No to je strašný 🙁 narodila jsem se a žila jsem v Praze 26 let. Jezdila jsem denně do školy metrem 12 let a musím se přiznat, že o tlačítku nevím. Asi bych běžela do boudy nahoru k hlídači. Z videa to vypadá, že lidi mávají do kamery, kdoví jestli byl někdo na druhé straně. Na tohle by asi měli natisknout v metru nějaké poutače na zem u hrany nástupiště nebo při vstupu do metra.
díky klystýru jsem málem porodila na záchodě. Krev si pak museli vytřít z celé chodby 😛 Zábavná byla i ta část, kdy sestru napadlo naložit mě do vany s olejíčkem a někam zmizela. Udělalo se mi ve vaně blbě, ale ten olej klouzal tak moc, že jsem nebyla schopní z ní vylézt.
Třetí porod mi vyvolávali kvůli preeklampsii. Klystýr jsem měla u všech a protože jsem měla všechny tři porody rychlé, bylo to takové nepříjemné, že ten klistýr ještě dojížděl a já už rodila. Ale naštěstí se to stihlo. Byla jsem přesvědčená, že už rodím. I přes to mi řekli, že mi musí 15 minut natáčet ozvy. Tak jsem 15 minut ležela na zádech a měla co dělat vydržet ty bolesti a prodýchat to. Pak jsme se zvedli a já řekla, že bych potřebovala na toaletu, ale zároveň, že bych tam asi porodila. Asistentka mi řekla, ať utíkám na sál a ani si neberu boty a na záchod se vyprdnu. Běželi jsme porodní asistentka s botama, já na boso a za námi manžel a sanitářka. Tak tak jsem vylezla na kozu a málem rodila na chodbě.
Já jenom nechápu, proč jsou ta miminka nahatá? Musí to být pro ně nepříjemné, když je drží někdo cizí a ještě jim je zima, někde na chodbě. ?? Věřím, že to miminkům zdravotně neublíží, ale nepřijde mi to citlivé. Ani ty výrazy. Balet je výrazový tanec. A z těch lidí cítím, že se moc do miminek nevcítili. Nehodnotím skutečnou újmu. Hodnotím pocit, který z toho mám, a ten není příjemný. Ta kampaň by se dala udělat tak, aby z toho měl člověk pocit, že ta miminka jsou v bezpečí a není jim to nepříjemné. Takhle to je chladné a ty děti opravdu působí jako rekvizity. Věřím, že ten záměr nebyl špatný a chápu, že si asi některé komentáře a útoky balet v Brně nezasloužil. Ale kampaň se mi nelíbí a měli se nad tím asi více zamyslet.
To se nám tady stalo taky. Taky chodíme dobrovolně uklízet a taky jsme jednou dostali pokutu za krabici s papírem u popelnice, která byla plná přes opakované upozornění, že malá popelnice na papír na tolik paneláků na vesnici nestačí. Dostali jsme 100 Kč pokutu, tak jsme se tomu jen zasmáli. Ale když mi přišel domů zvonit policajt a řekl mi, že mi něco ukáže v tabletu (evidentně to drama udělal schválně), tak to úplně příjemné nebylo. I když má člověk svědomí čisté, v tu chvíli ve mně hrklo. Bylo to na udání. Jedna paní, kterou jsem nikdy na dobrovolném úklidu vesnice neviděla. Pochybuji, že jí napadlo připojit se k urgování toho, aby vozili odpad častěji nebo přidali větší popelnici. To se pak naštěstí rok poté konečně podařilo.
A jiný příklad z okolí. SVJ opakovaně dostává výzvy od města, že si má zařídit úklid u domu jinak hrozí velká pokuta. Dům je u autobusové zastávky, kde není koš a potuluje se hodně pochybných existencí. Odpad nevytváří SVJ, ale kolemjdoucí.
Vy jste prostě zázrak bez zlozvyku. "Já nikdy nikoho svým životem neobtěžovala..."
