Moc pěkný článek, děkuji. Byl luxusní a nedoceněný, poznal jsem jej v roce 1980 při koncertě ve V-klubu na VŠDS v Žilině.
Také děkuji za Vaši pozornost tomuto textu. Vysokoškolské kluby jako ten žilinský (ale i brněnské, pražské, bratislavské olomoucký, ostravský) byly tehdy pilíře nezávislé kultury. Jsme tedy spříznění tímto prostředím, to mě těší. Počátkem osmdesátek Janotu klubové i festivalové publikum oceňovalo vysoce. V roce 1983 jsem vydal samizdatem texty jeho písní, šly na dračku víc než Mertovy nebo Plíhalovy .
Podle Jaromira Olšy, který se tomu tématu během svého konzulátu na západním pobřeží poměrně věnuje, patří mezi další oscarové “krajany” ještě Karl Freund (2 Oscaři), Erich Korngold, Harry Horner a Irwin Kostal.
Jaroslava Olšu znám, ale tenhle jeho článek až od včerejška díky Vám. Díky Vám! Máte pravdu, že seznam "našich" Oscarů by mohl být ještě širší. A to ještě víc, než uvádí Olša.
Karla Freunda jsem tu včera v diskusi zmiňoval, psal jsem o něm (marně) i redakci Novinek. Podle mých údajů získal jen jednoho Oscara za kameru filmu Dobrá země (US 1938). Jeho druhé ocenění Academie se jmenuje Cena za technický přínos, získal je za rok 1954 za návrh a vývoj měřiče jasu s přímým odečtem. Tomuto ocenění se někdy říká "technický Oscar", ale sošky Oscara za ně neudělují.
Zato Irwin Kostal získal 2 Oscary, byl to ovšem rodilý Američan z české komunity v Chicagu, který nikdy nebyl občanem Československa ani Česka.
Rodák z Brna Erich Wolfgang Korngold získal podle mých údajů také dva Oscary (ten první jako občan Rakouska za hudbu k filmu Anthony Adverse (US 1936) byl sice připsán "hudebnímu oddělení studia Warner Brothers", ale titulky filmu připisují kredit za hudbu Korngoldovi. Druhý Korngoldův Oscar za hudbu k filmu Dobrodružství Robina Hooda (US 1938) už je nesporný. Korngold měl v té době po anšlusu Rakouska občanství Německa, které na něj jako na Žida naštěstí do Hollywoodu nedosáhlo se svou antisemitskou genocidou.
Nedosáhlo naštěstí ani na dalšího v Česku narozeného Žida, rodáka z Holic Harry Hornera. Ten jako osmiletý mohl nabýt v r. 1918 československé občanství, ale piše se o něm, že svá raná léta prožil v Rakousku, kde vystudoval architekturu. Horner získal také dva Oscary, už jako občan USA, a to za výpravu černobílých filmů Dědička (US 1949) a Hazardní hráč (US 1961).
Děkuji moc za doplnění přehledu. Fred Sersen do přehledu podle kritérií Novinek skutečně patří, narodil se ve Veselí nad Moravou (Karl Freund ve Dvoře Králové, Tom Stoppard ve Zlíně). Oscara získal 2x za vizuíální efekty, a to za filmy Když nastaly deště (US 1939) a Crash Drive (US 1943). Tím se počet "českých" Oscarů zvyšuje na 15! Zato Emil Kosa Jr. byl český krajan, ale pravděpodobně nikdy nebyl československým občanem. V Československu žil zřejmě jen v letech 1918-21, kdy v Praze studoval Akademii výtvarných umění..Narodil se v Paříži a v době, kdy získla Oscara za vizuální efekty za film Kleopatra (US 1964), byl občanem USA:
Ještě na doplnění: studio Pixar připravilo o Oscara Jana Pinkavu za celovečerní animovaný film Ratatouille (US 2007), při jehož natáčení ho nahradili Bradem Birdem. Pinkava ten film "vymyslel", napsal i scénář (za ten byl na Oscara nominován), v keditech filmu má připsánu spolurežii s Birdem, ale Oscara dali jen Birdovi.
Ale tech Cechu bylo jeste vic, jak upozornil nas konzul Jaromir Olsa, uz v roce 1939 to byl Oskar za zvlastni efekty pro Ferdinanda Sršně alias Freda Sersena. A znovu 1943. A pak v tom pokracoval jeho asistent Emil Kosa, ziskal ji v roce 1963.
