Utěšuje mě, že je to už jenom otázka času, než veřejnoprávní média tohle úchylné komolení vzdají, i když se to zdá nekonečné. Ve spoustě soukromých médií příjmení cizinek normálně respektují a nechávají je v jejich správné podobě. Některým, jako třeba Respektu, to docela trvalo, ale před pár lety k tomu konečně dospěli, jinde už to tak mají dávno. Tahle komoušsko buranská praxe už není udržitelná v době, kdy mají lidé svobodný přístup k zahraničním zdrojům, slyší a čtou ta jména tak, jak se ty ženy opravdu jmenují, a tenhle bizár čím dál víc bije do očí a rve uši.

Je smutné, že celou dobu rozumně odmítal, dokud nevytáhli charitu. Pak ho představa, že by někdo jiný mohl něco dostat, úplně zaslepila a rozum ho opustil.

Kate "Middletonovou"?

Čest jeho památce. I naše země má své hrdiny.

Pan ZEŽIVOTA by si měl nejdřív pořádně přečíst text, který se chystá citovat. "Pokud máte vy nebo vaše dítě angínu, zkuste odvar z tuřínu, homeopatika nebo si poslechněte moudra Jardy Duška. Je to sice všechno k ničemu, a v případě Duška si navíc poškodíte mozek, ale stále je to dostupnější péče než antibiotika," napsal ironicky autor citovaného článku v A2larm, ve kterém kritizuje neschopnost ministra Válka. Toho se rozhodně nechci zastávat, ale nechápu, jak si pisatel může vážně myslet, že ministr zdravotnictví, byť sebeneschopnější, tohle opravdu řekl, a ještě si to dát do titulku svého díla.

Autorka nejdřív popíše, jak obrovský problém nárůst obezity v populaci je a jaké má zdravotní důsledky, a pak se po zbytek článku věnuje body shamingu, resp. nutnosti nedopouštět se ho, což je samozřejmě ok, ale vyznívá to tak, jako by tohle mělo být řešení problému. Obézní lidé tedy budou ujišťováni, že každé, tj. i jejich tělo je krásné, z čehož logicky vyplývá, že není důvod na něm nic měnit? Pojem obézní zůstane přítomný už jen v (tajné) lékařské terminologii a veřejně nebude přípustný, čímž se společnost problému zbaví, protože všichni budou šťastní ve svých tělech jakýchkoli rozměrů?

Bohužel se to netýká jenom zásilek s objednaným zbožím. Za to, abych si mohla převzít zásilku z USA s tričkem za pár dolarů a narozeninovým přáním, jsem musela zaplatit 200 Kč. Jiná cesta přitom nebyla, protože kdybych ji odmítla převzít, poslali by ji zpátky a náklady na poštovné by vymáhali na odesílateli. Buď by okradli jednoho, nebo druhého!