Patřím do generace 60tých let. Pořád si kladu otázku, proč se tady a v jiných médiích objevují tyto články o tom jestli za socíku bylo lépe nebo hůře stále častěji. O čem nás mají přesvědčit? Pro autory těchto článků bych chtěl poznamenat, že lidi a zvláště ty co obě doby prožili o tom, že dnes je to vše daleko lepší než tenkrát lidi rozhodně nepřesvědčíte těmito články. Ty vedou jen k vzájemnému napadání v diskuzích a vlastně určitému rozeštvávání lidí mezi sebou. Jak se říká -za každého režimu je chleba o dvou kůrkách. Jestli by nebylo lepší se na psaní takových to článků vykašlat. Podle mě jsou úplně zbytečné. Možná by bylo pro nás co si tu "hroznou" dobu budování socialismu bylo nejlepší je úplně ignorovat a pak tady zřejmě nebudou zveřejňovány. Jak jsem napsal výše Za každého režimu je chleba o dvou kůrkách. Každá doba má své pro a proti.
Velmi necitlivý článek pane autore. Opět to už trapné a otřepané s průměrnými platy (chválím za pozn. že většina pracujících jej nemá) a průměrnými důchody u nás a v zahraničí. Srovnáváte úplně nesmyslně a jen jitříte mezigenerační vášně. Jednou se také dostanete do důchodu a pak to uvidíte jinak. Pro objektivitu vašeho srovnání by jste měl spíše srovnávat měsíční životní náklady našich a třeba těch německých důchodců vzhledem k pobíraným důchodům. Možná by to s tím "rozmazlováním" nebylo tak horké. Ale ano připouštím, že se u nás vcelku nemají důchodci zle, ale oni to mají zasloužené za celoživotní práci víte? Oni na rozdíl od nás "čekatelů" a těch mladších měli tu kliku, že se důchodu dožili v relativně ok stavu a alespoň chvíli si jej mohou užít než začnou pravidelně chodit po ordinacích lékařů. To my "čekatelé" a mladší asi tuhle vymoženost mít zřejmě nebudeme.
Na tyhle články je zbytečné reagovat. Nevím jak to měli jiní, já prožil v sociku dětství, ale měl jsem a stále mám pocit, že se spousta těch negativních věcí jak je v článku popisuje autorka brala jako normální běžná věc. Nikdo si z toho žíly netrhal. Pominuli, že je tam pár nepravd. Dnes říkat lidem co v té době, pokud už byli na světě ale hov.u říkali koko, nebo nebyli ještě vůbec na světě, je zcela zbytečné. Oni to prostě nepochopí a já jim docela rozumím. Otázkou je, jestli prožili tak bezstarostné mládí jako my tenkrát.
Bylo by dobré přestat s těmi to články o ZVS za socíku. Já ji absolvoval v letech 85-87. Kvůli studiu jsem měl odklad o dva roky, takže když jsem nastoupil, tak jsem byl mnohdy starší jak moji tzv. mazáci a supráci, ale na vojně se na to nehrálo, tam rozhodovalo "číslo" do civilu. Takže "vrabec" jak každý jiný. Měl jsem možná kliku, protože jsem celou službu v podstatě dělal svou civilní profesi. Ano je pravda, že to kolikrát byla pakárna jak od starších vojáků, tak lampasáků, kdy jste pochybovali o jejich zdravém rozumu, ale byli tam i normální chytří. Ostatně i v civilu je to stejné. A i to PŠM (politické školení mužstva) jsme měli. Nevím jak ostatní co dvouletou ZVS absolvovali, ale já a ostatní kluci okolo o tom tak tehdy nepřemýšleli a už vůbec, že nám utíkají peníze či kariéra. Pro mnohé dnešní lidi co tu dobu nezažili to je zřejmě nepochopitelné, ale bylo to tak. Když už jste tam byli tak jste dělali co se po vás chtělo, počítali kolik ještě než půjdete do civilu, těšili jste se na dovolenku nebo případný opušťák, psali dopisy domů. Hodně záleželo na kolektivu vašeho ročníku jak jste spolu drželi a případně si pomohli. A podle mě to bylo to co nás vojna naučila. Vypořádávat se v životě s různými problémy, umět si různě poradit. Zkrátka určité samostatnosti. Dnes když se volá po tom, že se mladí kluci nechtějí vzdát tzv. mama hotelů, tak co znám ze svého okolí, tak právě většina kluků po návratu z vojny se právě chtěla osamostatnit, protože jim začalo vadit Kam jdeš, kdy přijdeš, kdys včera přišel atd. A na konec. Člověk má jednu fajn vlastnost na špatné zapomíná.