Děkuji moc za doplnění přehledu. Fred Sersen do přehledu podle kritérií Novinek skutečně patří, narodil se ve Veselí nad Moravou (Karl Freund ve Dvoře Králové, Tom Stoppard ve Zlíně). Oscara získal 2x za vizuíální efekty, a to za filmy Když nastaly deště (US 1939) a Crash Drive (US 1943). Tím se počet "českých" Oscarů zvyšuje na 15! Zato Emil Kosa Jr. byl český krajan, ale pravděpodobně nikdy nebyl československým občanem. V Československu žil zřejmě jen v letech 1918-21, kdy v Praze studoval Akademii výtvarných umění..Narodil se v Paříži a v době, kdy získla Oscara za vizuální efekty za film Kleopatra (US 1964), byl občanem USA:
Dobrat se počtu "českých" Oscarů není jednoduché. Počítáme-li, jak to dělají Novinky, držitele Oscara, kteří jsou nebo byli Češi (tj. zřejmě mají/měli české nebo čs. občanství) nebo se narodili na území Česka, pak je seznam 13 naších Oscarů tento:
Karl Freund za kameru filmu Dobrá země (US 1937) spolurežírovaného G.Machatým,
Ivan Jandl za dětský herecký výkon ve filmu Poznamenaní (US 1948),
Alexandr Hackenschmied za krátký dokument To Be Alive! (US 1964),
Elmar Klos a Ján Kadár za neanglicky mluvený film Obchod na korze (CZ 1965),
Jiří Menzel za neanglicky mluvený film Ostře sledované vlaky (CZ 1966),
Miloš Forman za režii filmu Přelet nad kukaččím hnízdem (US 1975),
Miloš Forman za režii filmu Amadeus (US 1984),
Theodor Pištěk za návrh kostýmů filmu Amadeus (US 1984),
Karel Černý za výpravu a dekorace filmu Amadeus (US 1984),
Jan Svěrák za neanglicky mluvený film Kolja (CZ 1996),
Jan Pinkava za krátký animovaný film Geriho hra (US 1997),
Tom Stoppard za scénář filmu Zamilovaný Shakespeare (US 1998),
Markéta Irglová za původní píseň ve filmu Once (IE 2007).
13 "našich" Oscarů získalo tedy 13 našicih tvůrců (Forman získal dva Oscary, zato Kadár a Klos získali každý sošku za stejné ocenění). 9 z nich v době získání Oscara mělo zřejmě české nebo československé občanství (Freund byl zřejmě Němec nebo už Američan, Hackenschmied i Forman byli už Američané, Stoppard byl už Brit). 11 z nich se narodilo na území dnešního Česka (zato Hackenschied v Linzi, Kadár v Budapešti). Kadár byl čs. občan, ale slovenský Maďar. Freund byl německý Žid.
A co se týká Oscara pro Alexandera Hackenschmieda - ten v době jeho udělení byl občanem USA. Podle naturalizační úmluvy mezi Českolsovenskem a USA totiž každý náš občan nabytím amerického občansktví pozbyl občanství Československé. To je stejné, jako bychom všech devět wimbledonských titulů Martiny Navrátilové počítali pro Československo. Můžeme si připsat jen ty první dva, než Martina získala občanství USA, za které pak proni nám hrája mj, ve finále Poháru federace v roce 1986 v Praze.
Zato, pokud článek chce uvádět Čechy i rodáky z Česka, zůstal opomenut Karl Freund, rodák z Dvora Králové, který získal Oscara za kameru za film Dobrá země (US 1937), který spolurežíroval Gustav Machatý. Takže i s rodáky Stoppardem a Freundem by to bylo 13 Oscarů pro 11 lidí narozených na území Česka. Rodáctví je ovšem kritérium dost pofidérní.
Nj 🙁 Akorád že vůbec. Tom Stoppard , pokud vím, československé občanství v Británii pozbyl a české pak nenabyl. Aspoň v tomhle duchu jsem to pochopil z rozhovoru s ním před lety na Filmovce v Hradišti. Takže z mého pohledu zatím 11 Oscarů 🙂
A co se týká Oscara pro Alexandera Hackenschmieda - ten v době jeho udělení byl občanem USA. Podle naturalizační úmluvy mezi Českolsovenskem a USA totiž každý náš občan nabytím amerického občansktví pozbyl občanství Československé. To je stejné, jako bychom všech devět wimbledonských titulů Martiny Navrátilové počítali pro Československo. Můžeme si připsat jen ty první dva, než Martina získala občanství USA, za které pak proni nám hrája mj, ve finále Poháru federace v roce 1986 v Praze.
