Ano, takové trojpolní hospodářství, které se tu až donedávna provozovalo tomu jistě svědčilo. To je částečně to, co říká. Dostat do půdy co nejvíc organické hmoty.
Hodně organické hmoty svědčí. Ale i škůdcům, třeba slimákům a drátovcům. Z mých zkušeností nelze používat jeden druh agrotechniky opakovaně po mnoho let, protože každá agrotechnika má i své nevýhody, které se opakováním kumulují. Je třeba postupy zpracování půdy střídat. A volit je tak aby řešily aktuální problémy. Ty vidí jen člověk, co je s půdou trvale mnoho let v kontaktu. Můj otec často říkával, že zemědělství nelze řídit z kuchyně. Každé konkrétní pole potřebuje často něco jiného a vidí to jen člověk, který tu půdu obdělává, který s ní pracuje. Je hloupost, aby mu radil někdo jiný z kuchyně, natož z Bruselu. Protože takhle úspěchu v zemědělství nelze dosáhnout. Mnohem cennější je rada úspěšného zemědělce či agronoma z okolí.
Zjevně rozdílné způsoby uvažování máme i my dva, protože mě jako konfrontační a agresivní připadá spíš vojenské přepadání sousedních států a násilné odtrhávání kusů jejich území tak jak to Rusko dělá prakticky stále. Rusko ukradlo kusy území Finsku, Japonsku, Číně, Rumunsku, Gruzii, Arménii, atd.... v podstatě je těžké najít stát sousedící (příp. v minulosti sousedící) s Ruskem, který by si nemohl stěžovat, že se stal cílem ruského útoku a krádeže území. To je hlavní důvod proč tolik států, které sousedí s Ruskem, doslova žadoní o přijetí do NATO, protože ve členství v NATO ty země hledají záruku klidu a bezpečí.
Naopak ani trochu mi jako agresivní nepřipadají akce typu té zmíněné Operace Provide Hope (přezdívané "potravinový letecký most") z let 1992-94, nebo třeba tzv. "Lend-Lease Act" z období druhé světové války, kdy Američani Moskvě dodali obrovské množství zbraní, bojové techniky, ale také i potravin a oblečení,... a Moskva z celého objemu té pomoci nakonec Američanům nesplatila ani 10% i když původně slíbila splatit celou pomoc. Přes 90% té pomoci Moskva prostě ukradla. Podobnou pomoc dostala také i Velká Británie, která na rozdíl od Moskvy tyto dodávky splácela přibližně 30 let po válce a všechno kompletně splatila.
Ostatně, pokud tato americká pomoc byla ze strany Moskvy vnímána jako agresivní, Moskva to přece kdykoliv mohla odmítnout. Ale lačně brát když je pomoc nabízena a pak následně tvrdit, že dárce je agresivní a chamtivý.... to považuji přinejmenším za nečestné.
Lend-Lease Act:
Rozumím vašemu pohledu a souhlasím, že Rusko má v historii mnoho případů agresivní politiky vůči sousedům. To je nepochybně jedním z důvodů, proč řada států hledá ochranu v NATO. Na druhou stranu si myslím, že bychom neměli přehlížet, že také Západ v minulosti jednal kontroverzně – například vojenské intervence v Iráku, Libyi nebo Jugoslávii jsou některými vnímány jako příklady agresivního prosazování moci.
Myslím, že v diskusi by měla být snaha pochopit důvody obou stran, ať už jde o Rusko nebo Západ. Proto si myslím, že je důležité kriticky zhodnotit všechny aktéry, nejen jednu stranu konfliktu. Dělení lidstva na dobrou a špatnou stranu je předpokladem neusmíření konfliktu.
A co tím chcete říct? Investice, volný trh, atd.... to všechno zpravidla znamená ekonomický rozkvět.
Když Američani pomáhají, tak ty "nepřímé výhody" jsou vidět na první pohled - viz. poválečný ekonomický rozkvět Západního Německa nebo třeba Japonska. A nebo ekonomický rozkvět Jižní Koreje.
