Piráti evidentne netuší, jak složité je nastavení přístupů pro jednotlivé uživatele ve státní správě, často to bývá samostatný malý projekt, který trvá měsíce. Přístupová oprávnění a role bývají také kontrolovány každoročně interními/externími auditory.
Například vývojáři z externích firem (např.InQool) by neměli mít přímý přístup na produkční prostředí ke změně programů nebo dat, ale ani k prohlížení dat.
Nutné změny v produkční databázi by měl provádět protokolárně administrátor z MMR. Podle vyjádření některých úředníků ze SÚ, se jim data mění pod rukama. Například stav odeslání dokumentů přes Českou poštu. Nebo se ztrácí a následné objevují pořízená podání, k danému uživateli.
To vypadá na to, že to někdo (administrátor MMR nebo někdo z dodavatelské firmy) mění manuálně, nebo přes nějaký program přímo v databázi na produkci.
Úředník by také neměl mít možnost měnit data, která pořídil stavebník. V tisku byl popsán případ, kdy stavebník zapsal do Portálu stavebníka podání, s datumem narození 11.11.1111. Program tedy neprovádí kontrolu položky. Ale následně se podání přeneslo do agendového ISSŘ, kde ale kontrola proběhla, a úředník ho nemohl dále zpracovat.
Pokud udělá stavebník chybu, v portálu stavebníka, tak to nemůže úředník jen tak přepsat, protože platí „§ 176 Padělání a pozměňování veřejné listiny“. To by měl opravit stavebník, nebo stornovat podání a udělat nové.
Všechny změny, opravy musí být doložitelné kdo, kdy zapsal, změnil na jakou hodnotu (auditní stopa)
Určitě by bylo mnohem jednodušší a levnější dodělat Vita, firma InQool o stavebním řízení nic neví.
Na mě to taky působí, že analýza projektu byla velmi povrchní, nebo možná žádná. Působí to tak, ze do toho firma šla s tím, že budou dělat jednoduché úložiště. Docela by mě zajímala zadávací dokumentace, případně nějaká časová souslednost. Vlastně i úvodní dokumentace a její verzování budí dojem, že to bylo site horkou jehlou. Vlastně i uroven podpory, kdy nám evidentně nezaskolena paní četla předpřipravené odpovědi z papíru (které se navíc našeho problémů netýkaly a když nevedela, odpověď byla, že to zatím nefunguje).
Zatím se hovoří jen o chybějících funkcionalitách.
Moc se ale nehovoří o datech. Za pochodu se mění nejen funkce ale i datový model v databázi. Přidávají se nové položky, validace, relace mezi položkami.
Dochází k tomu, že podání jsou neúplná, nebo obsahují chybné položky, vznikají datové nekonzistence. Neví se, kde jsou dokumenty uložené –lokálně, centrálně, v jaké formě ?
Dobrý systém musí také zajistit ukládání a dohledání historických dat a dokumentů. Do nového systému ale zatím nebyla provedena MIGRACE dat ani není napojen na ARCHIVNÍ systémy.
Mnoho lidí neví, že platí § 176 PADĚLÁNÍ A POZMĚŇOVÁNÍ VEŘEJNÉ LISTINY . Pokud například udělá stavebník chybu v Portálu stavebníka (například systém umožňuje zadat datum narození 1.11.1111) , a díky tomu se zasekne v agendovém systému ISSŘ (kde se datum kontroluje), tak tento datum nemůže úředník, nebo administrátor, jen tak opravit, přepsat. To může udělat jen autor, to je stavebník. Pokud je již chybné datum přeneseno do jiného systému, musí podání stornovat a založit nové.
Musí být průkazné kdo, kdy položku zadal, opravil (auditní stopa).
Další otázka je, kdo může opravovat data, nebo stavy podání. Zdá se, že IT pracovníci na MMR (nebo InQool?) můžou měnit stavy podání v databázi, protože podle úředníků se mění například status doručení dopisu přes Poštu, zřejmě přes noc? Zdá se, že se úředníkovi někdo přes noc „hrabe“ v datech a ručně (nebo programem) opravuje chybná data.
