Mám si natrhat plně rozkvetlé laty, ale potom z nich smýt pyl? Podivné. Sbírám květy v čistém prostředí, nic nemyju, pylu si vážím, broučci propadnou na dno košíku, nebo je vyberu rukou. I před cukrem moučkou mě varovali, že po jeho použití bývá sirup (kompot apod.)zakalený, ale zkušenost nemám, používám jenom krystal/krupici.
Přečetla jsem všechny komentáře až doteď a představuji si Ditu Hoffmanovou jako matku vysokoškoláků, kteří (a teď opisuji její slova) nejsou vázáni úklidem, paří, zůstává po nich bordel a hmyz, opustí pokoj jak chlívek, jsou to pavouci, neudrží ani v základech péči o sebe, po opuštění jejich pokoj je na kompletku včetně výmalby, výměny zámků a dveří, pokládky linolea, neuklízejí po chlastačkách a jsou prostě vysokoškolská asociální sorta.
Já jsem taky maminka vysokoškoláka a máme to jinak.
Pronajímatel ubytovny by mohl věnovat dvě minuty pořízení videozáznamu, jak pokoj vypadá před pronajmutím, a porovnat pak se stavem po ukončení ubytování. Potom by měl důsledně postupovat podle platných pravidel a postupů, se kterými souhlasily obě strany, a být vysokoškolákům příkladem, jak být seriózní, důsledný a pracovitý.
Neschvaluju záškoláctví, zanedbávání hygienických a emočních aj. potřeb dětí atd. Ale vidím ustlané postele, malé polštářky možná pro děti, čistý stůl, čistou podlahu, papuče na přezouvání, z toho jedny dokonce bílé, naštípané srovnané dřevo, zasklená okna, šňůru na sušení nad kamny, jídlo, vodu/pití v petkách, odpadkový koš vyložený igelitovým pytlem. Někdo se snaží, pracuje na tom. Na jiných fotkách jsou děti v neroztrhaném oblečení, obuté do slušných bot. Doufejme, že v přiděleném "jinde" jim bude lépe.
Matka by měla pracovat jako otec - tak to je normální a děti mají mít v rodičích příklad od útlého dětství. Zatím umí jen natahovat ruku - státe dej.Je to ostuda.Mít děti je zodpovědnost především rodičů !
Zodpovědnost vaječníku, který uvolnil pět vajíček najednou, byla očividně nulová. To je ale ostuda...
Tuším, že v článku je jubileum 46 let uvedeno hned dvakrát. Takže zrecyklovaný jste spíš vy.
Životní momenty Jitky Čvančarové, které je dnes 45. Svatba, těhotenství, bolest i šťěstí a také módní kreace.
čtu to o den později(neděle 24.3. odpoledne) a chyba je tam stále, jak v číslici, tak ve slově šťěstí
To byste se divil. U nás je jedna taková širší jednosměrka, ze které se na konci ve většině případů odbočuje vlevo, bývá tam i kratší kolona. 95% se tam řadí vpravo, a to tak, že se při odbočování vlevo kolem nich bez problému protáhnu. To byste koukal, co se začne dít, když jim jednou za čas tohle provedu a "podjedu" je. 😇🤣
Jestli má směrovku vlevo, nemáte tam co dělat.
A informaci o tom, že je tam PRUH pro odbočení doprava a druhý pro odbočení doleva, nevěřím, připsal jste ji až jako reakci na odpověď rozumného řidiče.
Hlavne blinkr se dava pri zmene smeru jizdy a ne kdyz clovek jede z hlavni na vedlejsi a opacne 😂😂 to si mysli take vetsina ridicu
Nesrozumitelně formulované, mělo být "když člověk jede z hlavni ROVNĚ na vedlejší", popř. jede ROVNĚ z hlavní... Když člověk neumí srozumitelně formulovat větu, může umět srozumitelně řídit? Snad ano.
Nikde nečtu o sbírce na Donio, kde statisíce lidí vybraly 150 miliónů na lék a myslím, že i na všechno okolo léčby. Autorka zmiňuje dokonce dvakrát pouze jinou sbírku (k uhrazení letenky). Protože článek není jenom reportáž z odbavovací haly a letadla, tak se mi to nelíbí a text považuji za polopravdu (demagogii?).
(Přečetla jsem všechny diskusní příspěvky doteď.)
Mně se zdá vrcholně nevkusné (to je eufemismus) teď psát o rekonstrukci domu v Klánovicích, i kdyby byl text připravený už dávno. Stejně hnusné a odporné (a to je pravý můj názor) by bylo například vytasit se s článkem o zdařilé rekonstrukci starobylého sedacího nábytku na filozofické fakultě nebo o jejích architektech a výzdobě. Hanba.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Hanba.