jako technoložka masa (+ mistrová odborného výcviku učebního oboru řezník uzenář) POTVRZUJI že to co autor napsal , je blábol nejvyššího kalibru.

V ČR platily pro masné výrobky ČSN a ŽÁDNÝ výrobce (v té době si nikdo nedovolil nesplnit tyto normy)

Tak , že např. salám Gothaj býval špičkou mezi měkkými salámy.

Surovinou použitou bylo vvbk (vepřové výrobní maso bez kůže) a Hpv (hovězí přední výrobní ) a sádlo + koření a sůl.

žádné podřadné maso se do něj NEPOUŽÍVALO.!!

nejvíc mě asi ,,pobavila " věta o vekslácích s masem . Ano pamatuji mladíky postávající před budovou Tuzex, kteří nabízeli od valut po značkové rifle, ale že by měl někdo za pasem panenskou svíčkovou či pod bundou z jedné strany jelítko a z druhé jitrnici fakt si ne a ne vybavit.

A trvanlivé masné výrobky (kdyby autor o jejich výrobě alespoň maličko věděl nemohl napsat co napsal) opravdu není jednoduché vyrobit jako třeba tlačenku.

V 80. letech jsem pracovala v obou pražských masokombinátech , znám objem produkce masa a masných výrobků a o tom, že by v té době byly uzeniny a maso něčím ,,o čem se mohlo lidem z města jen zdát" je nesmysl.

Naopak v republice bylo několik vývozních masokombinátů kde se vyráběla např. konzervovaná Pražská šunka aj.

Chápu, že každý se nějak musí živit, ale když už to má být psaním, je opravdu velmi vhodné alespoň minimum si o tématu nastudovat, nespatřuji v tom jiný záměr než ,,plivnout" na vykonavatele řeznického řemesla a zdůraznit , že je zázrak , že lidé konzumující (zjevně jen chléb a luštěniny) přežili !!

Já v té době jsem žil 40 let a mohu to jenom potvrdit. Dělal jsem v Jednotě a pak v Pramenu Takže o kvalitě a dostatku potravin něco vím a vím i ze své z vlastní zkušenosti. Kontrola bezpečnosti potravin je dnes na nesrovnatelně vyšší úrovni než v osmdesátých letech. V té době byly bezpečnostní standardy mnohem volnější, především byly ale kontroly obcházeny, a i ve chvíli, kdy byl problém objeven, se o něm veřejnost nedozvěděla. Často také docházelo k tomu, že se například v masných výrobcích objevovaly takzvané polychromované bifenyly, které byly obsaženy v nátěrech používaných ve vepřínech nebo drůbežárnách. Právě polychromované bifenyly se staly zdrojem jedné velké mezinárodní ostudy. Československo bylo sice oficiálně v nepřátelském vztahu se Spojenými státy, o americké dolary ale soudruzi zájem měli. V roce 1984 byl proto dojednán prodej velkého množství vepřové šunky do USA. Když ale americké úřady provedly kontrolu, zjistily, že je šunka plná právě polychromovaných bifenylů, a celá zásilka byla Československu vrácena. Škodlivé látky se v potravinách vyskytovaly poměrně běžně, a to například i v dětské výživě. V jednom případě došlo dokonce k tomu, že jahody dovezené ze spřáteleného Polska nakazily žloutenkou na 40 000 lidí i proto, že tehdejší režim se snažil tento fakt utajit, a lidé proto neměli ponětí, že jim při konzumaci jahodové zmrzliny hrozí nebezpečí

Podle starosty Drahoráda ale nástup nové ředitelky a odchod dosavadních pedagogů neznamenal pro školu zásadní problém. „Škola fungovala, byla dostupná všem dětem a provoz je bez omezení,“ tvrdil ve čtvrtek zastupitelům Drahorád.

-------

Pan Drahorád má kolik tříd ZŠ, že mu nepřijde škola bez učitelů jako žádný problém?

Starosta Drahorád ukázal ministru Bekovi cestu, jak ve školství ušetřit. Ministerstvo školství neustále obhajuje vysoký počet asistentů, tandemové vyučování a proto neustále natahuje ruce pro další finance. To v Základní škole Formanská v pražském Újezdu u Průhonic pod vedením ředitelky Heleny Patákové škola bez problémů funguje i po odchodu 80 % pedagogů, nepotřebuje ani uklízečku, hospodářku ani další technické pracovníky. Starosta i nová ředitelka budou jistě adepty na udělení státního vyznamenání. Ukazují cestu, jak na vyučování kompletně bez personálu školy. Žáci se nakonec budou vyučovat vzájemně, ještě zbývá dořešit, aby si nakonec každý den po sobě uklidili.