Už aby to bylo!

Málo.

Pan Ivan Gálfy byl legenda, věřím, že i dnes jsou takoví, ale bohužel přibývá nerozumných a neukázněných turistů, kteří si hrají na něco, co nejsou a na co nemají.

Ono těch prověřených čekatelů je dost málo.

Kam to holčičku umístí, když končí kojenecké ústavy?

Dík, máte pravdu.

Ewa Farna je zpěvačka, ne modelka. Tak proč tady řešíte "outfity"?

Ano, tyto sdělené zkušenosti jsou útěcha pro lidi, kteří kvůli nemoci čekají na smrt a chytají se každého stébla naděje.

Známá zakazovala čtrnáctiletému synovi Anču Dlaňču, byli jsme u nich na návštěvě, syna zahnala do postele, za chvíli se na něho šla podívat a slyšeli jsme přísné "Míšo, ruce na peřinu!" Zeptali jsme se, řekla, že si kluk hraje se šulínem a že to prostě nesmí. Můj manžel byl lékař, mluvil do ní snad hodinu jak do dubu, nenechala si vysvětlit, že to v tomhle věku není nic závadného. A co může nastat, když ho bude hlídat a zakazovat mu to.

Takže třeba v rodině toho popisovanéhoí chlapce bylo něco podobného. A s tím sportem, kulturou a studiem máte naprostou pravdu.

Ano, závojenku lze snadno zaměnit s májovkou - liší se dobou výskytu a jedna z nejjedovatějších hub je vláknice Patouillardova, která se u nás naštěstí vyskytuje sporadicky a už od pohledu by ji snad nikdo nesebral.

Synovi bylo v té době asi 45 let a jí přes 80, což není tak mnoho. Byla vdova, postižená nebyla, ale upnutá na syna - než do ústavu, to nás raději usmrtím. Těžko to pochopíme. Já jsem nemohla pochopit, proč odmítala jakoukoliv pomoc.

Ano, vypadá to neuvěřitelně, ale skutečně to dokázala. A dojít na půdu a oběsit se dokázela také. Znala jsem je, nejedná se o neověřenou zprávu.

Ráda jsem ho poslouchla a dodnes poslouchám a jeho písničky hrajeme. Jak to bylo s bytem na Václaváku nevím, ale ví, že měl na Hanspaulce postavenou luxusní a vkusnou vilu, chodila jsem kolem ní denně na autobus.

Ve vsi, kde bydlela molje babička, žila stará paní s mentálně postiženým synem, jenom koukal a vykřikoval "Krá". Umístění syna do ústavu a jakoukoliv pomoc okolí odmítala. Když už byla tak nemohoucí, že se nedokázala postarat ani sama o sebe a lékařka rozhodla, že paní půjde do LDN a syn do ústavu, neunesla to. Syna zabila sekerou, seděl prý u kamen, ona mu zezadu rozsekla lebku a sama se na půdě oběsila. Také byse ji soudili?

"Hrozí" doživotí? Doufejme, že doživotí dostane, takováto zrůda přece nemůže volně poíbíhat mezi lidmi!

Lze jenom doufat, že tento bonus neudělá z chlapce alkoholika.

Devatenáctiletá žena? Nedospělá zrůda.

Já znám Manuelu, kterou tak pojmenovali před 70 lety proto, že její otec se jmenoval Emanuel.

Takže: děti, pozor! Nestýkejte se s prarodiči. Až vám zestárnou rodiče, vyžeňte je do lesa. Ať vaše křehké dušičky, pokřivené dnešním stylem "výchovy", neprohlédnou do života.

Protože mají zkušenosti a vlastníé rozum.