No, dotováno, prostě vyhráli výběrové řízení a odvedli sjednanou práci. Ano, jejich významnou část příjmů tvoří veřejné zakázky. Ale v některých oborech to tak je, protože stát je taky na trhu zdaleka největší zákazník.

Dejme tomu, že jste firma, která se specializuje na stavbu silnic. Potom váš největší zákazník bude veřejný sektor (stát, kraje, obce), protože jenom nepatrná část silnic je ryze soukromá.

A ještě mě napadla jiná drobnost, která ukazuje, nakolik je myšlení SpaceX průlomové. Standardní procedura při startu kosmické lodě Dragon je, že po usazení kosmonautů a uzavření kabiny se teprve začne tankovat palivo. To je taky průlom, tentokrát z hlediska bezpečnosti. Do té doby by nikoho nenapadlo takovou operaci provádět s posádkou v kabině. Přitom posádka má kdykoli možnost aktivovat záchranný systém a odletět od nosiče, pokud by došlo k havárii, zatímco předešlý postup způsoboval, že se v okolí natankovaného nosiče motalo velké množství lidí, pro které při havárii žádná záchrana neexistovala (viz například takzvaná Nedělinova katastrofa).

Takže pro běžného pozorovatele to vypadá pořád stejně, rakety létají tak, že zespodu vyfukují horký plyn, ale když se jde do hloubky, je tam vidět kvalitativní změna.

Záleží, co chcete považovat za průlom. Mám rád historii techniky a průmyslu a skutečný průlom často vypadá jinak, než zcela nová technologie. Většinou jej docílí ten, kdo dokáže určitou technologii aplikovat v masovém měřítku.

Například s přechodem výroby železa z malovýroby na velkovýrobu. Hornická učebnice z dob Marie Terezie píše, že na šachtě musí být každý železný předmět až po hřebíky řádně evidován, aby se zabránilo ztrátám. V 19. století se postupně stalo železo tak běžné, že se vysloužilé železné předměty od té doby odprodávají do šrotu za nepříliš vysokou cenu. A stejně by se dalo pokračovat v jiných oborech. Dostatek některých banálních chemických sloučenin ovlivnil zbytek průmyslu nevídaným způsobem. Například název firmy BASF znamená Badische Anilin- und Sodafabrik. Takže v polovině 19. století byla výroba obyčejné sody natolik důležitá (a tedy i výnosná), že se tahle firma nakonec stala jedním z největších chemických konglomerátů na světě.

Falcon 9 je průlomový v tom, že jeho tvůrci zareagovali na pokrok v jiných oborech a dokázali a) zajistit koordinaci 9 motorů v rámci jednoho stupně, což celý systém zlevnilo a paradoxně i zvýšilo jeho spolehlivost (například Saturn V měl problém i s koordinací 5 motorů, přinejmenším toho prostředního kvůli "pogo" efektu, a ruská N1 s mnoha motory byla ve své době nerealizovatelná), b) uskutečnit vertikální přistání 1. stupně (všeobecně se předpokládalo, že znovupoužitelné stupně budou přistávat horizontálně jako letadlo. Obojí vyžadovalo prolomit určité paradigma a v tom právě byl ten průlom.

S prvními dvěma body lze souhlasit. Nicméně pod pojmem "hluboký vesmír" si zřejmě každý představuje něco jiného.

Například Deep Space Network je síť pozemních stanic pro komunikaci s meziplanetárními sondami. A i když se přes ní komunikuje i se sondami Voyager, které opustily prostor ovlivňovaný slunečním větrem, což se leckdy vykládá, jako že jsou již v mezihvězdném prostoru, Sluneční soustava končí podle dosavadních poznatků Oortovým oblakem, kam se ještě zdaleka tyto sondy nedostaly.

Evidentně je hluboký vesmír pro astronomy něco jiného než hluboký vesmír pro kosmické agentury. DSN taky zprostředkovává komunikaci s JWST a dalšími satelity, které se nacházejí v Lagrangeově bodu L2 systému Slunce-Země, takže relativně nedaleko, nicméně třeba pro pilotovanou kosmonautiku je to stále docela dost "hluboký vesmír".

Velikost Ruska je sice ohromující, ale na tu rozlohu tam žije dost málo Rusů.

Tohle omezení na zbraně považuji za úplný omyl hned od začátku. Zbraně jsou prostě obchod. A pokud budete prodávat nějaké zboží a ve smlouvě si vymíníte, že jej zákazník nesmí určitým způsobem použít (ačkoli by to technicky šlo) snižujete tím hodnotu svého zboží.

Prodávají (nebo spíš prodávali) Ruské firmy své zbraně Indii s podmínkou, že je nesmí použít proti Číně? To by asi velké obchody neudělaly.

V roce 2022-23 to tak určitě bylo, ale teď už bych si tím nebyl jistý, protože se do práce pustily různé zbrojovky, které uviděly příležitost. Munice se vyrábí i na Slovensku (bez ohledu na řeči premiéra Fica) i u nás v překvapivých objemech. Jinde to bude podobné, jelikož jde o výhodný byznys.

