Tož... za mého dětství bylo před rodným panelákem o asi 40 partajích 5 parkovacích míst a stačila. Dneska je v té oblasti spousta aut podél ulic tam, kde nebývaly. Takže jako děcko jsem trajdala po přilehlém sídlišti, ale dneska by to znamenalo motat se mezi auty. A tak do deseti let děcka bývají nižší než auta, takže pokud nemají dokonalou štábní kulturu, rodiče je nepustí jen tak někde trajdat, s oprávněnou obavou, aby někde nevlítly pod auto.

Na plácku, kde se hrávala kdejaká čutaná nebo pohazovaná, je udělané eurohřiště, na ktrém sedává mládež na vyvýšených prvcích a pokuřuje. Plácek sloužil jako dojezd sáňkovacího kopečku - dobře, sníh už nebývá, ale dneska tam nikdo nepůjde, protože by narazil do betonového stolu na pingpong.

A taky, dneska spousta lidí vidí za každým keříčkem pedofila, lidožrouta a násilníka.

No dyť. Zas tak úporně mě to nezajímá, takže nemůžu citovat přesná čísla, ale když osmnáctiletý kluk ve Spartě vydělává 80 nebo 100 000, tak by se mu životní úroveň fakt nesnížila, kdyby měl o desetinu míň a tohle šlo na sport pro děcka - a to i pro taková, která nemají perspektivu v tom smyslu, že budou hrát byť jen krajský přebor, ale prostě je to baví (což samozřejemě má různé společenské tydlevidle, jako že člověk získá kamarády, zvykne si, že na trénink se chodí, i když se mu zrovna úplně nechce, bude méně zchátralý než je nezbytně nutné, takže ušetří nějaký peníz zdravotnictví za léky na vysoký tlak za padesát let...).

Jestli by nebyla jistá možnost, že se jako nedá tu miliarda FAČR, tu miliarda atletickému svazu, ale rozdá se těmhle klubům v Horní Dolní. Teoreticky by ty velké svazy měly pracovat s mládeží, ale obávám se, že do, co já vim, Sigmy v Olomouci nebo na Slávii si nemůžou jít každý týden dát fotbálek kluci z okolí, kteří perspektivu ve sportu mají víceméně nulovou, ale rádi si zablbnou.

Obávám se, že bez nějaké dobrovolné výpomoci to nepůjde, ale dobrovolníky taky nejde strhat.

Inbreeding je příbuzenská plemenitba. To, že jeden zůstane na stejném ústavu od osmnácti, dokud ho nevynesou, tomu se říká akademické samoplození

Jako že na akademickém samoplození nemusí nutně být něco tragického. Prostě člověk zapadne do kolektivu a už si ho u těch slovníků nebo genové pušky nechají. Ideální pro stydlivé neurodivergentní typy, co se chcou věnovat religionistice nebo mrzačení huseníčku, ne výběrovým řízením.

No, že nesledujete socky, neznamená, že když o nich někdo píše, je to na úrovni emimina. O tomhle se mezi estetiky, sociology a podobnou havětí, tedy o tom, že lidi řeší, jak se prezentovat na sockách, píše dlouho, z béžových matek se dělá sranda už několik let - béžová matka je ta, která estetiku přírodních materiálů dotáhla ad absurdum a v neutrálně vyblutých barvách vychovává dítě, čímž mu rozjebává rozvoj nervové soustavy, včetně toho, že barví vánoční stromeček na béžovo, aby se jí hodil do bejváku; ano, sleduju internetové memy apod. sajrakt asi víc, než je zdrávo, ale někdo zase hraje fotbal, no.

Mno, a ta sebeprezentace je bezva, ale přece jenom i markrabě očekává, že se mu židle nerozpadne poté, co se na ni přísně podívá. A ani ten markrabě nebyl tak blbej, aby se dusil v kožichu, na to stačilo pořídit si brokátový kabátec :D

No, kupovala jsem si klasické schodky Bekväm někdy před 15+ lety a je to březové dřevo. Kupovala jsem týž výrobek loni a je to zaprvé tenčí a zadruhé je to nějaká lisovaná tma s bílou plastovou dýhou. Před dvěma lety jsem kupovala kuchyň z Ikey na chalupu, takže, pravda, žádný luxus, ale to už jsou dva pláty papundeklu a mezi tím vlnitá lepenka naštorc. Před těmi 15+ lety jsem si koupila postel Malm s březovou dýhou, otec si koupil taky, tuším s dýhou dubovou, před pár lety jsem pomáhala s nákupem kamarádům a dýhu už měli jenom plastovou.

