Proto losy nekupuji, neznám nikoho kdo by totiž vyhrál , ani z doslechu.

Fascinuje mě, jak potomek přistěhovalců, hrdě brání hranice před přistěhovalci. To nemluvě , že si vzal českou holku, takže z ní udělal přistěhovalce. On to má vůbec nějaký pomotaný. To je tak když kážete vodu , ale pijete víno.

Jestli je pro toho pána z Austrálie,(musel jsem opravit oslovení, protože mě byl příspěvek smazán) je kreativita avokádo, hranolky a kečup, tak ať nejezdí čtyři hodiny a zůstane doma. Mám pocit , že i v buši jsou na tom s inteligencí mnohem líp. Divím se , že někdo takový, může vůbec něco učit. To už není ani k smíchu , ale k pláči.

Tak dneska jsem se pobavil. Kuchaři mají nervy ze železa. Wade je jako vždy na přes "hubu". A ten Sean , ten je z jiného světa.

Mám pocit, že některé články snad nepíše ani člověk. Buď se přehání jak je to super, nebo se přehání jak jsou všichni burani. Nic objektivního.

Jezdím do zahraničí docela často. A vždy si musím spočítat na co mám a na co ne. Nechápu co je na tom divného.

Je to čtyři dny, co jsem projel Albánii, od Corfu až po Shkoder. Tenhle článek psal někdo, kdo v Albánii nebyl a informace si načetl v brožurkach. Skutečnost je taková, že je tam dráž než v Řecku nebo Chorvatsku. Benzin je drahý jako v Holandsku. Každý vás chce obrat a o bordelu na plážích nemluvě. Bordel je vlastně všude, kolem silnic, ve městech kolem kontejnerů a na vesnicích ani kontejnery nejsou. Čisto je jen v uzavřeném resortu, ale tam je zase hlava na hlavě a nedá se dát ani ručník na zem. Musíte si zaplatit lehátko. Karty berou jen v resortu a to né všude. Koupit si benzin a platit kartou, vám bude trvat hodně dlouho. I větší benzínky chtějí jen hotovost . Bydlel jsem v Kruje, bydlení pěkné, ale taky zlatem zaplacené. Stálo nás to o 37 euro víc. Museli jsme vybrat s bankomatu, poplatky nehorázné. Majitel nechce odvádět šest procent státu, tak nutí turisty platit hotově. Pokud jde o památky, těch Albánie moc nemá. Něco málo v Tiraně, Kruje a pak příroda. Té si ale neváží a podle toho to taky vypadá. Celkově mě Albánie velice zklamala. Stále je to země, která stojí na základech korupce a mafiánských praktik. Těžko je možné lidi naučit za deset let, aby změnili své návyky a chovali se jinak. Já se sem už rozhodně nevrátím, maximálně jako tranzit do Řecka.

Možná by si Blažková měla místo keců , udělat plastiku ksichtu, když už tak prahne po operaci.

Po dnešním díle, už nemůže nikdo říct, že to byla jen náhoda. Běžný Australan prostě vykazuje tu omezenost tohoto světadílu. Mám pocit , že snad ani neví , že existuje něco jiného, než Austrálie a hranolky. No Henry, to nebudu komentovat. Doporučuji pro příští díl , bryndák a kbelík vody. Zato Filipíny , to je radost pohledět a poslechnout.

Tak si říkám , jestli má štáb jen špatnou ruku na lidi, nebo jsou v Austrálii všichni tak mimo? To už je po několikáté , co zástupce Austrálie vykazuje mentální nedostatečnost. Copak asi pilo děvče , když se narodila? Pardon , ona se asi vyskytla.

Já teda nevím, co mají Australani za blbej zvyk pořád něco předělávat. Pravda je, že u nich na talíři moc na výběr není. To je pořád , hranolky, kečup a avokádo. Oni to dávají snad i do pudinku. Síla chuti , je právě v jednoduchosti.