Dopadlo to tak, že si Rusko musí munici opatřovat v Severní Koreji. Došla mu? Jak se to vezme. Evidentně došla, jinak by si jí nemuselo opatřovat jinde, a zároveň nedošla, protože si jí stále ještě může opatřit. Akorát se původně nepočítalo s tím, že se Rusko obrátí na Severní Koreu.

Na druhou stranu, když je někdo v potížích, je logické, že se pokusí situaci zvrátit i dříve nemyslitelnými opatřeními. Dá se předpokládat, že i v blízké budoucnosti ještě Rusko něčím podobným překvapí, než mu dojdou nápady. Rusko nemá zdaleka takový počet obyvatel, jak se tváří. Například USA mají 2x tolik obyvatel a Evropa 3,5x tolik. Putin už vyzkoušel všechny možné způsoby, jak doplnit armádu: Nejdřív se jednalo o pravidelné jednotky, následně zkusil mobilizaci, pak si najal Prigožina a další vojenské firmy, a pak začal najímat dobrovolníky za vysoké kompenzace. Mobilizace dopadla tak, že mu plno chlapů zdrhlo do zahraničí, najímání firem skončilo vzpourou. To poslední řešení vypadá stabilnější, ale protože ty dobrovolníky vyplácí z inflačních peněz, nutně se časem ukáže, že si za ty obnosy nebude co koupit. Ti, co se nechali najmout, jsou ekonomicky negramotní, a tahle souvislost jim nedochází. Pokud si necháte zaplatit inflačními penězi přímo od státu, musíte je co nejrychleji proměnit za něco, co inflaci nepodléhá. Můžete zkusit pořídit si nemovitost (zahynu, ale vydělám rodině na dům), jenže už stojící nemovitosti nikdo nebude chtít prodat a nové se nepostaví tak rychle, aby mezitím stavební práce nezdražily.

Evidentně reagujete na něco jiného, kolega nahoře psal o ostřelování Izraele Hamásem a Hizballáhem, ale potřebovali jste se vymezit proti izraelskému způsobu vedení boje.

Takže: Ve válce platí určité zásady, jejichž nedodržování se dá klasifikovat jako válečný zločin. Mimo jiné je třeba rozlišovat mezi bojovníky a nebojovníky (combatants / non-combatants). Jenže ochranu nebojovníků nelze zajistit stoprocentně, tak další ustanovení hovoří o tom, že škoda způsobená nebojovníkům nesmí být nepřiměřená vojenské výhodě, kterou tím získáte. Kdyby totiž byla ochrana nebojovníků absolutní, nedala by se někdy válka vůbec vést. Na výsledku války někdy závisí osudy celých národů a lze si například představit, že jeden stát by vedl agresi proti druhému státu, kde by svoje bojovníky promísil s nebojovníky , aby tak bránícímu státu znemožnil efektivní obranu.

Hamásníků bylo při zahájení konfliktu v Pásmu Gazy asi 20 tisíc, zatímco všech obyvatel asi 2 miliony. To je poměr nebojovníků vůči bojovníkům asi 100:1. Kdyby Izraelci v průměru zabili 100 civilistů na jednoho hamásníka, znamenalo by to, že vůbec nerozlišují mezi bojovníky a nebojovníky, a že výsledek odpovídá statistickému rozdělení populace v Gaze. Zatím je poměr asi 3:1, to znamená, že Izraelci mezi bojovníky a nebojovníky vysoce rozlišují. Zvláště když z těch civilistů byla též řada bojovníků, kteří se amatérsky připojili k akcím Hamásu, a že hamásníci se záměrně mísí mezi civilisty, místo aby je chránili a evakuovali.

Ruskému lidu to samozřejmě vadí, ale jsou zastrašení svým vedením. Důsledkem toho je, že když v Rusku dojde k oslabení vlády, typicky po neúspěšné válce, zpravidla následuje lidové povstání gigantických rozměrů.

Ukrajinci ale těžko budou posílat rakety protivzdušné obrany někam nad Kaspické moře, kde podle článku došlo k odpálení ruských střel, které se následně ztratily z radarů a k území Ukrajiny se ani nepřiblížily.

Berte to prosím jako konstruktivní kritiku, ale existují výrazy "ostřelovat" a "odstřelovat". Rozdíl je ten, že odstřelovat znamená ničit přesně mířenými zásahy, zatímco ostřelovat znamená střílet nazdařbůh daným směrem, aby se tak protivníkovi ztížila činnost.

Říká se "odstřelovač", protože to je voják, který se snaží maximálně přesnými zásahy ničit vybrané cíle. Odstřelovač by asi nebyl rád, kdyby mu někdo říkal ostřelovač, protože by to naznačovalo, že se netrefuje, ale jen tak obtěžuje protivníka nepřesnou střelbou. Naopak, to, co dělají Palestinci, že střílejí někam na území Izraele s úmyslem zasáhnout náhodný cíl, je typické ostřelování.

