Koresponďáky měli to kouzlo, že na tu volnou stranu jste se mohli umělecky vyřádit a výsledkem byla jedinečná pohlednice...

Otázka "Andrej Babiš dobře rozumí potřebám obyčejných lidí" je absolutním nesmyslem!!!

Potřebám obyčejných lidí rozumí všichni!

Důležité je, co s tím dotyčný udělá a jaké má k tomu možnosti!

Každý si může udělat analýzu všech vládnoucích stran za uplynulých 35 let...

ODS naplní státní kasu, mnohdy za cenu nelibých opatření a tím ji ubude voličů, hlavně těch voličů, co nutnost opatření nepochopili, a raději poslouchají sliby. Nechají se opít rohlíkem a zvolí slibotechnu.

Nastupující slibotechnická vláda pak veškeré úsilí ODS zlikviduje, našetřené rozdá a ještě stát zadluží...

Vždyť tenhle scénář se tu opakuje stále dokola, jako pohádka o červené punčošce...

Co jeden nastřádá, druhý už má spočítáno, jak to rozháže a slibuje, protože mu jednak ODS nastřádala a na co nebude, na to si půjčí, jen aby jeho obliba rostla a udržel se u koryta....

Ale proč by se tím trápil někdo, koho zajímá jen plné vlastní břicho.

Každý volič si musí umět řídit svou domácnost, vyjít s výplatou, rozdělit své finance co nejlépe.

Tak proč nechápe, že úplně stejně to musí dělat stát a jeho vláda.

No máme spoustu voličů, kteří to asi nikdy nepochopí, jen aby se oni měli bezvadně a po nás potopa.

Babiš je slovák, s českým občanstvím, dodnes se nenaučil plynně česky, ale chce být vrcholným politikem ČR. (Proč ne SR?)

Babiš je člověk, co všechny označil za zloděje, jen aby obhájil EET!

Pořízení EET nebylo levné. Babiš ale prohlásil, že ten kdo nemá 2.000 Kč měsíčně na provoz EET, tak ať nepodniká... proto tehdy skončilo mnoho drobných podnikatelů - obyčejných lidí!

Proto Babiše nevolím!

Jelikož segedín se zahušťuje moukou rozkvedlanou ve smetaně, je video alternativa určitě přínosem pro alergiky, kteří mouku a mléko nesmí. Já miluji svou rodinnou klasiku. Každopádně každá receptura má svůj název a pokud někdo od ní vybočí vlastní fantazii, měl by mít i fantazii pro její nové jméno.

Neherec Ema Smetana, která nesrozumitelně huhňá, by byla snesitelná nadabovaná někým, kdo umí mluvit.

Jinak je to fajn prča pro vypnutí od problému života..... ostatní fajn herci, které ráda vidím.

Zbytečné je to okecávat, ale kritici se musí taky nějak živit - možná je honorář od písmenka... :-)

Nevím, jak ostatní, ale já jsem musela vybrat penzijko na pokrytí zvýšených nákladů na bydlení a živobytí, které se nyní hodně zvýšily. Ani jsem nevěděla, že se chystají nějaké změny, mimo ty, které vlítly do mého života...

Ohledně renty z vlastních naspořených peněz jsem proti, jelikož stále jsou to peníze spořitele, který musí mít na ně nárok, musí mít možnost si je kdykoliv vybrat.

Renta by měla být jen z té části, kterou tam nevložil spořitel.

Dejme tomu, že spořitel onemocní třeba rakovinou, nebo jinou nemocí a potřebuje peníze na léčbu. Na penzijku naspořil statisíce, ale nemá možnost si vzít z vlastních úspor na léčbu, nebo na využití posledních dnů ke splnění svých snů???? Takže umře předčastně sic bohatý a s rentou na dalších dvacet let??? Co mu je po tom, že to někdo zdědí, nebo když ani nemá dědice a propadne to státu všechno???????????? Takto je na to nutné se dívat!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Ještě s tím souvisí i požární předpisy. Jakmile se v zařízení vyskytují děti mladší tří let, jedná se o činnost se zvýšeným požárním nebezpečím a v návaznosti na to složitější požární prevence, dokumentace, atd. a s tím ruku v ruce vyšší finanční náklady na zajištění toho všeho. Pravděpodobně jde "školkám" právě o tyto souvislosti víc, než o péči o děti mladší tří let. Tedy, že péči o malé děti by zvládli, ale to papírování a za více peněz už ne....