Všem těmto zemím Američani pomáhali a ty země z toho dokázaly vytěžit ekonomický rozvoj. I Čína za svůj technologický rozvoj a za své současné bohatství vděčí americkým investicím a americkým firmám.
Jen Rusové jsou stále ukřivdění, neschopní ekonomického rozvoje a mají potřebu vojensky přepadat své sousedy a krást jim jejich území.
Rozumím vašemu názoru a nemám důvody nesouhlasit, ale je třeba uznat, že různí lidé a národy pociťují důsledky politiky západu odlišně. Jedni z ní těží, druzí naopak trpí. Lidé mají rozdílné způsoby uvažování a málokdy mění své názory, což ztěžuje vzájemné porozumění. Konflikty, jako ten mezi Západem a Ruskem, vznikají z nedostatku tolerance, empatie, vzájemného respektu a často i z chamtivosti. Řešením by bylo neprosazovat své názory za každou cenu, určitě ne za cenu války, ale názory oponenta také tolerovat a hledat cestu ke kompromisům. Západní politika mi připadá příliš konfrontační a méně ochotná k hledání kompromisů, což vnímám jako hlavní příčinu současných konfliktů.
Američani v posledních cca 100 letech Rusko několikrát zachránili od hladomorů. Rusi vždy pomoc dychtivě přijali a pak se Amíkům odvděčili jen agresivním vyhrožováním.
Naposledy Amíci lokalitu bývalého Sovětského svazu zachraňovali během let 1992-94, kdy zbídačelým Rusům věnovali celkem desítky tisíc tun potravin a léků. Jednalo se o akci Operace Provide Hope, která dostala přezdívku "potravinový letecký most".
Nechápu proč se o této akci víc veřejně nemluví a proč tomu Amíci nedělají pořádnou reklamu.
Putin je nevděčnej pacholek, kterej se snaží kousat do ruky, která ho už několikrát zachránila.
Zeptal jsem se umělé inteligence, jak si západ nechal za tuto pomoc zaplatit.
Zde je její odpověď:
Západní pomoc Rusku v 90. letech, včetně Operace Provide Hope, byla oficiálně humanitární, ale přinesla Západu i nepřímé výhody. Pomoc byla často podmíněna ekonomickými reformami, jako byla privatizace a otevření trhů, což umožňuje západním firmám investovat v Rusku a získat přístup k jeho surovinám. Privatizace státních podniků navíc vedla k tomu, že ruské ekonomické elity a zahraniční investoři získali významná aktiva za nízké ceny.
Část pomoci měla formu půjček od MMF a Světové banky, což Rusko zavazovalo splácet za tvrdých podmínek, včetně úsporných opatření. Otevření ruského trhu vytvořilo nové příležitosti pro západní exportéry, například v technologiích nebo farmaceutickém průmyslu. Tento přijetí pomoci zvýšil politický vliv Západu, který tlačil na prosazování liberálních reform a demokratů.
Ačkoli nebylo cílem humanitární pomoci přímo oslabit Rusko, ekonomický a sociální chaos z reformy její geopolitiky Rusko oslabil. Tato závislost na Západě se stala v Rusku zdrojem kritiky, kterou později využil Vladimir Putin k posílení nacionalistické politiky.
Kokoška, Vy máte Argumentaci hodnou ruských trollů a demagogů, nechcete to zkusit profesionálně? 🙂 Zbraně smrt nezpůsobují, ale lide co je používají ano, NATO žádného ruského vojáka nezabilo. To není pro uvažujícího jedince nic objevného.
