Klídek. Jeďte do Lotyšska a udělají z Vás jejich ořechýlením Kateřinu Suku. 😄

Nikdy bych nepristoupila na neprechylene prijmeni.

• Je to tradice
• U mého prijmeni by to vzbuzovalo dojem, ze jsem chlap
• Nechci podlehnout tlaku kohosi shora, je to vyhradne moje věc

Ano, to tykání je nezdvořilé. Měl napsat "Máte recht, paní Suková"...

Máš recht Suku.

tak když bylo věcné břemeno v darovací smlouvě, udělal chybu snad katastr, že ho nezapsal, ne? a ne dcera, ale možná se mýlím a měla tam zatáhnout políčko v žádosti o zápis do katastru.

Presne tak...mam stejnou zkusenost z letosniho ledna. Teta kdysi dostala darovnaci smlouvou dum po rodicich s vecnym bremenem jejich doziti. Ted jsme za ni dum prodavali a musela jsem dokladat, ze prarodice jiz neziji. Takze bud pochybil katastr nebo dcera udelala podvod a predlozila falesnou smlouvu.

Jestli jsem četl správně, byl součástí darovací smlouvy bod o dožití obou seniorů. Katastr nemovitostí změní majitele jen a pouze na základě této smlouvy a pokud v ní bylo toto věcné břemeno uvedeno, není možné, aby jej svévolně vynechal. Buď je error v článku nebo se mezi podpisem této smlouvy a vystěhováním stal nějaký podvod... 🙂

Úplně jednoduché. Já bych to zapálil a o další bydlení se mě postará stát s celým komfortem do konce života. Vždyt už toho tolik nepotřebují. Jen střechu nad hlavou. A úředníci, kteřím udělai chybu přece za nic nemohou.

katastr

Nemáte pravdu.

Právě proto se dává věcné břemeno do smlouvy o darování, aby se platil jen jeden poplatek a ne dva a zápis se provede v rámci jednoho řízení. Nechápu, jak mohlo být nezapsáno.

Zkusím Vám to ještě trochu lépe přiblížit. Nelíbí se Vám, když děti od rodičů mohou cítit na zadečku bolest a jste mi tím sympatická. To přiblížení spočívá v tom, že pokud to rodič dítěti dělá za účelem jeho zmanipulování, tak se jedná o špatnou věc. Používá to tedy jako donucovací prostředek a to je moc špatné, to může způsobovat trauma. Místo nucení se snažím motivovat tím, že se snažím využívat dobré nálady a podporuji zájem. Se sexem jsem to srovnával, protože je to totiž velmi podobné. Pokud žena sama chce a i muž chce, potom je to v pořádku. Pokud se použije jakýkoli donucovací prostředek, potom je to násilí a to je špatně. Všimněte si prosím toho slova násilí. K násilí dochází, když jeden chce a druhý ne a vůbec nezáleží na tom, čím se nutí a pořád se to nazývá násilí. Donucovací metody mohou mít rozličných podob. Např. fyzickou, vydírání, omámení drogou, obelhání a tak dále. A to je násilí a dělá to trauma. Vraťme se k plácnutí na zadeček. Pokud to plácnutí neslouží jako prostředek k "motivaci" v plnění představ rodiče, ale je to pro dítě prospěšné tím, že ho chrání nebo chrání dítě před tím, aby jinému těžce ublížilo, potom se nejedná o násilí, ale o ochranu rodiny. S bolestí se člověk během života potkává a je to přirozené. Znamená nebezpečí poškození organizmu. Když se tedy použije její tvorba v tomto smyslu, pomůže to ve správném prožití emocionálního zážitku k ochraně toho dítěte nebo ochraně členů v jeho okolí. Pokud by bolest vždy musela znamenat trauma, potom by vašemu dítěti museli asi dávat narkozu, aby bylo možné jej očkovat vakcínou.

Podle Vaší logiky, když dítě zmáčkne včelu a ona mu způsobí bolest, tak ta včela to dítě trestá. Je třeba tu včelu zažalovat a poslat do vězení aby pochopila, co udělala? Rád bych Vám pomohl pochopit rozdíl mezi tím, co je trestání a co ne. Vidím, že některé oblasti chápání Vám moc nejdou. Myslím si o Vás, že v jádru jste dobrý člověk, ale když Vám nevadí dobré lidi odsuzovat, tak potom zase až tak dobrá nejste. U nás je, myslím, trochu problém mimo jiné to, že spousta lidí má doma psa a má návyky z přístupu k psovi, které potom použije i ve výchově ke svým dětem. Samozřejmě, že bít dítě kvůli nespokojenosti s jeho chováním je špatně!