Pane Dvořáku, nevím, kolik je Vám let, jen mám dojem, že jste ještě hodně mlád a neopotřebovaný, jinak byste takto nežvanil.

V 61 letech toho už mám opravdu dost za sebou a únava je veliká.

Nejde o to, že by člověk nechtěl pracovat, ale po šedesátce opravdu už nic není jako ve třiceti, ten rozdíl mezi -cet a -sát je opravdu velký a člověk si zaslouží důstojné stáří. Pracuji už 46 let, z toho značnou část na dva úvazky a k tomu samoživitelka, s veškerou zodpovědností postarat se o rodinu.

Kdyby existovala alternativa poloviční důchod a poloviční pracovní výkon, bylo by to po šedesátce ideální. Určitá úleva v pracovní zátěži a zároveň finanční zajištění, aby měl člověk aspoň nějakou "jistotu" příjmu...

Přeji Vám, pane Dvořáku hodně sil, abyste byl i v těch 65 letech tak čilý a pracovitý, jako dvacítka a Vaše pohrdavá slova Vás nedostihla......

Studentka architektury pravděpodobně vynechala přednášky na téma požární bezpečnost staveb, měla by zhlédnout film Skleněné peklo a ne jen jednou.....

Na Slovensku, jsem dlouho pátrala po správném receptu na pravé bryndzové halušky a podařilo se.

Tradiční bryndzové halušky dle kamarádové prababičky z pod Tater:

• brambory nastrouhané na jemno (NE nudličky, NE vylívání bramborové vody, ta je nutná pro nabobtnání mouky)
• mouka zásadně vždy jen hrubá
• trochu soli - aby nebyly plané, ale nepřesolit, protože slaná je i bryndza a slanina, které halušky dochutí.

Nastrouhané brambory + hrubá mouka a sůl se pořádně promíchají postupně do husté kaše, nechá se odležet cca hodinu, aby mouka nabobtnala a lepila = držela halušky pohromadě (proto není potřeba žádné vejce, naopak vajíčko dělá halušky tvrdými a to je špatně, halušky musí být vlačné jako obláček a rozplývat se na jazyku)

Házení halušek do hrnce klasickou metodou z prkýnka je fajn, ale proč ta kilometrová vzdálenost?

Těsto se dává na prkýnko až ke kraji a hned se nožem metou halušky do vařící vody rychle za sebou, opravdu se nevaří po jednom kuse... tím předváděným tempem je první haluška uvařená dříve než tam dopadla ta pátá... To je pak lepší použít haluškové sito...

Bryndza zásadně neředěná, v teplých haluškách se krásně rozpustí, jídlo je o ovčí bryndze a ne o kravské smetaně.

Slanina - správně bílý uzený špek, ale kdo má radši prorostlou, tak ji škvařit krátce, aby zůstala měkká i masitá část a opéct se dá jak na sádle, tak i oleji.

Pokud někdo nerad slaninu, tak já jsem ji v bezmasém období nahrazovala osmahnutou cibulkou - byla to chutná alternativa. Zásadně tam tradičně nepatří nic zeleného na posyp.

Typ: dobré je i místo halušek použít těstoviny - vřetena.

Pozor! Ohledně doporučení použití květu máku je v článku zásadní chyba!!!

Květ - jako léčivá bylina - jsou použitelné pouze korunní (okvětné) červené lístky "Vlčího máku" - tedy divokého lučního kvítí, nikoliv potravinové plodiny a pouze korunní lístky a nikoliv celý květ!!! Takže paní redaktorka by měla být tímto směrem na informace přesná a opatrná!!!

Používám korunní lístky Vlčího máku do směsi čaje, jelikož pomáhá proti kašli, nemocech z nachlazení, zánětech dýchacích cest, chřipce. Jako slizovitý prostředek účinkuje tlumivě na dýchací ústředí, zmírňuje dráždění ke kašli a zlepšuje, ulehčuje odkašlávání. Kniha léčivých bylin, ze které čerpám tyto informace, doporučuje 2 čajové lžičky na šálek - ale to už ve formě užití při nemoci. Já si občas přidávám pár lístků k mé běžné porci černého čaje s přidanou trochou levandule a tymiánu (po 1/2 kávové lžičky). Tato kombinace mi už několik let pomáhá proti problémům dýchacích cest i proti stresu. Červené korunní lístky mají ke svým léčebným účinkům ještě jednu krásnou vlastnost, a to předání své krásně červené barvy do čaje.