Oceňuji, že se mnou mluvíte na rovinu. Ano, pouze Ukrajinci střílejí na rusy. Avšak, kdybych byl Rus, nechtěl bych svou odvetu použít jen na Ukrajinu. Ukrajina by byla bez pomoci západu bezzubá. Proto v boji dává smysl, zaměřit svou pozornost i na pravou příčinu schopností protivníka. Kdyby jste byl s někým v konfliktu a já vyráběl a daroval dotyčnému munici, asi byste přemýšlel i o útoku na mne, abyste mou roli v souboji omezil. A rozhodl byste se pravděpodobně podle toho, zda útok na mě může být úspěšný. NATO je silné, Rusko si uvědomuje, že útok na něj by byl v konečném důsledku neúspěšný. Země NATO si svou moc a sílu uvědomují také a proto se nebojí konflikt eskalovat. Přesto si myslím, i když to zní hloupě, že tento konflikt na Ukrajině, mezi tak vyzbrojenými velmocemi, lze ukončit především usmířením. Ani jedna strana konfliktu totiž nemůže vyhrát.
To už vážně nejde poslouchat (číst). Russ může všechno, střílet, ničit, vraždit, ale nedej bože, když někdo jemu jen zlomí nehet, hned začne brečet a hrozit atomem. Já měl kdysi Lavrova za rozumného člověka, ale co ten teď předvádí......škoda slov. Někdy opravdu mlčeti zlato, v jeho případě platina.
Do dnešního dne, zbraně ze zemí NATO, způsobily smrt velkého počtu ruských vojáků. Naopak ruské zbraně doposud nezabily na území NATO nikoho. Západ má obrovskou moc, proto lehkomyslně přehlíží důsledky svého jednání. Rusko je nyní pod větším tlakem než NATO. A kdo je pod tlakem, je nucen přemýšlet o rozhodnutích, která by normálně nedělal. Ale to, co tu píšu, není nic objevného.
ano napsal jste to presne prezivaji, z prvoreblikoveho celosvetoveho lidra jsme se prozili do zmaru, se zadupanym sebevedomim, nulovym rozhledem a se strachem v ocich, ne dekuji nechci, radsi prdet do hliny nez zit ve stylu Ruska a KLDR coz je vice mene to same jako prdet do hliny...
Sebevědomí, rozhled a odvaha jsou super vlastnosti. Avšak malým národům nepomáhá odvaha tak snadno jako velkým, proto musí malé národy kromě odvahy i vážně zvažovat, zda by nebylo v některých situacích lepší se přizpůsobit. Myslím že to není záviděníhodná situace, ale pro přežití nutná. Co se týká volby: "Raději smrt než hanbu!" Pro tuto volbu nebudou ve společnosti všichni. Proto odvážní bohužel umírají dříve, často za nepomoci těch ostatních. Zbytková společnost se přizpůsobí a nějak přežije. Sama evoluce nechává přežít především ty názory, které vedou k přežití. Pud sebezáchovy by proto měl vyhrávat nad odvahou. Přitom tvrdím, že odvaha je dobrá vlastnost. A je škoda o ty odvážné přijít.
... prosím dokáže mi někdo odpovědět proč se mají Rusku dělat ústupky ? Omlouvám se, nerozumím tomu.
Nejdříve budu mluvit všeobecně. Je výhodnější splnit požadavky protivníka, pokud by přímý boj s ním vedl k větším škodám.
Myslím, že České země použily tuto strategii v historii několikrát a díky ní úspěšně přežívají. Ukrajina nyní volí opačnou cestu, ale není úplně jisté, zda se ji to vyplatí. V mezinárodních vztazích se nelze spolehnout na morálku a spravedlnost. Lepší je volit takovou možnost, která přináší pro stát nejméně negativních důsledků. Ale ani na tomto posouzení se lidé často neshodnou. Proto je těžké úspěšně absolvovat nejlepší rozhodnutí.
A ten kozel byl taky nezvladatelný? Ono to spíš vypadá, že jí činí potěšení zvířata zabíjet...
Život většiny takových domácích zvířat končí jednoho dne z různých důvodů "porážkou". To snad víte? Nebo ne? Přirozené umírání u užitkových zvířat není a nebylo běžné. Nedělal bych z toho tragédii. Přirozené umírání trvá déle a rozhodně není pro zvíře menším trápením. Nezdá se vám, že se část lidstva prezentuje v tomto ohledu nějak přecitlivěle? A přitom dokáže podporovat války a zabíjení lidi ve velkém. Nebo spíše. Účel světí prostředky? Je to republikánka, tak do ní? Trochu jsem zmatený z motivace lidského myšlení. Ono se to lidem moralizuje dobře, přesto falešně, když jím žvanec masa, který mají v puse, vykrmil i zabil někdo jiný.
