Zase Nováková s Bělohlávkovou, zase další jejich slovní výblitky, které vůbec nedávají v dnešní době smysl. Jestli si myslí, že dneska rodičovský příspěvek plně pokryje výpadek mzdy, tak asi spadly z hrušně. Rodiče se na výpadek musí kolikrát připravit již dopředu i s příspěvkem a jít do zaměstnání dříve je nutností. Jsou ženy povoláním matky, ale jsou i ženy, kterým by doma za 3 roky s dítětem hráblo. A není o to méně matkou. Až tyto dvě paní věnují min. 1/2 svého platu matkám, které jsou třeba samy a táhnou celou péči a všechny poplatky samy, tak ať si začnou něco málo krafat. I tak by si zasloužily spíše flastr na pusu.

Ano, je na místě o tom mluvit, protože se o tom neví, že to není jen o tom "jé, uděláme si dítě", pak pozitivní test, 9 měsíců, porod a je to. Že je mnoho žen, které nejen jednou, ale i opakovaně o své dítě přišli během těhotenství, ať už na začátku, nebo i v pokročilejším stádiu (rozhodně horší než v raném). Ale vždy se vkrádá otázka "proč já? Co jsem udělala špatně". Nic. Odpověď číslo 3 je bohužel nejblíže pravdě. Ale pokud se to bude opakovat, doporučuji co nejdřív zajistit genetické a imunologické testy páru, které mohou pomoci vyloučit další důvody potratu.

Hmm, investovat do whisky? To dělám pořád! Jenže pokaždé ty flašky nějak (záhadně) zmizí... Možná bych je neměla kupovat manželovi jako dárek...

Já právě hledala cyklostezky, zda jsou vyznačené na mapách, nebo je někde rejstřík (nešla jsem se svým hledáním příliš do hloubky), ale vždy mi to dohledalo cyklotrasy, tedy netuším, kde všude se cyklostezky nachází. Pak samozřejmě tam, kde je cyklostezka, nemá co pohledávat ani chodec, ani kočárek.

Nenechte se rozhodit, autor má pravděpodobně o kolečko míň (byť si myslí, že má naopak o dvě víc).

Já se přidávám k odpůrcům autora tohoto článku. Protože pohled autora je velmi omezený, pravděpodobně vzal cyklostezku xy, která je ve skutečnosti cyklotrasou, kde nejsou kočárky příliš vítané. Ono těch cyklostezek moc není. Ale dle příkladů z diskuze, o hodlám uvést další, nelze tak jednoduše odstranit kočárky z cyklotras. A to klidně i bez maminky in in-linech. Můj příklad je cyklotrasa Nymburk–Poděbrady. Cyklotrasa vede po obou březích, na pravém břehu vede i turistická stezka. Je tam asfaltka vhodná pro kola i kolečkové brusle. Není zde oddělený pruh zvlášť pro chodce a zvlášť pro cyklisty. A směr je oboustranný. Kdo je tedy rychlejší, musí dát pozor na ty pomalejší. Včetně maminek s kočárky, které na této "cyklostezce" mohou i jít a cyklista je nesmí nijak ohrozit svou rychlou jízdou! Stejně tak se musí chovat, kdyby byla maminka na bruslích a měla před sebou kočárek. Na tyto aktivity existují dokonce speciálně upravené kočárky určené na sport. Hlavní ingrediencí každého účastníka cyklotrasy je tedy ohleduplnost, která autorovi pravděpodobně ve velké míře chybí.

Je to tak. A ještě perlička k tomu je, když z nesdílení partnera někdo vyvozuje další závěry, že už třeba spolu nejste, neklape to a podobně, protože sdílíte pouze single procházky bez nebo jen se psí společností, nárazové setkání s kamarádkami, gauč se psy, ale opět bez partnera (a to vše na uzavřeném profilu - to je přece divný, ti už spolu nejsou). A pak se při osobním setkání vyptávají, jak vám to klape, jestli se něco neděje, a hrozně se diví, že je vše v pohodě.

Pro jezdecké mám slabost (skoro) celý život. Kozačky nad kolena jsem nosila naposled před 14 lety. Asi ale zůstanu věrná těm jezdeckým. Fakt se hodí téměř ke všemu.

Vazena pani Rusova, aniz bych to pred nekolika dny vedela, nakonec jsem jedne takove obdobne “matce” velmi vdecna! Takze neco o tom vim! Co o tom vite vy? Nebo jen placate, abyste vyvolala konflikt?