Jo, u tiskárny jsem na to počítání výtisku přišla při shánění součástky k výměně a až u ní byla informace, na kolik je výtisků. Má to jen jedno pozitivum, člověk tiskne jen to, co musí a tím pádem je ekologičtější, sporná je ale pak ekologická stránka vyšší spotřeby tiskáren a jejich hromadění na skládce... Při koupi lednice jsem se rozhodla pro Liebherr se skvělou pověstí kvality, ta ale klikla spolu s lednicí dva měsíce po záruční 4-leté době, když oprava (nový motor) měla být dražší, než nová lednice...

Chápu touhu po kontaktu s rodinou, nechápu ignoraci pandemické situace. V kontaktech nejde jen o rodinu, ale i o přátelé a nemusíme řešit Ukrajinu, v rámci bývalého Československa je stále spousta rodinných vazeb, které jsou přerušeny hranicemi a opatřeními. A bohužel nemusíme řešit ani hranice státu, ani hranice okresů.... se svou matkou jsem se mohla sejít naposledy 19.09.2020, od té doby jsem se do domova důchodců nedostala, návště buď nebyla povolena a když už se konečně domluvila, tak byla ze strany domova opakovaně zrušena před jejím uskutečněním. Takže taky jen omezeně kontakt přes Skype, až na to, že se špatným zrakem seniorky, která potřebuje fyzicky dotek, to nestačí a nevím, zda se ho ještě dožije... Když se někdo rozhodl pro vztah s cizincem, musel si uvědomit i stinné stránky takového vztahu, proto milí cizinci, nestěžujte si. Ta spousta seniorů v domovech a jejich rodiny jsou na tom mnohem hůř, protože v rámci zvolené péče měli mít kvalitnější konec života a místo toho se dostali do izolace s osudem vězňů, kteří ovšem žádný zločin nespáchali.....

Já nosím dvě už od dubna 2020: 1. nanoroušku + 2. lněnou hustou textilní roušku. Dýchat se přes to dá při normálním pohybu, dá se v tom zvládnout i 2 hodiny školit. Jestli je to dostatečné, nevím, ale zatím to buď funguje, nebo jsem naštěstí covid nepotkala. A přoč jsem začala nosit 2 roušky už před rokem? Inspiroval mě k tomu jednoduchý video test na začátku pandemie, kde zkoušeli propustnost textilních materiálů vůči kapénkám tím, že přes textil zavěšený v prostoru dávkovali rozprašovačem vodu. Krásně bylo vidět, kolik vodní mlhy se dostalo přes textil na druhou stranu záběru, kolik přes jednu, kolik přes dvě - tři vrstvy, kolik přes hedvábí, kolik přes lněnou látku... atd. Tak jsem vzala rozprašovač a vyzkoušela jsem si to na hedvábných šátcích, které jsem používala začátkem března 2020, před tím, než jsem sehnala nanoroušky. Doporučuji každému si tento test udělat, je to zajímavá zkušenost, bez ohledu na viry. Jinak dál je to o osudu... Pro nakažení stačí pár vteřin ve vhodně nebezpečném prostředí. Takže jde jen o to, zda budeme v tom momentě dostatečně chráněni a jelikož místo a čas je neznáme, je vhodné se chránit na maximum, jak jen to jde. Vzhledem na to, že pracuji dodavatelsky pro firmy, tak je na místě vysoká míra odpovědnosti, abych se nestala přenašečem viru. Ten, kdo se pohybuje jen mezi bydlištěm a svým jedním pracovištěm, si zřejmě až tak odpovědnost nepřipouští ani vůči rodině, ani vůči kolegům, dokud se jich to nedotkne osobně, ale pozdní pocit viny už nikomu nepomůže. Jestli tu virus není, i tak ochrana je nutná, už jen proto: co-kdyby...