Dobrému systému musí úředník věřit, že v budoucnosti dohledá všechna data a dokumenty a nikdo mu je pod rukama nebude měnit, aby je mohli právně doložit
... S kým m tu čest konverzovat? Je evidentní že víte o čem mluvíte, tak mě to zajímá.
Microsoft Azure je zmíněn v tech. specifikaci k DSŘ.
Bartoš si to riziko uvědomuje. Na FB ze dne 21.1 píše: "!!Některé věci ovlivnit můžeme, ale některé nejsou v našich rukou. 🙈🙈🙈 Celá Evropa hlásí problémy v cloudových technologiích Azure, o které se částečně opírá backend řešení Portálu občana a eDokladů."
Nevím, zda existovaly jiné důvody pro úplnou centralizaci, než celková statistika. Kvůli statistice nedává smysl, rozbořit všechno, co dnes funguje a ladilo se přes 20 let !
Stavební úřady jsou autonomní, možná má někdo představu, že se bude zpracování přehazovat mezi SÚ. Potom by centrální řešení dávalo smysl. Ale divil bych se, kdyby někdo chtěl přehodit např. schválení nějaké stavby v Ostravě na úředníky z Prahy, kteří o dané lokalitě nic nevědí ?
Z pohledu oprávnění vidím jako riziko, že kdokoli z úředníků může vidět a zasahovat do stavebního řízení v celé ČR. Otázka je, zda někdo z MMR vůbec řešil otázky kolem GDPR.
Takže si myslím, že decentralizace agendových systémů na jednotlivých SÚ může být z pohledu architektury lepší řešení.
✔ Souhlasím, že stačilo udělat jen "malý" registr stavebních řízení a elektronickou výměnu dat. Vita píše, že umí nový zákon, nemá problém s komunikací ani s ukládáním do společného úložiště dokumentů EDP.
MMR jim to ale zablokovalo, důvod je jasný, mají zájem dosadit spřízněné firmy.
Já to pozoruji spíš z ty druhý strany, ze strany úředníků. Ale přesně jak uvádíte - ochrana vložených dat je nulová. Dokonce příslušnost úřadu si na začátku bylo mozne zvolit, ale i tak jsou vidět všechna řízení v CR. Ochrana dat je nulová. Dokonce to vypadá, že i odstranění řízení, které úředníkovi nepřísluší, je možné.
Problém je také v lokálním administrátorovi, který může přístupovou roli nastavit komukoliv, i sobě. Bez jakéhokoliv povereni. Čili pokud bych o to stal, muzu i ja v tuto chvíli z domova vidět jakékoliv stavební řízení v ČR, včetně osobních dat (jako externí lokální administrator si můžu pro sebe nastavit přístupovou roli). Nejenom vidět, ale pravděpodobně i mazat a zakládat nová řízení, včetně přístupu do registru osob (ověřování). To je naprosto nepřípustná mezera v zabezpeceni. VITA je řešena úplně jinak (přes individualni AIS a jeho individuální pristup) a tam už je docela problém něco takového udělat. Ale tady to nikoho nezajímá!
Jak jste psal - i když Vitu nemám moc rád, jsem naprosto přesvědčen, že by to celé zvládli udělat doslova za pár korun. Infrastruktura hotová, šlo jen o úpravu jejich sw. Sice zásadní, ale reálnou. Aktuálně nasazený sw neumí stále ani desetinu toho, co dělá Vita spolehlivě. Ale je fakt, že jsou to "omalovánky", což Vita úplně není. A věřím, že Bartošovi se tohle líbilo nejvíc.
To, že jste za nabíjení platil 18 Kč. Byla vaše chyba. Stejným metrem mužů v ICE tankovat 100 oktanový benzin a stěžovat si, že to auto jezdí za randál 🤭
No často je to tak, že jinak ani tankovat nejde. Exit66 D1 - v podstatě ani za min natankovat nelze (PRE má pouze nejdražší 300kW a jinam už nedojedete a ČEZ je drahý už v základu) A když nebude tankovat za 18, tak mozna za 15... A nebo může nabíjet za rohem na AC eonu a bude tam 3 hodiny... To je strašný úplně stejně.
IT systémy evidentně nebyly optimalizovány a testovány na zatížení. Centralizace stovek lokálních serverů do jednoho webového serveru se výrazně projeví na snížení výkonnosti systému. Až se systém naplní daty, provede se migrace z Vita, a v systému budou pracovat najednou tisíce uživatelů, kteří dnes ani nemají přístupy (např. DOSSy), tak bude docházet k výraznému zpomalení.
