Podobnou zkušenost má dcera - absolutní premiant z gymplu - na lékařskou fakultu přijata bez zkoušek - aby nedokončila 2.rok (zkoušející se zřejmě baví tím ,kolik studentů vyřadí hned v začátku ,když ještě vlastně o tolik nejde) - než se do studia dostane - letí -a pak zkoušky na psychologii.Na několik možností - nepřijata (velký počet uchazečů) - Jen ta možnost v Rakousku chybí - tak to ještě zkusí za rok.O penězích se ani nedá mluvit.Ale dětských psychiatrů a psychologů ........(je asi dost) .
Nemusíte znát celý příběh své dcery.
To je ale přesně ta otázka, jak mám pomůže počet vysokoškolských studentů? Výsledky byly mnohem lepší když gymnasiální student ovládal latinu + 3 jazyky a následně byl vzdělán skutečnými odborníky. Nevznikal takovej odpad lidí, co makat nepůjdou, protože nemají papír, ale reálně jsou k ničemu.
Pojďme se podívat spíš na podstatu problému, 100 let zpátky profesor byl vážená osoba, odborník ve svém oboru. Platí to dneska? Neplatí, procesor získá svoje vysezelé místo za "primární výzkum", reálně je to obecné označení toho, že podstatného nedělá nic. Jedinou výjimkou je medicína, kde z principu je vše postaru - člověk dopoledne učí a odpoledne skutečně operuje.
Podívejme se na to odkud se profesoři berou, kdo vůbec jde na doktorské studium. Jsou to nejlepší odborníci v oboru? Dávno nejsou, člověk dobrej v oboru dostane hned po škole takovou nabídku, že by musel bejt cvok, aby zůstal na škole. Na škole zůstávají ti, kterým "škola jde" což se ale v průběhu času změnilo z logického myšlení ve vyjmenovávání seznamů - jedničku mají lidi, co se dovedou našrotit XYZ stránek a přesně tak, jak se je naučili, tak je vyzvrací do testu. V tom je utvrzuje už několikátá generace doktorandů a docentů, kteří nedělali nic jiného, genraci za generací je školství abstraktnější a vzdálenější reálné praxi. A takovejhle výběr použitelných lidí s červeným diplomem jsou lidé, kteří vytvoří abstraktní slinty a časem si vysedí titul procesora.
Nemáte dobrý úsudek, ale zdaleka nejste sám. Nic si z toho nedělejte.
Nevím proč autor článku na začátku článku uvádí, že stávkování studentů a pedagogů nikomu nevadí. Autor si asi nepamatuje 17. říjen 2021 kdy studenti a pedagogové filosofické fakulty uspořádali akci s názvem Hodina Pravdy na Palachově náměstí. Tehdy se ta akce týkala finanční situace pedagogů a účastnili se jí solidárně i profesoři ze zahraničí. Zřejmě to vadilo moc jak vedení univerzity tak i veřejnosti i vládě, protože ti všichni mají velmi negativní vztah k humanitním oborům. Když v prosinci došlo k tragické události na filosofické fakultě, tak motiv k této události mají právě uvedené organizace. To, že se společnosti více jak rok snaží odpovědné složky podat vysvětlení tragické události je absurdní. V nouzi nejvyšší přispěchají s vysvětlením psychiatři a ti jsou falešní už od pohledu.
V takové situaci naše vysoké školství stoupá na žebříčku spíše kriminálním.
Šimečková má velmi pokřivené vidění lidsko-právní problematiky. Chová se velmi arogantně a s výrazným akcentem na své údajné správné chápání věcí, které trápí lidi, jenž jsou stále víc pod tlakem horlivého budování bruselské diktatury. Prostě Šimečková má velmi omezené a sobecké chápání vážných společenských problémů podle narativů bruselské věrchušky.
Píšete o tom udělat si správný úsudek a to nebývá snadné. Studium na univerzitách by mělo vést k tomu aby si absolventi dovedli udělat správný úsudek. Získání odbornosti se pokládá za samozřejmost. Když si děláte úsudek o společnosti, tak musíte vyjít z reality jaká je a ta nemusí být naivní.
