Přesně tak. Právě z ekonomických důvodů se pro velkochov nosnic preferovaly hnědé, tedy přesněji rezavé slípky. Tak třeba hybridní hněděrezavé slepičky Isabrown snáší kolem 300 ks vajec ročně, ale bílé leghornky jen 250 ks ročně. Tak nevím, kde vzali ten údaj o snůšce 500 vajec ročně od bílých slepic. To není ani možné, protože slepice může snášet teoreticky skoro každodenně (rok má přece 365 dní), přičemž má i své "odpočinkové" období (většinou v zimním období), kdy je tzv. vynešená. Kdyby snášela 500 vajec ročně, tak by musela snášet třetinu roku 2x denně, to je fakt nesmysl na entou.
On má rok 100 týdnů? ...
Jejda, já jsem jako dětský čtenář Rychlé šípy milovala. Nikdy jsem je neměla a musela jsem si je pořád dokola půjčovat od bratrance. Byl hodnej, půjčil mi je snad 10x. Měl je komplet a tu radost, když jsem si je zase vezla domů, tu si pamatuju celý život. 🙂
Ale upřímně řečeno, nevím, jestli dnešní děti ještě osloví.
Můj osmiletý vnuk je umí skoro nazpaměť ...
Přijde mi, že autor posnídal žluč. Pamatuju, když poštovní balíky rozvážel pan Kos na kozlíku modrého kočáru s běloušem Rézou. Bylo to romantické, klidné a bez uhlíkové stopy. Vrátit čas nejde a ani to není žádoucí. Spíš by prospělo si všímat v této všeobecně hektické době i něčeho pozitivního. A je toho dost. Možná by chtělo to chtít vidět.
Taky to pamatuji, jenom se ten pošťák nejmenoval Kos, ale Hyka, byl to můj strejda a na jméno koně si již nepamatuji, je to už asi 80 let ...
2
Sledujících
2
Sleduje
2
Sledujících
2
Sleduje
Lahodné? Jak pro koho. Já bych ji taky nejedl ...
1 odpověď