Pomalé síťové propojení bude způsobovat výrazný nárůst doby odezvy při komunikaci s ostatními systémy, např. s registry nebo katastrem atd.
Sníží se také dostupnost systému, protože bude nutné provádět aktualizace (upgrady) nebo úplné odstávky centrálního serveru, a CELÁ ČR bude zpomalená nebo bude stát (dříve vypadl jen jeden SÚ).
A to nemluvím o kybernetické bezpečnosti. Webový server pracuje na Mirosoft Azure, nedávno jsme zažili např. celosvětové výpadky na letišti.
Z pohledu architektury IT systému může mít centralizace zpracování své výhody, ale i nevýhody, oproti decentralizovanému řešení. Často je vhodné volit kombinaci centralizovaného a decentralizovaného řešení a rozložení výkonu.
Argument, že centralizace je nutná kvůli statistice počtu žádostí je účelová. Lokální statistika je i v systému Vita a není problém celková čísla sečíst za celou ČR. Kvůli centrální statistice nedává smysl rozbít fungující zpracování stavebního řízení na SÚ.
To jsou fatální skryté problémy, které se projeví až časem.
A jste si jistý, že to běží na Azure? Součástí celé akce byl i nákup fyzických serveru a úložišť za několik desítek milionů korun. Ale přesně jak píšete - statistiky nejsou problém, vyjadřovacky už možná větší, ale i tak by se to dalo řešit. Aktuálně podobne funguje sběr dat z csuis (státní pokladna). Stejnětak napojení na registry ve víte funguje. Možná tedy stačilo udělat jen "malý" registr stavebních řízení a elektronickou výměnu dat. Myslím, že Vita na to byla připravena.
Ja nevim, jestli ten jeho vystup byl mysleny vazne a nebo je tak naivni. Od zacatku se dalo vytusit, ze to bude obrovsky prusvih. Zminovane skoleni byl spis vysmech. Trvalo asi 2 hodiny a v podstate u vseho bylo receno, ze to dosud nefunguje. Ani na onem piskovisti neslo delat nic.
Pak problem s technikou - v podstate nikdo ji vlastne nepotreboval. A pokud ano, bylo dodano neco, co se do konkretniho uradu vlastne nehodilo.
Od zacatku spusteni systemu fungoval heldesk stylem, ze nejaka pani cetla predpripravene odpovedi z papiru (bylo slyset listovani). Nejednou cetla odpoved na neco uplne jineho (cili vubec netusila na co se ptam). Vetsina odpovedi koncila tim, ze to zatim nefunguje.
Situace je nyni lepsi, zejmena proto, ze si sami urednici zridili facebookove skupiny a radi si mezi sebou. Vetsina z nich dela i nadale ve starem systemu (vetsina ve VitaSW), nasledne dokumenty jen nahrava do tohoto "uloziste". Zadnou jinou funkci to nyni vlastne nema.
Pokud mate urgentni problem (treba ze se podana zadost ztratila, prestoze stavebnikovi se zaregistrovala a ma ID), na podpore reknou, ze tomu davaji urgenci a ze se DO TYDNE nekdo ozve zpet. Nikdy se nikdo zpet neozval.
A to uplne pomijim fakt, ze jsou neustale hlasky o pretizeni, ze se akce nedokoncuji atd... A to je aktualne v ulozisti pouze 72000 dokumentu.
Mimochodem konverze elektronickeho dokumentu a doruceni ceskou postou - na podpore neznaji odpoved, ale na FB skupine urednici vyresili (podepsany dokument se musi opatrit casovym razitkem, jinak posta nedoruci a urednik se to nedozvi).
Obrazek si udelejte sami.