OK, nesleduji vše, na den mám jen 24 hodin. Asi je dobrý, proč tedy nekandidoval za prezidenta? Pěkný den.
Založili stranu Realisté v roce 2016, ale v parlamentních volbách neuspěli. Myslím, že i v demokracii záleží hodně na ekonomické moci a schopnosti zaplatit pořádnou kampaň. Bohužel, mít jen rozumné názory pro úspěch ve volbách nestačí.
Dlouho před tím? Co tím myslíte, že by to byl věštec? A jestli měl tyhle názory i v roce 2015? To nevím, měl to říkat veřejně.
Říkal to veřejně. Jeho rozhovory s médií z té doby lze stále vyhledat. Nebyl věštec. Migrace do Evropy probíhala už před rokem 2015, například do Francie. Proto její důsledky byly už tehdy zřejmé. Robejška zvali do mainstreamu méně, proto jste mohl jeho názory přehlédnout. V internetu ho ale bylo plno.
Já nechápu takové lidi, jako je pán "Robejšek". Vůbec jsem o něm nikdy neslyšel, ale určitě jde o vysoce vzdělaného člověka a tady jako by najednou objevil Ameriku a říká něco, co jsem (jen středoškolák) tvrdil již v roce 2015, kdy sem začali proudit emigranti z Afriky a Asie po tisících. Určitě tehdy pan Robejšek a mnozí další stál frontu u stanic, kde se sbírala podpora pro nové obyvatele Evropy (jídlo, oblečení apod.), určitě posílal peníze na účty k podpoře imigrantů... Mne tehdy lidí v diskuzích nazývali "fašistou" a o Merklové jsem vždy tvrdil, že její jméno jako slovo jednou bude mít horší význam, než slovo ďábel. A propó - to, čím žije dnešní Německo, to nás čeká za několik let taky, dnes již po podpisech patřičných smluv tomu nelze uniknout. Pěkný den.
Máte malý přehled. Robejšek nynější názory zastával i v roce 2015 a dlouho předtím.
Na správně fungujícím trhu by měly být výstupy, vyprodukované pomocí emisními povolenkami zatížené špinavé energie, citelně dražší, než výstupy vyrobené pomocí čisté energie a tudíž by vznikl tlak na přechod na čistou energii poklesem prodeje "špinavých" výstupů.
To by ovšem, vzhledem k ceně čisté energie, vyžadovalo mnohem vyšší zatížení té špinavé.
Takže chápu správně, že současná strategie povede spíš k inflaci? Stejně, moc se sice nerozhlížím, ale nevidím na trhu kvalitní traktor na něco jiného než na naftu. A pokud někdo traktor na naftu nedávno koupil, bude ho muset používat mnoho let, aby se zaplatil. Malá farma potřebuje natáhnout životnost strojů na maximální dobu, aby byla vůbec zisková.
Kdyby vynalezena čistší energie byla zároveň i levnější, lidé by na ni přešli automaticky a rádi. Pokud je čistá energie dražší, lze sice lidi nutit na její přechod umělým zdražováním energie špinavé. Jedno je ale jisté, náklady výroby budou vyšší bez ohledu na to, zda výroba například použije uměle zdraženou naftu, nebo uměle nezdraženou, přesto drahou energii čistou. Aby výroba tyto vyšší vstupy utáhla, bude muset zdražit své výstupy. A pokud se zvednou ceny výstupů, budou mít i výrobci, jež stále používají dražší a špinavou energii, na ní dostatek finančních prostředků. Mohou dokonce i nějakou dobu vydělávat více než ti, co zavedli nové čisté technologie, protože neinvestováním do technologií značně ušetří. Nevím, jestli zdražení některých vstupů bude všechny nutit měnit technologie. Někteří přece chápou, že sám trh po zavedení zelených opatření zdraží i výstupy. Zdražením výstupů bude tedy i dost financí na dražší naftu. Jsem pro čistější výrobní postupy, ale nějak trochu pochybuji o tom, jestli pouze umělými zásahy do trhu je můžeme zavést? Když některé čisté nové technologie, efektivní a bezpečné, ještě téměř nemáme. Státy zdraží vstupy, výrobci zdraží výstupy. Nakonec může být ze všeho jen další znehodnocení měny.