No to si právě protiřečíte. Vsadím se, že tím svým názorem aktuálně obtěžujete tak 1-1,5 mil. lidí, kteří mají stejné právo být doma (a oni jsou doma) neobtěžováni jako vy. Pokud jste vy omezována v tom, že kouří venku na balkoně (což věřte opravdu zatím není trestné) a požadujete od nich, aby se omezili, mohou oni úplně stejně chtít, abyste, když Vám to vadí, neotvírala okna nebo si pořídila klimatizaci. Protože jim vadí, že tam kouřit podle Vás nemohou. Je to argument na stejné úrovni.
Jenom ten Váš je dobrý, protože Vám to vyhovuje a jejich špatný, protože Vás omezuje.
PS: Taky jste tak bojovná, když Vás třeba ráno budí vaše či sousedovi děti, v noci ruší tramvaj nebo vlak v okolí, když sekáte trávu na zahradě a otravujete tím sousedy nebo když Vám čmudí auta (včetně toho Vašeho) pod oknem? Co takhle vyhradit jim parkování min. 200 m od domu nebo je udělat šlapací (ale nesmíte při jízdě funět 😄)? Myslím, že by bylo nejlépe udělat takový mustr, kde všechno bude dokonale předepsáno a všichni se budou chovat přesně stejně podle normy... To by se všem hned žilo lépe, že? A s tím byste možná uspěla i politicky. Přeju hodně štěstí 😄
Pokud nevíte jak na to, doporučuji si přečíst 1984 od Orwela a Krásný nový svět od Huxleyho. To byly tak dokonale nalinkované společnosti, které se rozhodně nenechali rušit nějakými nezadapajícími jedinci 😕. Ale něco mi říká, že by to nakonec nevyhovovalo ani Vám - leda by se ty regule na Vás jako na šéfku ostatních hloupých a malých lidí nevztahovaly...
Prosím vás asi byste se měl zamyslet nad svým duševním zdravím, pokud přirovnáváte potřebu otravovat jiné karcinogenem a drogou, kterou nepotřebujete k životu, ke společnosti popsané v románu 1984.
Lidi se tu masivně naváží do kuřáků, ale já nechápu, proč by zase kuřáci měli být dále omezeni a připraveni o další práva. Takže mne hned napadne: Jasně: Ale proč by práva měli mít jenom nekuřáci? Jsem celoživotní nekuřák a smrad z cigaret mi taky vadí, ale už mne to pokrytectví kolem kouření leze krkem. Z kuřáků jsme udělali téměř zločince, ale jejich prachy, co z nich stát ždíme a co užívají zprostředkovaně ve velkém i nekuřáci, nám na rozdíl od kouře nesmrdí.
Tak to zakažme, na cigarety a kouření uvalme prohibici a nechme to tu rozjet jako v USA mezi válkami... Pašování, gangy, prázdná pokladna... A nekončil bych u kouření. Zakázal bych chlast, zpěv, hlasitý hovor, jiné než moje názory, kamna, fabriky, auta či grilování (všechno kouří a smrdí), prdy, praní, hraní a brek dětí, hrací automaty, sociální sítě, fritézy, vaření doma (to taky někdy stojí za to čuchat ty smrady) atd....
Klidně doplňte další, at si to v tom krásném novém, spořádaném a ekologickém světě ten život fakt užijeme, co vy na to? To bude paráda! Taky se tak těšíte? Ne? Tak přestaňte neustále kafrat do života jiným a akceptujte, že lidi jsou různí, mají různé priority, zlozvyky i různé názory.
To vám fakt nestačí, jak nám život znepříjemňují politici, policajti, úředníci, další a další předpisy, omezení...? To si musíte jít po krku ještě sami navzájem?
Jak sem psal, jsem celoživotní zarytý nekuřák (táta dělal 60 denně - to mne odradilo), ale mít takovou aktivistickou sousedku, tak si asi dám brko či fajfku, kafe a nohy na zábradlí.
