Velmi podobnou zkušenost měl i Juraj Herz s filmem ... a pozdravuji vlaštovky. Je tam scéna ve sprchách, kdy si ženy myslí, že je to plynová komora a nastane panika. Pak se spustí voda. Tu samou scénu najdete i ve filmu Schindlerův seznam. Steve Spielberg si prý nechal promítnout všechny filmy, které byly o holocaustu natočeny a inspiroval se. Herz se chtěl soudit, ale na právníky v Americe neměl. Popsal to ve svých pamětech Autopsie režiséra.
OK, ale jedná se o film Zastihla mě noc z roku 1985. "Vlaštovky" natočil Jaromil Jireš už začátkem 70. let.
Pane Suchý, děkuji Vám za velice zajímavý článek, dovoluji si však s Vámi polemizovat ohledně filmu Kristián (??) s Oldřichem Novým. Je pravdou, že na dobových filmových plakátech je skutečně dlouhé "á", ovšem v samotném filmu je název "Kristian" krátce a při letošní obnovené premiéře uvádí NFA na nových plakátech název rovněž krátce. Nedohledal jsem, co ke správnosti názvu uvádí nedávno zesnulý historik Pavel Taussig, ale správně bude zřejmě "Kristian". Jinak se mějte moc hezky.
Ještě štěstí, že o úspěchu pohádek VY nerozhodujete. Kdo tyto propadáky platí a vůbec na ně dává peníze? Pak se nemůžeme divit, že česká "pohádková tvorba" je v poslední době tak MÁLO ÚSPĚŠNÁ a na solidní projekty nejsou peníze.
Někdo holt "zamrzne" u klasických pohádek, natočených ještě za minulého režimu (samozřejmě nic proti nim!!!!) a žádnou novou už z principu není ochoten přijmout. Někdo naopak ano, jako třeba já. Kromě výše zmíněných samozřejmě oba Andělé Páně, Čertí brko, Hodinářův učeň, Sedmero krkavců a obě Princezny zakleté v čase. S přimhouřením oka i Čertoviny od Trošky. Z televizních dále Princezna a půl království nebo Dvanáct měsíčků. Rozhodně si nemyslím, že by zmíněné pohádky nebyly úspěšné (co se týká návštěvnosti v kinech, sledovanosti v televizi) a kladně hodnocené. Pochopte prosím, že i pohádkový žánr se vyvíjí a není možné točit pořád totéž a stejným stylem jako v 50.-80. letech. Už proto, že klasické pohádkové náměty jsou jaksi vyčerpané. Snad s čestnou výjimkou Dlouhého, Širokého a Bystrozrakého, o což se už dlouhá léta marně snaží Jiří Strach.
Celkem zbytečný článek, sepsaný teprve měsíc o tom, co byla pohádka uvedena do kin - ze kterých během několika týdnů poměrně rychle zmizela. Vše, co se v článku píše, je víceméně pravda, ale jaksi zbytečná. Jako by autorka film ani neviděla, jenom si přečetla jiné recenze na dalších serverech a recyklovala je do té své. Její zdroje tam ostatně sama uvádí. Nechci se Princezny na hrášku zastávat, ostatně jsem ji ještě neviděl a zřejmě ani neuvidím, zato se musím zastat "kritizovaných" filmových pohádek Tajemství staré bambitky, Princ Mamánek a Peklo s princeznou, které pokládám za nadprůměrné. A vedle nich i televizní O vánoční hvězdě nebo Krakonošovo tajemství.
Paní Michalíková, stejně jako nedávno u jiného filmu, i zde bych Vás rád upozornil na pár "zábavných přešlapů" ve Vašem článku.
Jednak se první díl Básníků určitě nevysílal v televizi už v roce 1982, kdy měl teprve premiéru v kinech (12.11.1982) ale až mnohem později. Pro televizi byl totiž blokován - zčásti kvůli diváckému úspěchu a zčásti kvůli nevoli schvalovacích orgánů. Do kin totiž málem neprošel, nesmělo se o něm psát a třeba v největších pražských kinech se nesměl promítat vůbec. Vím bezpečně, že v našem vesnickém kině se reprízoval v březnu 1986, nedlouho po premiéře "dvojky" a divácký zájem byl o něj díky tomu ještě větší než při premiéře. Tehdy ještě v televizi rozhodně uveden nebyl.
A druhak jste zcela opomněla poslední díl básnické série, film Jak básníci čekají na zázrak z roku 2016. Čím to, že jste jej dodnes nezaregistrovala?
Rozdělení na dva tábory? Závěr učiněný na základě pouhých 4 recenzí, a to ještě pouze od uživatelů z ČSFD? Sestavených v poměru 3:1? Přičemž vůbec nejsou bráni v potaz erudovaní recenzenti z tištěných i internetových periodik? Špatně. Jak pohádka, tak toho shrnutí je jeden velký průšvih, o tom žádná.
Poklad Inků s Lexem Barkerem v roli Dr. Sternaua? Hloupost! Dr. Sternau přece vystupuje v "mexickém" diptychu Poklad Aztéků a Pyramida Boha slunce, který u nás byl uveden v letech 1977 a 1978. Oproti tomu v Pokladu Inků si hlavní roli zahrál méně známý Guy Madison. Tento film měl také zcela jiné producenty (A.Grimaldi + C.Scokoll) než zbývajících 16 mayovek z této doby (část H.Wendlandt, část A.Brauner) a vznikl v odlišné mezinárodní koprodukci, zahrnující mj. i Bulharsko. A právě díky nákupu promítacích práv nikoliv od německého, nýbrž od bulharského koproducenta se v čs. kinech mohl hrát Poklad Inků s prakticky neomezeným monopolem až do začátku 80. let, načež se v roce 1984 rovněž dočkal obnovené premiéry, a to ještě před "Reinlovou klasickou čtyřkou" (Poklad na Stříbrném jezeře + Vinnetou I-III). Howgh.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Celkem 18 infinitivů s koncovkou -ti, k tomu právo oBce... Ve kterém století se autor narodil a kdo jej učil češtině?