Žila jsem ve Zlíně, Brně i v Praze, všude několik let. Kdo hledá, najde i v Praze, pravdou je, že nájmy jsou zde astronomické, ale třeba ve službách se najít dá za podobnou cenu jako ve Zlíně, pokud nevyhledávám luxusní kadeřnické studio. Opět, když chci kvalitního zubaře ve Zlíně, zaplatím za něj podobně jako v Praze, ale můžu zaplatit mnohem víc, pokud chci nějakou prestižní kliniku. Co je objektivně vyšší je nájemné, bohužel, kde je poptávka, rostou ceny. Brno však Praze dost šlape na paty. Dražší je taktéž benzín, ale MHD rozhodně ne - to je v Praze nejlevnější z republiky, už v roce 2013 jsem platila 600/měsíc za studentské jízdné, kdežto v Praze je to 3600 pro dospělého na rok a síť se nedá srovnat. Drazí jsou taktéž řemeslníci, ale objektivně lidé z Moravy jsou zručnější a zvyklí věci dělat sami, možná i proto je řemeslo o něco méně nákladné..Jelikož je tak drahé bydlení, žít v Praze už se moc nevyplatí. A při zvednutí platů se opět zvednou ceny.. takže prašť jak uhoď

Tak jsme si přečetli tvrdý škatulkovací názor autorky, ale chybí mi data. Například k tvrzení o agresivitě zmiňovaných národů.. v daných zemích, pokud nějaká agresivita je, tak je zpravidla kvůli migraci, nikoli od tamních obyvatel.

Druhá věc je, že aktuální mladá-teenagerovská- generace označovaná jako generace sněhových vloček, je přesně ta generace, která byla s matkou nejdéle.. byla 4letá rodičovská, ženy si vesměs ještě mohly, alespoň některé, dovolit zůstat doma. Rozhodně to není ta generace, která se dávala předčasně do jesliček..

Naopak v severských zemích mají systém velmi dobře propracovaný, aktivně začleňují otce v péči o dítě, mají zde prakticky rovnocenný přístup k ženě i muži na pracovním trhu a jak víme, jejich společnost jako celek je mnohem vyspělejší jako ta naše.

Navíc, 2 roky systematické a plné péče jsou víc než 4 roky s matkou, která dítě nerozvíjí, hlavně, že je s ním doma. A kolikrát ještě nervózní a psychicky KO, protože se její náplní posledních let staly pleny, pláč, jídlo a úklid, což psychice matky nepřidá.

Znám spousty žen pracujících na částečné úvazky od půl roku až roku dítěte, ve dvou letech na plné, protože dítě má zaprvé rodiče dva a za druhé- rodič je taky člověk a není na tom sobeckého vůbec nic, pokud se dítěti dokážu aktivně a smysluplně věnovat v čase, co s ním jsem. A to fakt není puštění videí na youtube a nebo tv, aby byl klid... 😉 není potřeba hned ženy tlačit do něčeho, co cítí jinak. Mnohem sobečtější mi přijde být 4 roky doma s dítětem, nezajistit mu ani zubaře a pro klid své duše ho plácnout před TV nebo tablet.