Mate pravdu, nevim o tom nic, treba chodila po pohovorech, protoze potrebovala praci, a bezdomovci byli vlastne jeji pribuzni. Vsak on si to OSPOD vsechno zjisti a dle toho ucini dalsi kroky.

Nemám slov. Místo, aby byla matkou, po čemž touží mnoho jiných žen, tak je pouze producentkou dětí (zde tedy 1 dítěte). Když někdo nemá mateřské pudy, ať so ani dítě nepořizuje. Nebo ať ho dá při porodu rovnou k přímé adopci, ať neskončí v pěstounské péči.

Jak to tak čtu, tak si říkám, že než se můj muž naučí konečně lyžovat, a dostanu se tak zase jednou na lyže mimo ČR, tak si rovnou můžeme připravit plavky a sjezdovky na kolečkách… nebo se možná rozhodnu, že příští zimu vyrazím na hory i bez něj – třeba ho to nakopne a bude chtít aspoň do Liberce (kde to je tedy se sněhem podobná bída).

U nas jsem ji videla a zaznamenala v kvetnu, to byl obrovsky zazitek. Dneska to nevidim tak pozitivne.

Akorát jsem to přeposlala známému, se kterým jsme stejné téma probírali v neděli. Obhajoval svůj 7letý samsung přes našimi iphony (14 a 12), že je blbost kupovat si každé 4 roky nový telefon. Ano, je to blbost, pokud potřebujete pouze volat a psát zprávy. To vám, stačí i tlačítkovej.

Což jednou za rok před Vánocema, ale já na této trase jezdím skoro každý den, jela jsem jen o 1-2 vlaky před touto srážkou.

9/10, tanga jsem vedela uz pri cteni titulku 😁 Film Univerzalni uklizecka fakt stoji za shlednuti. Me bavil kdysi v kine natolik, ze ho mame stazeny a sem tam na nej kouknu znova. Zradil me ten serial.

Může mi někdo vysvětlit, jak se může nechat takhle někdo okrást, když už je těch varování plný internet a každá banka ve svém bankovnictvím varuje před těmito případy? Si teda "vydělal" na důchod.

Tady pomůžou jen hranice, hranice a zase hranice a vytěsnit tuto toxicitu, tady se nikdy nezavděčíte. S radou souhlasím, moc se mi líbila ta pasáž, že "Děti tady nejsou od toho, aby řešily vlastní výchovu a opravovaly chyby maminky s tatínkem." Mne třeba kolikrát mrzí, že rodičům zavolám vždy jen já, oni se ozvou snad jen, když mám narozeniny. Proto si už ani tak často nevoláme a jezdíme za nimi, jen když to opravdu vyjde časově a nemáme jiné povinnosti na baráku nebo zrovna neplánujeme využít náš společný čas na výlety či kamarády. Možná jsem i tak trochu převzala model z dětství, že "se přece nikomu nebudu pchát do zadnice."

Máme 2 dny, 3 dny v kanceláři. Někdy je pro mne lepší pracovat doma, někdy ráda jedu do kanclu. A osobní kontakt s kolegy je k nezaplacení. Doma v kuchyni nezavoláte kolegyni z druhého konce chodby a nepokrafete jen tak, kdo byl kde na dovolené, a nedostanete tak super tipy na krásná ubytování a výborné kavárny 🙂 A kolikrát se v té kancelářské kuchyňce dozvíte pracovní novinky, které vám prostě jen tak nedoplujou přes e-mail nebo slack. Ale zase doma mám větší klid na práci. A sem tam jsem i ráda, že mohu přes den vyprat, zalít si kytky a v klidu se naobědvat mimo počítač, což zase v práci neumím. Ale když jsem byla ze zdravotních důvodů doma 3 týdny, už to bylo na palici a kolegové mi chyběli.

To je mi lito, chapu tedy vas komentar, na co narazite. A opravdu to byla u vas laska na prvni pohled? Ten pocit od zacatku, ze proste vite a sednete si jak hrnec na pr*el? Je spoustu paru, kteri se zamiluji az pozdeji, po nekolikamesicnim randeni, kdy se vzajemne otukavaji, poznavaji. A nekdy u nekoho bohuzel ta laska vyprcha a ten par spis zije vedle sebe nez spolu (treba kvuli detem, hypotece, zavazkum), pak je otazkou casu, jak dlouho trva, nez se nekdo z tohoto souziti rozhodne odejit a jak moc se to podepise na tom druhem.