Chat GPT:
"Česká republika je vázána mezinárodními právními předpisy, které zakazují vyhošťování osob do zemí, kde hrozí vážné nebezpečí. To zahrnuje i Ukrajinu během probíhající války. Přestože vypršení platnosti pasů představuje problém, vyhošťování do válečných zón by bylo v rozporu s mezinárodními závazky a principem nenavracení. Český úřad by měl hledat jiné způsoby, jak tento problém řešit, například poskytnutím dočasných dokladů nebo usnadněním obnovy pasů."
Stačí říci, že tuto dezolátskou představu z Kremlu sám Gorbačov opakovaně popřel...
Třetí otázka: "A máš vyjádření Gorbačova mezi roky 1989 až 2000?"
ChatGPT:
"Ano, Michaíl Gorbačov vyjádřil své názory na rozšíření NATO i během období mezi roky 1989 a 2000. Zde jsou některé z jeho klíčových výroků a kontexty z tohoto období:
Rok 1990 – Jednání o sjednocení Německa:
Citace: „Rozšíření NATO na východ je pro nás nepřijatelné.“
Kontext: Během jednání o sjednocení Německa Gorbačov a další sovětští představitelé několikrát zdůraznili, že rozšíření NATO na východ by bylo nepřijatelné. Tento názor vyjádřil při jednáních se západními lídry, jako byli James Baker, Hans-Dietrich Genscher a Helmut Kohl.
Rok 1996 – Rozhovor pro The New York Times:
Citace: „Jsme proti rozšíření NATO. Byli jsme ujištěni, že k tomu nedojde.“
Kontext: V rozhovoru pro The New York Times v roce 1996 Gorbačov zdůraznil, že Západ slíbil, že NATO se nebude rozšiřovat na východ, a že tento slib byl nyní porušován.
Rok 1997 – Projev na mezinárodní konferenci v USA:
Citace: „Rozšíření NATO je velkou chybou. Bylo nám slíbeno, že k tomu nedojde, a teď jsme svědky opačného.“
Kontext: V roce 1997 na konferenci ve Spojených státech Gorbačov opět kritizoval rozšíření NATO a označil to za chybu a porušení slibů.
Rok 2000 – Rozhovor pro německý magazín Der Spiegel:
Citace: „Rozšíření NATO na východ přispělo k novému rozdělení Evropy. Západ nedodržel své sliby.“
Kontext: V rozhovoru pro Der Spiegel Gorbačov reflektoval na důsledky rozšíření NATO a zopakoval své přesvědčení, že Západ porušil své závazky vůči Rusku a východní Evropě.
Gorbačovova kritika rozšíření NATO během tohoto období se soustředila
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Hodně organické hmoty svědčí. Ale i škůdcům, třeba slimákům a drátovcům. Z mých zkušeností nelze používat jeden druh agrotechniky po mnoho let, protože každá agrotechnika má i své nevýhody, které se opakováním kumulují. Je třeba postupy ošetřování půdy střídat. A volit je tak, aby řešily aktuální problémy. Ty problémy vidí především člověk, co je s konkrétní půdou trvale mnoho let v kontaktu. Můj otec často říkával, že zemědělství nelze řídit z kuchyně. Každé konkrétní pole potřebuje často něco jiného a vidí to jen člověk, který s tou půdou přímo pracuje, který ji obdělává. Je nerozumné, aby mu radil někdo jiný z kuchyně, natož z Bruselu či USA. Mnohem cennější jsou rady od úspěšných zemědělců či agronomů z velmi blízkého okolí, kteří pracují na podobných půdách a ve stejném klimatu.