Skvělý článek. O takových lidech je třeba psát.

Domácí vzdělávání všechny popsané kvality skutečně poskytuje. Vyzkoušela jsem si to u prostředního syna, který musel zůstat doma v 5. třídě kvůli šikaně. Zároveň jsem ho připravovala na přijímačky na osmiletý gympl. Dostal se a je tam mega šťastný. Ale bohužel většina rodičů si kvůli pracovním povinnostem nedokáže domácí vzdělávání ani představit... S klasickou prací to kombinovat nejde. Ten rok domškoly byl ale skvělá zkušenost a seznámení s mnoha novými přáteli.

Přímo k tématu:

Tak hlásím, že Andulína našla 22. 9. 2024 krásný domov v domku se zahradou v menším městě. Má dvě kočičí kamarádky a 4 páry mazlicích rukou od milující rodiny.

Ano, je to zajímavě zařízeno, každá škola dělá zápis jinak. Nejmladší synek je teď v první třídě, tak si pamatuji ty loňské zápisy. Některé děti byly u zápisu opravdu regulérně zkoušeny, na základě toho si pak škola vybrala jen děti, které chtěla (hlavně už musely umět číst a numerické operace). Naopak naše škola nechtěla po dětech nic, ani osobní účast na zápisu, a kvůli velkému množství zájemců se místa losovala. Mezi těmi dvěma byly ještě další školy, kam zapsali rodiče zas jiné děti (chodili i na 3 zápisy do různých škol), kde zápis byl jen popovídání s paní učitelkou, nějaká ta básnička a pastelky. Je-li tak široký rozptyl v druzích zápisů, je stejně široký rozptyl v názorech PPP, kdo z dětí má vlastně ten odklad dostat. Nejednota.

Odkaz prof. Ptáčka nikam nezmizel:

Článek mě zaujal a ještě víc diskuse pod ním. Dámu jsem neznala, ale našla jsem si na YT. Dělá to dobře... tím, jak podporuje ty různé dohady 🙂 Ten zpěv nijak oslňující není... ale vidno, že prodat ho umí :)

Malý příspěveček k tématu :)

Pokoj jeho duši. Skvělý člověk to byl.

Není důležité, z čeho začínáte, ale jestli opravdu chcete něco změnit. Zkuste si přečíst tady:

Za mě je ta paní překrásná i v původním vzhledu. Elegantní, štíhlá, krásná. Působí moc příjemným dojmem.

Pan Petrášek pochopitelně má možnosti, jak zjistit a prokázat, kdo byli jeho biologičtí rodiče, přinejmenším matka (pokud otec nebyl zapsaný v rodném listě). Každý adoptovaný dospělý má možnost získat svůj původní rodný list a má přístup do adopčního soudního spisu, ve kterém jsou veškeré informace. Jestliže to neudělal, nebo informace tají, tak ví, proč to dělá. Ale je nesmysl vykládat, že protože adoptivní máma zemřela, nemůže získat poznatky o svých skutečných rodičích. Škoda, že mu na ty pohádky novináři vždycky skočí. Přitom já nijak nezpochybňuji, že Petráškova podoba s Werichem je fascinující. Ale ty jeho lži okolo nikoli.

Všichni okolo se jim snaží pomoct, ale paní se rozhodla, že půjde nohama napřed 🙂 Už v lednu 2024 je v článku tento text: S pomocnou rukou přišlo město Stříbro. „Nabídli jsme jim domov s pečovatelskou službou, případně městský byt, ale odmítli. My nenecháme nikoho z našich občanů vystěhovat na ulici,“ sdělil redakci místostarosta Stříbra Karel Lukeš. --- Ale paní nee. Takže dobře jí tak. Nedovedu si představit, co by jí ještě mohli nabídnout lepšího. Nájem v domě platit nechce, pečovatelák nechce, okrádat skutečeného vlastníka - to jo.

Úvahy o tom, co má dítě umět, jsou zbytečné. Každá škola a každý speciální pedagog požadují něco jiného. Proto jsem ráda, že v naší ZŠ nechtějí při zápisu nic, ani dítě nemusí být přítomno. Rodič odevzdá papíry, podepíše žádost o přijetí dítěte a pak už jen čeká, zda bude jeho dítě z té hromady zájemců vylosováno. Tak funguje škola, o kterou je skutečně zájem.

Osmiletého gymnázia se naprosto není třeba bát. Nejstarší syn absolvoval celých osm let se samými jedničkami, ačkoli škola byla náročná a byl rád, že se jí zbavil. Prostřední letos nastoupil na jiný osmiletý gympl a je to nádhera. Do školy se těší, mají projektovou výuku, slabším se tam pomáhá a hlavně se dbá na dobrou atmosféru ve třídě a aby každé dítě dostalo tu správnou podporu právě pro sebe. Na základce to bylo peklo, včetně šikany. Učení na osmiletém gymplu není žádná hrůza, stačí se na to podívat jednou týdně. Navíc na "našem" gymplu nemají ani domácí úkoly a materiály dostávají studenti do tabletů, se kterými pracují i v hodinách. Kromě toho spousta kreativních činností a výletů. Není třeba se bát přihlásit dítě na 8G, ale je třeba velmi dobře tu školu vybrat. Pak bude Vaše dítě šťastné a vy vlastně s ním. Přípravě na přijímačky jsme se věnovali poctivě celý rok, protože obsah přijímaček nebyl totožný s látkou probíranou v 5. třídě ZŠ. Ale vyplatilo se to, syn byl na 8. místě a dostal se na oba zapsané gymply. Co můžete ztratit, když to zkusíte? Nic :)