V těchto případech je nutné posoudit pravdivost popisovaných skutků a být zdrženlivý pro rychlé soudy. Důvodů je více a jeden je, že skutečný viník se snaží skrýt svůj zločin. Když budu konkrétní tak je dobře známý zločin, který se stal v Southport v Británii. Mohu klidně napsat, že došlo ke zneužití dětí v dětské skupině. Podle svědků čin spáchal nějaký mladík. Motiv tohoto činu je však nejasný. Naopak se dobře ví, že se děti ve skupině často mezi sebou perou a hádají. To motiv je. To jsou choulostivé záležitosti, které by se neměli publikovat. Další motiv je ten, že došlo ke zneužití dětí v souvislosti s mocenským bojem v Británii. Víte velmi dobře jaké tento čin způsobil nepokoje a naplnil věznice.
Tak proc by se ho nekdo chtel zbavit? Nebo slo snad o penize? Zarlivost?
Vy patříte asi do mladší generace a nepamatujete si dobu socialismu za vlády jedné strany. Tehdy vládla dělnická třída a razila se rovnost ve společnosti. Ti jedinci, kteří nějak vyčnívali byli pro vládnoucí stranu nebezpeční v tom smyslu, že mohli mnoho lidí ovlivňovat svými názory. Komunisté se tedy takové lidi snažili nějak eliminovat aby neměli vliv na společnost. V dnešní době kdy o moc ve státě usiluje několik politických stran tak na lidi, kteří mohou velmi ovlivnit tento politický souboj se nahlíží podobně. Ovlivnit mínění lidí můžete argumenty, které jsou silné. Například dojde k násilnému trestnému činu a odpovědnost za něj se svede na někoho z jisté společenské skupiny. Okamžitě se celá společnost spravedlivě obrátí názorově proti této skupině. Jiný způsob je když vůdce některé strany odborník označí za psychopata toužícího po moci. Reakce psychopata pak je zbavit se takového odborníka.
Když pan profesor , že se o chybách v lékařství se začalo mluvit až koncem minulého tisíciletí, tak je nutné k tomu napsat toto. Lékaři se formálně stali již dříve svatými lidmi. To, že mají hříchy jako i jiní lidé se nebralo vážně. Vznikla tak ve společnosti skupina zvláštních lidí sloužících každému režimu a jejichž slova a konání se rovná Bibli svaté.
Tak proc by se ho nekdo chtel zbavit? Nebo slo snad o penize? Zarlivost?
Radek Ptáček v rozhovoru s Barborou Tachecí , kde se bavili o zlu o politicích a touze o moci, řekl toto. U nás je také jeden miliardář psychopat toužící pomoci. Protože prof. Radek Ptáček byl odborník , tak milému miliardáři nezbývalo nic jiného než se jej zbavit. To je velmi silný motiv.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Dnes jsme v situaci, kdy VUT nemá dostatek studentů, např. z oboru TZB podle mých zpráv dnes vychází cca 15 inženýrů ročně, za nás to bývalo cca 40. Jejich potřeba je dnes ale podstatně větší, protože každý dům je podstatně více nacpaný různými technologiemi.
V praxi pak vidím kolem sebe nedostatek kvalifikovaného profesního dorostu. A upřímně - vůbec se nedivím, protože vzdělání tak, jak si jej pamatuju, je obrovským plýtváním lidským potenciálem, s poměrně malou přidanou hodnotou. A podle mých zpráv je to stále stejné. Škola stále trvá na výuce naprosto zbytečných teoretických pseudoznalostí, místo toho, aby studenty připravovala na reálnou praxi. Mám za to, že velkou překážkou modernizace vzdělání na VŠ je ve skutečnosti akademická svoboda a samospráva fakult, díky které jsou ústavy, které už se měly dávno zrušit, zabetonovány na svých pozicích a úspěšně brání modernizaci studia.
Mám zkušenost ze studijního pobytu v Londýně. Bakalářské studium se asi až tak moc nelišilo od našeho, ale magisterské, na které se vraceli studenti až po několika letech praxe, bylo neskolnale praktičtější a užitečnější než u nás.
Po absolovování studia se pak člověk ocitne v totálně přeregulovaném oboru, kde ani nemá dostatečnou představu, jaké všechny průšvihy můžou v praxi nastat. Ale na vše je několik norem, vládních nařízení a předpisů, které určují, co vše se nesmí, všichni se tváří, že je dodržují, a vymýšlejí české cesty, jak je obejít....
Vlastně když se nad tím zamyslím zpětně,raději bych si vybral jiný obor, který není státem tak regulovaný, a bez VŠ bych se obešel.
3 odpovědi
Narozen: 27.3.1951
0
Sledujících
0
Sleduje
Narozen: 27.3.1951
0
Sledujících
0
Sleduje
Nejste sám kdo neví účel a cíl studia na vysoké škole či univerzitě.