"O existenci české kinematografie se v Hollywoodu dozvěděli v roce 1966, když Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film získal Obchod na korze."
Dezinformace, protože tady se nejedná o český film, ale o film československý, dokonce bych si dovolil říci přímo slovenský.
Deziformace to sice je, protože o naší kinematografii se v Hollywoodu dozvěděli mnohem dřív, nejpozději asi tak díky Extasi Gustava Machatého a avantgradním filmům Alexandra Hackenschmieda ve třicátých letech, nicméně pro Obchod na korze platí, že úspěch má mnoho otců. Byl sice zvolen za nejlepší film v historii slovenské kinemantografie, ale legitimně se k němu může hlásit i český film, protože vznikl v produkci pražského Filmového studia Barrandov a většina jeho tvůrců byli Češi. Rozhodující v kontextu tohoto článku je, že sošku Oscara za Obchod na korze převzali jeho režiséři, a to Slovák Ján Kádár a Čech Elmar Klos.
Všechny potřebné údaje jsem jim napsal. Použili je do textu článku, aniž by mi připsali autorský kredit. Že přitom vyrobili další renonc? To už mě tolik netrápí, nadpis a většina obsahu už je teď správně, včetně přidaných zmínek o Ivanu Jandlovi, Karlu Černém a Janu Pinkavovi. Explicitně pořád nezmiňují dva Formanovy Oscary za režii (píšou, že jeho filmy Přelet nad kukaččím hnízdem a Amadeus dostaly nekolik Oscarů, to ovšem nejsou filmy Formanovy, ale podle oscarovské logiky Zaentzovy, Forman je "jen" režíroval. Za další dopisování s redakcí mi to už nestojí.
Děkuji Novínkám.cz, že na zákaldě mého dnešního e-mailu redakci opravily titullek tohoto článku na "Češi mají jedenáct oscarů. Zatím". Bohužel hned první věta článku je i po opravě nesmyslná:
"Mám Oscara,“ tuto větu může nebo mohlo říct jedenáct Čechů.
To nemůže ani nemohlo říct. Zatím totiž devět Čechů získalo jedenáct Oscarů.
Miloš Forman a Jan Pinkava totiž získali po dvou Oscarech. Forman za režii filmů Přelet nad kukaččím hnízdem (1975) a Amadeus (1984). Jan Pinkava za krátký animovaný film Geriho hra (1997) a za původní scénář filmu Ratatouille (2007). Dále viz můj příspěvek v této diskusi z dnešních 21:16 hod.
Proč chce pořád psát Seznam články jen kvůli proklikům, bez vypovídající hodnoty? Nejen že zapomněli zmiňovaného v diskuzi Ivana Janda, ale třeba i Noru Sopkovou, která získala Oscara za Králíčka Jojo v roce 2019. A to zase tak dávno jako Jandl není... Ale co prokliky a procenta se sypou, ne?
Nora Sopková za práci na filmu Králíček Jojo získala pouze nominaci na Oscara. Jinak s Vámi ve všem souhlasím.
Doporučuji redakci Novinek.cz opravit titulek i text tohoto článku.
Češi získali zatím jedenáct Oscarů (nikoli čtyři, jak uvádí článek):
Ivan Jandl za dětský herecký výkon ve filmu Poznamenaní (US 1948),
Elmar Klos za režii neanglicky mluveného filmu Obchod na korze (CZ 1965),
Jiří Menzel za režii neanglicky mluveného filmu Ostře sledované vlaky (CZ 1966),
Miloš Forman za režii filmu Přelet nad kukaččím hnízdem (US 1975),
Miloš Forman za režii filmu Amadeus (US 1984),
Theodor Pištěk za nejlepší návrh kostýmů filmu Amadeus (US 1984),
Karel Černý za výpravu a dekorace filmu Amadeus (US 1984),
Jan Svěrák za režii neanglicky mluveného filmu Kolja (CZ 1996),
Jan Pinkava za nejlepší krátký animovaný film Geriho hra (US 1997),
Jan Pinkava za nejlepší původní scénář filmu Ratatouille (US 2007),
Markéta Irglová za nejlepší píseň ve filmu Once (IE 2007).
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ahoj Karle, diky za článek a kazetu se Stáničkou. Moc zdravíme hana a vašek
1 odpověď
1
Sledujících
1
Sleduje
1
Sledujících
1
Sleduje
Ahoj, také moc zdravím! A trochu závidím. Mně Stáničku Beránka někdo šlohl, tak aspoň, že přežila u vás. Janota to sice měl za další své nevydané album, ale ten program hrál všehovšudy párkát.