Příspěvek pro první dámu je asi to nejmenší , co bychom měli řešit. Kamarádka, která pracuje na MÚ na podatelně 5 let, nebere o moc méně, než já, v soukromé sféře po 18-ti letech. Na příspěvcích na stravenky dostává o 100% více. Odměny má trimestiálně, zatímco v soukromém sektoru 1x ročně. Takže pokud přídavky a příspěvky ve státní sféře budou převyšovat ty v soukromé, na které stát musí vydělat, je něco špatně..Nárůst mezd ve státní sféře byl odsouhlasen, ve firmě, kde pracuji, nikdy není nad 3%.
Ano, jsem ráda, že tito lidé byli dopadeni a odsouzeni, jen doufám, že nebudou převezeni k “odpykání” trestu do ČR. Mimochodem, nechápu, proč v případě trestného činu občanů ČR v zahraničí, média uvádějí národnost, zatímco v případech páchání trestných činů cizinců u nás, uvádějí pouze “cizinec” nebo “cizí státní příslušník”. Podle mého názoru nejde o žádné GDPR a veřejnost by měla být informována o tom, jací státní příslušníci se dopouštějí u nás trestné činnosti.
V žádném případě neomlouvám “podnikavé hyeny”, nicméně mne zaráží, že tam ti lidé otročili 4 roky, aniž by se jakkoli pokusili dostat pryč, zkontaktovat policii, konzulát, kohokoli.. Pár pobytů a pracovních zkušeností mimo ČR před x lety mám za sebou a přijde mi tato story zvláštní.. Ano, v GB není zákon (nebo nebyl na určitý počet pracovních hodin, běžně se dělalo 45hod/týdně), ale že by člověk neměl žádnou příležitost na kohokoli se obrátit o pomoc během 4 let, mi přijde trochu jako science fiction..
Nechápu, jakým způsobem tito dobrodruzi vybírají na dobročinnost (ta cesta sama něco stojí). Možná na to stačí x followerů a liků.. Jinak pokud jde opravdu sám, chodí do slummů a spí pod stanem v Jižní Americe, tak hodně štěstí.. Mně ti pouliční psi stačili i v turistických oblastech a v dnešní době i Argentina je o něčem jiném, než před 10-ti lety..
Trochu se děsím s počtem železničních nehod v ČR poslední roky, jak by vypadala nehoda u vlaku jedoucího 320 km/hod..
Naše republika není zas tak velká, rozpočet bude jistě megalomanský.., jestli by nebylo vhodnější spíš pořešit bezpečnost a dochvílnost stávajících spojů…
(Na kolik by asi vyšla jízdenka super vlakem a kolik lidí by si ji mohlo dovolit.. nebo to zaplatí všichni celoplošným zdražením).
Předpokládám, že ten bonus za “skvěle splněné úkoly” je za úspory VZP v proplácení úkonů pojištěncům… A ti pak v případě nouze zakládají veřejné sbírky..
Nebudu to komentovat, protože slušně to nelze.
Neznám způsoby odměňování top managementu (a ani nechci), všude, kde jsem pracovala jako řadový zaměstnanec, byla roční odměna +- ve výši měsíčního příjmu. Chápu, že v top managementu tomu bude jinak, ale přijde mi to hodně přes čáru.
U zdravotní pojišťovny by měl fungovat v této oblasti nějaký kontrolní, dohlížející a schvalovací státní orgán.
S panem Foltýnem naprosto souhlasím a chápu. Podle mne slabý bod je prověřování a schvalování licencí střelných zbraní. (Já osobně bych byla kompletně proti držení střelných zbraní mimo ozbrojené složky), ale když už, měly by tyto osoby podstupovat psychologická vyšetření a testy minimálně jednou ročně a měly by být hrazeny osobami, co střelné zbraně vlastní. Mimochodem, byla bych i pro zavedení testů pro řidiče každé 2 roky, jak je tomu např. v Itálii.
Francouzská společnost je velmi složitá. V 70. letech přijali na práci spoustu občanů z kolonizovaných států a nikdo netušil a asi ani nemohl předvídat, že u druhé a třetí generace se to zvrtne.. Francouzi sami o sobě jsou zvláštní, asi žádný jiný národ nevyjadřuje svůj nesouhlas tak hlasitě a veřejně a od dětství jsou vychováváni k vyjadřování vlastních názorů. A teď se už dlouho potýká jejich “jednota, rovnost, bratrství” s extremistickým vyjadřováním islámu.. Není a ani v budoucnu to nebude jednoduché. Ani pro Francii ani pro Evropu.
V zemích, kde jsou lidé v důchodu schopni zaplatit nájemné, není nezbytné mít vlastní nemovitost. V Česku si neumím představit, jak by důchodce byl schopen zaplatit podnájem a aspoň trochu důstojně žít. O tom také vypovídá graf poměru lidí žijících v nájmu a ve vlastním. Celý bývalý východní blok preferuje pořídit si vlastní nemovitost, protože to považuje za největší jistotu a lidé neočekávají, že stát je zabezpečí.
Článek je napsán srdceryvně, aby lidé pomohli, období je na to víc než vhodné. Určitě i u nás se může stát, že i “normální” člověk o vše přijde a skončí na ulici, ale.. myslím, že pořád žijeme v zemi, kde když někdo chce pracovat, tak může, když si chce zvýšit vzdělání, kvalifikaci (po večerech a víkendech) nebo najít práci s ubytováním, možnosti tu jsou, jasně, spíš mimo velká města. Takže já si myslím, že většina lidí, co skončí na ulici, tak žije proto, že dělat nechce a nechce se přizpůsobit systému a vyhovuje jim jejich “svoboda”.
Podle mne je všechno o společnosti, ve které jsme vyrostli a jíž jsme obklopeni, jak jsme vychováni a v čem žijeme. Já jsem šťastná, že mohu občas cestovat a poznávat život a lidi jinde. Štěstí není o penězích, ale je o přístupu k životu. Umět žít. Jsou země, kde jsou nejdůležitější rodinné a mezilidské vztahy a o tom to je. A není důležité, kolik člověk vydělá a co si může dovolit, ale jakými lidmi je obklopen.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Je mi líto dětí dnešní doby. Já mám na základku hezké vzpomínky a se spolužáky se vídáme a scházíme dodnes. Také jsme nebyli nijak nadšeni výukou, problémy, nějaká chvilková ´decentní šikana”, “zatápění”učitelům z naší strany bylo, ale v porovnání s dnešní dobou to bylo o ničem. V porovnání s dneškem to byly banality, někdo byl tlustý, jiný nosil brýle, atd..Myslím, že nikdo z toho nemá celoživotní trauma. Počítač ani mobil neexistoval, trávili jsme více času společně venku i mimo školu..1- 2 dívky ze třídy chodily oblékané z Tuzexu a zbytek k nim vzhlížel.. Rodiče na nás moc času neměli a uměli jsme se zabavit sami. Myslím, že jsme do školy chodili rádi proto, že se uvidíme, že provedeme nějakou lumpárničku, určitě ne kvůli výuce 🙂