Všechny tyto články o životě v dobách reálného socialismu jsou nesmysl. Ti co v té době žili na to dnes vzpomínají tak či onak. Pokud byli v té době mladí tak logicky na tu dobu budou vzpomínat s pěknými vzpomínkami. Obyčejný člověk který pracoval, byl v podstatě bez existenčních problémů. Bral život tak jak šel. Dnes něco vysvětlovat co a jak bylo a zvláště těm co tu dobu nezažili je hrozně těžké až nemožné. V každé době je chleba o dvou kůrkách. Za socíku bylo spoustu věcí dobrých a zároveň špatných. Tou pozitivní byly především sociální jistoty. Na ty dnešní pamětníci vzpomínají především. Nikdy jsem třeba tehdy neslyšel ve zprávách, že nebude na důchody. Na řeči typu, že nebyl toaletní papír, banány a pomeranče jsem už alergický. Za prvé to není až tak úplně pravda a za druhé život na těchto věcech přeci nestojí. To, že se našinec nemohl jako dnes teď sebrat a jet třeba do Vídně nebo Mnichova je pravda, ale alespoň já a pokud vím i druzí v okolí jsme to brali jako normální věc a neměli jsme pocit, že žijeme v nějakém koncentráku, prostě jsme to neřešili. Jasně dnes pro mnohé nemyslitelné. Dnes je spousta dobrých věcí které už bereme jako samozřejmost ale zároveň i těch negativních. Lidem dnes chybí trošku skromnosti a pokory. Přesto si myslím, že se v celku zas tak špatně nemáme i když často za cenu velkých stresů. Přeji pěkný víkend.
Nevím jak to mají policisti co měří emise někde vedle cesty zmáknuté, ale pokud je mi známo, tak se emise musí měřit za určitých podmínek. Jednou z nich je, že se emise musí měřit v uzavřené místnosti s odvětráváním spal plynů kde je dán i tvar a velikost trychtýře+ hadice. To asi na otevřené odstavné ploše někde u silnice nemají, takže tuším, že tím pádem tuto zkoušku mohu odmítnout a zřejmě bez jakéhokoliv postihu. U nafťáků to, že se měří venku to až tak velký problém není. Zvlášť u moderních s DPF filtrem policista ani nepotřebuje přístroje, stačí mu před měřením vytřít bílým ubrouskem kocovku výfuku a hned odhadne jak případné měření asi dopadne, ale u benzínů to, že se měří venku může měření hodně ovlivnit. Pokud se pletu tak mě klidně opravte. Něco podobného se zkoušelo už za komančů s mobilní nájezdovou rampou a na ní se u namátkově zastavených aut kontroloval tech. stav vozidel. Tenkrát tam byl nějaký problém s homologací nebo něčím podobným u té vlastní rampy a pár dobře informovaných lidí když je zastavili a chtěli jim zkontrolovat vůz odmítli na rampu najet s poukázáním na tento nedostatek a tak je raději nekontrolovali. Článek o tom tenkrát vyšel ve Světě motorů v rubrice Nad dopisy čtenářů a nějak se po té ty kontroly zrušily.
Pěkný a pravdivě napsaný článek. Když čtu tady ty komentáře tak se mi líbí jak lidé co jsou zaměstnanci se do vás hned obuli. Přesně vím o čem jste psal, protože sám jsem OSVČ už více jak 30let. Věkově budeme na tom stejně a v současné době také uvažuji o tom se nechat zaměstnat. Problém je a už párkrát jsem to i zkusil, že vás nikdo zaměstnat nechce přesto, že splňujete všechny kvalifikační požadavky. Přiznám se, že jít do Kaufu nebo jiného supermarketu jsem zatím nezkoušel. Článek je sice fajn, ale více méně zbytečný, protože lidi - zaměstnanci, co zde reagují a píší ty komentáře většinou o tom co vše živnostničení obnáší nemají ani páru a je zbytečné psát takové články. Já se tomu vyhýbám i při běžných debatách se známými a přáteli když na toto téma živnostničení se zavede řeč. Je to zbytečné. Vždy odpovídám otázkou jestli to dotyčný někdy zkusil a když ne tak ať najde tu odvahu a zkusí to. Ve vašem výčtu nevýhod u OSVČ jste zapomněl na tu jednu a podstatnou, že ani nemocenskou nemáte placenu a pokud si ji platíte pravidelně v rámci měsíčních splátek sociálního (není povinná) tak je tak mizerná, že pokud nemusíte, tak si neschopenku ani nenecháte vystavit. Já to řešil v rámci soukromého pojištění vypláceného až od 15 dne neschopnosti které měsíčně platím. Ano jednu jedinou výhodu to živnostničení má ale pouze tu jednu a to, že vás nebuzeruje nějaký šéf v práci ale někdy ho zastane zákazník.