(dokončení)

Začínám mít pocit, že se Rusové snaží NATO zatáhnout víc do války, ale tak, aby to nebylo v důsledku přímého napadení. Což by nedávalo smysl s výjimkou, že chtějí na zapojení NATO svést před vlastním obyvatelstvem vojenský neúspěch na Ukrajině (v plánu bylo něco úplně jiného než namáhavě dobývat Ukrajinu kilometr po kilometru za neúměrných ztrát). A země NATO jim na tuhle hru nepřistupují a na různé provokace se tváří, jako že se nic nestalo, přinejmenším dokud se do toho nezačnou montovat novináři.

Ruské vedení už teď tvrdí, že válčí s NATO, ale nezní to moc věrohodně, když NATO prakticky nic nepodniká a dodávky zbraní se dají považovat za pouhý obchod (a ruští obyvatelé moc dobře vědí, že i Ruské firmy dodávaly zbraně kde komu a živily se tím).

Když začala tahle válka, zaujalo mě, proč střely z bombardérů Tu-95 odpalují nad Kaspickým mořem. Dělali to už, když odpalovali rakety na Sýrii, ale to jsem si myslel, že to zároveň berou jako cvičení, jak válčit s protivníky na druhé straně oceánu. Tady bych čekal, že budou střely odpalovat z různých nepředvídatelných směrů, protože nejde o cvičení.

Důvod je ten, že ty ruské střely jsou dost poruchové ve fázi odpalu, a kdyby to dělali nad pevninou, ohrožovali by vlastní obyvatelstvo. Takhle padají selhané střely do moře. Skoro se až nabízí vysvětlení, že při tom "simulovaném" náletu měli vadnou celou sérii střel.

Klamné střely dávají smysl, když je to něco z papundeklu, co přivezou na pickupu a odpálí ze země, ale zvedat kvůli tomu do vzduchu letku Tu-95 není moc ekonomické.

No vidíte, stačilo dát trpaslíky dohromady, a hned je lidé volili. A ano, příště už to asi takhle nedopadne, ale hlavně kvůli tomu, že trpaslíkům narostl hřebínek a myslí si, že uspějí sami.

Zajímavá myšlenka.

Putin se vlastně už delší dobu snaží v Rusku vzbuzovat dojem, že vede válku s celým NATO. Ovšem jak se říká v jednom vtipu, "NATO ještě nedorazilo." Takže Putin vyhrožuje jadernými zbraněmi, jeho drony si občas zkrátí cestu přes území NATO, jeho záškodníci tam podnikají různé akce, ruší se GPS, ale NATO stále nedorazilo. Už jsem četl názory některých analytiků, kteří vývoj války většinou dobře předvídali, že NATO schválně dělá, jako že jsou to banality a že na to nemá cenu reagovat.

Putinovi jeho třídenní operace trochu nevyšla, tak teď hledá exit strategy, která by jej zachránila na ruském trůně. Jestli něco Rusové na svých vládcích nemají rádi, tak je to, když prohrávají války. A prohrát válku s Ukrajinou je pro ruského vládce katastrofa, zatímco prohrát válku s NATO by se možná dalo vysvětlit jako vítězství: "Podívejte se, jsem tak dobrý, že obrovská přesila NATO se nedokázala probojovat do Moskvy (on se takhle například celá léta tvářil Saddám, než na něj došlo).

Zdrženlivost NATO může být motivována snahou zavařit to Putinovi na domácí scéně, zatímco omezené zapojení NATO by pak mohlo být vstřícné gesto, jak umožnit Putinovi dostat se z toho ven a zůstat ruským vládcem.

USA jsou Spojené STÁTY. To znamená, že každý stát si sám určuje, jak bude různé věci organizovat. Federál určuje jenom nutný rámec, například u voleb prezidenta kdy se mají konat různé úkony voleb, že má skutečně docházet k volbě občany a ne, že za stát jmenuje volitele nějaký diktátor, a podobně. Když některé státy nejsou schopné rychle spočítat výsledky voleb, je to vizitka těch států, nikoli celých USA.

Nemůžete vědět, zda by bez odlákání ruských jednotek ke Kursku neměli u Pokrovska s Rusy daleko větší potíž. Rusové postupují rychlostí pár kilometrů za týden a to jen v oblasti, kam napřeli svůj hlavní tlak, což není zrovna ohromující. Na mapě celé Ukrajiny ten postup prakticky není vidět. Rozhodně nemají logisticky na to, aby provedli nějaký průlom ve stylu 2. světové války.

To, že si putin přizval na pomoc 10 tisíc Korejců znamená, že taky těžko shání vojáky. Podle mě nasazuje soustavně všecko, co má (s výjimkou, že raketové a dronové útoky na ukrajinská města nepodniká postupně, ale vždy si dá pauzu, aby našetřil dostatek prostředků, a pak to vypustí najednou, aby zahltil ukrajinskou protivzdušnou obranu).

Musk Trumpovi některými svými kroky dost pomohl, tak se teď hlásí o dividendy. A vůbec bych se nedivil, kdyby to narafičil tak, že jako vrchní šéf Starlinku osobně zabezpečuje zvolenému prezidentovi spojení se Zelenským, a přitom poklábosili, v čem můžou být Spojené státy Muskovu byznysu užitečné.