Už jsem si říkal, že se Wade konečně nechová jako pitomec. Ale zase to nakonec zazdil. Prostě , ten člověk je až nezdravě sebestřednej. Tushar je normální a přizná , že prostě neví a ještě si posype popel na hlavu. Jinak Amita, moc príma paní, je vidět, že něco dělá. Ostatní tak maximálně ukrojit chleba. Vlastně ani to ne, byl by zase spálenej.

Tohle je sen asi každého cestovatele. I já se tam chystám s přítelkyní a moc se na to těšíme. Pravda , ale je, že to něco stojí a ne každý disponuje dostatkem peněz. Sám se počítám za ty, co si vydělají , ale taky to stojí úsilí. Proto rád ušetřím. Je příjemné sednout v Praze na letadlo a za šest hodin být na Azorech. Ale ta cena. Já si raději trochu letenky proklepnu a nebudete tomu věřit, jde to i za pět tisíc. Stačí zaletět do Lisabonu , třeba z Vídně. Cena se dá sehnat za 1000 až 1500 letenka. No pak už jen tisíc korun na Azory. TAP z Lisabonu létá každý den. Na zpáteční cestu je to jako přes kopírák. Ubytování sem sehnal za čtyři tisíce na čtyři noci a to pro dva i se snídaní v Ponta Delgádě. Takže jsme ušetřili jen na letenkách deset tisíc. No neberte to, když to jde. Za poslední rok a půl , už máme v cestovníčku nalétáno : Londýn, Miláno, Řím, Sardínie, Malta, Madeira, Riga, Mallorka, Lanzarote, Bacelona a čeká nás v létě Girona a v zimě Azory - Sao Miguel. Nemluvě o tom , že jsme stihli v létě autem Francii , Luxemgursko, Belgii a Holandsko a letošní rok to bude Itálie , Švýcarsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko , Turecko, Řecko, Albánie, Černá Hora, Chorvatsko a Bosna a Hercegovina. Po Azorech už plánuju další výlet, uvidím za kolik to půjde na Kapverdy. To je výčet od druhého měsíce 2023. Jen chci říct, že cestování není o penězích, ale i o tom , že když se chce a trochu se tomu věnujete, tak se dostanete z baráku i víckrát než jen jednou za rok na čtrnáct dní.

Vždycky jsem si říkal, že navštívit Austrálii by bylo moc fajn. Ale když to tak vidím, mám pocit , že bych to asi nedal. Lidi jsou idioti všude, ale Austrálie vede. Chris opět nezklamal, to je radost na něj koukat, jak se cpe. Navíc jsem z něho dostal hlad.

Dneska jsem se fakt pobavil. Nepál a Filipíny naprosto vedou. Sem si málem stříkl do textilu, jak sem se chlámal. Mám pocit že už si šňupli před návštěvou tohoto natáčení. Fakt si říkám , jestli je to vůbec možné, že má někdo takhle vymaštěnou hlavu.

V loňském roce , jsem absolvoval s partnerkou a dětmi dvanáct dní po části Evropy. Poslední na našem seznamu bylo Holandsko. Sice jenom tři dny, ale Rotterdam, Haag a Amsterdam jsme stihli. No nejvíc se nám líbilo v malém městečku Brielle. Povídání o něm vydá na samostatný článek, ale o tom jsem psát nechtěl. Chtěl jsem se vyjádřit k Amsterdamu. Musím říct , že jsme od něj očekávali víc, než jsme dostali. Vidět ho bylo lákavé, skvělá projížďka lodí po kanálech a pár historických míst. To ale bylo vše. Po čtyřhodinovém toulání , jsme museli doslova ujet pryč , mimo město. Představa , že si někde pohodlně sednete a najíte se, je naprosto scestná. Prakticky všude někdo hulí trávu. Je úplně jedno , jestli čekáte na hranolky u stánku , nebo sedíte v restauraci. Všude se line zápach trávy a nikomu nevadí, že vedle něho sedí nezletilá mládež, nebo člověk který se chce jenom najíst. S klidem vám to bude foukat přímo pod nos. Chápu , že je tam konzumace legální , ale všeho moc škodí. Po čtyřech hodinách toho smradu, už nám bylo šouflo. To nám dojem z města prakticky zkazilo. Nezbylo , než jet zase dál , aby nám ten špatný dojem nezůstal. Naštěstí , je krásných míst na naší planetě dostatek.