A mám jednu ruku dlouhou 😄. Abych na ní dosáh 😄 až začne zase kvičet.
"Prachy co z nich stát ždíme vám nevadí?" Náklady na léčbu jsou prokazatelně vyšší. Zakázat uplne netřeba. Ona těm kuřákům ta zdravotní procházka na vzduch jenom prospěje. A je mnoho kuřáků, co oceňuje zákaz kouření v hospodách. A ti co tam pracují , na to myslí kdo? Zrovna nedávno nám tady umřel na rakovinu oblíbený výčepní ještě ze staré kuřácké éry. Samotným jim vadí ten smrad. Ostatně proto taky ty kuřáci mnozí chodí kouřit na balkon a nekouří si doma. Moje děti nikdy doma nedupaly, neřvaly. Od porodu všechny spí od osmi od večera do rána. Takže tenhle argument je lichý. Já nikdy nikoho svým životem neobtěžovala, tak nevím, proč bych měla snášet to, že mi jde od souseda každou hodinu čoud nad postýlku dětského pokojíčku. A co se týče zavírání oken, to by si soused musel instalovat bzučák, protože když vařím, chvíli to trvá, než si všimnul, že mám v bytě kouř. Pak si mám umýt ruce, odložit práci, jít zavřít a opět za pět minut jít zas otevřít a takhle každou hodinu? Protože někdo se rozhodl úmyslně si kazit zdraví a být na něčem závislý? Kdyby každou hodinu vyřvával pod okny opilec, také by to málokdo toleroval.
Je vidět, že tomu rozumíte. Kanalizaci Vám tam nikdo nepřivede a když ano, tak to rozhodně nebude obec, elektřina to samé. Plyn tam mít nebudete. A když tam budete chtít silnici, tak si jí s největší pravděpodobností budete muset platit sám. Nesmíte poslouchat nesmysly rádoby odborníků. Je dobré se trochu zamyslet.
Přesně tak, nemáme zde ani cestu, ani vodu, kanalizaci či osvětlení. Popelnici vozime pěšky na hlavní 300 m. Údržbu už vůbec ne. Vše na vlastní náklady a ještě se o to sami starat a nechat ostatní zdarma připojit. Ale daň platíme 5 tis ročně, stejnou, jako ti, co staví v lokalitě, která je zasíťovaná a udržovaná.
Vychovala jsem dvě děti, syna a dceru, narodili se po roce, takže téměř dvojčata, ale že bych s nimi někdy šla do kavárny nebo restaurace, to si tedy opravdu nepamatuji. Každý den jsme vyráželi do přírody, která je u nás na dosah, svačinu s sebou, povídali jsme si o všem kolem, později jsme vyráželi i na kolech. Kávu jsem si samozřejmě dala, ale až po příchodu domů. Je dnes prostě asi opravdu jiná doba, ale jsem přesvědčená, že ten dnešní lifestyle ku prospěchu nikomu není-ani matkám, ani dětem.
No vidíte a já mám ty děti tři. Bydlíme v přírodě, chodíme do přírody, ale představte si, že jsem byla párkrát i v restauraci. Třeba během celodenního výletu na oběd nebo na kávě po výletu nebo na horách. Pokud bych brala jako malé dítě dítě do 6 let, tak bych se někam dovnitř nedostala 12 let, kdybych chodila jen do přírody 🙂.
Moje děti prostě nedělají scény, neřvou, jsou klidné a ví, že v restauraci se mají chovat klidně. A když náhodou ne, třeba když jsem byli na horách a nejmladší byla kojenec a parta šla jednou během toho týdne na společnou večeři, tak když malá brečela, protože tam bylo hodně lidí, tak jsem s ní prostě odešla.
