Muž a žena. Pakliže na tohle téma pohlédnu z pozice vztahů, partnerských vztahů, má každý z nich jinou pozici, postavení, úlohu. Žena je tvůrkyně vztahů. Měla by být, něžná, křehká, měla by vytvářet "teplo" domova. Když je spokojená žena,je spokojená rodina - partner, děti.

Muž je "lovec",dobyvatel. Muž je ten, který by měl zabezpečit rodinu (hmotně), zajistit ženě pocit jistoty a bezpečí.

Pakliže nemáme "zdravé" vztahy sami k sobě,nejsme dostatečně sebevědomí, neznáme vlastní hodnotu, stává se, že toho mohou "predátoři" ve společnosti využít. Zejména se toto děje v případě samoživitelek.

Je dle mého úlohou státu, aby ženy, maminky, které samy pečují o nezletilé dítě (děti) dostatečně ochránil. Ženy nemají "tasit" meče, nemají bojovat za svá práva. Tohle by mělo být v demokratické společnosti ve 21. století samozřejmé.

Pakliže se to neděje a ženy jsou dlouhodobě "podhodnocovány" zejména v pracovním procesu je jasné, že nelze vychovat novou generaci, která bude navazovat láskyplné kompatibilní vztahy, zakládat funkční rodiny, toužit po dětech. Ve většině případů se totiž mladým dospělým vybaví vzpomínky, kdy společně s mámou živořili, počítali každou korunu.

Současný svět je velmi zvláštní. nerozumím mu a poté,co jsem osm let sama vychovávala dvě nezletilé děti, říkám,děkuji,nechci žít v naší "pokřivené" společnosti. Mé morální zásady jsou neslučitelné s těmi,které se ode mě očekávají v reálu.

Sama za sebe vím, jaká byla a jsou moje práva(ženy, matky, bývalé zaměstnankyně). Vím,kdo mi neumožnil kariérní postup,přestože jsem měla patřičné vzdělání,znalosti,dovednodnosti.

Doporučuji všem kompetentním osobám, aby při výkonu svých funkcí, započali s akční a intenzivní implementací wellbeingu do předškolních, školních zařízení, aby umožnili akreditovaným terapeutům, koučům pomáhat při zlepšení psychické pohody nejen dětí.

Nárůst počtu nádorů, cyst, jakož i počtu sebepoškozování, suicidií je alarmující a dle mého názoru může být v příčinné souvislosti s tlakem, stresem, který je vyvíjen na dospělou populaci.

Jako maminka dvou teenagerů, samoživitelka, vím, jak je mnohdy obtížné zajistit důstojný život nejen sobě, ale i dětem za současného zachování morálního kreditu.

Dle mého platí premisa, že děti jsou zrcadlem svých rodičů a občas je náročné zůstat ve svém středu, když mnozí zaměstnavatelé požadují po ženách i jiné práce, resp. služby než za které jsou placeny.

Dobrý den, pracovala jsem u sboru jako vyšetřovatelka od roku 1999 do roku 2013.

Vím, jak je tato práce náročná, jak je důležitá praxe, vzdělání, empatický přístup k obětem TČ, permanentní vzdělávání zejména v oblasti psychologie.

Pan policejní prezident, ačkoliv jsem k němu donedávna měla velký respekt a úctu, nemá bohužel ponětí, jaká je realita, nejen při prověřování podezření tr. činů, přečinů ve vztahu k sexuální problematice.

Informace, které má k dispozici, jsou pravděpodobně zkreslené, týká se to i práce policie obecně. Ačkoliv se svých podřízených zastává, faktem je

že někteří vedoucí, minimálně v jednom případě, chodí v pracovní době s oběma rukama v kapsách, kdy dále existuje podezření, že minimálně v jednom případě v době trvání SP dodržoval další policejní manažer pravidelnou poobědovou tzv. Hybernační pauzu, o pravděpodobném výskytu ostrakismu, gaslightingu, bossingu na policejní “půdě” nemluvě.

Pokud jde o toleranci výskytu, resp. vystavování alkoholu na pracovišti, i v této oblasti je to někdy tzv. velký špatný!

Dobrý den, plně se ztotožňuji s názorem paní advokátky Ježkové.

Situace se pomalu zlepšuje, pokud jde o přístup k empatikům sexuálně motivovaných trestných činů při výsleších, nicméně erudovanosti není nikdy dost a pakliže policie v rámci nové náborové kampaně plánuje přijímat uchazeče bez maturity, nevím, jak kvalitním týmem bude disponovat, když si již nyní někteří lámou hlavu s pravopisem.🤔

Navíc pokládání kapciózních či sugestivních otázek, odsudky některých empatiků samotnými policisty…což je realita při prošetřování uvedených případů je v rozporu se zákonem, deklarací lidských práv a svobod a pravděpodobně i s interními nařízeními, pokyny.

Ze sociologického hlediska se na hodnotu 5% nahlíží jako na statistickou odchylku, a to při prováděných výzkumech. Tolik k procentům.

Pokud máme diskutovat na téma samotného znásilnění, pohlavního zneužívání ap., je potřeba si uvědomit, že se jedná o činy, u kterých bývá empatik v jakési psychické závislosti, “moci” pachatele, často manipulátora s mnohdy narcistně psychopatickými rysy. Zpravidla u dlouhodobého jednání. (Srovnej konstatování pachatele - bude se ti to líbit, vždyť jsi to také chtěla ap.).

V případech tzv. “jednorázových” činů znásilnění je na policii, resp. policistech, aby přiléhavě zvolenou taktikou, správně provedeným výslechem, pečlivou analýzou neverbálního projevu empatika, jakož i všemi provedenými šetřeními, vyloučila možnost smyšleného tr. oznámení.

Prověřování protiprávního jednání je dle zákona jednou z mnoha činností Policie ČR. Proto je žádoucí, aby na tuto skutečnost, jakož i na fakt, že ochrana zdraví, majetku je primárně službou občanům, která je placena z jejich daní, byl brán stran policie zřetel a byla učiněna všechna opatření k odhalení činu, případně jeho “odložení” a jakékoliv subjektivní stesky, které vyplouvají na povrch zpravidla u dlouhodobě sloužících, často profesně “vyhořelých” policistů, byly “zpracovány” v součinnosti s policejním psychologem, terapeutem ap., nikoli na úkor odsudků empatka, -ů.