Ja nechapu, cemu se tady nekteri Cesi porad divi. Ekonomika statu, soukroma i verejna, tedy cele narodni hospodarstvi je nastavene na urcite mnozstvi populace. Pokud lide chronicky chybi, je potreba je doplnit. Protoze chybi prurezove v celem hospodarstvi, chybi ve vsech moznych profesich, neni z koho vybirat, nelze otevirat ani nove byznysy. Vyspele zeme maji nizsi porodnost, protoze polovina populace si vice deti nemuze dovolit a druha polovina populace s nadprumernymi prijmy vic deti nestihne, protoze mládí obetovali kariere- prave na to aby meli vysoke prijmy a tak zacinaji rodit pozdeji, do manzelstvi vstupuji pozdeji. Zaroven neexistuji vicegeneracni rodiny, protoze mladi odesli za praci do velkych mest, stari zustali v mensich mestech a na venkove, takze se nema kdo postarat o vnoucata. Navic prarodice a mladi nechteji zit spolecne, maji dosti odlisne zajmy a svety. Krome toho,rodice musi v urcitem veku zivit nejen svoje deti, ale napr. soucasne platit i velmi drahe domovy pro seniory. Vzhledem k tomu, ze neexistuje temer obecni bydleni, tak jsou jak najmy tak hypoteky extremne drahe. Migranti vzdycky, v kterekoliv etape lidskych dejin, dokazi vydrzet i v tech nejnuznejsich podminkach- sdilene ubytovani, odlouceni od rodiny, pratel, domova, extremne setrit na jidle, extremne tvrde pracovat- vetsinou za minimalni mzdu- to si pochopitelne pozdeji vybere svou dan na zdraví. Lide chybi ve vsech profesich: od lekaru, pres policisty, zdravotni sestry, lidi v socialnich sluzbach, v prumyslu, stavebnictvi, gastronomii. Znam tu situaci dobre z Nemecka i Portugalska.
Ano, Tomáš Masaryk nepochybně viděl, kam se situace nejen v Německu, ale i třeba Itálii, Španělsku a z druhé strany v Rusku/SSSR postupem času za ty 2 dekády, ale vlastně během jeho zivota vyvinula, potažmo v cele Evropě. Pokud Masaryk skutečně něco v tomto smyslu napsal, bude to důkazem toho, ze narozdíl od dnešních politiků byl skutečně státníkem, kterému osud jeho národa, Evropy i světa ležel na srdci a který soustavně zaměstnával jeho mysl. Odskočim od roku 1937 o pouhých 11 let později. Čím jsem starší, tím mámvíce za to, že Jan Masaryk se po únoru 1948 ocitl ve zcela bezvýchodné situaci: 1) nejen jeho osobní politicky konec, ale konec celého projektu, jaký jeho otec s Benešem a dalšími stvořili. Přihlížet zatýkání, procesům a diktatuře někde v ústraní, ve vile, nebo bytě, kde by měl dovoleno dožít by vedlo k zešílení. 2)odejít do emigrace by znamenalo utéct před vlastní odpovědností. To by nebyla emigrace za účelem vytvoření exilové vlády a vydobytí samostatně republiky jako za okupace, ale útěk od toho, cemu umožnil se svými kolegy zvítězit a útěk od všech, kteří tomu systému padnou za oběť. Jan Masaryk nebyl splachovací oportunista, nebyl primitivní člověk, kteremu je všechno, co se ho netyka jedno, ale komplikovaný, premyslivy člověk, který podobně jako jeho otec bilancoval. A myslím, že výsledkem té bilance mohla být i ta sebevražda. Vlastně si ho nedovedu představit ani v roli exulanta, který by tu hrůzu pozoroval zvenčí, ani v roli bezmocné trosky, která by to pozorovala zevnitř, někde z okraje společnosti. Je velká škoda, že se do nástupu Putina nestihly ty
ruské archivy projít. Chtěl bych vědět, jak to bylo, třebažeto vlastně vyšlo na stejno: v každém případě se stal obětí režimu, který po roce 1948 přišel.