Odpovídáte přesně jak jsem si myslel. No kdyby hloupost nadnášela, tak … víte co tu budete dělat. 😁🤣🤣 Nejspíše máte nějaké trauma z mládí. Zkuste odborníka. 😁😁

S dospělým si to člověk může vyříkat bez násilí. U malého špunta, který ještě ani pořádně nemluví to jde hůř. Pak to plácnutí přes zadek zafunguje. Nemluvím o bití, ale o jednom plácnutí.

A když je to pro dobro toho dítěte? Děti ve školním věku nelze bít v žádném případě. , ale děcko v předškolním věku si ne vždy nenechá vysvětlit, že něco dělat nemá. Zejména, když ho to může ohrozit na životě. Pak takové plácnutí přes zadek, které mnohdy ani nebolí(pleny) může výborně zafungovat.

S dospělým se dá dohodnout s dvouletým špuntem moc ne.

Myslíte, že všechna plácnutí po zadečku dítěti jsou trest? Klidně si svým dětem domlouvejte a chraňte je před bolestí, ale já, pokud vidím, že je ta správná situace vysvětlit mému dítěti něco pomocí bolesti, tak toho využiju. Bolest chrání před poškozením, jestli o tom nevíte. Pozor, fyzicky netrestám! Pouze pomocí přiměřené bolesti na zadečku (nikdy na hlavičce) vysvětlím svému dítěti, že to konání, které dělalo, vedlo k strašné věci, a že by to mohlo vést i k tomu, že by nemuselo být na živu a bolest se s tím pojí. To samozřejmě doplním slovy, aby to tomu dítěti bylo pořádně jasné a pochopilo, že bolest ucítilo kvůli tomu, že neposlouchalo, když jsem vysvětloval případy konání, kdy přestane být na živu. Pokud si myslíte, že každé plácnutí na zadeček dítěte je jeho fyzické potrestání, potom mi promiňte, ale to si asi budu o Vás myslet, že jste asi špatný člověk, když děláte sex. Myslíte, že je to hloupé přirovnání? A co psychické tresty? Ty se vyznačují čím? To schvalujete? Já jsem toho názoru, že trestat se nemá. Jen spousta lidí to dělá a ani si neuvědomuje, že trestá 🙁. Pokud budu milá K. Suk dítě do něčeho násilně nutit, potom to už není přesvědčování nebo vysvětlování, ale násilí a to může být i psychické. Na závěr otázka. Pokud je sex prováděn kvůli nátlaku, je to v pořádku? Asi ne, že? Když budu dítěti vyhrožovat pleskáním po zadečku a přitom po něm chci něco, kde nejde o život, tak to je fyzické násilí nebo psychické? Nevidíte ten rozdíl, že plesknutím po zadečku můžete zabránit tragédii, což dítě nakonec ocení, ale pokud dítě do něčeho nutím, tak vytvářím násilí?

Naopak! Pán se zachoval naprosto správně. Synovi ukázal, že srážka s autem bolí. Pletete si výchovu s trestáním dětí. Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde milá K.Suk (staré přísloví). Neměl jsem například rád nespravedlivé učitelky, které neuměly učit. Kvůli tomu, že několik žáků vyrušovalo a ona nestihla v hodině látku, tak nám to dala za trest za domácí úkol. Toto je trestání! Pokud své dítě ochráním plesknutím po zadečku, kde to nezanechává následky, jen v něm vytvořím takový zážitek, který jej bude v životě chránit. Mám pro Vás i jiný příklad, kdy plesknutí po zadečku není trestání. Syn, který má aspergerův syndrom měl nápady skákat z opěrky gauče mladšímu synovi na hlavu a měl z toho takovou zábavu, že vysvětlováním a domlouvám se dosáhlo jen toho, že si na nás dal pozor a z gauče skákal, když jsme se na něj nedívali. Po domluvách nám slíbil, že to už dělat nebude 😉. Vy si jako myslíte, že v takovém případě je domlouvání třeba vytrvale pokračovat? Promiňte, ale nechtěl bych, aby díky trpělivosti v domlouvání přišel mladší ze synů o život. Starší s Aspergerovým syndromem potom zažil bolest na zadečku ne jako trest, ale aby nejen věděl, co dělá bráškovi, ale aby to i pocítil. No a potom jsme mu domlouvali dál a nakonec pochopil, že se pletl, že to co dělal nebyla zábava. Také potom pochopil, že je součástí světa, který mu také může udělat něco podobného tomu, co on okolí sám dělá.