Ano, v Ikei mají spoustu užitečných a promyšlených věcí, ale je to čím dál větší šunt.

Helejako, žmolkování je v podstatě vlastnost textilií a závisí na konstrukci příze a posléze na konstrukci látky. Žmolek vzniká tak, že z látky čouhá koneček vlákna, který se třením zamotá do jiného konečku vlákna nebo do prachu, vlasů, kdovíčeho. Zjednodušeně řečeno, čím tenčí a čím více kroucená příze, čím delší vlákno a čím hustší tkanina, tím méně bude výsledný kus oděvu žmolkovat. Delší vlákno znamená méně vyčuhujících konečků, tenčí nebo více kroucená příze znamená více tření, které drží vlákna v přízi a bráni jejich vytahování a žmolkování a taky z tenké příze čouhá kratší konec, čili méně matroše ke žmolkování. Husté tkaní/pletení přidává další tření, které vlákna drží pohromadě.

Hedvábí má extrémně dlouhá vlákna, takže žmolkuje minimálně, ale taky to umí, zvláště když už se látka třením mechanicky poškodí.

A pokud máte látku s vlasem, tak ta bude žmolkovat ještě o něco ochotněji.

A přírodní vs. syntetické není totéž co kvalita vs. nekvalita. Vlna z pravé nefalšované šťastné ovce zahrnuje i různý výrobní odpad s příliš krátkými vlákny a stejně tak existují syntetické materiály, které se příjemně nosí a snadno udržují.

Cože?

Jako že děcka teda budou všechny fungovat přesně podle nějaké tabulky, vývoj vem čert, protože to je zbytečná omáčka? Doufám,ž e nejste učitelka.

Tam, kde jsem vyrůstala, bylo minimum aut, kde jsme si čutali s míčem, protože tam byl prostě jakýsi asfaltový plácek, je dnes parkoviště, na ulici, kde jsme hrávali badminton, se toto jaksi nedá, protože je tam zaparkovaná spousta aut a furt tam někdo jezdí. Parkuje se všude, auta jsou větší než před pár desítkami let a je jich výrazně víc. Teoreticky by se mělo parkovat pět metrů od přechodu, ale...

Takže vcelku chápu, že jsou situace, kdy jaksi nepustíte malé děcko, ať si trajdá, kde chce, dokud nemáte fakt jistotu, že umí rozumně přecházet ulici.

Já si někdy ve čtyřech, v pěti chodila hrát za panelák a bylo to úplně normální. Dneska takhle pustíte děcko a nějaká dobrá duše zavolá policajty a budete mít popotahování, protože všichni všude vidí lidožrouty nebo co.

Jistě, jsou i rodiče, jaké popisujete, ale rozhodně bych to negeneralizovala.

Nemusíte pořvávat.

Psychologů je dost a pokud rodič dostatečně dlouho obchází a za sezení je ochoten platit, tak najde někoho, kdo mu vystaví jakýkoli papír. Proto je těch odkladů tolik - nebo snad chcete tvrdit, že Češi zrají pomaleji než všichni okolo?

A demise vlády fakt neřeší každou píčovinu, která se vám nelíbí. Zvláště když je problém postaven tak, že odkladů je moc - mělo by se s tím něco dělat - jakéžeto máme možnosti? a vy si vyberete jednu možnost a začnete tady vypiskovat Demisi, demisi.

(Když se probíral pravopis, tak jste ve škole často chyběla, koukám...)

A tak dítě samozřejmě lze motivovat, stimulovat, učit, ale on ten vývoj nepostupuje podle tabulek. Přičemž to děcko nemůže za to, že rodiče na něho dlabou - a škola MUSÍ umět tohle napravit.