Jo jo , Madeira je prostě nakažlivá. Už se těším , až se tam zase podíváme. Všem čecháčkům na ostrově hodně štěstí do Nového roku 2024.

Musím se smát a to rovnou dvojnásobně. Jednak , protože jsem rozený Adamovčák a protože jsem dva dny řešil , kde že si dám toho králíka. Nakonec jsem se cpal několik dní mořskýma obludama, protože na rozdíl od králíka , je doma nemám. A co si budeme vykládat, stáli rozhodně méně než u nás, v nějaké luxusní restauraci.

Musím říct, že tento článek je povedený. Snad jen malá oprava , co se týká pláží. K moři se dostanete prakticky všude, jen písečných pláží tu najdete méně , než je součet vašich prstů na rukách. To neznamená , že se tu krásně nevykoupete. Jen je to na skalách , nebo kamenech. A co je vážně bomba , že se vykoupete v říjnu a dokonce i začátkem listopadu. Začátkem listopadu 2023, měla voda 26 stupňů. To jsem vážně nečekal. Voda je nádherně čistá a průhledná. Pokud jde o cestování po ostrově, je autobus číslo jedna. Lístek stojí 2 eura a platí dvě hodiny. To znamená , že s ním přejedete celý ostrov i s přestupem. Jízdenka se dá koupit jak v automatu , tak u řidiče. Kromě přírodních krás a historie, doporučuji mořskou kuchyni a nebo navštívit Národní aquarium Malta v Qawra. Také si nenechte ujít výlet lodí na ostrovy Gozo a Comino. Je opravdu na co koukat. Musím uznat , že těch několik dní na ostrově, pro mě bylo opravdovým zážitkem.

Madeiru jsem navštívil v prosinci 2023. Spolu s přítelkyní rádi cestujeme na nová místa a to vždy tak na pět dní s cestou. Často se nám stává , že se nám pak nechce zpátky domů , protože tři dny čistého pobytu , často nestačí. To se týká také Madeiry. Navštívit všechna místa a zároveň u toho nelapat po dechu, prostě za tři dny nejde. Je to ostrov neskutečných scenérií. Prostě máte neustále vykroucenou hlavu. Autor článku píše , že je to ostrov důchodců. No , možná v údolích na stezkách, levádách a známých místech sdílených na internetu. Zato v horách už to taková pohoda není. Výstup na nej vyšší horu ostrova, není zrovna pro každého. V letních dnech je větší pravděpodobnost , že vás nezastihne mlha, vichr a déšť. Zato v prosinci , nebo lednu, to máte skoro jistý. Je to zážitek, který nezažijete každý den a když se pak na vrcholku mraky na chvilku rozejdou, je to úchvatný pohled. Každopádně doporučuji pořádné boty, bundu a kalhoty. Až nahoře poznáte, co je to turistika na vrcholcích Madeiry. Dalším zážitkem , byl večerní vánoční Funchal. Vánoční trhy pod palmami asi hned tak nezažijete. Nespočet druhů ovoce a to nejen z ostrova, ale i z celého světa , stojí za ochutnávku. Pokud cestujete bez cestovky, stravujete se kde se dá. Překvapilo mě , jak přívětivé jsou na ostrově ceny. Například ve Curral das Freiras jsme chodili do malé restaurace a oběd pro jednoho , nepřekročil 8 euro i s pitím. Dalším důležitým pravidlem je, že bez auta , nic neuvidíte. Není to jen ostrov věčného jara, ale také stovek tunelů a vodopádů. Určitě se tam jednou vrátíme, Stojí to za to.