Včera jsem si nechal píchnout pátou dávku. Zatím nevysílám wifi ani na mě nedrží lžička. Tak se uvidí ...

Jednoduché řešení: za komunistů údajně jezdlili pohřebáci v noci, aby neubírali pracujícím optimismus při budování socialismu. Takže mohou jezdit, až budou dětičky spát.

V době Matuškovy emigrace jsem pravidelně poslouchal Hlas Ameriky (na rušenou Svobodnou Evropu jsem neměl schitzfleisch). A tak vzpomínám, jak ho ve Vídni zpovídal reportér HA* (myslel jsem, že to byl Negely, ten to ale popřel). Otázka: "Není pozdě ve čtyřiapadesáti znovu začínat?" Walda: "A není brzy muset ve čtyřiapadesáti skončit?" Asi věděl, že mu v Husákově socálismu hoří koudel u pr**le. Pokud si ve své sklerotické paměti vzpomínám, tak Walda se s tím nikdy nes**l. Slyšel jsem, jak po osmašedesátém měl někde vystoupení a viděl jak v prvních pěti řadách sedí invazní* russáci. Pozdravil diváky: "Vítám všechny od šesté řady dále".

* Bylo osvěžující vyslechnout mezi 21:20 - 21:35 novinky, které se odehrály v Těžkoslovensku uplynulý den - "Ivan Medek, Hlas Ameriky, Vídeň".

* Podle knihy Smrt v sametu se nejednalo o okupaci ale invazi, protože okupovat lze jen suverénní stát. A tím Československo nebylo, protože "osvobozením" v roce 1945 se jen vystřídali okupanti.

Buzerovat, omezovat, zakazovat, buzerovat. Horší než za Husáka. Vidláku, zařiď přídělový systém na lístky, jak za Protektorátu.

Na rozdíl od Palacha alespoň něco dokázal.

Pave Landovský: "Můžou tě přinutit střílet, ale nepřinutí tě trefit".

Znal jsem jednoho slušného chlapce z nikoliv komunistické rodiny, který dostal povolávák k PS. Během služby mu politruci tak vypláchli kebuli, že se stal konfidentem VKR a práskal na své spolubojovníky. Nestačil jsem se divit, když jsem ho náhodou objevil v registru svazků.

A ty oslavy veteránů "sloužili vlasti s psíčkem na klopě" mě připadají stejně zhovadilé, jako kdyby se po válce scházeli dozorci v Terezíně a vzpomínali na staré dobré časy.

O tom, jak hnusně se k němu Beneš zachoval je zmínka v knize Malostranský ďábel.

To já zase po celodenním přijímání informací před spaním na uklidnění otevřu Káju Maříka. Jak říkala teta Kateřina v Saturninu: "Kůň je jednou hříbětem, člověk dvakrá dítětem".

Tak to nepojedu ani do Prahy.

Když výrobky, tak z Kostelce, ale na Hané kde má provozovnu Makovec. Nebo z Globusu a pak od lokálních malých výrobců. Mám to štěstí, že u nás (Sloup v Moravském krasu) je prodejna Nová duha. kde mají výběr od místních malých výrobců. Babišovy dobroty Otraviny aby pohledal, u všech produktů jsou uvedeni výrobci.

Při celkovém vynikajícímu dojmu z filmu jsou to detaily naprosto nepodstatné. Ale pokud se mýlím, opravte mě : nevzpomínám si, že by v knize padla slova, která v situaci kdy faráři hráli na estrádě říká politruk (hrál ho Poloczek) " O tom, co je krasne rozhodujeme my, strana". Geniální a bohužel pravdivé.

No a co? Když mohli Slováci postavit pomník vlastizrádci Bilakovi a Fico poklonkoval u Husákova hrobu ...

Slovo druhak požívám jako ironickou nadsázku, nemyslím to vážně. I když jsme měli v deváté třídě soudružku češtinářku která se svou urputností snažila nám češtinu co nejvíce znechutit, v mém případě se ji to nepodařilo. Co mě ale vysloveně tahá za uši jsou vyjádření některých moderátorů. Když v mém kdysi oblíbeném Countyradiu říká moderátor o výročích: dnešního dne v roce 1892 se ....

To už je asi duševní porucha - stále vylézat z politického mrchoviště a otravovat. Zřejmě si nedokáže užívat normálních radostí života, ani se svým sexymozkem.

Zrušení okresů a zavedení krajů bylo jen zvýšení počtu koryt pro politiky a jejich kamarády.

Už jste byli v Sokolím hnízdě u Pravčické brány? Tam je smrad všude, i v restauraci.

Nevíte, co je na tom pravdy? Měl údajně každý rok žádat o udělení titulu zasloužilého (nebo národního?) umělce tak dlouho, až ho dostal.

Skvělé, jako vždy, pane Juste.

Nakoupím ve slevové akci plechovky, vychlazenou šoupnu do termoobalu na kojeneckou láhev (dobře to pasuje) a nemusím do hospody. Chladnička v autě jistí další zásoby.

Hlavně že řidič který měnil kolo a nehodu nezavinil, měl negativní dechovou zkoušku. Stejně jako strojvedoucí, který nevyhnul překážce na přejezdu. Vrchol buzerace.