Tak zase pokud by český zemědělec dostával stejně jako cizí, vzhledem k naší průměrné mzdě, by se měl jak prase v žitě ;-)
Vzhledem k průměrným mzdám se rolníci v Polsku mají jak prasata v žitě. Sousedíme s nimi, tak vím, o čem mluvím. Jejich vláda jim sype peníze horem dolem, všichni mění techniku a vybavení o stošest, doplácejí se jim nízké výkupní ceny komodit atd. Sice zastropovaně na první hektary, ale i tak je to znát. Mohou si dovolit investovat i ti nejmenší. Do toho nižší náklady, levnější hnojiva, postřiky, všechno. O tom se nám, českým zemědělcům může jen zdát. Zavedli jsme nejpřísnější podmínky pro zemědělce a platí se nejméně. Kdyby stejné podmínky jako u nás zavedli v Polsku, místní rolníci by svého ministra vynesli v zubech. Pak se nikdo nedivte, že nejsme konkurenceschopní.
U nás se žádné regule nedodržují, tak ještě lepší chuť 😉
zato v Polsku nepřekročí doporučenou dávku ani o píď. Směji se nahlas.
Stejně mne jako farmaceuta fascinuje jedna věc. Lidstvo do sebe háže tuny léčiv, které, po nějakém metabolismu v těle nebo v některých případech nezměněná, všechny skončí v odpadních vodách, ale to nikdo neřeší. Řeší se látky, kterými léčíme rostliny a zvířata. Chápu, ty rostliny a zvířata chceme jíst a chceme je mít zdravá, ale my také pozřeme léky, když chceme být zdraví nebo bez bolesti. Je to vše složité a provázané a je potřeba hledat rozumnou rovnováhu, ale nelíbí se mi ten hon na zemědělce. Produkují jídlo a nechtějí, aby jim (i nám) ho sežrali škůdci a choroby.
Autor zapomněl napsat, že se tím byrokracie sníží. Dosud jsem musel přípravky po jednom zapisovat do skladové evidence, zatímco teď jen naskenuji kód a přípravek se načte sám. Načítat každou lahvičku je nesmysl a výmluva. Jako v Lidlu - napíšu množství a načtu kód. Ty řeči o byrokracii jsou jen kecy těch, kteří se bojí, že nebudou moct podvádět. Já už systém zavedený mám a je to skvělá úspora času.
Nechci Vás strašit, ale u léků to funguje tak, že každá krabička má svůj originální 2D kód, nenajdete 2 stejné. To je princip ochrany proti padělkům. Kdyby byl jen jeden kód pro celou šarži, není problém ho i na padělek zkopírovat, že? A ano, každý kód, každou krabičku skenujeme jak u příjmu, tak u výdeje pacientovi. Očekávám obdobné u postřiků. A přidám ještě poznámku. Zavedení tohoto opatření nijak neřeší černý trh s léčivy. Ten si jede svým životem mimo lékárny. Výrobcům, distributorům a lékárnám přibyla byrokracie a nic se nevyřešilo. Stejně tak očekávám výsledky tohoto opatření. Černý trh si bude dál žít svým životem.
treba hluboka orba uz se provadi malokde a ne kazdy rok, dokonce je zde novy trend neorat vubec, jen nacechrat vrch pro oseti. driv byla zemedelska technika mensi a pri zaoravani hnoje se puda prokyprila. to dnes bezne neni
Mohu se zeptat, Vy jste z oboru? Když už zabrušujeme do hluboké orby, její vhodnosti nebo nevhodnosti pro daný pozemek a plodinu... Jasně, dřív byla menší auta, menší technika a více lidí na práci. Dřív se taky používal amalgam do zubů a dnes se od něj upouští...Vše má nějaký důvod. Hluboká orba přeruší kapiláry v půdě a horní prokypřená vrstva je pak náchylnější k větrné a vodní erozi. Proto je dnes trend nechat pokryv půdy co nejdéle (strniště, výdrol nebo meziplodiny). Zachová se tím v půdě více vláhy a zelená hmota se zapraví, až když je k tomu vhodná doba. Stejně tak metody bezorebné, setí do strniště a podobně, jsou na západě testovány již mnoho let, u náss to teprve objevujeme a lidi, kteří nejsou z oboru, jen prskají, jak to zemědělci dělají špatně.
staci kdyz projizdim mezi poli a vidim plochy kde stoji voda i pri "suchu" protoze je puda tak udusana tezkou technikou, ze se proste voda do pudy nevsakne ( a to jeste chceme rusit meliorace - asi budeme pestovat ryzi a raselinu misto psenice) a pak druhy extrem hole prochy uprostred poli odkud byla erozi odnesena urodna vrstva a nyni tam nic nevyklici.
pricetny zemedelec mozna, ale spousta zemedelskych firem uprednostnuje a musi jit na kseft aby kazdy rok vydelali, tazke se pole zdimou co to jde. vysledkem je snizujici se urodnost na polich nekterych "zemedelcu" a je to pak smutny pohled....