Přijdete domů. Venku je nyní běžných 33 , doma cca 28 , takže zapnete chlazení podlahy. To je na nějakých 20. A vlhkost 60% je celkem běžná v létě. Výsledkem je že se vám to pod plovouckou nebo linem začne rosit. Já to čerpadlo mám doma. Tak vím o čem mluvím. Musel jsem koupit klimatizace a je klid
Pak ale máte špatně nastavenou regulaci. Takový teplotní rozdíl by navíc nastal jen relativně krátkou chvíli. Není možné, aby teplotní rozdíl byl dlouhodobě 8st... A správná regulace by něco takového ani neměla dopustit. Navíc je zvláštní, že by v prostoru kde není vzduch jako nositel vlhkosti (pod podlahou), by vznikal nějaký kondenzát.
Hmmm. Tak pokud počítám správně. V článku uvádíte, že na ztrátu 1 KWh je potřeba vrt do hloubky 15 až 20 metrů. Tudíž při 15 KWh je potřeba udělat vrt do hloubky 220 sž 300 metrů. To je mezní hodnota pro pasivní dům. Pokud ho nemáte, tak toto čerpadlo se nedá moc dobře aplikovat. Cena za 1 metr hloubky určitě neklesne pod 1 000 Kč. Navíc budete asi potřebovat povolení od Baňského úřadu, a to asi také nebude zadarmo? Suma bych odhadoval 500 - 700 tisíc korun. Jinak článek hezký, takový propagační, sluníčkový... Bohužel mi přijde jako převzatý z katalogu.
Akorát ale pletete hrušky s jablkama. 15kWh je celková roční měrná spotřeba energie. Ne celková ztráta domu, která se počítá v kW. Běžná celková ztráta pasivního domu kolem 150-170m2 je do 4kW@-15st. A právě tato kW je určující pro hloubku vrtu, která je v tomto případě i s rezervou do 100m.
já používám EV už skoro 4 roky tak opravdu vím o čem píšu a píšete nesmysly... Mimochodem měl jsem kdysi auto na CNG, originál z výroby, palivo sice vyšlo na cca 1,- kč za km ale servis a tedy i provoz ani náhodou... a pořizovací cena byla v roce 2012 cca 750 tisíc Kč. Teslu mám za cca 1 milion Kč ale dnes jsou to menší peníze než před 12ti lety... Takže v čem se baterkáč nevyrovná plynovým autům? Možná tak když si koupíte 20 let starou Octavii a předěláte jí na LPG, tak tam ta cena resp. pořizovací náklady budou nižší...
Na to nemá smysl reagovat. CNG auta aktualne provozujeme 2, LPG taky 2 a jeden baterkac. Plynová auta už vlastně mám přes 20let. Ta Vaše Tesla s náklady 0.5kc/km, resp 1,5kc/km na superchargerech má evidentně spotřebu do 10kWh/100km. CNG octavii mám asi půl roku (novou, resp předváděcí s nájezdem 1500km, s cenou pod 500.000, v podstatě maximální úroveň výbavy, včetně matrixu, masážních sedadel atd...). Třeba servis na koncernová CNG je naopak ještě o dost nižší díky levnemu "běžnému" oleji. V nezávislé dílně jsem za "velký" servis neplatil nikdy víc než 4000 včetně filtru a svíček, malý servis kolem 2000. Ale jak říkám, je to jedno. Užívejte si svou Teslu se spotřebou do 10kWh, případně s cenou za kWh, která platila mozna před 8mi lety. Ale hlavně se pokuste chovat v diskusích slušně. Být drzý Vašemu příspěvků na důvěryhodnosti rozhodně nepřidá.
Snímek z termokamery s nejnižším rozlišením ne? Mám telefony s termokamerou už roky i klasické termikamery a takovou mazanici jsem ještě nevyfotil 😄
Protože to, co vyfotite telefonem je čistě jen dopočítaný, tedy už náležitě líbivé upraveny obraz. Telefony zpravidla maji termokamery toho nejnižšího rozlišení.