Nejsem stavař a případně mě poučte, ale v jakém stavu jsou ocelové výstuže uvnitř betonu by mělo jít zjistit, nebo ne?
A ikdyž se před nějakými více než 30ti lety masivně solilo a nepochybně to mohlo mít a asi i mělo na ocelovou výztuž vliv, měly by být metody, jak to monitorovoat?
Zkušebními sondami se určuje stav těch prvků. Jinak to asi spolehlivě zjistit nejde. Možná ještě nějaké napětí, nebo 'prověšení', či pohyb té konstrukce, leccos z toho na dilatačních spárách. Ovšem jak jsme viděli v případě lávky v Troji, prošla kontrolou úspěšně a pak pár měsíců poté: buch.
Ano. Mosty z dnešní železobetonové konstrukce nevydrží ani zlomek toho, co vydrželi mosty, viadukty aakvadukty postavené Římany, ani toho, co lidé postavili i nás ve středověku. To byly bezúdržbové stavby! Ale rozumím, tomu co říkáte. Taková je technologie a materiál a prostě si tu údržbu žádají-s tím byly tyto mosty i konstruovány...
Kam to ti Němci dopracovali...propad mostu je přesný popis toho co se tam děje.
A dovedete si představit,jak asi vypadá stav mostních konstrukcí u nás? Německo, nejenze má na všechno mnohem více peněz absolutně i relativne, ale na rozdíl od Česka, které jich mělo nesrovnatelně méně, se těch peněz v Německu mnohem méně rozkradlo.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
51,90 za litr Plzně. Z faktury od pivovaru pro restauraci střední velikosti. Jedno pivo je v nákupu tedy za 25,95Kč. Stačí tak?
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Jestli je jedno pivo v nakupu za 26, tak k nemu je treba dat prirazku jen za provoz vycepu, tedy elektrinu na chlazeni piva, vodu na myti sklenic, plat šenkýře pokud cepuje jenom pivo a 15 procentni zisk. Ostatni naklady hospody vykalkulovat jenom do jidla a ostatnich napoju. Cim levmejsi budete mit pivo, tim vice ho vytocite a tim vice vam to pivo pritahne zakazniku do hospody. Pivo vam tak nejen vydela 15 procent, ale predevsim pritahne lidi. Neni nad pivo z čepu. Vetsina hospodskych v Cesku dela zasadni chybu v kalkulaci, kdy do toho, co neni pracné, tedy preprodej nakoupeneho napoje, ktery ma byt vedle kvalitniho jidla tahákem, zapocitaji neumerne nakladu hospody. A pak se diví. Staci nakouoit, zaplatit chlazeni a senkyre a0 k tomu 15 procent zisk. Pokud bude vas senkyr vytacet pivo jak o zivot, zaplatite ho snadno a navic budete sklizet tech 15 %. Takze zacnete s rozpoctem a potom kalkulaci od platu senkyre, nakupky za pullitr, vody na sklenice a elektriny na chlazeni. Nic vic. Pripoctete 15 procent zisku. Vypocitejte si pak kolik piva byste musel mesicne vytocit, aby jste se dostal treba na 45, 40 nebo 35 Kc. Skutecne naklady hospody promitnete do ceny jidla, eventualne do couvéru. Pokud mate pivo drahe tak jako vsichni, lide vam neprijdou, a vy na nem jako na artiklu nevydelate vubec nic, protoze zadne neprodate. Levne pivo jako zakladni strategie jak pro echt hospodu s jidlem, tak i pro pivnici, ktera je narvana se vam vyplati. U narvane pivnice ci hospody nakonec ty naklady na hospodu pak snadno a směle promitnete i do toho piva.Zkuste si s tim pohrat.