Jak už tady psal pán přede mnou, tak to není matky vs bezdětní. Víte kolikrát mi nějaký bezdětní zkazili restauraci nebo kavárnu, protože se opili nebo z nějakého jiného důvodu dělali bordel? Prostě nevychovaní lidé. Najdou se v každé skupině. A v každé době.
Kdyby ta "vaše" doba byla tak skvělá a všichni byste v ní žili tak skvěle oproti dnešku, myslím že byste neměli takovou potřebu pořád ostatní přesvědčovat o tom, jak se dnes nežije správně, jak jsou mladí/matky/bezdětní/rodiče - jakákoli skupina horší, než ta vaše. A nikdo by ani neměl potřebu něco dělat jinak nebo měnit, protože by všichni vzhlíželi k životu svých rodičů a prarodičů. Pokud by byli všichni tak vychovaní, ohleduplní a žili tak skvěle oproti dnešku, tak by to tady vypadalo jinak.
Prostě lidi jsou lidi. Jsou dobří a hodní lidé, jsou bezohlední a sobečtí lidé. Byli, jsou a budou.
Jenomže to nevíme. Očko na meningokoka se zahajuje před 1.rokem a jsou třeba celkem tři dávky. Jestli mu byl rok a půl, možná prostě jenom nemělo doočkováno.
Do roka se očkuje kmen B a pak v druhém roce kmeny A,C,W,Y. Přesně tak, toho očkování je hodně a dítě musí být na očkování zdravé. Také máme posunutý kalendář, a to už jsme očkovali i s rýmou a hexu a meningokoky najednou. Nemuseli to stihnout. A lidé je tady hned označují za antivaxery.
Přece nebudou nějaké ovce a nenechají očkovat sebe ani své děti. Je to strašný a pro ty rodiče příšerný. Tohle si nikdy neodpustí. Ta bolest ze ztráty dítěte nikdy nezmizí. Naučí se s tím žít, ale ani po letech ta bolest neotupí. A přitom stačila jedna injekce.
Vůbec tu rodinu neznáte. Ono je potřeba očkovat zdravé dítě. Od mala máte hexu tři dávky, rotaviry, pneumokoky tři dávky, meningokoka 2 typy na různé kmeny a zase oboje krát 3. Plus spalničky, zarděnky, příušnice (tyhle tři jsou v jednom). Děti jsou často nemocné, od té doby, co se nejmladší dcera narodila (v září), tak už jsme měli doma neštovice, různé virózy, střevní chřipky a nestíháme očkovací kalendář. A to mám jinak zdravé děti. Jsou děti, co jsou mnohem nemocnější. Takže ono to není vždy tak jednoznačné, že se člověk rozhodl neočkovat, mohlo to být i jinak. Kmen B se očkuje v prvním roce. Kmeny ACWY se očkují až v druhém roce. Dítě zemřelo v březnu, tedy po sezoně respiračních onemocnění. Vůbec nevíte, jestli se na očkování nechystali a neměli jen posunutý kalendář.
Zvláštní já také před dvěma lety a bylo hrazeno pojistovnou
Záleží na tom, do kolika měsíců se zahájí očkování. Když se narodil syn před 6 lety, tak to ještě nehradili nikomu. Pak jsem nechala očkovat dceru, narozenou 2019, tam už meningokok byl hrazený, ale jen do určitého věku, nestihli jsme věkovou hranici a platili také ze svého. A u mladší dcery, která se narodila loni, máme už hrazeného i meningokoka i pneumokoky.