My teď byli v termálech v Polsku. Rodinné vstupné (5lidi) 1200kc na celý den. Skluzavky jsou tam různý, ale jen asi 4. Ale dětem to bohatě stačilo a vyblbli se až moc. Jídlo vlastní bez problemu. Jídlo na místě za směšný ceny (obrovská porce kebabu pro 2 lidi za 250, běžná porce 150. Pití spíš dražší (60kc/0.5l) ale k dispozici voda zdarma. Navíc regulují vstup tak, aby nebylo tolik přeplněno. Několik typů bázenu i dalších atrakcí. A v podstatě bez čekání. Nejspíš by mě taky asi ani nenapadlo do aqualandu vůbec jet. Jednou jsme tam byli před asi 10ti lety a už tenkrát to byla tragédie.
plácáte kraviny. Tesla už je levnější než Octavie ve stejné výbavě... pokud budu jezdit jen po drahých SCH nabíječkách, budu jezdit do 1,50,- Kč na km, v reálu se dá dobíjet mnohem levněji a jezdit okolo 0,50,- Kč. Servis prakticky nula... tak raději otevřete oči a nepište kraviny z internetu
Ale ale... Trošku silný slova. Vzdycky když se někdo takto projevuje, často nemá zkušenosti s elektromobily vůbec žádné. Já píšu zkušenosti z našich aut, které reálné vlastníme a provozujeme a tudíž mám přesný data a ne co jsem si přečetl někde v diskuzích. Moc dobře vím, co platím. Zajímavé že, že teoretici jako Vy naprosto ignorují pořizovací cenu auta, která naprosto zásadně ovlivňuje cenu za ujetý kilometr. Přesně proto se v podstatě žádný baterkac nikdy nevyrovná plynovým autum. Až zase budete chtít argumentovat, zkuste se chovat alespoň trošku slušně.
Provozní náklady EVček jsou výrazně nižší než u spalováků. Cca stejné jsou jenom tehdy, když někdo nabíjí na superrychlých nabíječkách, což ale kromě dovolených nebo dlouhých tras nikdo po celý rok nedělá. Proč taky. To je to samé, jakobych chtěl napsat, že spalováky mají šílené provozní náklady a dobral se toho tak, že si vezmu nejdražší benzínky v Evropě a spočítám to z toho. Co na tom, že tam po většinu času nikdo netankuje ... Jenže EVčko si doma nabiju zadarmo ze slunce, ale spalovák mi doma nikdo zadarmo nenatankuje, že?
Pokud ale zapocitame výrazně vyšší pořizovací cenu, pak jsou baterkace tím nejdražším typem dopravy vůbec. Ono to bohužel vychází u našich firemních aut tak blbe, že i když nabíjíme zdarma, jsou pořád provozně nejdražší. Jakékoliv (i AC nabíjení na veřejných nabíječkách) je pak jen v palivu dražší než plynový auta. Baterkace pak dávají smysl hlavně v autech vyšší třídy a luxusních. Tam myslím mají přesně své místo a nemají temer konkurenci.
Jo jenomže rozdíl už je tam skoro 00 nic. Kdysi to rozdíl byl a hodně velký. Teď, ještě když máte smlouvu na dobu určitou jsou tam opravdu jenom haléře...!!!!
Vaše reakce mě bohuzel je utvrzuje v tom, že v tom nemáte jasno. Distribuční poplatky jsou regulované, je úplně jedno jakou máte smlouvu. Každý rok pro Vás platí aktuální, vyhlašované ERU. Aktuální rozdíl distribučních poplatku D02d vs D57d je téměř 2kc/kWh. Rozdíl je naprosto stejný pro každého na distribučním území CEZ. Ale chápu, že pro někoho je to 00 nic. Já ale nerad vyhazují peníze za něco, co nemusím. Chápu, že to asi není Váš případ.
Autor článku ale nevysvětlil tu nejdůležitější věc! Proč se zmenšily rozdíly v platbách za silovou elektřinu mezi vysokým a nízkým tarifem? Navíc v době nerovnoměrných dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů, kdy se vymýšlejí různá komplikovaná a finančně náročná úložiště (baterie, přečerpávací nádrže apod.).
Ale o silovou elektřinu vůbec nejde. To v článku nikdo neřeší. Jde zejména o rozdíl v platbách za distribuci a že často muze být výhodnější mít dvoutarifni sazbu.
Autor má pravdu v jedné věci. Většina diskutujících se absolutně nevyzná v cenících distributorů elektřiny.
