Jestli by nebyla jistá možnost, že se jako nedá tu miliarda FAČR, tu miliarda atletickému svazu, ale rozdá se těmhle klubům v Horní Dolní. Teoreticky by ty velké svazy měly pracovat s mládeží, ale obávám se, že do, co já vim, Sigmy v Olomouci nebo na Slávii si nemůžou jít každý týden dát fotbálek kluci z okolí, kteří perspektivu ve sportu mají víceméně nulovou, ale rádi si zablbnou.

Obávám se, že bez nějaké dobrovolné výpomoci to nepůjde, ale dobrovolníky taky nejde strhat.

Inbreeding je příbuzenská plemenitba. To, že jeden zůstane na stejném ústavu od osmnácti, dokud ho nevynesou, tomu se říká akademické samoplození

Jako že na akademickém samoplození nemusí nutně být něco tragického. Prostě člověk zapadne do kolektivu a už si ho u těch slovníků nebo genové pušky nechají. Ideální pro stydlivé neurodivergentní typy, co se chcou věnovat religionistice nebo mrzačení huseníčku, ne výběrovým řízením.

Helejako, žmolkování je v podstatě vlastnost textilií a závisí na konstrukci příze a posléze na konstrukci látky. Žmolek vzniká tak, že z látky čouhá koneček vlákna, který se třením zamotá do jiného konečku vlákna nebo do prachu, vlasů, kdovíčeho. Zjednodušeně řečeno, čím tenčí a čím více kroucená příze, čím delší vlákno a čím hustší tkanina, tím méně bude výsledný kus oděvu žmolkovat. Delší vlákno znamená méně vyčuhujících konečků, tenčí nebo více kroucená příze znamená více tření, které drží vlákna v přízi a bráni jejich vytahování a žmolkování a taky z tenké příze čouhá kratší konec, čili méně matroše ke žmolkování. Husté tkaní/pletení přidává další tření, které vlákna drží pohromadě.

Hedvábí má extrémně dlouhá vlákna, takže žmolkuje minimálně, ale taky to umí, zvláště když už se látka třením mechanicky poškodí.

A pokud máte látku s vlasem, tak ta bude žmolkovat ještě o něco ochotněji.

A přírodní vs. syntetické není totéž co kvalita vs. nekvalita. Vlna z pravé nefalšované šťastné ovce zahrnuje i různý výrobní odpad s příliš krátkými vlákny a stejně tak existují syntetické materiály, které se příjemně nosí a snadno udržují.

Symbióza je základní pojem pro ekologii, probohaživýho. A tím nemyslím grínpísáky, ale vztahy v rámci ekosystému. A bez vztahů v ekosystému nevysvětlíte ani to, proč je pampeliška.

(1) Rozšiřuje se tak slovní zásoba.

(2) Vede to k přesnosti vyjadřování

(3) Deset z devíti odborníků na vzdělání vám řekne, že širší vzdělání znamená širší budoucí uplatnění, protože člověk má víc základů, které může použít

(4) Škola nemá být příprava na život, škola má být místem, kde se děcka koupou v myšlenkách jim doposud neznámých a můžou se v nich učit orientovat v bezpečném prostředí

(5) Přenos. Fenomén, kdy ten, kdo něco umí, se snáze naučí něčemu jinému než naprostý neumětel

(6) Můžete zapíchnout prst kdekoli do jakékoli učebnice ZŠ a pro daný pojem nebo myšlenku najít důvod, proč to děcka nebudou potřebovat. Jenomže pak z nich vychováte idioty, co nepoznají, že jim někdo tvrdí naprostou blbost

(7) Ve stejném duchu, dokažte mi, že děckám se nikdy nebude hodit vědět, co je to třeň

Pokud učitel není idiot, tak nebude mít problém děckám vysvětlit, proč úval a ne údolí či co nebo jak fungujou odborné pojmy, že jazyk, kterým popisujeme realitu, i sama realita, jsou proměnlivé, takže občas nastávají hraniční situace, ale tak holt pracujeme s lidskou subjektivitou a lepší to nebude. Umět morfologii hub jest užitečno, protože co Čech, to houbař a protože každý atlas hub tuhle terminologii používá, néasi, a komunikace bez slovní zásoby skrze takové to oné, tamto, hento, tuhleto a divoké posuňky jakso není vždy to úplně pravé.