Jelikož jsem dlouholetý fanda stáje Ferrari a oba současní jezdci jsou mi velmi sympatická dvojka a podle mě snad nejlepší za poslední roky. Velmi mě nepotěšilo, že Saize příští rok už v červené neuvidím. Přiznám se, že jsem kapku více držel palce jemu než Lecklerkovi (držel jsem už palce jeho otci v soutěžích). Zároveň angažování Hamiltona jsem dosud moc nepochopil a nestrávil. Zvlášť když se mi podařilo přečíst si k čemu všemu se Ferrari ve smlouvě s ním zavázalo. To mi docela vyrazilo dech a troufám si říci, že takovou smlouvu snad nikdy neměl dosud žádný z jezdců s týmem. Včetně legendárního Schumiho. Díky tomu ale mám svou teorii o tom jak to celé bude probíhat a jestli se mi potvrdí, tak bohužel ztratím veškeré poslední iluze o tom, že F1 je ještě čistá soutěž inženýrů, závodních strategií a jezdců. Jen tak z legrace jsme se s pár přáteli vsadili o pivko. V každém případě Saizovi děkuji za to co ve Ferrari dokázal a přeji ať se mu daří. Je jisté, že ho něco muselo přesvědčit o správnosti takového kroku jít do Williamsu.
Konečně normání článek o ZVS za komančů. Jistě, že každý má jinou zkušenost věřím, že byly útvary kde to byla pakárna, ale já sloužil u PVOS 85-87 v Mierovu ( žitný ostrov na Slovensku) na týle v autoparku jako mechanik - řidič PAD-1. Jako automechanik jsem dělal svou profesi. Na dílně jsme byli tři záklaďáci, suprák z Brezna - nejprve magor, ale pak jsme si na sebe zvykli a mazák - kluk z Karviné s tím jsem si rozuměl ok. Když oba zjistili, že člověk umí dělat a nikde se nehledí zašívat, tak jsem i jako "mladej" měl vojnu ok. Přes den v dílně nebo případně na častých výjezdech po venkovních rotách na "přechody" jaro-zima opravy aut nebo dovoz ND do opravovaných aut. Na rotě jako mladej s ostatníma z ročníku rajony nebo ranní škrábaní brambor atd. Autor měl pravdu, že jsme opravovali auta lampasákům, takže nám dali pokoj s nějakou hloupou buzerací a např. supráka to jednou zachránilo i od basy. Autonáčelnik jezdil závody do vrchu tak jsme mu sem tam pomáhali s přípravou auta na závody. No možná jsem měl kliku, ale já na vojnu nemůžu vzpomínat špatně. Samozřejmě, že to sem tam byla pakárna a možná by se mohlo zdát, že ztracené dva roky ale něco do sebe to pro mě a nejspíš i pro mnohé smysl mělo. Hlavně člověk nabral zkušenosti které v civilu získat nikdy nemůže musel sem tam něco skousnout umět si poradit sám v různých situacích atd. Mnohým dnešním mladým klukům, hlavně těm co se nemohou rozloučit s "mama hotelem", by prospěla a i klidně na dva roky jak to bývalo.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Možná chodím do špatných obchodů, ale nějaké snižování cen potravin nevidím. Spíše naopak. Jeden den vidím, že zdraží nějaký výrobek cca např. o 10,- kč, za dva tři týdny je cena o 2,-kč menší. Tak to potom asi je to zlevnění jak se dočtu nebo slyším ve sdělovacích prostředcích.