Přesně tak. Z většiny zde uvedených reakci skutečně čiší neznalost a neschopnost číst ceníky. Nikomu to nezazlívam samozřejmě, kdo to nikdy neřešil, tak na první pohled nepochopí. Každopádně auto píše o tom, že existují domácnosti, kde se například běžný ohřev TUV děje na tarifu D02d a to je skutečně špatně. Navýšení stále platby za D25d je relativně minimální, ale úspora za distribuci poměrně značná. Asi nesdilim těch 5000/rok, ale úspora v jednotkách tisíc tam určitě je. Pokud ale někdo topí přímotopy na D02d, je to ekonomická sebevražda (rozdíl v desítkách tisic. A i takové případy jsem viděl)
Ale největší problém je ten, že dost domácností by se změnou tarifu museli předělat jak domovní rozvaděč (kvůli stykači na bojler, kotel atd.., pokud nebudou chtít, aby jim to jelo celý den a nemají v rozvaděči místo) a pak ta horší část a to je předělání elektroměrového rozvaděče. Jsou domácnosti, co budou mít ER v pořádku, ale většina domácností bude mít ER ještě starý s hliníkem a dost možná nebudou ani sedět barvy žil, takže to nebude jen na výměnu rozvaděče a elektroměru a přidání HDO, ale i natažení nového kabelu k HDS a do domovního rozvaděče, což znamená sekání do omítky a kopání. Takže pokud se nechystají dělat komplet novou elektroinstalaci nebo nekoupili starý barák a nechystají se ho zrekonstruovat a zateplit, tak se nízký tarif opravdu nevyplatí, když je rozdíl v ceně mezi vysokým a nízkým tarifem u D57d 400 kč na 1 MW.
Akorát že je nesmysl porovnávat nízký a vysoký u D57, ale jednotarif D02d s oběma sazbami u D57d. Tak je rozdíl už podstatný. Natažení noveho kabelu k HDS není podmínkou. Podle nových norem musi být hlavně to, co se následně reviduje jako podklad pro změnu sazby.
Přesně to samé jsem slyšel nedávno já. Oni si řídí ty časy a začátky nejsou v celou hodinu, ale i třeba v 15.56. Aniž by oznámili, mění, člověk si to musí vyhledat sám ve svém účtu na internetu. ROzdíl mezi levnou a drahou v našem případě činí 50 haléřů.
Rozdíl mezi jednotarifni a dvoutarifni sazbou je rozhodně mnohem vyšší (jak u nejčastější D02d vs D57d tak D02d vs D25d). A to už jen díky porovnani veřejne dostupných ceniku regulovaných plateb, které si můžete porovnat. Pokud Vám vychází rozdíl 0,5kc, tak to spíš značí chybu ve výpočtu.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Je jasné, že to bylo šité horkou jehlou, lidmi, bez zkušeností s implementací a vývojem SW ve státní správě. Na MMR evidentně nemají velké znalosti ze stavebního řízení, aby mohli zadat kompletní zadání, proto zvolili "agilní" tj. postupnou metodu vývoje. Jinak by nemohli 2 měsíce po ostrém startu zjišťovat, co všechno ISSŘ, oproti Vita, neumí. Firma InQool to napasovala na nějaký eshop, o stavebním řízení vůbec nic nevědí.
Po MMR bych požadoval odpověď na otázky:
• Kdo rozhodl o architektuře systému , že některé funkcionality/interfacy budou zrušené k 1.7. bez náhrady ? Např. napojení na ekonomický sw, spisovou službu, napojení na archivní systémy, migraci dat, napojení na DOSSy.
• Kdo dělal za MMR analýzu a zadání pro dodavatele, kde jsou testovací scénáře a akceptační protokoly a kdo je podepsal?
Všude vystupuje za MMR arch. Klán, tak to bude asi on…
Podpora je nulová, k ničemu. Manuály obecné, neaktuální, bez znalosti odborné terminologie, to ukazuje, jak nepřipravený celý systém je.
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Jestli se nepletu, tak Vita byla propojena se spisovkou/výpravnou jen lokálně... Nicméně včera jsem si poslechl podcast "Ptám se já", kde se pan Bartoš hájí, že narážejí na sama prekvapeni a věci, které nemohli přepokládat. Trebaze dotčeny orgán může mít stejné IČO jako zadavatel stavebního řízení. To je fakt vrchol. Tuhle naprosto běžnou věc skutečně netušili? To jen dokládá nulovou analýzu celé problematiky. A pan odborník to veřejne a opakovaně vypouští z úst spolu se slovama obhajoby.
1 odpověď