profesionalita. Pokud si někdo myslí, že lze kulku ze žaludku vyoperovat na ulici pod palbou, neměl by se k medicínské problematice vůbec vyjadřovat.
Dnes už žije málo lidí, co si pamatuje válku. Brno byly Sudety, tedy Německo a řadě lidí by se to tak líbilo. Nakonec by to ale pro lidi jako takové neznamenalo velkou změnu. 60% - 50% , vždy někdo souhlasí a někdo nesouhlasí. Nikdy se nelze zavděčit každému. Válkou se ale nedá zavděčit nikomu (nemyslím válku daleko 1000 kilometrů, ale válku opravdu). Každý slyší jen to, co chce. Někdo slyší, že Putinovu touhu po moci uhasí až Atlantický oceán, nekdo slyší, že Putin po "osvobození" kozáckého Donbasu chce válku zastavit tam, kde je.
1
Sledujících
1
Sleduje
1
Sledujících
1
Sleduje
Demokracie je prioritou , ikdyž spadlo několik domů a těch osob , kterých se katastrofa týká je doufám většině normálních lidí upřímě líto.