báseň od AI na téma zničení skladu 😄
Pod tíhou mlhy smutku
V srdci temná rána zbyla,
echo vzpomínek do ticha hřmí.
Tam, kde sklad munice v záblesku zmizel,
zůstal prázdný prostor, kde dřív svět dřímal.
Šeptá vítr, chladný a mrazivý,
přes trosky dým se zvolna plíží.
Všude je slyšet stín naděje křehký,
jak v ústích matek pláč tiše zní.
Přešlapy v blátě, kroky bez cíle,
v očích jen prach a v duši tíha.
Stěny prázdných domů šeptají o ztrátě,
o tom, co kdysi bylo, a co teď schází.
Kam zmizely sny o slávě a moci?
Jen ticho zní v opuštěných nocích.
A slzy v očích, co hledí na trosky,
kde kdysi stál sklad plný hrozby.
celá úvaha babicky je chybná, když např jedu pro děti tak najdou něco v sedačce - hračku, sladkost a pod něco co může stát i do 20 korun. to jakou mají v tu Chvíly radost už nám nikdo nevezme i když se to pak třeba vyhodí. Babička myslí na budoucnost, ale tu nikdo nezná , může se stát tragedie a s penzi pak může.... ,dávaní dárků je jako dát manželce kytku také se vyhodí ale udělá radost oběma a sdílená radost sbližuje. spořit může i tak, ale celé to působí chladnou logikou - stejně se to vyhodí a toto je praktičtější
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Jaj povolenka není přírodní zákon, prostě je přestaňte používat a EU se může postavit na hlavu.