Píšete výše, že jedině velké farmy nakrmí rostoucí populaci a nyní vyčítáte těžkou techniku, to je těžko se pak bavit...Lidé také nejezdí Favority, ale mají lepší větší auta. To stejné v zemědělství. Stroje jsou větší, výkonnější, mají lepší rozložení váhy na nápravy, takže půda tolik netrpí. Čím větší záběr, tím větší rozestupy mezi řádky. Jezdí-li podle GPS, jezdí pořád ve stejné stopě a zbytek pole je netknutý. Nejde se na to dívat jen optikou, je to těžké = je to špatně. Tak to prostě není.
kdyz chcete nakrmit rostouci populaci musite hospodarit na velkem a ne na malych polickach. farmarske trchy jsou roztomile, ale je to sezoni zalezitost ktera nenakrmi populaci.
a nemluvim o 50tych letech kolektivizace, ale o hospodareni na polich kdyz se stridaly plodiny, doporvodna zemedelska vyroba zajistovala hnojivo ktery se do pudy vracel humus, dnesni pole jsou vycerpana znicena erozi nekde je videt plochy poli kde semena ani nevyklici, to driv nebyvalo a rozhodne to neni vinou tehdejsiho hospodareni ale tech novych zemedelcu.
A to je zajímavé, že v Polsku to funguje na malých farmářích a dokonce vyvážejí své produkty ven. Průměrná velikost farmy v Polsku je 11,4 ha a u nás 130 ha. Kdyby se úředníci tolik do zemědělství nestrkali a svými nařízeními nelikvidovali živočišnou výrobu zde, tak máme i tady hnůj. Místo toho v Nizozemí likvidují chovy, protože nevědí co s hnojem, ale tady chybí. A je to jen o tom, že při vstupu do EU jsme si nevyjednali podmínky pro zemědělství, ale pro průmysl.
Místo hnoje používáme zelené hnojení, abychom organiku do půdy vraceli. Osevní postup a střídání plodin snad používá každý příčetný zemědělec. Pokud znáte zemědělství jen z okna, tak prosím nesuďte.
zlaty JZD 😄 tak nejak mi prijde ze tehdy byla pole v lepsim stavu nez dnes... driv vedci zkoumali jak zvysovat urodnost vylepsovali postupy a to jak plodiny chranit, dnes urednici a ekologove bez zemedelskeho vzdelani urcuji jak urodnost co nejvic snizit, k tomu pole osazet halami a solary, takze evropa za chvili nebude v plodinach sobestacna
Myslíte to JZD, které dědovi zabavilo stodolu, aby si z ní udělali sklad chemie a tou chemií je zdivo nasáklé dodnes? To JZD, které rozoralo všechny meze v obci? To JZD, které zabavovalo techniku i zvířata? Dnes vědci stále zkoumají rostliny i přípravky na ochranu rostlin a osiváři šlechtí nové odolné odrůdy. Problém je v úřednících, kteří ty, kteří tomu rozumí, vůbec neposlouchají a nechají si nakukat nesmysly neziskovek.
Pouze u kukuřice je doba chemizace posunuta - o dobu výsevu , jinak je jedno o jakou plodinu ( pšenici , řepku , ječmen ) se jedná , tam je to téměř stejné .
V dnešní době drahých vstupů si každý zemědělec 3x rozmyslí, s čím na pole vyjede, aby mu to ekonomicky vycházelo. Nikdo tam s ničím nejezdí jen tak zbůhdarma. Každá rostlina potřebuje svůj postup a my pro její dobrý zdravotní a výživový stav děláme to, co je potřeba. Nikdo nechce zasít a pak se dívat, jak rostlinám chybí prvky (dusík, fosfor, draslík, mikroprvky) nebo ji sžírá choroba nebo škůdce. Dokonce i v eko režimu jsou některé látky na ochranu rostlin povolené. Proto se hnojí v několika vstupech (podzim, předjaří, jaro, aby rostliny dostávaly průběžně tolik, kolik spotřebují), mezi hnojením rozmetadlem se může hnojit na list postřikovačem (zpravidla močovina a mikroprvky = látky přirozeně se v přírodě vyskytující). Je-li výskyt hmyzího škůdce, pak insekticid, je-li houbová choroba, pak fungicid. Ale vždy jen tehdy, pokud je to potřeba. Každý takový vstup zvyšuje náklady, které do ceny výsledného produktu neumí zemědělec nijak promítnout, protože ceny se u většiny komodit tvoří na burze.
