Chuck Norris by tam vlezl s pistolí,nabil zásobník,pak by vylezl a řekl že tam je volno.

Rukama a nohama se držet venku jako chobotnice chapadly,než to někdo přijde vypnout.

Článek je dobrý.Je to 3 roky.když jsme šli s kamarádem na Sněžku z Pece pěšky a zpět druhou stranou.Cesta nic moc,ale potkali jsme jen několik dalších.Počasí bylo pěkné a dobrá viditelnost.Nahoře nás bylo asi 50.Cesta nahoru byla normální,ale zpátky nás provázel puch.Z cesty byly vidět papíry,jak byl porost využíván jako WC.Jestli se nahoře někomu líbí,tak šťasstnou cestu.

Koupil jsem 10 kilo brambor,nesl je asi půl kilometru domů a měl jsem dost.Kamaráda bych z věznice v tašce mezi strážnými nést nechtěl.

Tady.

Do lesa jsem chodil ještě za tmy.S baterkou jsem našel podoubáka.ale také mi větve braly brýle.tak jsem toho nechal.

I v Praze se otvírají okna s možností že by někdo vypadl při vyklánění.

Zkuste si spočítat,kolik peněz dává nemocná důchodkyně měsíčně za cigarety,když má 1 krabičku na den.

ČT mi nechybí po celý rok.Platím televizi a nic uchvacujícího tam není.

Takovýhle se zase pomodlej,je jim zase odpuštěno a jedeme nerušeně dál.

A sebou v tašce zabalený granát.

Bude mi 69 roků a je to tam daleko.

Kdysi jsme tam byli na táboře.Radost z toho jsem neměl.Po dlouhé době jsem o tom táboře slyšel kritiku od matek,které tam měli děti.

Na školení v bývalém podniku KARA nám bylo doporučeno abychom se při atomovém výbuchu ochránili zakrytím výtiskem Rudého práva.Vojsko na to bylo vybaveno papírovými pláštěnkami.

Bylo by toho víc.Vírník,pěšník,lyžník a podobně.

Já chodím pěšky,tak jsem asi Pěšník.Můžete si mne přidat do slovníku.

Nedaleko od nás měli za socialismu dřevěný dům celý obložený eternitem a dům vyhořel.

Jsem důchodce.takže jsem zažil dost.Koukali jsme na orloj v Praze a měli jsme štěstí,protože nás tam bylo málo.Mohli jsme se podívat i na jeho stroj.V tak zvané pevnosti Josefov každý rok na schodech kostela žvaní císař pán,kolem pochoduje rakousko-uherské vojsko v doprovodu automobilů a dychtivým turistkám a turistům tam chybí Bílá paní a možná ještě bílý kůň s černým kopytem.Podzemní chodby jsme prochodili v klidu bez průvodce a jeho upozornění,že tam straší zazděný agent Ignác Pabil z Pardubic.Někdo má z hradů,zámků,muzejí a podobných míst radost.Mne takové dotované výstupy dlouhou dobu inspirují k tomu,že jsem rád,že se jich nemusím účastnit se školou a na podnikovém výletě.

Stačí,když nebude koukat na to,co chce po sobě spláchnout.

Můj komentář je starý a smutný.Kdysi jsme byli s kamarády na pálení čarodějnic.Lidí přišlo hodně a nebylo kam spěchat.Čas ubíhal a lidé odcházeli.Já jsem tam možná zůstal poslední a nevěděl jsem,že se na druhé straně připravují hasiči.Výsledek jejich přípravy byl ten,že na druhé straně pustili proud vody,který mne i s kaší z popela povalil na zem a já jsem byl konečně na odchodu.Upálené čarodějnice neměly radost z ohně a ze mne neměli radost rodiče.