Manželce, zdá se, hráblo. Je naprosto v pořádku věnovat se sobě a svému rozvoji, úplně zaslouženě si užívá chvil pro sebe bez dětí, není nic špatného ani vydat se cestovat. Ale "vocamcaď pocamcaď". Musí si alespoň na základ svých aktivit vydělat (pokud manžel může, je od něj hezké, že ji finančně podpoří, ale má to své meze a nesmí to být na napnutý rozpočet), péče o domácnost a děti nějak rozumně vybalancovaná (kor když paní na rozdíl od muže nepracuje) a nějak rozumně to podat i dětem a ujistit je, že je máma nehodila přes palubu a že je m pořád ráda. A ujistit je i činy (společné aktivity apod.), nejen slovy. Já bych radila ne přímo bouchat do stolu, ale důsledný a vážný rozhovor. A možná věnovat větší pozornost tomu, co jsou zač ty manželčiny seberozvojové aktivity. Jestli to není nějaký výplach mozku nebo naopak milenec (tedy u žen také takový výplach mozku).
Mě by zajímalo, kdo u nich doma myje záchod, vaří, uklízí, vysává, vytírá, skládá či žehlí prádlo, chodí na nákup, zařizuje dětem lékaře, kroužky, tábory, kdo se věnuje dětem atp. Protože když tohle dělá žena a muž chodí do práce a o nic z toho výše se nestará, tak to společnost vnímá tak, že žena nepracuje. Pokud by ona chodila do práce, on taky, tak už by dnes asi nikomu nepřipadalo divné, kdyby se o domácnost pak dělili. Ale pokud se domluví tak, že muž nebude dělat doma nic a žena bude udržovat perfektní domácnost, sebe a děti, kvalitně vařit a dobře vypadat, tak to vnímají lidé tak, že ona nepracuje. Není to můj případ, my to máme trochu jinak. Máme tři děti do šesti let, já pracuji od 3 měsíců toho nejmenšího na částečný úvazek, plus se starám o domácnost, děti a zahradu a muž krom práce řeší barák, auto, když je třeba a podílí se na odvoz na kroužky. Děláme oba hodně. Ale stejně vnímám, že i když ve finále muž má čas chodit do hospody a sportovat a já nemám čas na sebe vůbec, i tohle teď píšu při kojení 🙂 tak společnost muže vnímá tak, že pracuje a mě berou tak, že jsem 9 let doma a nic nedělám... Ani je nenapadne, že bych mohla ještě po nocích pracovat. A péči o domácnost a děti se jako práce nebere.
Me by zajimalo, kam se ztratila normalni lidska komunikace mezi partnery, proc jako hned bochat do stolu... spis soupnout deti k babicce, sednout si k tomu stolu v klidu a spolecne, pokud mozno bez emoci, se to snazit probrat... vysvetlit, ze to takhle dal nejde, pokud se chce sebevzdelavat, tak se musi o to take trochu zaslouzit... 8let s detmi doma je sakra luxus, ktery si jen tak nekdo dovolit nemuze... a pak na mesic na Sri Lanku? kdopak ji to zaplati? a to jako budou deti mesic bez mamy? nastupem do skoly preci neprestala byt maminkou, kterou deti stale potrebuji... takze za me v prvni rade zacit mluvit spolu!
Souhlasím s tou komunikací. Ale zaráží mě, jak mají hned všichni jasno. Jsou různé způsoby, jak se starat o děti a domácnost. Hodně lidí tady vnímá paní jako někoho, kdo si užíval luxusu být doma. Ale nikdo neví, jak to probíhalo a je jedno, jestli je ten příběh fiktivní. Mohlo to být tak, že mají velký dům a zahradu a děti mají hodně kroužků a máma mohla lítat od rána do večera, aby byla krásná zahrada, vypíglovaný dům, aby pro manžela ona sama vypadala dobře, mohla se věnovat poctivě dětem a obrážet kroužky. Každý den vařit dobré večeře a podobně. A manžel mohl chodit na 8-10 hodin do práce a jinak se třeba bavit, chodit do hospody a sportovat a o nic doma se nestarat. O víkendech klidně mohl být pryč v té době on. A tuhle situaci často společnost vnímá tak, že muž živil rodinu a žena se flákala doma s dětma. A když teď žena chce chvíli čas na sebe a muž přišel o servis neustále uklizeného domu a uvařeného jídla, složeného prádla a obstaraných dětí, tak ani nemusí jít o to, že jí ty akce platí, ale třeba i o to, že mu nevyhovuje ztráta servisu. Ano, jsou i ženy, co jsou doma v panelákovém bytu, nevaří a dětem se nevěnují. Ale společnost automaticky předpokládá, že takové jsou všechny. Jenže mám takový pocit, že žena, co sedí na zadku a nic nedělá nebude mít potřebu nějakého seberozvoje. To bude mít spíše ta, co si začala připadat jen jako někdo, kdo plní představy ostatních a ne ty svoje. Možná i ten odjezd je strategie,jak názorně ukázat, co všechno žena v domácnosti obstarala, protože muž tohle nemusí plně vnímat. Jako kamarád, co jednou řekl, že u nich se nepráší 🙂
V menším městě zase nejspíš nesežene tu práci, kterou teď vykonává.