Tedy, netvrdím, že to má vyřešit pančelka Nováková z 1. A sama. Jak správně říkáte, rodiče chcou pro děcka to nejlepší, akorát i rodiče jsou lidi, takže jsou příliš blbí, líní nebo nějací na to, aby s tím nějak rozumně naložili. A zde by měla pomoci škola, protože je první na ráně, o tom, že existuje logoped nebo psycholog nemusí nějaký tupější rodič ani tušit, ale učitelku občas potká. Ideální stav je, když je k dispozici speciální pedagog, psycholog a případně další ve škole, a kdyby ještě škola uměla zařídit, že děcko s problémem chodí do normální třídy, ale místo čtení s ostatními v 1. A chodí do minitřídy za pančelkou Voncáskovou, kde je pět a půl dyslektika a učí se to tak, aby to zvládli taky, tak by to bylo ideální (nebo se dají použít jiné postupy, možností je spousta, ale chce to lidi, čas, prostor a v důsledku peníze a ochotu).

Tak jako ona je to nevýhoda i pro dotyčného, protože do školy jde v sedmi nebo nedejbože v osmi (odklad je možný i dvakrát za sebou, i když se to moc často neděje), střední vyjde někdy v jednadvaceti a teprve teď se mu začnou počítat roky na důchod.

Mno, a teda v přiměřeně příčetných rodinách děti na střední živí rodiče, pro které to může být vcelku záhul (ono se při střední většinou nedá pracovat tak, aby si člověk na sebe vydělal). On ten dřívější začátek pracovního života má spoustu výhod.

(Verzi děcko jde na vysokou, kterou vyjde taky o dva roky pozdějc, si dopočítejte dle gusta.)

Tak zrovna známkování je přinejmenším v první třídě spíš demotivující. Děcka přijdou do zcela nového prostředí, kde na ně jsou nemalé nároky, musí se výrazně adaptovat... no a jak chcete známkovat, že někdo nekreslí řádek vlnovek úplně podle předlohy? V období, kdy se děcka hrozně rychle vyvíjejí, takže někdo prostě tu jemnou motoriku má lepší a někdo horší bez ohledu na to, jak se snaží? Nemluvě o tom, že pro ty děcka je složité (a je to dost blbost i z biologického hlediska) vydržet dlouho sedět v lavici.

Tak on by se musel překopat systém, žejo.

Mantinely a řád můžou být i bez známek.

Symbióza je základní pojem pro ekologii, probohaživýho. A tím nemyslím grínpísáky, ale vztahy v rámci ekosystému. A bez vztahů v ekosystému nevysvětlíte ani to, proč je pampeliška.

(1) Rozšiřuje se tak slovní zásoba.

(2) Vede to k přesnosti vyjadřování

(3) Deset z devíti odborníků na vzdělání vám řekne, že širší vzdělání znamená širší budoucí uplatnění, protože člověk má víc základů, které může použít

(4) Škola nemá být příprava na život, škola má být místem, kde se děcka koupou v myšlenkách jim doposud neznámých a můžou se v nich učit orientovat v bezpečném prostředí

(5) Přenos. Fenomén, kdy ten, kdo něco umí, se snáze naučí něčemu jinému než naprostý neumětel

(6) Můžete zapíchnout prst kdekoli do jakékoli učebnice ZŠ a pro daný pojem nebo myšlenku najít důvod, proč to děcka nebudou potřebovat. Jenomže pak z nich vychováte idioty, co nepoznají, že jim někdo tvrdí naprostou blbost

(7) Ve stejném duchu, dokažte mi, že děckám se nikdy nebude hodit vědět, co je to třeň

Pokud učitel není idiot, tak nebude mít problém děckám vysvětlit, proč úval a ne údolí či co nebo jak fungujou odborné pojmy, že jazyk, kterým popisujeme realitu, i sama realita, jsou proměnlivé, takže občas nastávají hraniční situace, ale tak holt pracujeme s lidskou subjektivitou a lepší to nebude. Umět morfologii hub jest užitečno, protože co Čech, to houbař a protože každý atlas hub tuhle terminologii používá, néasi, a komunikace bez slovní zásoby skrze takové to oné, tamto, hento, tuhleto a divoké posuňky jakso není vždy to úplně pravé.