Pokud základním principům zemědělství nerozumíte, a není se čemu divit, protože existuje dokonce i vysoká škola zemědělská, pak prosím nepište bláboly. Určitě nechcete jíst brambory, v jejichž hlízách jsou plísně, ani mouku s mykotoxiny, tak prosím nehaňte postupy, které mají výskytu závadných potravin zabránit. Děkuji.
Přesně proto jsme si na návěs a jiné delší tažené stroje za traktor nainstalovali kameru, aby měla obsluha potuchy o autech a cyklistech, kteří se bezprostředně za něj nalepí a v zrcátkách nejsou vidět. Při návratu domů z 99 % odbočujeme vlevo do dvora v obci na rovném úseku a vždy je to 50 na 50, jestli auta začnou předjíždět nebo ne. O cyklistech nalepených téměř na nápravě ani nemluvím.
Nemusí obracet půdu, tu mu "prokypří" přemnožení hraboši... A co bude dělat, až mu EU zakáže totální herbicidy? Hlavně, že může kšeftovat s emisními povolenkami :-(
Pokud EU bude podporovat bezorebné metody, jakože se ví už teď, že chce zakázat orbu na zimu, tak nemůžou zakázat totální herbicidy, bez kterých se to neobejde.
Tak s velikým traktorem bude to pole roky jen udusávat a voda se samozřejmě nebude vsakovat. Já to vidím u nás na severu, kde se již nic nepěstuje a jen se seká za dotace. Zde zaprší a veškerá voda se drží na povrchu, přebytek vody odtéká stokou do kanálu.
Čím větší traktor a větší záběr, tím menší utužení půdy. Lepší rozložení váhy a navigace podle GPS, takže jezdíte pořád ve stejných kolejích a zbytek pole neutužujete. Správně píšete, že přebytek vody odteče. Ano, vody, která už se nevsákne, protože je půda nasycená a odteče čistá voda. Pokud je půda přeoraná a nakypřená, například jako teď na jaře a sejeme jařiny nebo sadíme brambory a přijde do toho liják, pak neodteče jen voda, ale i ta ornice. Pokud máte zapojený porost nebo pomocnou plodinu, vsakování vody je vždycky lepší.
Tím jsme si prošli všichni, nejen zemědělci, až na to, že my jsme neměli úspěšný rok 2022 a výdaje v roce 2023 nám narostly nejen za pohonné hmoty a energie, ale i za drahé potraviny.
No ale vysvětluji vám, že jsme na tom stejně. Rok 22 plus, rok 23 minus. Zemědělství je snad jedno z mála odvětví, kdy do něčeho investujete a vlastně nevíte, kolik za výsledný produkt obdržíte. Cenu, pokud nejde o výsledný produkt pro zákazníka, nemůžete nijak ovlivnit. My na podzim zaseli a nevíme, jaké ceny budou v létě a na podzim, kdy budeme prodávat. A s cenami, jaké jsou nyní, budeme na nákladech, pokud to nedoženeme výnosem, což zase něco stojí, že...
Takže zemědělec může huntovat půdu, aby vydělal. Co pak bude dělat za 20 - 30 let, kdy tu půdu naprosto znehodnotí? Zásadní otázkou je, proč zemědělci drtí levné dovozy? Nebude to hlavně tím, že si taky raději koupíte jahodu z Afriky, která je o 20 Kč na kilo levnější než ta česká či evropská?
Poukazuji na to, že zde se EU snaží najít rovnováhu mezi produkcí a ochranou přírody, což je správně, i když to poslední dobou spíše přehání a tím hází klacky pod nohy místním zemědělcům a mnozí z nich právě kvůli těmto pravidlům končí, a na druhou stranu zde EU povolí dovoz z Afriky, kde žádné z těchto pravidel neplatí. A to je přesně ten důvod levného dovozu. Jiná pravidla a levnější pracovní síla. A ne, jahody kupuji od své sousedky Polky, která je pěstuje v eko kvalitě. Stojí mne 2x více než na trhu, ale tu chuť prostě zaplatit chci.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Proč není Endiaron v lékárnách proč?
2 odpovědi
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Nedaří se vyrobit účinnou látku v požadované čistotě.
3 odpovědi