Neříkám, že to není možné, ale myslím si, že je podceňované uplatnění. Minimálně v našem kraji je nouze lidi napříč obory. A pokud není člověk na něco odborník, rádi si ho proškolí. Ano, za stejnou práci se může stát, že dostanete třeba v Praze 60 tis a na menším městě 40 tis, ale když si spočítáte životní náklady, vyplatí se to. A naopak v některých oborech dostanete víc než v Praze. Zatím jsem nepoznala nikoho, kdo by si tu z prahy nenašel uplatnění.
Jsem mladý je mi 28 let, přítelkyni nemám i přesto, že jsem extrovert a v měřítku vzhledu jsem nadprůměrný včetně výšky a modrých oči. Mám vysokou a peníze normální (podprůměrný plat).
Za sebe vidim víc důvody proč jsem sám:
A 3. Když už se nějaká "normální" holka najde tak začne řešit jenom peníze, chápu že je těžká doba, ale já nebudu vyživovat dalšího člověka, kterého jsem zrovna potkal a jenom protože nemám Mercedes-Benz třídy G, tak to neznamenají že nejsem schopnej tomu druhému pomoci, když je potřeba.
Poradím vám jednu věc... Běžte z Prahy 🙂 V menších městech si za ty peníze můžete pomalu postavit barák, holky tam nepracují v korporátech a nenosí kalhoty 😁nebo nejsou takové feministky a Mercedes k životu nepotřebují 😅 samo neházím všechny do jednoho pytle 🙂 ale něco na tom je 🙂
Stromy a copánky ok. Ale nebudeme se snad tvářit, že mezi ženami a muži nejsou rozdíly. Mezi čistě ženskými a mužskými kolektivy vnímám rozdíly, které jsou v souladu s tím, co v podobných diskusích slýchám. Není to tak, že by mužský kolektiv byl bez chyb, ale s jeho neduhy si umím poradit. A když se chci bavit o tom, co mě baví, snáze najdu může, kterého zajímá, co chci řešit, než ženu. Možná to není repre vzorek a mám zkreslené vnímání. Ale rozhodně mou motivací není někoho ohromit nebo se zalíbit. Takže je otázka, co chtěla tím článkem sdělit autorka a jaká je její motivace 🙂
20
Sledujících
0
Sleduje
20
Sledujících
0
Sleduje
Rušení porodnic se nemůže řídit jen podle čísel. Může, navzdory číslům se chovali jen komunisté, kteří přebytek doktorů a porodnic zřizovali. Proto jsme dnes na tom s jejich nedostatkem už mnohem lépe.
2 odpovědi
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Stejně jako když u nás na okraji dlouhá léta lidé prosí o přechod a město odpovídá, že podle jednoho dávného měření není dostatečná frekvence přecházení, aby se to ekonomicky vyplatilo. Takže se děti nedostanou ze školy po přechodu a přebíhají mezi auty, která jsou navíc rozjetá z předcházející aleje. 🤷
Argumentovat čísly v určitých situacích je nesmysl.
1 odpověď